Respekt je hlásnou troubou lživé multikulturní propagandy

Člověk si opět začíná připadat jako za dob nastupujícího nacismu či komunismu. Jenže kdysi to byl boj za vizi árijského či marxisticko-leninského člověka a dnes to je vize člověka multikulturního. V jedné řadě táhnou v mediální sféře Lidové noviny pana Babiše s Respektem pana Bakaly proti všem kritikům islámu.

Lidové noviny i časopis Respekt šíří lži a klasickou propagandu multikulturalistických politruků, že kdo je proti islámu nebo ho kritizuje, je rasista či nácek. Časopis Respekt ovšem ve své lživé kampani zachází opět dále. A to spojováním docenta Jihočeské univerzity Martina Konvičky s rasismem. Přesněji řečeno tvrdí, že pan docent je správcem rasistické stránky.

Respekt tak přejímá lživou argumentaci svého mediálního oblíbence a známého (verbálního) násilníka Karla Goldmanna, který podobné lži šíří dlouhodobě. Respekt Goldmanna propagoval například ve známé kauze iniciativy Čechy v ČR nechceme, která věšela v Praze za potlesku politika Strany zelených a známého obhájce islámu Šadího Shanaáha figurínu Čecha. Jak by se asi tvářili v Respektu, kdyby někdo chtěl věšet figurínu muslima či cikána?

Jistě nečekám, že by se multikulturně ideologičtí bdělí administrátoři Respektu snížili k tomu, aby četli politický nekorektní knihu pana docenta Konvičky Sex, drogy a islám (podrobné info zde). To by se pak mohli totiž dovědět, že pán docent Konvička nejen že není rasista, ale sám je terčem kritiky z rasistických skupin.

Jenže to by nezapadalo do obrazu multikulturní propagandy. Pro multikulturalisty je každý, kdo je proti islámu rasista a nácek. A to i kdyby to byl žid či Arab. Inu milí spoluobčané, připravte se na to, že podobných projevů proislámské propagandy uslyšíte z českých medií a v českých školách víc a víc, protože oni nehájí zájmy této země a nás občanů, ale zájmy Alláha a multikulturalistické ideologie.

Ukázka statusu časopisu Reflex na Facebook.com

respekt.bmp

http://lukaslhotan.blog.idnes.cz

 

Velké pohyby, které by měly zneklidnit Američany? Šíří se další informace o ohrožení dolaru

Není všechno zlato, co se třpytí. Právě proto se o zlato vždy v historii vedly spory, války. A ani dnes nedává milionům lidí na světě spát. Jeho cenami hýbe například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. A tu chce krýt – jak bývalo zvykem – právě zlatem.

Čína v poslední době skupuje zlato. Skupuje ho ve velkém, a tak se objevují spekulace o tom, zda za tím nestojí snaha, aby to byla právě Čína, kdo převezme brzy globální rezervní změnu (kterou drží zatím USA). Na rozdíl od Spojených států by však zřejmě mohla tuto měnu krýt zlatem – tak, jak tomu bývalo kdysi.

Poté, co někteří odvážní odborníci nacházejí postupně odvahu hovořit o tom, že je čas začít uvažovat tak, abychom se naučili brzy vnímat jako středobod světové ekonomiky východ, a nikoli dosud dominující euroatlantický svět, lze pozorovat celu řadu faktorů, které tyto teorie potvrzují. Plánuje tedy skutečně Čína podložit jüan zlatem a přeměnit ho na globální rezervní měnu? Je možné, aby jüan nakonec nahradil americký dolar jako primární rezervní měnu planety?

„Je veliký rozdíl mezi cenou a hodnotou zlata. Hodnota zlata se historicky nemění. Již 5000 let je hodnota, myšleno kupní síla, takřka totožná. Mám-li však odpovědět na otázku takzvané ceny zlata, tak jsem bohužel závislý na faktorech, které jsou velice manipulativní. Z mého pohledu se MMF, ECB či FED všemožným způsobem snaží potlačit růst ceny zlata. Využívají k tomu, nicméně, velice krátkozraké nástroje, kterými jsou například levné hypotéky či dnes již záporné úrokové sazby. Tisknutím peněz se nikdy žádný problém nevyřešil,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Žák ze společnosti Zlataky.cz. Přímo k tomu, jaký vývoj může skupování zlata Čínou nabrat, se sice nevyjádřil, přesto jeho vyjádření mnohé napovídá.

„Obecně se dá říci, že historie měn od nejstarších dob po dnešek je kontinuální přehlídkou permanentních pokusů skupin, vlád i mezinárodních institucí o vytvoření náhražek zlata v měnovém systému. A snahy o demonetizaci jsou stále aktuální. Avšak stále dochází k silné tezauraci, a tím tedy role zlata nikdy neskončí. Dochází pouze k přelévání zlata z jedné strany na druhou. Myšleno od vlád k lidem, a naopak. Jak vše může dopadnout, nám může poodhalit minulost. V období nástupu zlata jako měny došlo vždy k velice příznivému růstu ekonomiky (Egypt, rané římské císařství, 12.-15. století v Evropě a i období Bretton-Woodského protokolu). Naproti tomu období pozdního Říma či raně feudální Evropy a možná i dnešní doba signalizují spíše neproduktivní hospodářský cyklus,“ konstatoval Žák.  A tak se vraťme k Číně a jejímu náhlému zájmu o žlutý kov.

Nejde jen o soutěž – ale o moc nad světem

Podle serveru AC24 s alternativním zpravodajstvím je pravdou, že Čína nechce jen soutěžit se Spojenými státy. Spíš plánuje ve skutečnosti Spojené státy nahradit jako dominantní ekonomická mocnost světa. Ve skutečnosti prý Čína už obnáší větší objem globálního obchodu, než kolik připadá na Spojené státy.

Jenomže, kdyby skutečně jednoho dne Čína oznámila, že podložila jüan zlatem a už nebude používat v mezinárodním obchodě dolar, světem, jak ho známe, by to důrazně otřáslo, a podle některých vyjádření by to způsobilo finanční posuv až kataklyzmatický.

Čína však drží v ruce celou řadu dobrých karet. Vlastní například bilion dolarů dluhu Evropy, je druhou největší ekonomikou planety. Navíc – nikdo nepoužívá dolar v mezinárodním obchodě více než Čína, kromě samotných Spojených států. Pokud dosud Čína musela používat dolar v mezinárodním obchodě, protože k tomu nebyla žádná atraktivní alternativa, zlatem podložený jüan by to všechno změnil rychle a zásadně.

„Finanční krize v euroatlantickém světě znamenají, že celý svět potřebuje novou a stabilnější globální rezervní měnu. Četné faktory naznačují, že čínské úřady chtějí, aby k internacionalizaci došlo do roku 2015. A čínská vláda bezpochyby už velice usilovně jüany v mezinárodním obchodě podporuje,“ zmínil server AC24 vyjádření John McCormicka z RBS Group a dodal, že pro Čínu není mít globální rezervní měnu jen o ekonomice. Je to též o moci.

Čína uzavírá dohody i s dalšími zeměmi

I proto zřejmě čínská vláda letos dosud uzavřela dohody o konvertibilitě měny s Austrálií a Novým Zélandem.

Možná i proto čínští zákazníci vloni nakoupili přes 1176 tun zlata, jak uvedla Čínská asociace pro zlato. Poptávka tak meziročně stoupla o 41 procent, dodala tato státem ovládaná organizace s tím, že přes hranici tisíce tun se spotřeba přehoupla vůbec poprvé.

Navíc se očekává, že v následujících čtyřech letech poptávka Číny po zlatě ještě dál poroste. Světová asociace zlata 15. dubna 2013 vydala zprávu s názvem Čínský trh se zlatem: pokrok a budoucnost. V ní se uvádí, že roční poptávka čínských obyvatel po zlatě se zvýší z letošních 1132 tun na 1350 tun v roce 2017.

Zatím k nastartování světových cen zlata však tyto kroky nestačí

Jisté je tak prý jedno – Čína se stala nyní největším trhem se zlatem na světě. Tradičně největší část zlata skončila na pultech klenotnictví. Zlatníci prodali šperky o váze 716,5 tuny, meziročně o 43 procent více. Ještě větší navýšení poptávky, o 57 procent, zažily zlaté pruty, obvykle sloužící jako investiční produkt. O tom, jak jsou na tom Češi, si řekneme níže, zatím zůstaňme u Číny.

Nutno však dodat, že ani čínská poptávka, tvořící podle asociace nyní už čtvrtinu celosvětového zájmu, ale nestačí k opětovnému nastartování růstu globálních cen drahého kovu. Investoři se jej totiž zbavují kvůli obavám, že americká centrální banka zastaví svůj program podpory ekonomiky. Čínští zájemci, nakupující obvykle s omezeným rozpočtem, na vyvolání dlouhodobého růstu cen nestačí.

Jenomže i když to může někomu připadat poměrně jednoduché, pokud čínské úřady opravdu budou chtít, aby jüan nakonec nahradil dolar jako primární rezervní měna světa, potřebují udělat něco, co přiměje zbytek světa, aby ho chtěl používat.

Jak? Mohou toho dosáhnout, pokud podloží jüan zlatem. A že na tom Číňané pracují, napovídá hned několik ukazatelů.

Měsíčně Čína skoupí až stovky tun zlata

„Země spolu zatím jedna s druhou bojovaly, aby zlevnily své měny. Problém s levnými měnami je v tom, že pak jsou komodity dražší. A tak se Čína rozhodla přijmout tvrdší měnu. Ten pohyb jüanu skoro přes noc byl jedním z nejvýznamnějších vzepětí, jaké jsem kdy viděl. Jak jsem řekl, jüan vyrostl na nejvyšší hodnotu všech dob. Za pouhých devět měsíců nabral proti americkému dolaru zhruba 5 procent. Čína jen za jediný měsíc navíc rovněž dovezla přes 200 tun zlata. (Podle agentury Reuters bylo v březnu 2014 dovezeno z Hong Kongu do Číny více než 223 tun zlata. To zastínilo předchozí rekord 114 tun z prosince.)

„To je ohromné množství. Znamená to dovoz rychlostí přes 2 400 tun zlata ročně. A to prostě přiblížilo skutečně okamžik, kdy se Čína stane největším držitelem zlata na světě. Číňané viděli, jak zlato padá, ale nenakupovali ho jen během propadu. Nakupovali tolik, kolik jim trh dal. A zase vidíte, jak jüan stoupá, a to je teď pro Číňany výhodou, poněvadž je pro ně zlato ještě levnější,“ popsal pro prisonplanet.com finanční manažer King World News Stephen Leeb.

Otázkou podle něj je to, kolik Čína v tuto chvíli zlata nashromáždila. Poněvadž to však nikde jejich úřady neprezentují, existují jen odhady. Jeden takový z nedávné doby hovoří o tom, že čínská zlatá rezerva je nyní více než 7 000 tun zlata, potenciálně to ale může být i daleko více.

„Nestane se to příští týden nebo příští měsíc, ale nakonec bychom mohli spatřit Čínu, jak podkládá jüan zlatem. Až k tomu dojde, bude to pro Spojené státy naprostá a totální finanční katastrofa,“ zní komentující doplnění informace na AC24.

Kolaps dolaru a destabilita světové ekonomiky?

Z informací, které prosakují na veřejnost při rešerších zahraničního tisku, vyplývá také, že Čína začala přepracovávat všechny své dosavadní zlaté rezervy do malých kilových cihliček. A dělá to podle některých, zejména těch alternativních, médií proto, aby vydala novou, zlatem krytou rezervní měnu. Zároveň se objevují varování mnohých, že tyto kroky naruší světový obchod a následně mohou způsobit kolaps dolaru.

Příznivci konspirací tak mají jasno a podle nich již není pochyb, že americký dolar bude brzy jen historií. Bezpochyby jde o strategickou část nedávných obchodních dohod s Ruskem, Japonskem, Brazílií, Indií a Íránem. GATA dokonce odhaduje, že 80 procent zlata, o kterém si investoři myslí, že mají alokované, je už dávno fuč, a většina z něj pravděpodobně skončila právě v Číně.

Jedná se prý o nastupující nový proces, který bude tvořit  základnu pro možný nový monetární systém. Zlato v něm bude podporovat obchodní platby. Zpočátku bude použito pro obchod, později i v bankovnictví. Americké dluhopisy by tak šly stranou.

Zaznívají dokonce i názory, že se jedná o předzvěst kolapsu amerického zadluženého dolarového systému, a tak Číňané dál stěhují tisíce metrických tun zlatých cihliček z Londýna, New Yorku a Švýcarska. Cihličky prý už nechtějí v uncích, ale v kilogramech. „Není jasné, zda tento projekt funguje pouze v Číně, protože je tu pár indikátorů, že jsou v tom zapracovány i švýcarské slévárny, protože mají zkušenost a kapacitu,“ uvádí též server alternativního zpravodajství AC24.

Zmiňuje pak to, že již v roce 2013 velké banky z Wall Street oznamovaly, že se potýkají s nedostatkem fyzického zlata. Příkladem za všechny byla prý banka JP Morgan, v jejíchž trezorech se momentálně nachází jen zlomek zásob z počátku letošního roku. Doplnit stavy drahého kovu však není zdaleka tak jednoduché, jak by se při současných cenách mohlo zdát. Americká megabanka zoufale shání zlato, kde se dá. A to klidně kilo po kile.

Boje v Iráku poslaly světové ceny zlata k třítýdennímu maximu

Ovšem ten, kdo by se rozhodl nakupovat zlato i zde v Česku, má celou řadu možností. Nutno však dodat, že v posledních týdnech cena zlata světově letí nahoru. Proč? „Příčinou jsou boje v Iráku a dobytí významných území povstalci. Tím rostou ceny stříbra, zlata a ropy. Zlato díky tomu poprvé od letošního 27. května překonalo opět hranici 1 280 dolarů za unci,“ řekl ParlamentnímListům.cz Libor Skalský, vedoucí obchodního oddělení společnosti Nakupzlato.cz.

Jak dodal, cena zlata začala stoupat už po dobytí Mosulu 10. června a 16. června dosáhla hodnoty 1 283,50 dolaru za unci. Odborníci proto nyní čekají, jak bude pokračovat nejen samotný konflikt, ale i vývoj ceny zlata.

„Dělí se přitom na dvě skupiny. Podle první bude vzestup ceny krátkodobý a růst evropské i americké ekonomiky ho srazí zpět. Další čekají, že boje budou pokračovat a cena ještě stoupne. Upozorňují přitom i na stále napjatou situaci na Ukrajině,“ doplnil Skalský.

Podle analytiků zlato brzy může překonat i 1 300 dolarů

Například podle analytika Société Générale Robina Bhara je možné, že pokud se konflikt v Iráku dál vyhrotí, zlato poprvé od 19. května překoná hranici 1 300 dolarů za unci. Zároveň upozorňuje a upřesňuje, že růst ceny zlata může ovlivnit již zmiňovaná situace na Ukrajině, kde proruští separatisté v noci na 14. června sestřelili ukrajinské vojenské letadlo se 49 lidmi na palubě.

Zlato nejčastěji u nás nakupují muži mezi 40 a 50 roky

Společnost Zlaťáky.cz, která je v Česku největším obchodem se zlatem, se zajímala o zvyky Čechů při jejich nákupech. Zpracovala dokonce průzkum, v rámci kterého zjišťovala, jaké charakteristiky má člověk, který v České republice nakupuje fyzické zlato. Dá se přitom uvést, že se jedná o muže, nejčastěji ve věku 41 – 50 let, který žije v Praze nebo na jižní Moravě. Zůstaneme-li u čísel přímo z českých a moravských luhů a hájů, pak výzkum zaměřený na nákupy zlata ukázal také toto:

Ač podíl 22 % není ve srovnání s jinými formami investování vůbec špatný a ženy se o problematiku nákupu zlatých slitků či mincí zajímají čím dál více, přece jen muži stále udržují značný náskok v podobě zastoupení ve výši 78 %. U věkového rozložení je překvapující kategorie do 20 let s podílem 11 %. Rozdíly v zastoupení jednotlivých krajů dosahují již většího rozptylu. Karlovarský a Pardubický kraj s jedním procentem, naproti tomu Praha s 24 %.(Průzkum byl zpracován v měsíci dubnu 2014. Data byla čerpána ze zákaznické databáze společnosti LINK Holding, a. s. Použitý vzorek čítal několik set tisíc dat, pozn. red.)

Cizinci v Česku zlato též nakupují – a dominují Asiaté a Rusové

A jelikož jsme se v tomto článku významně věnovali Číně, musel nutně dotaz redakce směřovat i k tomu, zda třeba i naše české firmy zaznamenávají větší poptávku po zlatě a drahých kovech ze strany Asiatů. „Naše společnost obsluhuje na českém trhu zhruba 5 procent klientů ze zahraničí. Pokud bych měl blíže rozklíčovat toto složení zákazníků, budou to z velké části Rusové a Asiaté. Ti tvoří více než 50 procent naší zahraniční klientely,“ prozradil Jan Žák.

Toto demografické určení má podle něj svůj přirozený význam. Pro obyvatele Blízkého východu a Asie je investice do drahých kovů jednou ze základních složek jejich aktiv. Poučeni historií tak velice efektivně dokáží vyhodnotit možná rizika novodobých finančních a kapitálových rizik. Důkazem tomu je i fakt, že se roku 1899 připojili ke státům, které patřily do nově vzniklého měnového systému tzv. „zlatého monometalismu“. Čína se ještě nějakou dobu potýkala se stříbrným bimetalismem, avšak roli zlata později také přiznala za nejvýhodnější.

Zakázat! Francii drží pod krkem antisemitismus propalestinských demonstrací

Jako ve spojených nádobách nachází již tradičně jakýkoli konflikt mezi Izraelem a Palestinci svou silnou odezvu mezi arabskými přistěhovalci ve Francii jakož i jinde v Evropě. Od začátku izraelské operace proti Hamásu v Gaze demonstrují desítky tisíc propalestinských arabských a levicových demonstrantů ve velkých městech Francie. Ty se často netají a zvrhávají do otevřené protižidovské nenávisti a antisemitismu, hrozí intifádou ve Francii a obviňují prezidenta Hollanda z komplictví s Izraelem.

Minulou sobotu francouzská policie musela přivolávat posily a použít slzný plyn, aby arabo-muslimské demonstranty odradila od obléhání synagog. Na tuto sobotu již francouzský ministr vnitra Cazeneuve chce propalestinské demonstrace zakázat. Uvidíme, s jakým efektem.
Jak komentují německé Frankfurter allgemeine Zeitung, u původu tohoto stavu stojí to, že „vládnoucí socialisté po dlouhá léta nechtěli o novém antisemitismu vycházejícím výlučně z arabo-muslimských kruhů ani slyšet“. Ruku v ruce s tím šla média, včetně ostatních evropských. Ostatně, četli jste snad o současných propalestinských masových demonstracích v českých médiích? Výsledkem tohoto uprostraňování mlčením je dnešní stav, kdy se židovští rodiče obávají posílat své děti do státních škol (s velkým podílem arabo-muslimských žáků), synagogy jsou vandalizovány, a Židé kteří si to moho dovolit, zvažují a volí odchod z Francie.

http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/9446-zakazat-francii-drzi-pod-krkem-antisemitismus-propalestinskych-demonstraci.aspx

Multikulturalismus: Islamisté hodlají na londýnském Trafalgarském náměstí zřídit veřejné popraviště nevěrců

Budování rozvinuté multikulturní společnosti zřejmě není daleko od dalšího ze svých triumfů. Na hlavním londýnském náměstí Trafalgar square (anglický Václavák) by mělo být zřízeno veřejné popraviště nevěrců a v Downing Street (sídlo premiérů) má být muslimské ústředí. A armáda Islámského státu ISIL je už za dveřmi, tvrdí sociálních sítích Abu Dugma al-Britani, jeden z cirka 500 britských islámistů vycvičených a bojujících v Sýrii a Iráku. Ti se zavázali pokračovat ve svaté válce džihádu na území Spojeného království.

Že to nejsou jen plané výhůžky na sociálních sítích, dokládají úporné aktivity britských bezpečnostních služeb a posledních několik odhalení teroristických spiknutí. Konkrétním dokladem toho jsou nové zpřísněné letištní kontroly mobilů a notebooků na zapnutí. Islamisté se totiž holedbají tím, že vynalezli výbušninu nezjistitelnou stávajícími detekčními prostředky. Do Británie se již totiž začínají její islámističtí bojovníci vracet, respektive desítky jsou již doma. Adresné výhrůžky likvidací dostali již premiér Cameron a ministryně vnitra Mayová.

zdroje:

http://www.abc.es/internacional/20140710/abci-islamistas-britanicos-quieren-convertir-201407092030.html

http://www.mirror.co.uk/news/uk-news/british-isis-fighter-al-britani-threatens-3819631

http://eldiario.com.uy/2014/07/10/islamistas-britanicos-quieren-llevar-la-yihad-al-reino-unido/

http://www.jihadwatch.org/2014/07/uk-islamic-state-jihadi-al-britani-threatens-executions-in-trafalgar-square

http://pamelageller.com/2014/07/british-islamic-state-fighter-al-britani-threatens-executions-trafalgar-square.html/

http://dudewithanattitude.com/uk-islamic-state-jihadi-al-britani-threatens-executions-in-trafalgar-square/

http://www.nationalheadlines.co.uk/british-isis-fighter-al-britani-threatens-executions-in-trafalgar-square/391643/

http://www.express.co.uk/news/world/487116/British-jihadists-fighting-in-Syria-claim-that-war-will-come-to-British-soil

http://countercurrentnews.com/2014/07/isis-comes-to-the-west-threatens-public-beheadings/

video:

http://www.youtube.com/watch?v=MFnb2e8U8FA

Slavný český profesor Miroslav Bárta předpovídá kolaps našeho světa. Ale dodává: Znamená to i naději

Miroslav Bárta nikdy prý netvrdil, že je objektivní, poněvadž cesta k objektivitě je klopotná a obvykle je nejlepším soudcem až čas. Potlačování přirozené distribuce hodnot je však prý nepopíratelný fakt. A náš přístup k produkci majitelů vysokoškolských titulů neschopných čehokoli smysluplného považuje za větší perverzi než skrytou toleranci kuplířství či vysílání naprosto ujetých televizních seriálů.

 

Nedávno jste někde uvedl, že faktory, které věda identifikuje ve všech případech kolabujících států, civilizací a kultur, přesně odpovídají kritickým příznakům naší doby. Dají se uvést některé konkrétní?

Bohužel dají, patří mezi ně rozbujelá byrokracie, prostoupení důležitých řídících institucí nekompetentními jedinci, zpomalení rozhodovacích procesů, pokles vzdělanosti, vymizení etiky a duchovna, rozpad rodiny, plýtvání přírodními zdroji. To snad pro začátek stačí, ne…

To s sebou nese asi i doprovodné jevy? Můžete je popsat?

Doprovodným jevem je například enormní nárůst mandatorních výdajů, neschopnost tzv. elity státu se pak projevuje v nesmírném, obvykle několikanásobném předražování jakýchkoliv projektů, které stát platí. Co za to dostane, je obvykle šlendrián v podobě zvlněných silnic, padajících mostů, amatérských posudků komplexních problémů, ničení půdy řepkou, solárním businessem apod. Ve společenských systémech mikro a makro velmi těsně souvisí a jedna úroveň odráží druhou.

Například na pokles vzdělanosti upozorňují mnozí odborníci skutečně již dlouho. Jsou však i tací, co poukazují na to, že nejde o pokles vzdělanosti v oblasti teorie, ale že je problém tu teorii aplikovat do praxe. Vnímáte to také tak? Pokud ano, jde jednoznačně o doprovodný jev toho, že se schyluje k nějakému kolapsu? Nemůže to naznačovat třeba to, že (zatím) dochází k mylné diagnóze“?

Já jsem nikdy netvrdil, že jsem objektivní – cesta k nějaké objektivitě je klopotná a obvykle je nejlepším soudcem až čas. Nicméně potlačování přirozené distribuce hodnot reprezentované tzv. Gaussovou křivkou je nepopíratelný fakt. A náš přístup k produkci majitelů vysokoškolských titulů neschopných čehokoli smysluplného považuji za větší perverzi než skrytou toleranci kuplířství či vysílání naprosto ujetých televizních seriálů. A problém s praxí? Jaký by byl problém minimálně na gymnáziích požadovat minimálně dubnovou písemnou maturitu z matematiky tak, jak to bylo ještě donedávna dobrým zvykem?

Vedle poklesu vzdělanosti jste však uvedl například jako projev toho, v jaké se lidstvo nachází fázi, také i duchovní vykořeněnost nebo zásadní pokles distribuce relevantních informací. Zrovna ten poslední jev se též objevuje mezi lidmi v diskuzích na sociálních sítích a internetu. Setkáváte se s tím i vy v praxi, že marně hledáte v médiích a dostupných zdrojích nějaké důležité informace? Pokud ano, můžete uvést nějaký příklad?

Příkladů je nespočet – obecný problém spočívá v tom, že internet je dnes mj. i velkým prostorem pro recyklaci balastu, paušálních informací bez jakékoliv ceny kvůli možnosti sdílení a copy-paste. Ostatně nedávno vyšla i česky knížka s titulem Digitální demence. Konkrétní příklad – totální absence hloubkových mnohostránkových analýz důležitých problémů současného světa i našeho okolí týkající se sociálních, náboženských, politických, klimatologických a jiných problémů. A to kvůli přístupu „kdo by to proboha četl?“ Rezignovali jsme na kvalitu. Internet má ale i mnoho pozitivních aspektů, které jsou obrácenou stranou té samé mince – sdílení důležitých informací. A když si dáte práci, opravdu mnohé najdete, ale trvá to. Právě kvůli tomu balastu. Cena skutečných expertů letí raketově nahoru. Je jich stále méně. V Čechách se to špatně chápe, vždyť máme tolik univerzit a vysokých škol, tolik vysokoškolsky vzdělaných odborníků…

Jako příznačný fenomén uvádíte též hypertrofii“ zájmových skupin – čímž máte zřejmě na mysli prostoupení státní administrativy příbuzenskými či zájmovými skupinami. To je problém, o kterém se hovoří v Česku často, byť je pravdou, že více tomu tak bylo za minulé vlády. Z vašeho vyjádření to vnímám ale také tak, že to je problém celého světa. Nechci vás nijak poškodit v akademické obci, ale ráda bych se zeptala na váš názor na konspirační teorie vycházející z toho, že skupina mocných plánuje ovládnout svět a nastolit takzvaný Nový světový řád. Tato teorie totiž jistý kolaps civilizace v podobě, jakou známe, předpokládá…

Právě vzhledem k tomu, že je to poměrně zajímavý a mnohovrstevný problém, bych se zde na toto téma nechtěl nutně nekompetentně vyslovovat.

Zmínil jste též, že je nyní jistou módou zpochybňovat výsledky a význam historických bádání. Necítíte to třeba jako možný záměr nějaké skupiny, co tím může sledovat nějaký svůj vlastní záměr?

Občas si říkám, že to snad opravdu není možné… Ale obecně řečeno, čím více určitou populaci „homogenizujeme“ paušálním zpravodajstvím, prefabrikovanými seriály, filozofií konzumu a průměrným vzděláním, tím lépe a snadněji se dá ovlivňovat. Ale řekněme, že uvažuji čistě hypoteticky?

I když se bavíme o kolapsu, přesto jste někde před časem zmínil, že kolaps civilizace je podle vás pouhým mýtem, a to dokonce mýtem zřejmě vůbec nejstarším. Pokud je to tak, proč lidi vždy fascinovalo zabývat se tím, co bude, když něco zanikne? Touha po změně nebo touha, aby něco skončilo, ale nekončilo to jen pro konkrétního jedince, ale celou skupinu, příp. civilizaci?

Myslím, že je to do značné míry transcendentální téma, které se dnes také jaksi vytrácí. Dříve člověk vnímal to, že po jeho fyzické smrti cesta pokračuje, tedy logicky se zajímal o to, co by mohlo být tam, kam již logicky nedohlédl. Proto také stavěl například kostely. Dnes jsme smysl naší existence vytěsnili a smrt pokládáme za konec všeho. Proto také stavíme tunely, stadiony a supermarkety, v zásadě nic, co by nás mohlo přesáhnout a přežít. Proč také, že?

V čem podle vás jsou důvody krize, v které se lidstvo ocitá? A dají se nějak porovnat s minulostí, abychom lépe současnost pochopili, uměli si ji vysvětlit?

Charakter těchto krizí je obvykle dost podobný. Jisté je, že velké krize (kolapsy) jsou nedílnou součástí každé civilizaci a neznamenají bezpodmínečně její konec. Naopak vedou k regeneraci systému v tom smyslu, že zcela vyřadí jeho nefunkční části. A vždy jde zhruba o to samé – nefunkčnost původně efektivních institucí, exploze mandatorních výdajů, nárůst složitosti systému, úpadek vzdělanosti a schopnosti se bránit, to v kombinaci s vnějšími faktory jako např. migrací či klimatickými výkyvy.

Kolaps či zhroucení civilizace může mít však řadu podob. Lidstvo v posledních letech zaznamenalo důsledky selhání bankovního sektoru světových ekonomik i se stále častěji pere s nepřízní počasí a živly v důsledku změn klimatu. Jste vědec, a tak po vás nežádám věštění z křišťálové koule, nicméně jaká forma kolapsu podle vás čeká lidi nejpravděpodobněji – pokud zůstáváme v rovině, že je neodvratitelný?

Mluvme v horizontu třiceti let. Budeme vystaveni výkyvům klimatu, kdy vody a tepla bude často příliš mnoho, často příliš málo. Na to se musíme připravovat každý zvlášť a svou roli by tu měl hrát i fond hmotných rezerv a politická vize. Vedle toho bude pokračovat demografické vymírání Evropy a masivní vysychání rozsáhlých oblastí Předního Východu. Uvědomme si, že globální neúroda a dlouho trvající sucho již vedlo v roce 2011 k tzv. arabskému jaru. Dalším reálným rizikovým faktorem může být nové stěhování národů v důsledku diferenciace v kvalitě a dostupnosti základních přírodních zdrojů.

Důležitá otázka je, zda máme (lidé) šanci krizi či blížící se kolaps civilizace – až přijde – přežít? Dá se na něj nějak připravit?

Většinu kolapsů lidé přežili – kolaps neznamená konec, jen prostě ozdravný, byť bolestný proces doprovázený nepříjemnou ztrátou složitosti, čili poklesem životní úrovně, zhruba trojnásobným, řekl bych. Příprava na něj je jednoduchá a nesmírně těžká zároveň – budujme znovu komunitní život odspodu, spoléhejme více sami na sebe a méně na stát, podporujme rozvoj řemesel a skutečného vzdělání, netolerujme ve svém okolí šlendrián, volme si zástupce s legitimitou, važme si přírodních zdrojů, vody, úrodné půdy a čistého vzduchu. A v neposlední řadě: Snažme se, aby naše země byla tam, kde to je možné a selským rozumem pochopitelné, soběstačná. Jablka, brambory, obilí, mléko nebo maso opravdu dovážet nemusíme. Pokud tedy budeme chtít.

Specializujete se na starověký Egypt, přesto si dovolím vám na závěr položit otázku spíše evropskou. I v souvislosti s nedávnými volbami do Evropského parlamentu padaly zmínky o tom, že Evropa stojí na rozcestí a neví, kam dál. O tom, že může dojít ke kolapsu v EU, se mluvilo z mnoha pohledů (včetně hrozby finanční). Byla by z pohledu případné krize a zakončení nějaké etapy Evropa v něčem odlišnější od zbytku světa? 

Každá krize má svůj specifický charakter, my v té krizi už jsme. Naším problémem není ani tak aktuální ekonomický vývoj, euro nebo státy, které už nemusejí vracet půjčené peníze (myslím tím částečné odpisy dluhů), jako spíše vymizení duchovního substrátu, vykořenění a ztrátu identity. Bez toho, abychom právě tyto hodnoty obnovili, můžeme zapomenout na jakoukoliv slibnou budoucnost. Často to ani nevnímáme, ale společnost a člověk podvědomě operuje na základě symbolů a etických poselství. Těch se nám ale začíná zoufale nedostávat, není divu, že lidská duše chřadne.

 

Kdo je Miroslav Bárta?

Vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v r. 1997 obhájil doktorát, v r. 2002 se habilitoval pro obor egyptologie, v r. 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie.

Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tis. př. Kr. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého zákona. Od r. 2009 začal s výzkumy i v Súdánu.

Kromě archeologické činnosti v Egyptě (od r. 1991) vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí provedené v letech 2002–2003, od r. 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od r. 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Od r. 1998 přednáší na FF UK v Praze, v letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania (PA, USA). Zdroj: Česká bibliografická databáze

Pád dolaru, katastrofa USA, nástup východních velmocí: Spekulace o zvratu poměrů ve světě

V tom, že se Evropa, ale i Spojené státy, nacházejí v době zlomu, se nedávno na mezinárodní konferenci, která se uskutečnila v Praze, shodlo hned několik ekonomů a odborníků z řad finančních analytiků. Upozorňovali však svorně též na další fakt: že možná nadvláda starého kontinentu a USA nad zbytkem světa postupně bude uvadat a přemístí se na východ – hlavně do Asie.

„Evropa i svět stojí na prahu nového fundamentálního nastavení dimenzí, ve kterých žijeme, či jsme byli zvyklí žít. Svět v podobě, jak ho známe, se zrodil ke konci 2. světové války, dokázal přežít i ‚studenou válku‘. Po jejím ukončení nastoupila globalizace, do které se zapojilo po roce 1989 i dosud stojící stranou Rusko svojí šestinou světa, kterou zaujímá. I to byl další počin ke změnám světové ekonomické struktury. Ovšem krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, vyvolává otázky, zda vůbec bude možné se do toho stavu, který byl nastolen před touto krizí, vrátit,“ uvedl politolog Michael Romancov, který přednáší na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově.

Západní svět je ohrožen. Přichází čas „Východu“?

Konstatoval též, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to, kam, je Čína – protože ta je schopna fungovat jinak než dosavadní svět. Pro ty země, které mají otevřenou ekonomiku, jako Česká republika, je nutné si uvědomit, jak moc jsme v rámci toho globálního světa na okolí a všech trendech závislí. Vše, co se totiž děje kdekoli na planetě, nás může ovlivnit,“ upozornil též Romancov na zmiňované konferenci nazvané symbolicky Evropa ve zlomovém období.

To, do jaké míry nejde o plané výhrůžky či strašení, pak napovídá realita. Hovoří se totiž o tom, že americký dolar nečekají dobré časy a zřejmě se brzy může opět zatřást. Proč? Podle nedávno zveřejněných informací ruského ministerstva financí jsou čínské společnosti připraveny na transakce s Ruskem. Avšak ty proběhnou v rublech a jüanech, nikoli, jak tomu bylo dříve, tedy v dolarech.

Americký dolar prý nečekají dobré časy….

„Začátek operace v národních měnách může dát impuls k dalšímu rozvoji hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Čínou,“ řekl koncem letošního května ruský ministr financí Anton Siluanov, což zaznamenaly i ruské zpravodajské agentury, včetně významné ITAR-TASS. Podle ruského ministra jsou čínské společnosti připraveny investovat do ruských infrastrukturních projektů na Dálném východě.

Když k tomu přidáme v ekonomických kruzích veřejně známou pravdu o tom, že Čína není nejšťastnější z toho, že rezervní světovou měnou je stále americký dolar, a to, že stejný názor má i Moskva, pak je tento krok vyústěním, které o další krok posouvá výše uvedené úvahy k realitě.

I proto se objevují již i v některých zahraničních médiích ekonomické komentáře, které naznačují, že hegemonie amerického dolaru se stává minulostí. Pochopitelně se v komentářích i argumentuje: například obrovskou zadlužeností USA. Ptají se pak, zda může být měna takto zadlužené země rezervní? I proto je zřejmé, že se schyluje (anebo možná již běží) k boji, jak tuto měnu v pozici rezervní měny udržet nadále. Jaké zbraně budou obrazně řečeno využity a jaké šance z toho budou plynout, ukáže čas.

Válka o to, kdo bude vlastnit rezervní měnu, je v plném proudu?

Například americký byznysmen Russo Winter pro Russia Beyond the Headlines tvrdí, že válka o rezervní měnu je již v plném proudu. A vede ji Čína, která podle něj už zaútočila na dolar.

Vytvořilo se tím jakési „pásmo jüanu“, ve kterém je v současné době Rusko, Írán, Angola, Súdán, Venezuela a Čína. Všechny tyto země se dohodly, že budou platit mezi sebou jüanem, a to (zatím?) hlavně za ropu. Nejde přitom o malý obchod – ale přibližně o 5 milionů barelů, za které se už nebude americkým dolarem platit.

Pro potvrzení trendu pak nahrává i krize na Ukrajině a vše, co se kolem ní vyvíjí ve zbytku světa. Těžko říct, zda k rozhodováním vedla hrozba avízovaných sankcí vůči Ruské federaci, či zda za tím stálo strategické uvažování a přesměrování toků. V každém případě Rusko začalo tlačit na obchodní dohody, které minimalizují účast (a vliv) amerického dolaru už od nástupu ukrajinské krize.

Je potřeba v dolar věřit jako v druh náboženství. Pokud dojde k otřesení víry….

Poprvé se začaly objevovat i úvahy o takzvaném „petrodolaru“ a jisté formě náboženství s ním propojené. Náboženství, které je však postavené na tom, aby celý zbytek světa „petrodolaru“ věřil. Pokud by se tato víra otřásla, USA hrozí hyperinflace, sociální kolaps, možná i občanská válka. Podobně, jak se takové scénáře odehrály v jiných zemích světa (například Venezuela). Ovšem s tím zásadním rozdílem, že ony země nedisponují globální rezervní měnou, varuje zahraniční zpravodajský portál zerohedge.com.

Pokud by tedy Rusko pokračovalo ve svých snahách dostat dolar do minulosti a nahradit ho bezdolarovým systémem, otevřel by se svět, který má již i svůj název: de-dolarizovaný. Tedy bez dolaru. A jak potvrzují i otevřené zdroje, tento tah na bránu z Východu pokračuje krok po kroku dál.

Rusové mají plán na posílení role rublu

Například Hlas Ruska koncem dubna s odkazem na ruské tiskové zdroje informoval, že ministerstvo financí této země je připraveno spustit plán na radikální zvýšení role ruského rublu v exportních operacích, čímž bude redukovat podíl v dolarech denominovaných transakcí. Ruské vládní zdroje věří, že tím je jejich bankovní sektor „připraven vypořádávat rostoucí počet v rublech denominovaných transakcí“.

Při rešerši zpráv z posledních týdnů pak nelze z této oblasti přehlédnout ani informaci tiskové agentury Prime, která oznamuje, že ruská vláda již 24. dubna letošního roku zorganizovala speciální schůzi věnovanou nalezení řešení, jak se zbavit amerických dolarů v ruských exportních operacích. Povolala špičkové experty z energetického sektoru, bank a vládních agentur a padlo navržení četných opatření. Ta byla odezvou na americké sankce.

Schůzce o „de-dolarizaci“ (jak nazývají tento jev zatím převážně zahraniční média) předsedal první místopředseda vlády Ruské federace Igor Šuvalov. Je tedy patrné, že Moskva myslí své záměry na zastavení použití dolaru nesmírně vážně.

Čím víc bude Západ proti Rusku útočit, tím ho nutí obracet se k Východu

Zdá se tedy, že situace se dostává do slepé uličky – tedy minimálně pro současný euroatlantický svět, jak ho dosud známe. Čím víc bude Západ k Rusku vyvolávat nesmiřitelné konflikty a čím víc ekonomických sankcí po něm bude házet, tím více bude Rusko v čele s Putinem nucené uhýbat od obchodovacího systému denominovaného v amerických dolarech. Zároveň pak ale bude stále více vstřícné k Číně a Indii.

Důkazem toho je zpráva z 20. května, z které vyplývá, že ruský Gazprom a čínský CNPC oznámily, že po desetiletí vyjednávání tyto dva národy podepíší smlouvu na třicet let v hodnotě zhruba 400 miliard amerických dolarů. Podle všeho je to jen první vlaštovka obchodního i politického partnerství mezi Čínou a Ruskem. I když zatím je stále ještě Evropa největším ruským energetickým trhem (vloni koupila více než 160 miliard kubických metrů ruského zemního plynu), dá se očekávat, že nyní Putin využije každé příležitosti, aby diverzifikoval ruské dodávky plynu tímto směrem a naopak zvýšil svou přítomnost na asijském trhu. A ten je obrovský. „Jen vloni Čína spotřebovala asi 170 miliard kubických metrů zemního plynu, přičemž se očekává další růst. Do roku 2020 ho podle odhadů bude spotřebovávat 420 miliard kubických metrů ročně,“ uvádí server zerohedge.com, z něhož se často objevují články i na českém webu alternativního zpravodajství AC24.

I astroložka před ekonomickými problémy USA varovala

Jako perličku lze připomenout i něco z kategorie mezi nebem a zemí. I když by to seriozní kruhy asi odmítly, pravdou je, že na složité budoucí roky v oblasti ekonomiky v USA upozornila totiž před časem ParlamentníListy.cz i astroložka Eva Prokešová. Ta se totiž zabývá i horoskopy států a všímá si jejich politických dopadů. Ostatně to, že vystudovala mezinárodní vztahy, jí k tomu dává předpoklady.

Prokešová totiž při dotazu, jakým směrem se bude vyvíjet situace na Ukrajině, poznamenala, že k pochopení budoucího směru je dobré nahlédnout i do horoskopů Ruska a USA. „To jsou velcí hráči, kteří stojí na pozadí dění. A jim se v jejich horoskopech dějí věci! Dokonce v časové shodě, jen s opačným znaménkem. Zdá se tak, že z pohledu osudu jsou karty jasně rozdané. Přejí nyní Rusku a stojí proti Americe. A to pravděpodobně na delší dobu, než si teď umíme představit a jsme ochotni si připustit,“ varovala astroložka. Podle ní v těchto měsících Rusko testuje situaci a zkouší svoji sílu. Pro věci příští.

„Rusko je v přípravné fázi na příští rok. To pravé dění začne až s únorem 2015 a vydrží ve velké intenzitě až do roku 2018. A nutno konstatovat, že takovou řadu úspěšných roků, jakými budou tyto, Rusko dlouho nezažilo,“ předpověděla Eva Prokešová.

A upřesnila, co se dá v nejbližších měsících čekat.

„V březnu dostalo Rusko příležitost k politickému zúročení svého mocenského postavení. Již na konci dubna a v květnu se chování Ruska vrátí k původní přímočarosti a samozřejmosti. A bude dál testovat svůj vliv na mezinárodní prostředí a na svět. Od června do září se bude Rusko držet zpátky a bude se věnovat vlastním problémům. Není si totiž samo jisté dalšími kroky a podporou ostatních států. A protože necítí a nebude cítit na své jednání pozitivní odezvu, bude vyčkávat,“ popsala dále ParlamentnímListům.cz žena, která astrologii ráda mísí s politikou.

Vyčerpané Spojené státy ekonomické potíže prý jen tak neopustí

Všimla si i toho, že Spojené státy jsou též v přípravné fázi na rok 2015. „Od března 2014 s obavami sledují, co se děje ve světě, a vydrží jim to až do listopadu následujícího roku. Nesouhlasí, ale nemohou s tím nic dělat. Je to další ze série problematických tranzitů, které běží horoskopem USA jeden za druhým od roku 2008. Šest let je dlouhá doba a Spojené státy začínají být vyčerpané. V roce 2015 se k tomu přidají ještě zásadní problémy s financemi, které převáží,“ upozorňuje Prokešová. A jak potvrzují řádky výše, svorně i s renomovanými ekonomy, politology a analytiky.

„Od dubna je jasné, že jakákoliv shoda – vyjednávací, názorová – je vyloučena. A přijdou pocity ohrožení. Vedle toho i zákulisní politická vyjednávání a rozhodnutí a příprava alternativních variant. Od května je jasné, že v tom celém sehrají roli i peníze. Finanční situace USA je totiž ohrožena, začíná se houpat, i když zatím snesitelně,“ popsala Prokešová.

Zamyslela se i nad tím, co bude příčinou špatné finanční situace Spojených států, kterou jí prý hvězdy ukazují. „Mohla by to být hrozba nesplácení ruského dluhu. Je to ale jen první signál, v následujícím roce se finanční problémy USA ještě výrazněji prohloubí. Od letošního června pak přesto ale nastane ticho před bouří. Další problémy přijdou už na podzim 2014,“ shrnula astroložka.

A vše postupuje možná už i mílovými kroky…

Důkaz toho, že se věci dávají do pohybu, se dá vyčíst i z informací, které tento týden ve středu přinesl Hlas Ruska. Informuje totiž o tom, že Čína a Japonsko se domluvily, že se vzdají použití amerického dolaru ve vzájemném vyrovnání. Experti podotýkají, že někdejší síla americké měny, která se rozšiřovala na celý svět, bude brzy patřit minulosti.

Směnu japonských jenů za čínské juany a naopak se chystají obě země provádět na měnových trzích Tokia a Šanghaje. Dříve se to dělalo s přihlédnutím ke kurzům obou měn vůči dolaru, teď bude směna přímá. Podle názoru ekonomů  to Japonsko a Čínu zbaví navíc ztrát způsobených výkyvy kurzu dolaru, které se pokaždé stávaly.