Tajemný Bilderberg prý zasedá v panice. Objevují se zprávy, na co se připravit

Právě v těchto dnech probíhá další shromáždění skupiny Bilderberg. Tentokrát se v dánské Kodani sešlo uprostřed klimatu paniky 120 globalistů, kteří jsou hosty této schůzky. Podle odhadů mnohých konspirátorů je k panice více než dost důvodů. Například kvůli Rusku, které je neústupné v ukrajinské krizi, nebo Evropě zachvácené jistým typem revoluce proti EU, což představuje vážnou hrozbu unipolárnímu světu. Bilderberg se ho totiž snažil více než 60 let pomáhat budovat.
Třídenní summit Bilderbergu byl přitom poprvé svolán 29. května 1954, což znamená, že letos se koná již po šedesáté. K tématům těchto přísně střežených summitů, obklopených tajemstvím a mlčením, má letos patřit otázka: Existuje vůbec soukromí? Zajímavé je, že když byly odesílány pozvánky vybraným jedincům v 50. letech, tak na nich byla avizovaná diskuse o „četných problémech, s nimiž se potýká Západní civilizace“. Dnes už se jim ve skupině Bilderbeg raději říká moderněji: megatrendy. A těch se řeší několik. V letošní agendě se projednává také prý třeba to: „Co dalšího pro Evropu?“; „Ukrajina“; „Sdílení zpravodajství“ a již uvedená otázka: „Existuje soukromí?“

Konference elity roku 2014 se koná od čtvrtka po tři dny v pětihvězdičkovém kodaňském hotelu Marriott. Témata napovídají, že diskutovat se též má o tom, jak vykolejit globální politické probuzení, které hrozí, že zmaří dlouhodobou agendu Bilderbergu centralizovat moc do jediné světové politické federace. To je totiž cíl, s nímž se má postupovat vpřed přes schválení Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).

Témat k projednávání je víc než dost

Podle informací, které však stále více každým rokem prosakují na veřejnost, se bude Bildereberg kromě TTIP a dopadů evropské volební katastrofy potýkat prý i s dalšími klíčovými otázkami, z nichž většina se točí kolem úsilí evropského kontinentu. A to otázkami o centralizaci ekonomické moci pod pláštíkem různých záležitostí – třeba uhlíkové daně placené přímo Spojeným národům. To by totiž v praxi mělo údajně znamenat, že finanční břemeno bude uvaleno na bedra lidí, zatímco velkým společnostem se udělí speciální „volňásky“. Umožní se jim tedy pokračovat v zamořování planety…

Jisté však prý je, že v ohnisku řešených problémů setkání Bilderbergu bude též krize na Ukrajině a vztahy mezi Ruskem a NATO. Globalisté teď uvažují, jak udělat vyvrhele Nového světového řádu (New World Order – NWO) z Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina. Za to, že se odvážil zpochybnit mezinárodní systém tak, jako ho předkládal John Kerry. I proto prý podle serveru AC24 Bilderberg bude diskutovat o obavách, že Putin má v úmyslu zkonstruovat alternativní světový řád budovaný kolem zemí BRICS. Vznikl by tak multipolární systém, který by zdevastoval dolar jako světovou rezervní měnu, a tím by těžce rozředil současnou mocenskou osu USA-EU-NATO. A to by bylo značně nepříjemné, pokud člověk připustí, že plány přisuzované Bilderbergu jsou pravdivé.

Proč dělá Putin vrásky skupině Bilderberg? A proč výsledky eurovoleb?

I třeba vzhledem k tomu, že právě lidé ze skupiny Bilderberg pletichařili pro vytvoření jednotné měny euro už od roku 1955. Dokazuje to i rozhovor z roku 2009, ve kterém předseda Bilderbergu Étienne Davignon uvedl, že jednotná měna euro je skutečně myšlenkovým dítětem Bilderbergu. Ranou, ze které asi též bude nutné se vzpamatovat, jsou pak i výsledky nedávných evropských voleb. Ty údajně podle alternativních webů vyvolaly mezi bilderberskými globalisty poplach. Jsou vyděšeni, že jejich plánovaný superstát EU podléhá erozi v důsledku odporu populistů, který se točí převážně kolem odporu k nekontrolované imigrační politice.

Náhoda nebo střípek mozaiky? Zajímavé zprávy zahraničního tisku ze dnů zasedání Bilderbergu

Bez zajímavosti tak není v těchto souvislostech fakt, na který upozorňuje německý Die Zeit a jiná zahraniční média. Možná načasování těchto informací i popsaných událostí nemá nic společného se setkáním mocných v Kodani, možná ano – to musí čtenář posoudit sám. Podle německých novinářů americký prezident Barack Obama chce již toto pondělí představit nový klimatický plán, jehož cílem je především redukce CO2 ve Spojených státech. Vláda USA chce tímto novým programem jako jedna z prvních velmocí bojovat prý proti změně klimatu a inspirovat další země, hlavně Indii a Čínu. Snahy popisuje ale též i aktuální anglofonní tisk, který v těchto dnech uvádí, že Spojené státy stojí před největšími opatřeními ve svých dějinách v boji s klimatickými změnami. Dokonce tato média zmiňují to, že půjde o jeden z „nejzásadnějších okamžiků Obamovy vlády“.

To, že situace uvnitř Evropské unie je napjatá, potvrzuje pak i další německý článek, tentokrát ve Frankfurter Allgemeine Zeitung nazvaný Tichá revoluce. I když v něm jde převážně o zásadní převrat v energetice, němečtí novináři poukazují na to, že tento převrat odstartoval, aniž by si toho spousta lidí všimla. Zmiňuje novou technologii, která pozvolna bude měnit energetický trh. Navíc by prý mohla i díky břidlicovému plynu zajistit dostatek dodávek energie do Evropy, a tím nezávislost na Rusku.

Ať je to, jak je to, pravdou je, že schůzek Bilderbergu se dosud zúčastnil prakticky každý, kdo v západní Evropě a Severní Americe něco znamená. Jsou tam zváni lidé bez ohledu na politickou příslušnost, ale podle každoročního složení hostů je jisté, že patří k těm velice zámožným.

Představuje tedy skupina Bilderberg globální spiknutí?

Mnozí se domnívají, že ano. Tvrdí dokonce, že její členové rozhodují o tom, kdo bude příštím americkým prezidentem nebo která země se stane terčem nejbližší válečné invaze. Podle knihy Tajné dějiny spisovatele Joela Levyho tvrdí Srbové, že právě skupina Bilderberg zinscenovala a řídila kampaň NATO proti jejich zemi. Není bez zajímavosti, jak spisovatel též připomněl, že o Bilderbergu hovoří taková směsice osobností jako Usáma bin Ládin, David Icke či bombový atentátník z Oklahoma City Timothy McVeigh.

Nutno dodat, že samotní lidé s Bilderbergem spojení konspirační tvrzení odmítají jako absurdní. Připouštějí však, že jejich diskuse tvoří pozadí mnoha závažných politických rozhodnutí. Připouštějí i to, že účast na jejich schůzce může leckomu pomoci ke kariéře.

Kapitalismus se vyznačuje sobeckostí a Bilderberg zastupuje kapitalismus

„Bilderberg především zastupuje kapitalistický program. A kapitalismus se vyznačuje sobeckostí, krátkodobými zájmy a vlastním obohacováním. Ať už se bilderberským tato charakteristika líbí, nebo ne, velmi se blíží popisu úzké elity, která rozhoduje o světových záležitostech za zavřenými dveřmi;  a tomu, že jde o tajné síly, které utvářejí běh dějin,“ napsal k této skupině Joel Levy. Spisovatel připomněl, podobně jako v jiných svých dílech, i zde, že dějiny lidstva vždy utvářely skryté síly. „Skutečný běh historie odjakživa kypí hluboko dole, utajený a opředený mýty, spekulacemi a pověstmi. Začít se dá u mystických kultů starověkého světa přes nejrůznější pokoutní spolky revoluční Evropy, od zárodků tajných služeb v 17. století přes rozsáhlé špionážní říše studené války…“ uzavřel tento britský publicista.

Jsem hovado, když nechci blokovat stavbu dálnice? Pan „Antibursík-Stop ekoteroru“ o hrůzách dneška, Nečasovi i Babišovi

V této zemi je vymahatelnost práva prakticky nulová. I proto jsem vystoupil z Advokátní komory. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl předseda stany Antibursík – stop ekoteroru a bývalý advokát Ivo Kasal. Vyjádřil se i ke kauze Nagyová a rozpovídal se o tom, co mu vadí na takzvaných ekoteroristech, které nazývá Zelení Khmerové.

Ve volbách do Evropského parlamentu vaše strana získala 0,05 % hlasů. Jak hodnotíte tento výsledek ve srovnání s počty hlasů strany LES nebo Strany zelených?

Výsledek naší strany hodnotím jako neúspěch. Jednak nepřišli hlasovat ani ti, kteří se podepsali pod petici směřující k založení strany (těch bylo 1.000), jednak proto, že jsme dostávali velmi slibné e-mailové a SMS zprávy od zcela cizích osob. Na druhou stranu jsme šli do voleb po dvou měsících od ustavujícího sjezdu (byl 8. března), byli jsme informačně zablokováni na Wikipedii, s výjimkou ParlamentníchListů.cz naše zprávy neprezentovala žádná média, neměli jsme jediný billboard, protože jsme na něj neměli peníze. Veškeré informace pro veřejnost proto byly jen pasivní, tzn. aktivitu musel vynaložit sám eventuální volič, tedy připojit se k internetu, podívat se na naše stránky či facebookový profil.

Žádné letáky či jinou reklamu jsme neměli. Všechny prostředky  jsme vydali do výroby dvou rozhlasových a televizních spotů, které byly vysílány v bloku s ostatními stranami. Velmi nám ublížil sám název strany, který byl vyložen nikoliv jako protiklad k názorům pana Bursíka, ale jako odpor k jeho osobě, což nebylo a není pravda. Prostě jsme ANTI proto, že na rozdíl od něj chceme atomovou energii, nechceme dotovat obnovitelné zdroje, hodláme prolomit limity a dotěžit nejmodernějšími a k přírodě nejšetrnějšími technologiemi uhlí a jiné suroviny, odmítáme kšeftovat s emisními povolenkami apod. Neměli jsme však prakticky žádnou možnost vše vysvětlit, protože se tematicky dotýkáme „hráčů“, kteří z dotací na obnovitelné zdroje energie financují svá ekonomická impéria, v nichž jsou zastoupena i média…

A nyní k vaší otázce na srovnání naší strany se Stranou zelených a LES ve volbách. Všechny tři strany jsou na tom v konečném výsledku naprosto stejně. Nemají poslance v Evropském parlamentu. Kolik procent  dostaly, je tudíž více méně jedno.

Čím si vysvětlujete fakt, že přišlo hlasovat rekordně málo lidí?

Bylo hezké počasí. Kdyby si lidé nemuseli vyběhávat žádné voličské průkazy, asi by byla účast vyšší. Pro všechny strany. Lidé měli navíc pocit, že je už dávno rozhodnuto a že svým hlasem nic nezmění, protože se všude objevovaly jen stále stejné tváře zástupců parlamentních stran. Atraktivní programy nabízejí jiné, menší strany, které se do médií prostě nedostanou a nemají šanci své myšlenky a nápady veřejnosti představit. Měl jsem možnost se s některými seznámit a vím, že  „velké strany“  prostřednictvím svých konexí či přímo vlastnictvím médií udělají vše pro to, aby se o nich veřejnost nikdy nic nedověděla. Například jde o společný návrh několika malých stran, aby i poslanci a zastupitelé mohli být voleni jen na dvě po sobě jdoucí období tak, jako je to u prezidenta. Navíc, pokud by se toto pravidlo mělo ze zákona týkat i všech zásadních funkcí v této zemi, byla by to změna převratná. Úspěšná korupce je totiž možná jen ve chvíli, kdy se vybudují mezi lidmi velmi  dobré, důvěryhodné osobní vazby, tedy po delší době jakékoliv spolupráce. Zamezíme-li, aby se někdo ve funkci „usadil“, výrazně snižujeme možnost korupčního jednání. Zcela cizímu, tedy společným propitím se k ránu „neproklepnutému“ člověku, se korupční návrh sděluje obtížněji než kamarádům, kteří jsou pracovně ve styku každý den.

Stranu jste založil za účelem boje proti takzvaným ekoteroristům. Jakým způsobem budete dál postupovat? Ovlivní evropské volby nějak strategii vašeho uskupení?

Ano, evropské volby nás ovlivnily značně. První, co uděláme, je změna názvu strany. Proti panu Bursíkovi jako člověku nic nemáme, což lidé ani z našich veřejných opakovaných projevů nepochopili. Jsme zelená strana, takže se k tomu více přiznáme. Boj proti ekoteroru zůstane, protože se týká hlavně tzv. boje dovnitř. Zelené strany totiž koncentrují osoby, které nazýváme Zelenými Khmery (je to slovní hříčka a nemá se skutečným kambodžským národem nic společného mimo v Česku zavedeného pojmu Rudí Khmerové, jejichž úvodní praktiky se velmi blížily těm pseudozeleným), tedy nejen verbálně agresivní jedince, kteří prosazují ochranu přírody velmi razantně, například urážkami a zesměšňováním každého, kdo má jen o trochu jiný názor než oni. Je to výrazně nedemokratická část členstva a sympatizantů, která dělá zeleným myšlenkám ostudu.

Proč by měl být hovado nebo debil někdo, kdo si myslí, že blokování výstavby dálnic nemá smysl? Také se více zaměříme na spolupráci s ostatními stranami při formulování možnosti omezení vlivu těchto skupin. Například budeme iniciovat právní předpis, který by vyžadoval, aby spolek, zavedený název občanské sdružení, nemohly založit jen tři osoby, ale aby se podmínky přiblížily třeba právě politické straně. Je opravdu naprosto neudržitelné, aby tak malý počet lidí blokoval stavbu dálnice, úložiště, elektrárny apod. proti vůli zbytku celého národa.

Velmi se diskutuje o společné energetické koncepci v rámci EU. Co si o tom myslíte?

Něco jiného je, co si o tom myslím já, a něco jiného je, co si myslí naši členové a sympatizanti. Měli jsme málo času na to, abych mohl zjistit převažující názor. Můj názor nechci nikomu vnucovat, proto ho nesdělím.

Co je pro vás tedy důležité v oblasti životního prostředí?

Aby vznikla ze čtyř jen jedna jediná zelená politická  strana, která se bude orientovat jen a pouze na ekoproblematiku a přestane řešit témata mimo ekologii jako své priority. Zelení neuspěli proto, že jejich stran je prostě hodně a že nedodržovali program, pro který lidé volili zelené v minulosti. Dám-li stokorunu na ochranu přírody, mrzí mne, když zjistím, že skončila u občanského aktivisty, který se věnuje hazardu, nebo se za ni letělo do Tibetu, na Ukrajinu, či se udělala referenda o sázkových hrách, místo aby se podpořily holky ze základní školy na Brněnsku, které čistí studánky….

Měla by nastoupit nová, demokratičtější garda, která by se vrátila ke kořenům zeleného hnutí. Agresivní metody, blokování pracovních míst, prosazování naprosto směšných a prakticky jinak než zákonem neprosaditelných aktivit (zákaz jednorázových menstruačních vložek či prezervativů, určení počtu litrů vody na WC, zákaz rozsvícených výloh po 22. hodině apod.) by měli zelení opustit nebo veřejnosti lépe vysvětlit. O hlasy se také přišlo proto, že se nevysvětloval zelený program, ale volila píseň, tanec, rozverné diskuze, slaňováním se narušovalo soukromí, tahali se lidé za ruce před místnostmi s referendem o hazardu, navíc v době, kdy to už zákon zakazoval.

Obecný současný názor lidí na zelené? Jsou to prudiči, potížisté, zakazovači, verbální agresoři, prosazující své názory bezohledně i společensky nepřijatelnými metodami okupace prostorů a objektů. Na to je veřejnost velmi citlivá. Vnímání zelených ze strany veřejnosti se musí změnit, jinak se ekostrana nebo strany na politické výsluní nikdy nevrátí. My jsme slíbili, že jsme připraveni člensky splynout a zůstat třeba frakcí, ale nejsme si jisti, že současné ekostrany jsou demokratické a názorové odchylky schopné vůbec akceptovat. Přesvědčují nás o tom každodenní útoky Zelených Khmerů nejen na nás, ale na každého našeho příznivce.

Vláda vede diskuze o rozpočtu. Kam byste investoval peníze, pokud byste měl tu možnost o tom rozhodovat?

Nejsem brněnský občanský aktivista Matěj Hollan, který si ví s každou otázkou rady a pokud podklady k odpovědi nezná, vymyslí si je. Proto neodpovím kam, ale kam ne. Třeba na pseudoekologické výzkumy, jakými byla studie o tom, zda osvětlené sjezdovky v Krkonoších mohou způsobovat rakovinu lišek…

Jak se jako bývalý advokát díváte na kauzu Nagyová? Její rozhovory s Petrem Nečasem, jak je zaznamenali vyšetřovatelé ve spise, ukazují, jak významný vliv na někdejšího premiéra měla. Je v pořádku, když se takovéto informace dostanou na veřejnost během soudního řízení?

Běžnému promiskuitnímu reprezentantovi české populace by se to nestalo. Neměla by čas si jakýkoliv vliv vybudovat. Ze spisu by informace unikat neměly.

Petr Nečas tvrdí, že se v souvislosti s těmito odposlechy stal obětí nemístného vpádu do soukromí. Souhlasíte s ním?

Ano, s tím souhlasím. Když už něco uniklo, potom publikovat pouze věcné informace, žádné intimní, a to ani v bulváru.

Nečas celou kauzu považuje za politicky motivovanou. Jak to vnímáte vy?

Nevnímám to tak.

Zlepšila se podle vás ve srovnání s předchozími roky vymahatelnost práva v České republice?

Jedním z důvodů, proč již nejsem advokátem, byl fakt, že bylo a je velmi obtížné tuto práci vykonávat v zemi, kde je vymahatelnost práva prakticky nulová. Zbytečnou práci jsem dělat nechtěl, proto jsem sám o vlastní vůli z Advokátní komory v roce 2007 vystoupil. Dnes k tomu, aby se někdo výkladem právních předpisů živil nebo je i formuloval, nepotřebuje obor vystudovat. Stačí umět hrát na klarinet, být tenisovým trenérem, majitelem PR agentury nebo televizní produkční. Skuteční odborníci na právo jsou z práce vyhazováni a zase – jako tomu bylo za socialismu – musí dělat něco jiného, pokud vůbec práci dostanou. Jsem třeba v šoku z toho, jak ministr Babiš vyhodil i v zahraničí uznávaného odborníka jen za to, že beze zbytku dodržel zákon, což se nelíbilo laikům z občanských sdružení.

Jaká je podle vás současná pozice Česka? Kam tato země pod Sobotkovou vládou směřuje?

Vaše otázka mne překvapila. Tato země není pod Sobotkovou vládou a ví to celá republika, jen asi on ještě ne. Nebo se na veřejnosti tváří jako podváděný manžel a umí to opravdu dobře. Také mne velmi překvapuje, jakými lidmi se premiér obklopuje. Jeden z jeho nejbližších spolupracovníků je autorem posudku, na základě kterého byla na stát před pár lety podána žaloba o náhradu fiktivní škody ve výši 4 miliard korun a na dalšího podala naše strana trestní oznámení pro sdílení nacistických symbolů. V demokratických zemích tradičních civilizací je to nemyslitelné, aby takové osoby pro stát a premiéra pracovaly. Byl na to i prostřednictvím médií upozorněn, ale vše zvládá se svými typickými permanentními úsměvy plachého chlapce…

Bývalý advokát JUDr. Ivo Kasal se narodil před 60 lety na Moravě. Pracoval v podniku zahraničního obchodu, působil jako pedagog práva. Jeho koníčkem jsou losy a loterie, o nichž publikoval v tuzemsku i zahraničí. Po revoluci se tím začal i živit. Žije v Ústí nad Labem u silnice z Lovosic do Německa, kde mu natolik vadí tisíce kamionů pod jeho domem, že odmítá blokování dostaveb dálnic, a proto založil politickou stranu.

Pravicový kandidát promluvil: Lži Schwarzenberga, drzost ODS, podivný Keller a EU

Vít Jedlička je čtvrtý na kandidátce Strany svobodných občanů do Evropského parlamentu a je zakladatelem serveru Reformy.cz. Vysvětlil, co to je Trilaterální komise, které se zúčastňuje Karel Schwarzenberg, jak sám řekl při své řeči ve sněmovně. Kampaň ODS považuje za velkou drzost, protože strana podporovala omezování české suverenity. Zhodnotil i konkurenty z Úsvitu, ANO a ČSSD.

Karel Schwarzenberg na schůzi sněmovny 7. května řekl: „Rád bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornil pana poslance Foldynu, že nasedl falešným informacím. Já jsem nikdy nepodporoval bombardování Srbska. Naopak, to si dobře pamatuju, těsně předtím, než to začalo, bylo zasedání Trilateral Commission ve Washingtonu a tehdy byli tři, bohužel pouze tři přítomní, kteří se postavili proti plánu zahájit bombardování Srbska. To byl, budete se divit, Henry Kissinger, byl to nynější ministr zahraničí Království švédského Carl Bildt a potom jsem byl já v té diskuzi.“ Co si o tom myslíte? A co to je ta Trilateral Commission?

Dlouhodobě upozorňuji na to, že soukromé organizace mimo jakoukoliv kontrolu jako Bilderberg skupina nebo Trilaterální komise, mají podstatně větší vliv na světovou politiku, než přiznávají. Vyrobil jsem na to téma v roce 2010 krátký dokument nazvaný: „Proč Karel Schwarzenberg lže“, který má dnes na YouTube víc jak 300 tisíc zhlédnutí a vysvětluje podstatu těchto spolků. V pořadu Hyde park tehdy Schwarzenberg zcela popřel, že by tyto organizace byly jakkoliv významné. Nyní si své tvrzení sám dost dramatickým způsobem vyvrátil.

Považuji za nepřijatelné, aby o naší budoucnosti rozhodovaly organizace jako Bilderberg group, které zakládali bývalí nacisté. Myslím, že není vůbec náhoda, že dalším dlouholetým členem Rockefellerovy Trilaterální komise je Pavel Telička. Tyto organizace personálně na tajných setkáních propojují špičky OSN, Evropské unie, Světové banky, americké centrální banky a největších korporací. Rozhoduje se na nich o klíčových věcech, jako bylo například bombardování Srbska, útok na Irák, nebo záchrana eura na úkor daňových poplatníků.

ODS je vaším konkurentem v boji o euroskeptické voliče. Proč by měli euroskeptici volit raději vás a v čem jste důvěryhodnější?

ODS si založila svoji kampaň na boji proti euru, přitom ještě v roce 2010 plánovala strana ústy svého ministra průmyslu a obchodu Kocourka přijmout euro na začátku roku 2015. To, že to nemyslí s odmítnutím eura úplně vážně, dokládá i billboard ODS „Ženy do Evropy hned, euro později“. Navíc ODS opakovaně ve vládě propásla možnost v EU vyjednat výjimku z eura pro Českou republiku. Nevadí jim ani vést kampaň proti Evropskému stabilizačnímu mechanismu, kvůli němuž budeme muset platit 350 miliard za krach eura, přestože jeho existenci většinově podpořili.

Kampaň ODS brojí proti unijní podpoře obnovitelných zdrojů jako biopaliva nebo solární panely, přitom sama obě dvě věci buď v Senátu, nebo Poslanecké sněmovně podpořila. Lídr Jan Zahradil se jako šerpa podílel na vyjednání Lisabonské smlouvy a podpořil, aby byla přijata v Poslanecké sněmovně, a postavil se proti jejím odpůrcům. Celou kampaň ODS považuji za jednu velkou drzost.

Skepticky k EU se staví i Úsvit. Co můžete nabídnout lepšího než tato strana?

Strana Úsvit mi přijde ještě více absurdní. Japonec Okamura vede tvrdou kampaň proti imigraci a Romům. Jako lídra své strany si zvolil Samkovou, která měla Roma za manžela. Co k tomu více dodat. Euroskepticky se Úsvit pouze tváří. Vždyť její exlídryně Samková byla předtím členem eurohujerské TOP 09!

Jak hodnotíte lídra ČSSD Jana Kellera?

Bývalý komunista Keller je asi nejbizarnější postavou letošní voleb. Svoji kampaň začal šířením poplašné zprávy, že se EU chystá zakázat farmářské trhy. Nakonec se ukázalo, že pan Keller pouze neumí anglicky. Přitom právě ČSSD a ANO jsou strany, jež míří do frakcí v Evropském parlamentu, které usilují o co nejrychlejší vytvoření superstátu EU. Když lidé chtějí v europarlamentu komunisty, tak by aspoň neměli volit ty, co mezitím překabátili. Stále více je aktuální vtip: „Já jdu volit komunisty. Jo? A z které strany?“

A co Pavel Telička z ANO?

Co říci k dalšímu kariérnímu komunistovi, který se posledních několik let živil jako profesionální lobbista a který společně s Karlem Schwarzenbergem zasedá v Rockefellerově Trilaterální komisi? Snad jedině, že mi Telička slíbil před minulými volbami rozhovor o Babišově biopalivech a pak z něj na poslední chvíli vycouval. Oba dva mají zásadní střet zájmů. Voliči to bohužel zatím nevyhodnotili jako hrozbu. Jejich strana plánuje i přes lehce euroskeptickou kampaň v Evropském parlamentu vstoupit do frakce ALDE, která plánuje z EU učinit jeden stát.

Jak odhadujete výsledek evropských voleb?

Poslední průzkumy ukazují, že bychom hranici pět procent mohli překonat. I díky tomu jsme se dostali do všech nejdůležitějších debat. Náš předseda Petr Mach je skvělý řečník a dokáže svoje oponenty v debatách dostat do úzkých. Současně se naučil naše myšlenky vysvětlovat jednoduše, tak aby je pochopil každý.

Co bude pro Svobodné úspěch?

Úspěch bude získání minimálně jednoho mandátu v těchto volbách. Posune nás to jak stranu hodně dopředu. Některé ankety nám ale přisuzují až 13 procent.

Jak jste se vy konkrétně podílel na kampani Svobodných?

Vytvořil jsem pro stranu sérii animovaných klipů, které ve zkratce vysvětlují, o co nám jde. V prvním nazvaném „EU má alternativu“ ukazujeme, že z Evropské unie je možné vystoupit a současně si zanechat svobodný obchod a pohyb s EU jako to má Norsko nebo Švýcarsko. Také naše vystoupení nikterak neovlivní naši bezpečnost. EU nemá žádnou armádu, kterou by nás chránila a navíc jsme členy NATO. V dalším klipu nazvaném „Jak to chodí s dotacemi“ vysvětluji, že dnes v politice výrazy jako pravice nebo levice ztratily význam, protože všechny strany se především snaží vyhovět velkým korporacím a přátelům v byznysu, jak to bylo například u solárních panelů. Ve třetím klipu „Euro? Rozhodně ne!“ ukazuji škodu, kterou by nám přinesl vstup do eurozóny.

Co říkáte takovým věcem, že Nigel Farage bývá zastánci EU označován za „agenta“ Ruska?

Mimo jiné díky Nigelovi Faragovi není dnes Západ zatažen do války v Sýrii. Britský parlament vojenskou intervenci smetl k nelibosti EU ze stolu. Nyní, když EU napomohla násilnému, polofašistickému puči na Ukrajině, stojíme před další vážnou hrozbou ozbrojeného střetu Západu s Ruskem. Je směšné, když lidé, kteří kritizují USA a EU kvůli podpoře fašistů na Ukrajině, jsou označováni za agenty Putina.

Analytik Chelemendik: Rusko a Čína mají sílu zničit USA. Ty mají plán na válku, která může zasáhnout i Česko

Slovensko-ruský analytik Sergej Chelemendik dává v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz českému čtenáři ilustrativní vhled do toho, jak nedávné ukrajinské události vnímá ruská veřejnost a jakým pohledem ruská mainstreamová média informují o masakru v Oděse a dalších vyhlídkách vývoje ukrajinské krize. Chelemendik se nebojí vyjádřit obavu, že hrozí konflikt rozšířený po celé východní Evropě.

Vraťme se ještě v úvodu k nedávnému masakru v Oděse, protože výklad těch událostí se liší, každá strana říká něco jiného. Dá se objektivně na základě dostupných zdrojů říci, co se tehdy v Domě odborů a okolí stalo a kdo to způsobil?

To, co se stalo v Oděse, může nevidět jen slepý. Stovky a tisíce video a foto dokumentů výpovědí očitých svědků mluví o tom, že tam zabíjeli bezbranné, bezmocné lidi, starce, ženy, děti, které speciálně pro tento účel vehnali do Domu odborů. Zabijáci-sadisti zabíjeli mučivým způsobem, scény natáčeli na video a nahrávali je do svých uzavřených fašistických sociálních sítí.

Za tím, co se stalo, stojí tyto organizace: bezpečnostní služba Ukrajiny, fašisté z Pravého sektoru a takzvaná Národní garda, milice města Oděsa, která v počtu stovek lidí zabezpečovala ochranu tohoto zločinu, nejpravděpodobněji ukrajinský oligarcha Kolomojskij tuto masovou popravu financoval. Vše se dělo pod patronátem důstojníků CIA, kteří sedí v Kyjevě a mají obrovské zkušenosti s takovýmito operacemi od Latinské Ameriky až po arabské země a Sýrii. Byly do toho zatáhnuté stovky, když ne tisíce lidí a pravdu se zatajit nepodaří.

Cílem tohoto teroristického aktu bylo donutit Rusko přivést na Ukrajinu svoje vojska a tak rozpoutat velkou válku na Ukrajině s vtáhnutím Evropy.

Tento cíl zatím nebyl dosažen. Ale fašistická junta na Ukrajině dělá vše možné a nemožné, aby vyprovokovala Rusko do války, tedy pokračuje v genocidě vlastního národa.

Situace na Ukrajině se nelepší nejen s ohledem na oděskou tragédii. Na východě země probíhají boje, umírají lidé a některé zdroje hovoří o tom, že se střílí do civilistů nebo i dětí. Jaká je v těch východních oblastech nyní situace?

Na východě Ukrajiny – v Luhanské a Doněcké oblasti – se uskutečnilo referendum, které změnilo situaci. Demokraticky byla vyjádřena volba obrovské masy obyvatel těchto oblastí, kteří hlasovali za samostatnost, což usnadnilo jak jejich situaci, tak situaci Ruska, pokud bude nevyhnutelné nasazení vojsk. Strategie Ruska spočívá zatím v tom, aby pomohlo obyvatelům jihovýchodu, pomohlo především se bránit, vytvořit vlastní dobrovolnickou armádu. Začalo hromadné hlášení se dobrovolníků a existuje naděje, že v dané chvíli nebude nasazení ruských vojsk nevyhnutelné.

Je to podle vás v tuto chvíli tak, že na Ukrajině už běží občanská válka? A je možné ten konflikt ještě zastavit, nebo si myslíte, že se naopak může rozrůst mnohem dál?

Občanskou válku na Ukrajině rozpoutaly Spojené státy – je to jejich technologie, je to výsledek dlouholeté ničivé práce. EU v této situaci vystupuje jako vazal USA, který pomáhá, pravda ne příliš ochotně, protože nevyhnutelnost vtahování Evropy do této války si politici hlavních zemí EU, na rozdíl od českých a slovenských, zřetelně uvědomují. Stejně jako následky takové války pro Evropu a svět.

Konflikt se pokouší zastavit Rusko, pomáhá mu v tom Čína. Pomáhá čím dál víc a víc rozumně uvažujících evropských politiků, protože jediná strana, která v takovémto případě vyhraje, jsou Spojené státy – stejně jako to bylo v případě všech válek posledních let – v Jugoslávii, Iráku, Libyi, Egyptě, Sýrii, kde zahynuly miliony lidí a USA se obohatily, jako to bylo v případě dvou světových válek.

Reakce českých a slovenských politiků u mě vyvolávají překvapení – všichni se radují z toho, že banditi podpálili dům jejich sousedovi a nechápou, že oheň se brzy dostane také na jejich domy. A oni, jak tomu už nejednou v historii bylo, se v konečném důsledku vrhnou hledat ochranu k Rusku, po kterém dnes tak zuřivě plivou.

Je to geopolitický idiotismus, zkombinovaný s extrémním cynismem, je to přímá podpora vojenských zločinů, které se vykonávají na Ukrajině dnes za jejich podpůrných výkřiků.

Vyjádřím se maximálně otevřeně – takováto reakce českých a slovenských politiků zpochybňuje budoucnost Česka a Slovenska jako států přitom v nejbližší budoucnosti.

Protože jedním z hlavních geopolitických cílů války na Ukrajině je snaha USA odstřihnout Evropu od zdrojů plynu a ropy z Ruska a definitivně dostat Evropu na kolena, donutit ji kupovat to samé za dvojnásobnou cenu rovnou z Ameriky. Jakmile bude tento cíl dosažen, země východní Evropy, Česko a Slovensko budou postiženy jako první, budou jako Bulhaři v současnosti celé svoje platy dávat na to, aby nezmrzli ve vlastním domě, průmysl bude mít obrovské ztráty, ceny energií prudce stoupnou, a proto je tu nutné očekávat velké sociální otřesy. Ty, které mohou zase potlačovat fašisté, a ne nevyhnutelně místní.

Německý list Bild am Sonntag s odvoláním na zpravodajské zdroje z úřadu německé kancléřky přišel s tvrzením, že na Ukrajině bojují čtyři stovky amerických žoldnéřů. Věříte tomu? Je to pravděpodobné? Není to přece jen tak, že takovou věc je snadné odhalit a bylo by tedy riskantní takové jednotky nasazovat?

Je to bezesporu tak, že i na straně amerických žoldnéřů jsou ztráty v počtu desítek zabitých. Ale většina žoldnéřů jsou Ukrajinci, najatí zabíjet za americké peníze – zdůrazňuji – zabíjet, jako v Oděse, a ne bojovat. Druhá věc je to, že tito ozbrojení bandité nejsou a nikdy nebudou vojenskou silou, jejich role je rozpoutat krvavou orgii teroru a vyprovokovat Rusko.

Na Ukrajině USA zatím ničím neriskují. Riziko, přitom stále větší, se týká Ruska a Evropy, které chce proti sobě poštvat v nové světové válce.

Nad následující otázkou jsme se zamýšleli již v některém z minulých rozhovorů. Nicméně nyní je taková otázka možná na místě více než kdy jindy. Hrozí reálně, že potenciální válka může překročit i hranice Ukrajiny?

Správnější je říct, že tato válka se v žádném případě neomezí na Ukrajinu a Rusko. USA mají jiné plány.

Na Ukrajině začíná velká evropská válka, kterou dokážou zastavit jen Spojené státy a Rusko. Přičemž Rusko ji zastavit velmi chce a USA ji velmi chce rozpoutat.

Ohrožena je nyní celá východní Evropa, protože USA tu chtějí umístit svá vojska, raketové základny a přeměnit tak území východní Evropy na cíle pro odvetný úder.

To je nejbližší budoucnost i Česka a Slovenska a zřejmě tam i tam jsou lidé, kteří to chápou, ale mlčí. A tak zrazují svoje národy.

Je podle vás některá ze stran, ať už Rusko, nebo Západ, ochotná jít do otevřeného válečného konfliktu? Řada analytiků se této představě směje a říká, že Západ je s Ruskem natolik provázaný i ekonomicky, že vojenská konfrontace je nesmysl.

Zopakuji, cílem je válka Evropy s Ruskem. Analytici se můžou dál smát, jako se smáli před dvěma světovými válkami, dokud jim na hlavy nezačaly padat bomby. Je třeba jen trochu poznat historii, i tehdy zněly tyto argumenty: Jaká válka, je to přeci nevýhodné! Ale pro koho! Opakuje se stejný geopolitický idiotismus evropských politických elit, který dokazuje, že dějiny nikoho nic nenaučily. Nebo téměř nikoho.

A pravda zní následovně – Amerika jako pokus o nové globální impérium potřebuje existenčně velkou válku, jen s pomocí velké války Amerika dokáže vyřešit svoje problémy, jiné řešení nehledá a nebude hledat. Zatímco Evropa, Rusko a Čína existenčně potřebují mír, hledají cesty, jak mír zachovat. A otázka zní velmi jednoduše: Koho vůle bude silnější.

Amerika může být zastavena jen hrozbou jejího vlastního zničení, hrozbou závažnou a reálnou, Rusko a Čína tuto hrozbu dokážou vytvořit. To je celá geopolitika současnosti v kostce.

Kdo je Sergej Chelemendik:

Ruský spisovatel a bývalý poslanec slovenské Národní rady, dnes žijící na Slovensku. Nyní působí jako publicista, vydavatel, politický analytik a autor dokumentárních filmů. V Rusku jsou jeho nejznámějšími romány Sebevrazi, Povodeň či Přepadová skupina. Ve slovenštině vydal například sborník svých esejí pod názvem Slovenské Kosovo – válka v Evropě.

Grossova minulost i těžce sevřený zadek Sobotky. Pravičák Simkanič promluvil

Podnikatel a politik Michal Simkanič, který před lety spálil falešnou směnku na peníze za byt expremiéra Stanislava Grosse, dnes jeho kajícnosti, s kterou se omluvil občanům, nevěří. „Myslím, že se chlapec nijak za těch devět let nezměnil,“ prohlásil předseda neparlamentní politické strany Česká pravice. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se ale otevřeně pustil i do dalších politiků.

Co říkáte vystoupení Stanislava Grosse v televizi, kde přiznával, že jeho výroky o půjčce na byt byly vymyšlené a že tedy směnka, kterou jste tehdy spálil, byla falešná?

Je to samozřejmě jasné, já mám za to, a to se dneska obecně ví, že to byla tehdy z mé strany likvidační akce vůči tehdejšímu premiérovi Grossovi, protože jejich plán byl nepochybně takový, že to mělo skončit nějakým Rodem. A tím, jak jsem jim z toho udělal cirkus, bylo po Grossovi. To je něco, na co můžu být dodneška pyšný. Na druhou stranu, jeho současné vystoupení je jen pokračování prapodivné linie, jak to myslí upřímně.

Vy jste mu tedy nevěřil, když se omlouval lidem, které jako premiér zklamal, a když tvrdil, že přijal Krista?

Kdyby to bylo upřímné, musel by říci, kdo ho skutečně platil, kdo s ním dělal ty pokoutní kšefty v desítkách milionů korun, pak by mu možná mohl někdo něco věřit. Tahle se mu nedá věřit ani ta omluva, ani nic dalšího. Myslím, že v tomto směru se chlapec nijak za těch devět let nezměnil. Proto jsem ještě pyšnější na to, že to, co tehdy nezvládl Parlament a co řešil týdny, já jsem zvládnul za 48 hodin.

Takže jste pořád pyšný, že jste přispěl k tehdejší likvidaci premiéra Grosse. Ale upřímně bylo to potom lepší?

Nepochybně to byl jeden z nejstrašlivějších premiérů, které jsme tady měli. Bohužel po něm to nebylo o mnoho lepší, když si vezmu, že po něm nastupoval Paroubek a další podivné existence.

Politici i novináři po Grossově televizním vystoupení spekulovali, jestli jeho kajícnost a přijetí Krista nesouvisí s nějakým jeho vážným onemocněním. Nebylo by to vysvětlení, proč se omlouvá veřejnosti?

To je opravdu jen spekulace, ale samozřejmě máme nějaký lidský cit. Na mne to působí, že nemocný je, a pravděpodobně dost vážně. Ale nevím o tom nic, nejsem s ním v žádném kontaktu, je to skutečně jen dojem. Ale asi to opravdu nebude žádná sranda.

Vy jste pravicový politik, jak se díváte na to, jak pravice po dvou volebních obdobích dopadla a dopadá? Myslíte si, že si to zaslouží a že se to dalo očekávat po tom všem, co v minulosti její vedení předvádělo?

Částečně si to svou historií nepochybně zaslouží. Protože v tomhle směru to, co Topolánek načal, Nečas bohužel dorazil, a to v těch nejhorších možných barevných odstínech. Myslím, že jeden z hlavních problémů je obrovské nepochopení členské základny ODS. Já si na jednu stranu těch lidí nesmírně vážím. Když si vezmete, že tam zůstává stále řádově dvacet tisíc lidí, kteří nějakým způsobem vydýchali jak Topolánkovy šílené excesy, tak Nečase. Na druhou stranu jde o naprostý nedostatek sebereflexe. Přece hlavní problém celého minulého období byl ten, že Nečas celou dobu předstíral, že je premiér, a ve skutečnosti byl Kalouskova podržtaška. Pravice je přirozeně spojená s leadershipem (schopnost realizovat vize a strategie v týmové práci, schopnost vést a řídit – pozn. red.), a leadership pana Nečase je čistá nula, byl opravdu tři roky Kalouskův kašpárek.

To je podle mne ten hlavní důvod, co způsobil tenhle pád. Samozřejmě platí, že ODS si za to do určité míry může sama, ale potkalo se to navíc s takovým obdobím, kdy jakoby tady nebyl spor mezi pravicí a levicí, ale mezi politickou a nepolitickou politikou. Dnes strašně zesílil trend, který znamená obrovskou nesvobodu a odepírání občanům volebního práva, kdy prakticky všechny volební subjekty říkají, že je úplně jedno, co jsme zač, my jsme nejlepší, volte nás, my to uděláme, jak to potřebujete, nevolte ostatní, to jsou pitomci. To nemá nic společného s politickou ideologií, to je právě ta nepolitická politika, která způsobuje nástup čím dál podivnějších personálních existencí, od kterých nikdo vlastně neví, co má vlastně očekávat.

Takže odklon voličů od tradičních politických stran k různým hnutím, která jsou málo programově čitelná, považujete za varující?

Určitě. Myslím si, že to není trvalý stav, že to je taková lekce ze strany voličů těm zavedeným partajím, svým způsobem lekce oprávněná, na druhou stranu je to politika, která nikam nevede, která nevede ke kontrole a odpovědnosti politiků.

Mnozí politologové i politici předpovídali, že podpora hnutí ANO půjde po vstupu do vlády rychle dolů, ale zatím to tak nevypadá. V předvolebních průzkumech preferencí voličů do Evropského parlamentu vede přesvědčivě právě hnutí ANO. Kdy podle vás přijde čas, kdy voliči prohlédnou?

Na jednu stranu je pravda, že evropské volby jsou víc politický marketing. Zúčastní se jich střízlivým odhadem kolem dvou milionu voličů, takže průzkumy nějakou vypovídací schopnost mají. Ale ten výsledek je hodně zkreslený, protože nejenže předpokládám, že bude extrémně nízká účast, ale ona se ta účast dramaticky liší právě podle toho, jak jsou voliči primárně orientovaní. A ovlivní to i fakt, že odpor k Evropské unii sílí, a to zcela právem. Ostatně na tom, kdo se dostane do Evropského parlamentu, z hlediska reálné politiky zas až tak nezáleží. Protože role těch našich poslanců je naprosto směšná, doplňková. Čím většího počtu pitomců se zbavíme odchodem do Evropského parlamentu, tím lépe pro českou politiku. Ale když bude pokračovat trend, kdy nám Evropa diktuje jeden nesmysl za druhým, tak to je něco, co naše národní zájmy nepochybně poškozuje.

Ale jinak si myslím, že ty trendy v politice se začnou ukazovat směrem k  podzimním volbám, které jsou skutečně velmi důležité. Ať už jde o komunální volby, které přinesou jasnou zprávu, jak se mění nebo nemění smýšlení občanů, nebo o volbu třetiny Senátu, která bude znamenat jediný potenciální zásah do celostátní politiky. Protože na to, že by se konaly předčasné volby, současná situace ani trošku nevypadá.

Jak hodnotíte vládnutí Sobotkova kabinetu po sto dnech?

Začíná to být podobné jako v předchozí vládě. Sobotka je vyloženě sranda premiér, který evidentně nerozhoduje o ničem, který má těžce sevřený zadek, nakolik bude za své podivné kšefty s Pokorným (advokát a přítel Bohuslava Sobotky, který se angažoval v prodeji OKD – pozn. red.) a Bakalou (podnikatel, který od státu získal OKD – pozn. red.) trestně odpovědný. A zcela evidentně panáčkuje a poslouchá Babiše na slovo. V tomhle směru padají a budou padat preference sociální demokracie, na podzim to skončí debaklem, protože v Senátu obhajují 24 židlí, a to se jim nepodaří obhájit ani omylem. Budou rádi, když získají tři, čtyři senátory. Je to velmi podobné předchozí vládě.

Myslíte si, že sociální demokraté budou brzy následovat osud ODS?

To je otázka. Neodhadnu, nakolik jsou schopni se z tohoto vývoje poučit. Podle mého názoru jde přesně o stejný nebo velmi podobný osud. Buď si tam budou pěstovat Sobotku jako závislého člověka na své kriminální minulosti a na Babišovi, pak samozřejmě budou padat a padat. Když se vzpamatují a dokáží vyměnit své vedení, tak propad dokáží zastavit.

A jak vidíte roli Andreje Babiše v politice, co soudíte o problémech s jeho minulostí? Je to pro vás důvěryhodný politik?

Zas tak moc ne. Minimálně dvě věci jsou jasně negativní. Za prvé tahle, když tomu budeme říkat velmi slušně – velmi nejasná minulost, za druhé propojení jeho byznysových zájmů s politikou v té nejkoncentrovanější podobě.

A s vlastnictvím významných médií…

To samozřejmě také hraje roli. Je fakt, že jestli MF Dnes v poslední době kvůli tomu, jak jí v každém týdnu padal náklad, ze sebe dělala bulvární noviny, tak dneska je to ještě horší, protože její závislost na novém majiteli čiší z každého článku a z každého komentáře.

Když teď je pravice tak zdecimovaná, neuvažujete o tom, že byste se víc zapojil do politiky?

Zcela jednoznačně ano. V tuhle chvíle to není vidět z jednoho prostého důvodu, protože když mám vůči současnému stavu Evropské unie a našemu podivnému členství v tomhle RVHP výhrady, tak nevyvíjím absolutně žádné aktivity směrem k Evropskému parlamentu, protože to vidím jako lumpárnu. Veřejnost strašně zapomíná, že sice referendum o vstupu bylo bohužel legální, ale nebylo legitimní, protože v něm hlasovalo pouhých 47 procent oprávněných voličů, což dneska už skoro nikdo neví a skoro nikdo neříká. Drtivou většinu kandidátů podezřívám z toho, že jediné, co je zajímá, je plat europoslance půl milionu korun měsíčně, což je mimochodem obrovská forma korupce, plus za dva mandáty doživotní zajištění na úrovni prezidentů za to, že budou sloužit Evropě. Jestli tohle není korupce, tak už nic. Z toho důvodu se o evropské volby nezajímám vůbec, ale když jsem mluvil o tom, že podzim považuji za velmi významný pro další vývoj české politiky, tak teď rozhodně vyvíjím různé aktivity.

Můžete říci konkrétně jaké aktivity?

Nemohou být jiné než integrační snahy, ať už se to týká konkrétních lidí a konkrétních subjektů, abychom tu udrželi pravicovou politiku. Ale v tuto chvíli nemohu být víc konkrétní.

Od devadesátých let se čas od času objevují snahy o integraci malých pravicových stran, ale zatím vždycky ztroskotaly, i když zprvu vypadaly nadějně, jako například projekt Čtyřkoalice, v níž byly strany Unie svobody, ODA, lidovci a DEU. Myslíte, že se to může podařit?

Už nejde jen o malé strany, jde o strany, které si donedávna myslely, že jsou velké, a dneska zjišťují, že už to tak není. Jednám s těmi nejvyššími jmény a nejvyššími patry pravicové politiky. Pokud je to opravdu pravicová politika, pokud se ti lidi nezpronevěřili základním pravicovým myšlenkám.

Chápu to dobře, že jednáte i s ODS?

I třeba s ODS, ale samozřejmě se zcela konkrétními lidmi. Ale včetně nejvyššího vedení.

Z historie: Michal Simkanič údajně v roce 2005 spálil nebo jinak znehodnotil směnku na 900 tisíc korun, kterou podle svých slov převzal od Rostislava Roda. Ten se jako věřitel náhle objevil v aféře kolem bytu bývalého premiéra Stanislava Grosse. Svůj čin pro média komentoval slovy: „Koupenou směnku jsem znehodnotil a byl bych rád, aby toto mé gesto bylo chápáno jako výraz sounáležitosti se všemi, kdo jsou pronásledováni médii nikoliv na základě faktů, ale nálad či objednávky. Chci zastavit novinářský hon na premiéra a dát mu čas. Jsem přesvědčen, že když dostane pár dní, tak to vyhodnotí sám a odstoupí. Jednoznačně prokázal, že zemi vést nemůže.“ Případ nejasného původu peněz, které manželé Grossovi v létě 1999 použili na pořízení bytu v Praze na Barrandově, se tak změnil v naprostou frašku.

Tajní vládcové a manipulace. Zahraniční autor odkrývá údajné dění kolem nás

Teorií o spiknutí v našem světě je mnoho. ParlamentníListy.cz již na řadu z nich poukázaly a společně s knihou Tajní vládcové světa se o to pokusí i tentokrát. Podstatou výčtu tajných organizací a jejich úloh je přitom zřejmě právě tato jedna skutečnost: „Manipulace fungují nejlépe, když si manipulovaní nejsou vědomi toho, že jimi někdo manipuluje.“

Kdybychom se na svět podívali jako na jednu velkou vesnici, žilo by v ní 57 Asiatů, 27 Evropanů, 14 obyvatel Severní a Jižní Ameriky a 8 Afričanů. 70 z nich by nemělo bílou barvu pleti, 30 by bílých bylo. V oné pomyslné stovce by bylo 30 křesťanů. Ovšem co je zajímavé, téměř 60 procent celkového bohatství „světové“ vesnice by bylo pouze v rukou 6 obyvatel, přičemž by všichni pocházeli z USA. 80 těchto fiktivních obyvatel by žilo v obydlích, jež jsou pod úrovní normálního standardu průmyslových zemí. 70 obyvatel by také neumělo vůbec číst a 50 z nich by jich trpělo nedostatečnou výživou. Zdá se vám to kruté srovnání?

Těchto několik tvrdých čísel, která byla pro zjednodušení uvedena v souvislosti s příkladem toho, jak probíhá ovládnutí světa různými organizacemi, se lze dočíst v knize Tajní vládcové světa vydané nakladatelstvím Fontána. Obsahuje řadu teorií spiknutí v našem světě, také se pokouší přinést odpovědi na otázky, kdo skutečně řídí náš současný svět. Autorem je Wulfing von Rohr.

Ke změnám nedochází náhodou

„Změna se neuskutečňuje náhodou, ale dochází k ní jen na základě nějakého rozhodnutí.“ To pronesl Frederick Willem de Klerk, bývalý jihoafrický prezident a nositel Nobelovy ceny za mír, který propustil z vězení Nelsona Mandelu. Připomeňme, že tímto krokem umožnil kdysi nenásilný přechod moci v Jižní Africe z bílé menšiny na černou většinu a zároveň se vzdal své moci.

Autor knihy von Rohr proto připomíná, že se lidé musí rozhodnout sledovat skutečné příčiny bídy ve světě a apatie občanů většiny zemí. A upozorňuje, že ty příčiny je nutné hledat jak materiální, tak i duchovní, také však hospodářské, technické i skryté. Ty jsou podle něj psychologické a duševní. „Musíme začít přemýšlet o motivech a cílech tohoto často neviditelného mocenského boje, při němž jde předně o vládu nad lidmi a jejich pracovní sílu a o konzumenty a jejich peníze, ale také o nadvládu nad duchem a duší. Zrádné je, že tento cíl – tedy manipulace nás plně ovládající, většinou není zjevně viditelný a citelný,“ poznamenává autor ve zmiňované knize. Stejně jako většina jiných konspiračních teoretiků poukazuje na to, že v současné době vrcholí na Zemi boj o budoucí moc.

Nacházíme se na důležitém posledním rozcestí?

Wulfing von Rohr poznamenává, že se nacházíme v oné rozhodující fázi, která je jistou konfrontací, která rozhodne o tom, co bude dál. Zda ještě vybuduje lidstvo „Nový Jeruzalém“.

Knihou se pak prolíná několik základních otázek – například, zda se skutečně máme obávat toho, že bychom se stali loutkami v tajném řízení nového řádu světa? Otázek kolem toho, co je a co není spiknutí.

„I války jsou – většinou dokonce prokazatelně – důsledky spiknutí. Kdo má z válek užitek? Průmysl a banky. I proto se většina průmyslových firem a bank často angažovala na obou stranách války. A když válka skončí, vydělají pak v době míru ještě jednou – na nové výstavbě,“ popisuje spisovatel v knize. A dodává, že ani hospodářské krize nikdy nepadají z čistého nebe. Vždy jsou podle něj opět důsledkem spikleneckých úmyslů a takového jednání několika lidí, kteří umí přesouvat velké sumy peněz sem a tam.  Rozebírá pak i další momenty, které možnému údajnému spiknutí proti většině světa prý nasvědčují.

Krycí pláštík nad věcmi, které nám připadají dobré? Ale nejsou?

Mimo jiné se autor zamýšlí nad otázkou, zda genetické technologie a biotechnologie jsou součástí jednoho velkého plánovaného spiknutí s cílem manipulovat s lidstvem a dokonce ho dál ‚chovat‘ pomocí klonování. Zamýšlí se však i nad tím, zda je internet pokus, jak pod krycím pláštíkem údajně demokratického přístupu k rozsáhlým informacím postupně proniknout do domu každého jednotlivce a prostřednictvím informací ho kontrolovat?

Jedna z kapitol se pak zabývá systémy, které se dle autora dají dát do přímé souvislosti se spiknutím. Zvláštní pozornost v nich věnuje zdravotnímu systému průmyslových států. Možná i proto, že 10 až 15 procent HDP (hrubého domácího produktu) průmyslových zemí plyne do rukou lékařského a farmaceutického průmyslu. Autor dokonce hovoří o mafii. Proč? „Téměř nepřehledná síť zdravotních politiků, úřadů, farmaceutických firem, nemocnic, pojišťoven a zástupců lékařského stavu se spojila, aby dosáhla toho, že stále více peněz jde do jejich kapes. Zdraví při tom nehraje roli, vznikají jen další nové triky, jak zvýšit výdaje a závislost lidí na tomto systému,“ konstatuje Rohr.

A jelikož si je vědomý závažnosti takového obvinění, přidává i několik otázek, které podle něj výše uvedenou pravdu dokazují. Proč se opovrhuje přírodními léky? Protože skutečně léčí, mají trvalé výsledky a málo stojí. Protože funkcionáři ani vystudovaní lékaři se v nich nevyznají…

Lidi jsou motivováni především penězi, mocí, slávou či rozkoší

Nechme tyto úvahy na autorovi, případně na posouzení čtenáře celé knihy samotné a pojďme dál. K dalším možným důkazům toho, že se kolem lidí může dít něco, co není zcela fér.

Podle stupně vědomí jednotlivců jsou nyní hlavními motivačními silami peníze nebo sláva, rozkoš či moc, ale také magické síly nebo nadvláda nad duší. „Podle dané roviny jsou kumpány lidé nebo systémy, přání nebo myšlenky, duchovní bytosti nebo temné síly,“ domnívá se spisovatel. A rozebírá dále detailněji konkrétní pozemské organizace, jimž jsou nejčastěji spiklenecké úmysly podsouvány.

Bilderberské konference

Jejich idea vznikla na začátku padesátých let, po druhé světové válce, kdy byl svět viditelně rozdělen na dva mocenské bloky.

Některé elity na obou stranách Atlantiku chtěly dát dohromady vedoucí představitele zemí, kteří neměli vládní úřady, ale přesto by mohli podporovat cíle hospodářských a vojenských elit. Z jejich setkání měl vzejít společný obraz celosvětové situace, který by automaticky měl vést k paralelním setkáním a jednáním, aniž by se muselo jednat a hlasovat o jednotlivostech. Přívrženci takovýchto postupů v tom proto vidí legitimní a neškodné záměry. Skeptici však naopak poukazují, že jde o počátek Nového světového řádu a zárodek celosvětového spiknutí za účelem ovládnutí kontinentů a lidstva.

Trilaterální komise

Mezi zhruba čtyřmi stovkami think tanks světových intelektuálních center odborníků patří trilaterální komise k těm nejvlivnějším. Asi tři sta jejich členů se setkává též jednou ročně na různých místech světa. Na rozdíl od Bilderbergu, po těchto setkáních se dokumenty o tématech a příspěvcích k nim, jež zazněla na setkání, zveřejňují. Tak se mimo jiné v roce 1995 objevila informace o tom, jak se zapracuje na Zaangažování Ruska  (Engaging Russia), o rok později se jednalo o globálním zásobování energií, globalizaci a trilaterálními pracovními trhy.

Komise má tři stále kanceláře – v New Yorku, Tokiu a Paříži. A i když u ní není výslovně potvrzeno jádro nároku vybudovat nové americké nebo přinejmenším Spojenými státy podstatně určované uspořádání světa, v němž by měly USA vůdčí roli, je patrné, že by do předních pozic s velkou pravděpodobností přizvala i západní Evropu či Japonsko. Zakládajícím členem (v roce 1973) tohoto uskupení byl David Rockefeller, který o něm hovořil od počátku jako o skupině starostlivých občanů.

Ne každý člen tajných organizací prý chce něco zlého. Ale…

Další pozornost je v knize věnována například uskupení s názvem CFR, Bohemian Club, Skull and Bones Sociaty. Je logické, že vzápětí vše doprovází otázka, zda je třeba každého člena nějaké elity nebo zvláštní skupiny podezřívat, že má za lubem něco zlého? A na tu autor knihy Tajní vládcové světa odpovídá jasným NE. Ovšem přesto dodává, že to není tak jednoznačné. „Existují totiž modely, jak fungují vnitřní a vnější kruhy, které se dají přirovnat k terči při sportovní střelbě. Jak víme, ten má čerň, ale zároveň nejmenší rozsah pole uprostřed,“ dodává autor knihy. A rozebírá, že v rámci organizací, které jsou spojovány se spiknutím, je třeba se dívat na to, jaké postavení v nich jednotliví členové mají. Mnozí totiž opravdu nemusí nic tušit a slouží dokonce někdy i k zastírání skutečných záměrů.

Výčet organizací a skupin lidí toužících po ovládnutí světa tím, jak asi i čtenář ParlamentníchListů.cz tuší, nekončí. Zvláštní kapitola je věnována též iluminátům a takzvaným, ne tak zcela známým, asurům (zaujímají spíše mýtickou rovinu). Podle autora jsou právě ilumináti velkou skupinou lidí, která přinejmenším 200 let tahá za nitky světových spiknutí, aby získala tajnou, ale absolutní moc. Jak připomíná, patřil k nim například Wolfgang Amadeus Mozart.

Tajné spolky – výsada mužů bažících po moci?

V jedné poznámce se pak autor knihy Rohr zamýšlí nad tím, že většinu tajných spolků, o kterých se zmiňuje, tvoří pouze mužské řády. „Zdá se, že je to mužské, velmi pochybné privilegium, možná dokonce spíše temná charakterová stránka a slabost, která vede lidi k touze po moci, jak vidíme nejen v této knize, ale též k vymýšlení odpovídajících struktur a k provádění takových plánů,“ vyjádřil se spisovatel v knize zabývající se teoriemi spiknutí světa.

„Manipulace fungují nejlépe, když si manipulovaní nejsou vědomi toho, že jimi někdo manipuluje. Jinak by se začali bránit a k požadované činnosti by je bylo možno pohnout pouze nátlakem. Protože je však jednodušší ovládat dobrovolníky než donucené, je manipulace účinnější mocenský prostředek než nátlak. Má-li být manipulace účinná, musí začít ve vědomí člověka,“ připomíná dále Wulfing von Rohr slova z jiné knihy Střídání moci na zemi. Připomenul to mimo jiné v souvislosti s tím, že v minulosti například i Adolf Hitler tuto pravdu znal a byl si jí vědomý. I proto prohlašoval, že: „Velká masa lidí se stane snáze obětí velké lži než malé.“

Kdo je Wulfing von Rohr?

Německo-rakouský televizní novinář, astrolog, autor literatury faktu a překladatel. Organizoval řadu mírových setkání, podporuje mezináboženský dialog.