9. 2. 2022, Florian Schilling
Věci, se kterými se musíte jako nelékařská osoba mezitím vypořádat. Mnozí z nás absolvují rychlokurz imunologie a patofyziologie již dva roky. Nyní si (bohužel) musíme své znalosti rozšířit ještě jednou – o téma amyloidů.
Co jsou amyloidy – a chci je?
Stručně řečeno: nesprávně složené proteinové komponenty (“zdivočelé proteiny”), které se mohou shlukovat a ukládat. Zatímco jejich tvorba je do jisté míry normální, nadbytek amyloidů (ať už v důsledku nadměrné produkce a/nebo jejich sníženého odbourávání) vede někdy ke značným problémům. Jejich ukládání v orgánech může trvale zničit jejich tkáň. Nejznámějším příkladem je pravděpodobně Alzheimerova choroba, zdaleka nejčastější demence současnosti.
Charakteristickým rysem je zvýšený výskyt ß-amyloidů v mozkové tkáni, po kterém následuje její postupné zánětlivé poškození a nakonec destrukce:
Amyloidy a tvorba sraženin
Již několik desetiletí probíhá výzkum účinných látek, které potlačují tvorbu těchto amyloidů nebo vyvolávají jejich odbourávání. Nyní se podařil jakýsi průlom ve farmakologii na téma amyloidů – nikoli však s ohledem na jejich prevenci nebo likvidaci, ale v podobě úspěšné zvýšené tvorby amyloidů. Dotyčné amyloidní posilovače jsou vakcíny Corona.
Již nějakou dobu je známo (alespoň pro ty, kteří to chtěli vědět), že protein spike může vést k tvorbě fibrinových amyloidů [1] – ty se pak agregují do atypických mikrotrombů a nejsou detekovatelné klasickými laboratorními testy ani zobrazovacími technikami.
Tyto fibrinové amyloidy byly již dříve velmi nebezpečné a nepříjemné, mimo jiné proto, že jsou odolné vůči vlastním mechanismům odbourávání. [2] Ale alespoň se jich lze zbavit užíváním nattokinázy.
Pro vznik těchto amyloidů jsou nutné dvě složky: protein spike a fibrinogen, srážecí protein. Koncentrace proteinu spike v krevním řečišti po očkování je výrazně vyšší než při akutní infekci a lze jej detekovat i po několika měsících – stejně jako vakcinační RNA [3].
Tvorba amyloidu 2.0
Nyní byl publikován nový preprint, ve kterém byl hrot testován in vitro na tvorbu amyloidu [4]. Výsledky jsou přinejmenším alarmující. Vědci zjistili, že 7 úseků hrotu je amyloidogenních, tj. může se přeměnit na amyloidy:
Pokud se tyto složky hrotu uvolní, spontánně se přemění na amyloidy. Předpokladem je tedy štěpení proteinu hrotu. K tomu slouží mimo jiné enzym našeho imunitního systému, neutrofilní elastáza. To zase znamená, že náš organismus má na výběr mezi morem a cholerou: pokud se špička nerozloží, podporuje tvorbu fibrinových amyloidů a mikrotrombů. Pokud je degradován, vznikají z jeho fragmentů amyloidy. Situace, ve které se prohrává.
Čím výraznější je nespecifická zánětlivá reakce, tím vyšší je aktivita neutrofilní elastázy. Zde přicházejí ke slovu nanočástice, o nichž je známo, že mají extrémně zánětlivý účinek – zejména na neutrofilní granulocyty [5].
Vzniklé amyloidy mají vlastnosti odpovídající vlastnostem ß-amyloidů. Přesně ty, které nacházíme u Alzheimerovy choroby a které jsou ústřední součástí její patofyziologie. Tvorbu těchto ß-amyloidů v lokálních lymfatických uzlinách po očkování lze mezitím prokázat zobrazovacími metodami – pomocí PET [6].
Amyloidy a hroty: dynamické duo
Existují již také poznatky o interakcích mezi amyloidy a proteinem hrotu – podle očekávání nejsou příliš uklidňující [7]: Amyloidy se mohou vázat na protein hrotu a zvyšovat jeho afinitu k receptoru ACE2. V případě infekce to znamená zrychlené vstřebávání viru do našich buněk, a tím i rychlejší nárůst virové nálože. V případě očkování to znamená masivnější poškození ACE2 s vyčerpáním tohoto receptoru. Důsledky zahrnují poruchy regulace krevního tlaku, poškození mitochondrií a onkogenní epigenetické účinky.
Duo hrot-amyloid také zvyšuje produkci interleukinu 6, a má tak silný prozánětlivý účinek. K těmto problémům patří i to, že hrot inhibuje degradaci amyloidů. Ty se tak více vyrábějí a méně odstraňují. Jako vždy splňuje virus SARS-CoV-2 svou pověst bílkoviny přímo z pekla.
Periferní nebo centrální problém?
Ale překvapivě je to ještě horší. Dosud vědci pozorovali tyto účinky na periferii. To, co mnozí ještě nemají na radaru: Hrot se v mozku objevuje také lokálně, a to z několika důvodů:
- Hrot narušuje hematoencefalickou bariéru, průchod proteinů periferního hrotu a cirkulujících virů je tak značně usnadněn [8].
- Při této příležitosti dochází k masivnímu uvolňování zánětlivých poselství, což vede k imigraci obranných buněk [9]. Pamatujeme si: neutrofilní elastáza.
- Hrot může také difundovat přímo přes hematoencefalickou bariéru do centrálního nervového systému (CNS) [10].
- Díky nanočásticím se vakcíny dostanou do mozku během několika hodin [11]. Důsledek: gliové buňky a neurony exprimují spike.
Nejedná se o teoretické hrátky s myslí, Prof. Dr. Arne Burkhardt dokázal imunohistochemicky detekovat proteiny hrotu v mozkové tkáni při patologických vyšetřeních lidí, kteří zemřeli po očkování. Amyloid – technicky to znamená: Pokud se hrot v CNS neodbourá, hrozí riziko vzniku lokálních mikrotrombů. Pokud je degradován, vznikají ß-amyloidy. Jejich degradace je naopak inhibována hrotem. Na základě dostupných údajů to vyvolává závažné a naléhavé otázky:
- Jak ovlivňuje hroty stávající Alzheimerovu chorobu? Urychluje nebo zhoršuje onemocnění?
- Existuje riziko vzniku dříve neexistující Alzheimerovy choroby?
- Ukládají se amyloidy i v jiných orgánech?
Vzduch dolů: Problematika prionů
Tím bohužel popis problému nekončí. Již léta je známo, že ß-amyloidy mají prionové vlastnosti [12].
Co jsou to priony? Zjednodušeně řečeno se jedná o amyloidy, které spouštějí tvorbu dalších amyloidů – jinými slovy řetězovou reakci. Priony se dostaly do povědomí širší veřejnosti v souvislosti s krizí BSE, protože mohou vyvolat Creutzfeld-Jacobovu chorobu.
Pokud by amyloidy vyvolané hroty měly podobné vlastnosti, katastrofa by byla dokonána. Existují již první náznaky, že samotný hrot má prionové vlastnosti a podporuje tvorbu prionů v našich buňkách – tím, že indukuje zvláštní struktury RNA, tzv. G-kvadruplexy [13]. Ty také deaktivují onkogeny, tj. geny, jejichž nesprávná regulace může vést k nádorovým procesům.
Ať už to otočíte z kterékoli strany, rizikový profil geneticky podmíněné, systémové a neregulované tvorby špiček se neustále zvyšuje. Vezmeme-li v úvahu obrovskou perzistenci jak vakcinační RNA, tak indukovaných proteinů hrotu (první nejméně několik měsíců, druhý více než rok), je prognóza velmi neradostná.
Nyní by bylo nutné analyzovat tvorbu amyloidu u očkovaných osob prostřednictvím vhodných kohortových studií. Kromě toho by měla být mozková tkáň osob, které zemřely po očkování, podrobně vyšetřena na přítomnost amyloidů a prionů pomocí imunohistochemie a molekulární biologie. Zbožná naděje, ale naděje umírá poslední.
Literatura
BUZHDYGAN, T. P., DEORE, B. J., BALDWIN-LECLAIR, A., BULLOCK, T. A., MCGARY, H. M., KHAN, J. A., RAZMPOUR, R., HALE, J. F., GALIE, P. A., POTULA, R., ANDREWS, A. M. & RAMIREZ, S. H. 2020. The SARS-CoV-2 spike protein alters barrier function in 2D static and 3D microfluidic in-vitro models of the human blood–brain barrier. Neurobiology of Disease, 146, 105131.
CAVALERI, M., ENZMANN, H., STRAUS, S. & COOKE, E. 2021. The European Medicines Agency’s EU conditional marketing authorisations for COVID-19 vaccines. The Lancet, 397, 355-357.
GROBBELAAR, L. M., VENTER, C., VLOK, M., NGOEPE, M., LAUBSCHER, G. J., LOURENS, P. J., STEENKAMP, J., KELL, D. B. & PRETORIUS, E. 2021. SARS-CoV-2 spike protein S1 induces fibrin(ogen) resistant to fibrinolysis: implications for microclot formation in COVID-19. Bioscience reports, 41, BSR20210611.
LAUBSCHER, G. J., LOURENS, P. J., VENTER, C., KELL, D. B. & PRETORIUS, E. 2021. TEG(®), Microclot and Platelet Mapping for Guiding Early Management of Severe COVID-19 Coagulopathy. Journal of clinical medicine, 10, 5381.
LAUDICELLA, R., BURGER, I. A., PANASITI, F., LONGO, C., SCALISI, S., MINUTOLI, F., BALDARI, S., GRIMALDI, L. M. E. & ALONGI, P. 2021. Subcutaneous Uptake on [18F]Florbetaben PET/CT: a Case Report of Possible Amyloid-Beta Immune-Reactivity After COVID-19 Vaccination. SN comprehensive clinical medicine, 1-3.
NDEUPEN, S., QIN, Z., JACOBSEN, S., ESTANBOULI, H., BOUTEAU, A. & IGYÁRTÓ, B. Z. 2021. The mRNA-LNP platform’s lipid nanoparticle component used in preclinical vaccine studies is highly inflammatory. bioRxiv, 2021.03.04.430128.
NYSTRÖM, S. & HAMMARSTRÖM, P. 2021. Amyloidogenesis of SARS-CoV-2 Spike Protein. bioRxiv, 2021.12.16.472920.
REYNOLDS, J. L. & MAHAJAN, S. D. 2021. SARS-COV2 Alters Blood Brain Barrier Integrity Contributing to Neuro-Inflammation. Journal of Neuroimmune Pharmacology, 16, 4-6.
RHEA, E. M., LOGSDON, A. F., HANSEN, K. M., WILLIAMS, L. M., REED, M. J., BAUMANN, K. K., HOLDEN, S. J., RABER, J., BANKS, W. A. & ERICKSON, M. A. 2021. The S1 protein of SARS-CoV-2 crosses the blood–brain barrier in mice. Nature Neuroscience, 24, 368-378.
RÖLTGEN, K., NIELSEN, S. C. A., SILVA, O., YOUNES, S. F., ZASLAVSKY, M., COSTALES, C., YANG, F., WIRZ, O. F., SOLIS, D., HOH, R. A., WANG, A., ARUNACHALAM, P. S., COLBURG, D., ZHAO, S., HARAGUCHI, E., LEE, A. S., SHAH, M. M., MANOHAR, M., CHANG, I., GAO, F., MALLAJOSYULA, V., LI, C., LIU, J., SHOURA, M. J., SINDHER, S. B., PARSONS, E., DASHDORJ, N. J., DASHDORJ, N. D., MONROE, R., SERRANO, G. E., BEACH, T. G., CHINTHRAJAH, R. S., CHARVILLE, G. W., WILBUR, J. L., WOHLSTADTER, J. N., DAVIS, M. M., PULENDRAN, B., TROXELL, M. L., SIGAL, G. B., NATKUNAM, Y., PINSKY, B. A., NADEAU, K. C. & BOYD, S. D. Immune imprinting, breadth of variant recognition, and germinal center response in human SARS-CoV-2 infection and vaccination. Cell.
SENEFF, S. & NIGH, G. 2021. Worse Than the Disease? Reviewing Some Possible Unintended Consequences of the mRNA Vaccines Against COVID-19. International Journal of Vaccine Theory, Practice, and Research, 2, 38-79.
WATTS, J. C. & PRUSINER, S. B. 2018. β-amyloid prions and the pathobiology of Alzheimer’s disease. Cold Spring Harbor perspectives in medicine, 8, a023507.
Reference:
[1] LAUBSCHER, G. J., LOURENS, P. J., VENTER, C., KELL, D. B. & PRETORIUS, E. 2021. TEG(®), Microclot and Platelet Mapping for Guiding Early Management of Severe COVID-19 Coagulopathy. Journal of clinical medicine, 10, 5381. [2] GROBBELAAR, L. M., VENTER, C., VLOK, M., NGOEPE, M., LAUBSCHER, G. J., LOURENS, P. J., STEENKAMP, J., KELL, D. B. & PRETORIUS, E. 2021. SARS-CoV-2 spike protein S1 induces fibrin(ogen) resistant to fibrinolysis: implications for microclot formation in COVID-19. Bioscience reports, 41, BSR20210611. [3] RÖLTGEN, K., NIELSEN, S. C. A., SILVA, O., YOUNES, S. F., ZASLAVSKY, M., COSTALES, C., YANG, F., WIRZ, O. F., SOLIS, D., HOH, R. A., WANG, A., ARUNACHALAM, P. S., COLBURG, D., ZHAO, S., HARAGUCHI, E., LEE, A. S., SHAH, M. M., MANOHAR, M., CHANG, I., GAO, F., MALLAJOSYULA, V., LI, C., LIU, J., SHOURA, M. J., SINDHER, S. B., PARSONS, E., DASHDORJ, N. J., DASHDORJ, N. D., MONROE, R., SERRANO, G. E., BEACH, T. G., CHINTHRAJAH, R. S., CHARVILLE, G. W., WILBUR, J. L., WOHLSTADTER, J. N., DAVIS, M. M., PULENDRAN, B., TROXELL, M. L., SIGAL, G. B., NATKUNAM, Y., PINSKY, B. A., NADEAU, K. C. & BOYD, S. D. Immune imprinting, breadth of variant recognition, and germinal center response in human SARS-CoV-2 infection and vaccination. Cell. [4] NYSTRÖM, S. & HAMMARSTRÖM, P. 2021. Amyloidogenesis of SARS-CoV-2 Spike Protein. bioRxiv, 2021.12.16.472920. [5] NDEUPEN, S., QIN, Z., JACOBSEN, S., ESTANBOULI, H., BOUTEAU, A. & IGYÁRTÓ, B. Z. Ibid.The mRNA-LNP platform’s lipid nanoparticle component used in preclinical vaccine studies is highly inflammatory. 2021.03.04.430128. [6] LAUDICELLA, R., BURGER, I. A., PANASITI, F., LONGO, C., SCALISI, S., MINUTOLI, F., BALDARI, S., GRIMALDI, L. M. E. & ALONGI, P. 2021. Subcutaneous Uptake on [18F]Florbetaben PET/CT: a Case Report of Possible Amyloid-Beta Immune-Reactivity After COVID-19 Vaccination. SN comprehensive clinical medicine, 1-3.
[7] Ibid.
[8] REYNOLDS, J. L. & MAHAJAN, S. D. 2021. SARS-COV2 Alters Blood Brain Barrier Integrity Contributing to Neuro-Inflammation. Journal of Neuroimmune Pharmacology, 16, 4-6. [9] BUZHDYGAN, T. P., DEORE, B. J., BALDWIN-LECLAIR, A., BULLOCK, T. A., MCGARY, H. M., KHAN, J. A., RAZMPOUR, R., HALE, J. F., GALIE, P. A., POTULA, R., ANDREWS, A. M. & RAMIREZ, S. H. 2020. The SARS-CoV-2 spike protein alters barrier function in 2D static and 3D microfluidic in-vitro models of the human blood–brain barrier. Neurobiology of Disease, 146, 105131.
[10] RHEA, E. M., LOGSDON, A. F., HANSEN, K. M., WILLIAMS, L. M., REED, M. J., BAUMANN, K. K., HOLDEN, S. J., RABER, J., BANKS, W. A. & ERICKSON, M. A. 2021. The S1 protein of SARS-CoV-2 crosses the blood–brain barrier in mice. Nature Neuroscience, 24, 368-378. [11] CAVALERI, M., ENZMANN, H., STRAUS, S. & COOKE, E. 2021. The European Medicines Agency’s EU conditional marketing authorisations for COVID-19 vaccines. The Lancet, 397, 355-357. [12] WATTS, J. C. & PRUSINER, S. B. 2018. β-amyloid prions and the pathobiology of Alzheimer’s disease. Cold Spring Harbor perspectives in medicine, 8, a023507. [13] SENEFF, S. & NIGH, G. 2021. Worse Than the Disease? Reviewing Some Possible Unintended Consequences of the mRNA Vaccines Against COVID-19. International Journal of Vaccine Theory, Practice, and Research, 2, 38-79.