Austrálie a přistěhovalci

Předseda vlády Austrálie a i jeho nástupkyně toto řekli:

Přistěhovalci, a ne Australané se musí přizpůsobit. Buď to akceptujete, nebo ne, ale potom ponesete důsledky. Jsem již unavená z obav našich lidí, jestli urážíme některé jednotlivce, nebo jejich kulturu. Od teroristických útoků na Bali zažíváme vzplanutí vlastenectví většiny Australanů. Naše kultura se vyvíjela po dobu dvou staletí bojů, zkoušek a vítězství milionů mužů a žen, kteří hledali svobodu. Mluvíme převážně anglicky, ne španělsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakýmkoliv jiným jazykem. Proto, jestli se chcete stát součástí našeho společenství, naučte se tento jazyk!…Většina Australanů věří v Boha. To není křesťanské pravicové křídlo, politický tlak, ale fakt, protože křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských zásadách a je to jasně zdokumentované. A není to potřebné vystavovat na stěnách našich škol. Jestli vás uráží Bůh, potom vám navrhuji zvážit jiný kout světa jako svůj nový domov, protože Bůh je součástí naší kultury…My budeme akceptovat vaši víru a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme od vás, je, abyste akceptovali naši víru a žili s námi v souladu s mírovým spolužitím…Toto je NAŠE KRAJINA, NAŠE ZEM A NÁŠ ŽIVOTNÍ STYL a my vám dáváme příležitost, abyste si to vše užívali. Ale jen co si začnete stěžovat, brečet a frflat na Naši ústavu, Naše závazky, Naši křesťanskou víru nebo Náš životní styl, potom vás vyzývám, abyste využili další výhodu velké australské svobody – PRÁVA ODEJÍT. Pokud tady nejste šťastní, potom ODEJDĚTE. Nebudeme vás nutit tady zůstat. Vy jste požádali, abyste tady mohli být. Takže akceptujte krajinu, pro kterou jste se rozhodli a která vás přijala.

Nejvyšší čas to říct aspoň v České republice, když už to neřekne Evropská unie. Pane Sobotko, máte na to koule?

Šéf ODS Fiala: Odmítám islámskou Evropu a šíření nenávisti přistěhovalců k nám. Přestaňme se chovat sebevražedně.

Předseda ODS Petr Fiala odmítá, aby v Evropě vládlo islámské právo šaría. Muslimové mohou pokojně vyznávat svou víru, pokud nehlásají věci v rozporu s našimi zákony a základními západními hodnotami. Politika Západu šíření demokracie na Blízkém východě byla nešťastná. Musíme zabránit, aby nám Brusel určoval kvóty na imigranty a neexistuje automatické právo na imigraci. Evropa by si měla uvědomit své křesťanské kořeny, ze kterých vyrostla.

Zásadní otázka. Když se vede debata o islámském terorismu, problematice imigrace a tak dále, tak jedna část lidí říká, že islám za násilné věci nemůže, že za to může takzvaný islamismus, který je nějakou perverzí a zneužitím islámu pro politické účely, ale pak jsou lidé, například pan Konvička z iniciativy Islám v ČR nechceme, či bývalí muslimové jako Ayan Hirsi Ali či Ibn Waraq, kteří říkají, že to násilí je podstatou islámské nauky jako takové, že je to obsaženo v Koránu, že negativní věci jsou v právu šáría, kde za odpadlictví od islámu je trest smrti stejně jako za homosexualitu, ženy jsou považovány oproti mužům za podřadné bytosti. Dalším argumentem je, že prorok Mohamed od prvopočátků šířil islám ohněm a mečem a expanze islámu arabská i osmanská byla krutá q násilná. Takže existuje mírumilovný islám, nebo v samotném islámu jsou nebezpečné prvky?

Na toto neexistuje jednoduchá odpověď, pokud má být poctivá. U každého náboženství, které je založeno na nějaké knize, knihách či výrocích zakladatele, proroků a podobně do značné míry záleží na interpretaci těch textů. Říct a priori a úplně jednoduše, že islám je ve své podstatě násilný, je přílišné zjednodušení a není to pravda. Máme spoustu muslimů, kteří žijí mírumilovně a normálně. Problém je v tom, že nyní čelíme ideologii radikálního, militantního islámu. Čelíme ideologii, která se sice odvolává na náboženské základy, ale která má všechny parametry politického náboženství. Tato ideologie nás ohrožuje přímo a ohrožuje naší civilizaci. Problém je, že tato ideologie i ve svých nejbrutálnějších činech se odvolává na islám. S touto věcí si musíme poradit. Rád bych ale upozornil na hlasy zevnitř islámského světa, kdy někteří předáci jsou si tam stále víc vědomi toho, že jestli bude v očích ostatního světa islám chápan v činech a výrocích militantního islámu, tak to špatně dopadne.

Jaké hlasy?

Zde bych poukázal na egyptského prezidenta Sísího a jeho novoroční poselství, kde vyzval islámské učence, aby ukázali světu jinou interpretaci islámu, než je tato násilná. Takže není to jednoduchá věc. Není jednoduché rozlišovat, ale jde to. Uvedl bych příklad. Předseda frakce Evropských konzervativců a reformistů je britský věřící muslim. On sám vyzývá k boji proti militantnímu islámu. Vyzývá k integraci a říká, že všichni Britové musí sdílet britské hodnoty a že je nutné je k tomu nutit.

Vy jste ale řekl, že nechcete žít v islámské Evropě…

Když já mluvím o tom, že nechci žít v islámské Evropě, tak tím nemyslím tím, že chci žít v Evropě, kde nejsou muslimové. Ať tu jsou. A hlavně tu již jsou. Myslel jsem tím, že nechci žít v Evropě, která se řídí islámským právem a kde obětujeme naše civilizační hodnoty, o kterých jsem přesvědčen, že je to to nejlepší, co kdo v historii kdy dokázal.

Není problém, že čeští muslimští předáci jako Sáňka, Abbás či Alrawi, kteří se prezentují jako umírnění, sice odsoudili teroristické útoky, ale současně hovoří sami nebo vydávají publikace o tom, že právo šáría by mělo být závazné a úkolem muslima je usilovat o to, aby by byl nastolen islámský stát s islámským právem? Mohamed Abbás hájil kamenování žen, že je to slovo Boží… Není to také tak, že jistě existují mírumilovní muslimové, ale ti jimi jsou v rozporu či na úkor Koránu a islámu, že to je podobná věc, jako když existují pokřtění matrikoví katolíci, kteří fakticky věřícími nejsou a jdou do kostela na Vánoce a možná na Velikonoce a berou to spíš jako tradici? Není to tak, že agresivita muslimů klesá s mírou a intenzitou jejich vyznavačství islámu?

Ta otázka, kterou kladete, je na místě. Není na ní jednoduchá odpověď a jako civilizace, jako Evropané ji budeme hledat. Protože si musíme také uvědomit, že ty teroristické útoky nepáchají lidé ze zemí ovládaných radikálním islámem, ale to jsou lidé, kteří v Evropě žili, využívali místní sociální systém, často mají naše vzdělání, poznali naše hodnoty a odmítli je. A stoupenci radikálního islámu jsou mnohdy občany EU. Pokud někdo hlásá, že v této společnosti má platit islámské právo, tak jde proti zájmům a hodnotám naší civilizace. Pokud chce někdo vyznávat svou víru, může, ale nesmí ordinovat společnosti, co zde má být či si dělat výjimku z obecně platného řádu. Pokud nezačne evropská společnost přemýšlet nad hodnotami, na kterých sama stojí, tak budeme mít čím dál větší problém čelit tlaku radikalizujících islámských skupin, jejichž členů přibývá a kteří budou mít politické požadavky.

Když si to dáme do souvislosti s debatami, jestli může viset ve školách či veřejných prostorách kříž, kdy proběhly obrovské debaty v Itálii či Rakousku a byly o tom i rozsudky soudů, když si to dáme do souvislosti, jak dopadl kandidát na evropského komisaře Rocco Butiglione, který jenom řekl, že je přesvědčeným katolíkem a že si myslí to a to a zároveň dodal, že bude jako evropský komisař respektovat jiné názory, a stejně byl odstaven, a vedle toho připouštíme, aby zde někdo hlásal, že je správné kamenovat ženy s tím, že je to jeho právo to říkat, tak na to říkám ne. Chceme-li zachovat evropskou civilizaci a chceme-li se těšit toleranci a svobodě, kterou máme, tak ji musíme aktivně hájit na základě hodnot, na kterých vznikla, jinak to nemůže fungovat.

Debata v médiích se vede pouze ohledně islámského terorismu. Ale není to z hlediska integrace, jestli je vhodné, aby tady žil nějaký imigrant, málo? Není podmínka, že mě zrovna nevyhodí do vzduchu nebo nezastřelí, nedostačující? Zmíním dva faktory. První je věc identity. Já jako Čech, Evropan, křesťan, katolík jsem zvyklí, že na vesnici jsou kostelíky, ve velkých městech katedrály a vůbec by se mi nelíbilo, aby panorama tvořily mešity. Jsem přece původní obyvatel této země, jehož předkové zde žili po generace a chci zachovat kulturně-civilizační a národní ráz této země. Druhý faktor je, že problém s imigranty z muslimských zemí není jen, co se týče terorismu, ale často v těchto komunitách vidíme kriminalitu, asociální chování. Víme, že jenom během silvestrovské noci v Paříži shořelo tisíc aut, v městech s imigranty, například v Oslo, jsou často znásilňovány ženy, vidíme krádeže, žití na sociálních dávkách a nezaměstnanost…

Debata o imigraci musí být spojena s debatou o integraci. Že se tomu evropští politici dlouho vyhýbali, vedlo ke špatným koncům. Dnes se tomu již nevyhýbají. S překvapením sleduji, že když řeknu, abychom pomohli některým syrským uprchlíkům, ale přemýšlejme o tom, jak zde dlouho budou, co to znamená a jaké stanovíme pravidla hry, a pak začne pokřik o tom, že nechceme přijmout nemocné syrské děti, tak mě to upozorňuje na nepřipravenost na tu veřejnou debatu. To, co říkám já, říkají dnes již evropští politici naprosto běžně. Když jsem prohlásil, že multikulturalismus selhal, tak jsem to řekl jako prohlášení faktu a všichni to vědí. V českém mediálním prostoru se najednou rozvířila debatu, jak si mohu dovolit to říct. Všechny země, které podporovaly multikulturalismus, přiznaly, že multikulturalismus selhal a že to není cesta a že se musíme zabývat integrací. V Německu zjistili po útocích v New Yorku, že náboženské vzdělávání, které platil německý stát, bylo zneužíváno pro vedení k militantním postojům a nenávisti ke společnosti. S integrací a imigrací také souvisí naše pojetí sociálního státu.

V jakém smyslu?

Statistiky dokazují, že převážná část přistěhovalců v minulosti byli ekonomičtí imigranti. Využívali obrovských výhod našeho sociálního systému prakticky bez jakýchkoli našich požadavků. Pak žijí v uzavřených komunitách, v ghettech se radikalizují názory a nakonec ve druhé či třetí generaci nejsou potomci přistěhovalců integrovaní, ale naopak nenávidí naší společnost. Chci vyvrátit mýtus, kterým nás krmí levice a liberální intelektuálové, že ti lidé se k radikálnímu islámu hlásí proto, že žijí v bídě a jsou nevzdělaní. Toto je vyvráceno fakty. Oni mají vzdělání, nežijí v bídě, využívají všech výhod státu, studují, a přesto se k radikálnímu islámu hlásí. To není způsobeno jenom ekonomickými důvody. Marxistické vysvětlení nefunguje. Těch příčin je spousta.

Které například?

Jednou z nich je, že západní společnosti se přestaly věnovat něčemu, co bych nazval občanským vzděláváním, které by mělo základní hodnoty civilizace sdělovat a předávat. Bez uznávání těchto hodnot členy společnosti, nemůže fungovat demokratická společnost. My se ve výsledku nechováme tolerantně a velkoryse, my se chováme sebevražedně. Pokud demokracie, bez ohledu na to, kdo je jakéhokoli původu, nebude lidem vštěpovat základní demokratické hodnoty, pravidla hry a nebude je vést k úctě k demokratickým institucím a postupům, tak nemá šanci. Američané po druhé světové válce věnovali obrovskou pozornost – a můžeme si o tom myslet cokoli – politickému vzdělávání v Německu, protože byli přesvědčeni, že pokud u mladých lidí nedojde k rehabilitaci demokratických institucí a důvěru v ně, tak se ta změna nepovede. Na takové věci nesmíme rezignovat.

Vy jste mluvil o nebezpečí radikálního islámu a o tom, že máme vynucovat naše základní hodnoty. Neměly by státní orgány více sledovat, co v těch mešitách děje a káže? Bývalý český muslim Lukáš Lhoťan napsal knihu Islám a islamismus v ČR, kde dokazuje, že české mešity jsou napojené na Saudskou Arábii a jsou odtud i financované. Tam je wahhábistický islám, který je velmi radikální či fundamentalistický a pak se takové věci hlásají i v českých mešitách. Nemělo by se tedy zabránit tomu, aby se tam hlásala nenávist vůči západní civilizaci a vůči západním hodnotám a aby se tam propagovalo právo šáría?

Měřme všem stejným metrem. Pokud někomu bráníme, aby hlásal protidemokratické věci a aby vyzýval k násilné likvidaci a bojujeme proti takzvanému pravicovému či levicovému extremismu, tak musíme bojovat i proti tomuto typu extremismu. Prostě musíme. To není nic proti náboženské svobodě. Kdybyste se mě zeptal, mají-li se sledovat jenom mešity, tak bych řekl, že ne. Ale pokud byste se měl zeptal, zda se mají sledovat všechna shromáždění, kde se vyzývá k násilí vůči této společnosti a kde se hlásá popírání práv a svobod, tak odpovím ano. A pokud se něco takového děje v mešitách a pokud máme informace, že tam dochází k radikalizaci, tak je opravdu potřeba se tím zabývat.

Jsem pro občanský princip. Pravidla mají platit pro všechny. Problémem západní společnosti je, že na vymáhání těchto pravidel rezignujeme tam, kde narazíme na odpor. Takže to vymáháme jen po těch, kteří zákony dodržují a u nichž je snadné to vymáhat. A když narazíme na komunitu, která pravidla respektovat nechce, tak často mávneme rukou. To je nebezpečné. Musíme po všech požadovat dodržování pravidel hry.

A jak se tedy stavíte ke stavbě těch mešit?

Když teď řeknu, že tu nemáme mít mešity, protože tu máme mít kostely, tak budou druhý den titulky, jak jsem nenávistný vůči islámu. Toto je ale debata, kterou nemusíme vymýšlet. V řadě zemí kolem nás tato debata proběhla a jsou různá řešení. V některých zemích smí být mešita, ale nesmí tam být minaret. Právě proto, že máme nějakou historii, tradici, charakter krajiny a tak dále. A je to i v zemích, které jsou velmi tolerantní. Jinde se rozhodli jinak. Tato debata je na místě. Nikomu nemusíte bránit ve vyznávání víry, když mu dovolíte mít modlitebnu a žít jeho způsob života. Ale ve chvíli, kdy on řekne: „Nad tímto městem se musí tyčit symbol islámu, mé víry“, tak vy můžete říct: „Tak to tedy ne.“ A je to naprosto demokratická legitimní debata.

Prezident Miloš Zeman teď řekl, že lidé by měli žít primárně v zemích, odkud pochází. Exprezident Klaus před časem napsal něco v tom smyslu, že neexistuje žádné právo na imigraci a právo potulovat se kdekoli po světě, kde se mi zamane. Řekl, že existuje právo emigrovat…

Právo na emigraci existuje a když jsou lidé někde pronásledováni a je tam ohrožována jejich základní životní existence a utečou, tak ty další země by jim měly nějak pomoci. Já jsem říkal, že syrským uprchlíkům máme poskytnout pomoc, ale nemusí tu zůstat trvale. Můžou tu být řadu let, než skončí konflikt v Sýrii a pak uvidíme. Ti, kteří budou moci, odejdou zpět a pokud zde bude někdo s novou rodinou či to bude lékař, kterého budeme potřebovat, tak ať se integruje. Ale automaticky přijímat skupiny lidí, které zde budou žít pořád, nevidím smysluplné ani pro ty lidi. Můj strýc s tetou emigrovali na konci šedesátých let do Kanady a na začátku devadesátých let, když mohli, tak se vrátili zpět do vlasti, i když se vrátili do mnohem horších podmínek. Vrátili se do své země. Tohle je přece přirozené. A nechápu, proč by to mělo být jinak. Debata o syrských uprchlících, jak je v médiích občas vedena, pokládám za pokryteckou.

Proč?

V místě konfliktu žijí v šílených podmínkách statisíce lidí. A jestliže přijeme 15, 130 či 100 rodin a na základě toho si řekneme, jak jsme se skvělí a jak se staráme, je to vědomá lež. Jestli máme opravdu pomoci uprchlíkům, tak jim pomáhejme v zemích, kam utekli a v zemích, kde jsou, pomáhejme uprchlickým táborům. Tvrdím, že jako v podstatě bohatá země tu povinnost máme a ten region nás zajímá. Ale my stejně nedokážeme přijmout všechny. Když tady dáme třeba 50 milionů na pomoc uprchlíků u nás, dlouho to nevydrží, ale když je pošleme tam, tak to má mnohonásobně větší význam a efekt. Humanitární akce v místě konfliktu jsou nejúčinnější.

Není odpovědnost také na sousedech těchto zemí. Na bohatých arabských a islámských zemích, které jsou těm uprchlíkům, s výjimkou křesťanů, etnicky, nábožensky a kulturně blízké? Když je konflikt na Ukrajině, tak uprchlíci jdou buď do Ruska, nebo k nám. Neutíkají do Saudské Arábie, Kataru či Spojených arabských emirátů, protože my jsme jim bližší. Proč nemají bohatí Arabové a muslimové převzít větší odpovědnost za své soukmenovce?

To by měli, ale to bychom s nimi museli intenzivněji jednat a naše politika vůči tomuto regionu by musela vypadat jinak. To, co dělal Západ ve vztahu k arabskému jaru a podobně, to bylo nešťastné. A i nyní, pokud chceme porazit Islámský stát, tak musíme zvažovat vojenskou pozemní intervenci. Bombardování a pomoc Kurdům nestačí. A to bychom měli udělat ne proto, abychom vyváželi demokracii, ale abychom se chránili. My jsme pomohli svrhnout Kaddáfího režim. Jaký máme výsledek? Máme rozbitou Libyi, kde se dějí hrůzné věci, a nic pozitivního. Všichni, kdo tu zemi znali, před tím varovali. V Egyptě padnul Mubarakův režim. Zaváděli jsme tam demokracii. Ale v těchto zemích nejsou vhodné podmínky pro demokracii. Nastoupilo tam Muslimské bratrstvo. Sísí udělal vojenský převrat. A teď je tam pokračování Mubarakova režimu v jiné podobě. A to to ještě dobře dopadlo.

V rozvráceném Iráku a Sýrii operuje skupina, která je nebezpečnější než cokoli, co kdy na Blízkém východě bylo a která ohrožuje i nás. Pojem Blízký východ vychází z toho, že to je území „blízko“ nám. Takže se nás ta oblast týká. Dnes je tam největší katastrofa, která tam kdy byla. Po léta tam jsou vyvražďování křesťané. Před třiceti lety se to nedělo. Žili tam po staletí v nějakých komunitách, které byly respektovány. Tady musíme aktivně vystoupit proti Islámském státu a nesvrhávat každý režim, který nevypadá jako západní demokracie a spolupracovat musíme s těmi umírněnými. Umírněný je ten, který neexpanduje, nepodporuje terorismus po celém světě, drží se ve svých hranicích. Řada politiků naivně uvěřila ideologiím, že na Blízkém východě dokážeme během pár let vytvořit fungující demokratické systémy. K demokracii nestačí volby, ale potřebujete mít kulturní, sociální a další podmínky, které tam nejsou. Západ si nemůže dovolit rozpad a destabilizaci celého Blízkého východu a severní Afriky. To nás extrémně ohrožuje.

Jsme členy EU a Schengenu. Tlačí se na společnou imigrační politiku a kvóty. V Lisabonské smlouvě se píše o řízení migračních toků na základě společné solidarity. Není volný pohyb osob bez hraničních kontrol rizikem? Tím nikdo nechce stavět drátěné ploty a rušit bezvízový styk. Jestli to není příliš vysoká cena, že ušetříme deset minut na hranicích a že nemusíme ukázat pas, když ztrácíme kontrolu, kdo k nám jde a když nám hrozí kvóty na imigranty… Představte si, že já napíšu něco negativního o islámu. Nějaký český radikální muslim to předá bratřím třeba do Německa. A přijede sem nějaké komando přes hranice, aniž by někdo zkontroloval, jestli to nejsou rizikové osoby v nějaké databázi či nejsou hledané… Nesnižují tato rizika kouzlo Evropské unie?

Myšlenka kvót je šílená. Různé země mají různou absorpční schopnost. Když si někdo v Bruselu představuje, že bude přidělovat dle nějakých parametrů imigranty do jednotlivých zemí, tak je to scestné. Proto jsme chtěli vyvolat debatu ve sněmovně s vládou, jakou má imigrační politiku a zeptat se, zda náhodou přijetí syrských rodin není prvním krokem k realizaci kvót. I na syrské uprchlíky se dle některých nápadu měly přidělovat kvóty. Pokud jde o kvóty, tak doufám, že ten návrh nebude schválen.

To, co říkáte, je bolestná otázka. Já dlouhodobě říkám, že pro mě má evropská integrace smysl ve čtyřech svobodách a že považuji za dost nešťastnou postupující politickou a byrokratickou integraci. Představa volného pohybu osob, jak tomu bylo i v 19. století, je dobrá. Ale vyžaduje, že tento prostor má výborně chráněné vnější hranice. Ta rizika, o kterých mluvíte, existují. Radikální islám se nás týká už jen kvůli tomu, že existuje Schengenský prostor. A nemusíte kvůli tomu ani číst prohlášení představitelů Islámského státu, dle kterého jsme všichni bezvěrci hodni vyvraždění. A ti nerozlišují, zda je někdo Francouz, Čech nebo Dán. Někteří lidé namítají, že máme málo imigrantů. Vidíme Maďarsko nedaleko, podobná země, relativně uzavřená, složitý jazyk. Za rok 2013 dvojnásobný počet imigrantů. Je iluze, že se České republice problémy s imigrací musí vyhnout.

Zavedení hranic uvnitř Schengenu bych viděl jako poslední krok. Musely by pro to být extrémní důvody a bylo by to velmi složité. Pokud jde o pařížské atentáty, tak je hrozivé, že ti lidé žili ve Francii a že bezpečnostní složky ty lidi znaly a vědělo se, že k tomu inklinují. Německá kancléřka, britský premiér nyní říkají, že občanům, kteří se dostanou do styku s radikálním islámem, seberou pas nebo odeberou občanky. Ale vždy, když se uvažuje o větší bezpečnosti, současně se uvažuje o menší svobodě. Je potřeba to hodně zvažovat. Nejsou jednoduché odpovědi. Dnes potřebujete na letištích dvě hodina k odbavení a kontrolám, před dvaceti lety to bylo za půl hodiny. Teď si musíme jako společnost říct, zda chceme riskovat, že to letadlo někdo vyhodí do vzduchu a zda budeme absolvovat to sledování a kontrolování občanů. Na to nejsou jednoduché odpovědi.

A co postavit mešitu na Hradčanech, paní Šabatová?

Ombudsmanka Šabatová se veřejně zastala dívek, kterým škola v Praze zakázala nosit hidžáb. Zákaz je prý diskriminační, protože podle ní je muslimský šátek projevem náboženství navenek.

Je s podivem, že ochránkyně lidských práv, která vehementně hájí muslimské šátky, adopci dětí homosexuály, či přístup zdravotních pojišťoven k datům rodinných příslušníků, stejně usilovně nevystupuje na obranu důchodců, připoutávaných k lůžkům, hladovějících a okrádaných v některých rádoby pečovatelských domech. Ombudsman je ochránce lidských práv, jeho posláním je tato práva hájit. Pokud ale diktuje školám, co smí či nesmí mít jejich žáci na hlavě, pokud lobbuje za soukromé pojišťovny, pak podle mého paní Šabatová lidská práva nehájí, ale zcela nemístně do nich zasahuje se snahou je omezovat.

V případě zákazu hidžábu šlo o muslimky ze Somálska a Afghánistánu a podle Šabatové je škola diskriminovala, protože prý nerespektovala jejich náboženství a zvyky jejich země. Fajn. Zkuste vyrazit s manželkou třeba do Dubaje a vzít ji za ruku na ulici, nebo dokonce políbit, jak je naší běžnou zvyklostí. Skončíte ve vězení. Pokud nebudete sezdáni a budete mít na hotelovém pokoji sex, může být partnerka obviněna ze smilstva. Pokud by se to stalo ne v Dubaji, ale třeba v tom Somálsku, nebo Afghánistánu, hrozilo by jí zřejmě ukamenování. Tak vypadá respekt arabského světa k našemu náboženství a zvyklostem. Přitom oni požadují, abychom my respektovali je.
Paní Šabatové při jejím boji za práva muslimek prezentovat veřejně jejich náboženství nedošla zásadní věc. Muslimky mimo jiné nesmí na ulici bez doprovodu muže, nesmí se cizího muže jakkoli dotknout, nesmí jej vidět nahého, nesmí být s cizím mužem o samotě. Inu, jak s těmito nekompromisními pravidly jejich náboženství chtějí vykonávat praxi zdravotních sester a učit se jí? Takže, ten jejich pokřik o údajném porušování jejich práv zní velmi účelově a paní ombudsmanka ve svém boji za lidská práva muslimek očividně sedla na lep. Což svědčí o její neprofesionalitě. Nač je nám tedy ombudsman, který je laikem a hájí nábožernství, které ani nezná?
Evropa se otevřela imigraci všem, tedy i muslimům. Začalo to prosbami o azyl, o práci a končí to požadavky na stavbu mešit, nošení hidžábu a burek, vypalováním obchodů a domů jako ve Francii, či vraždami jako v Anglii a jinde. Přistěhovalci z „arabského světa“ v Evropě skupují nemovitosti, staví mešity a tak ji nenápadně osidlují, aby později, v rámci „hájení“ svého území , majetku a „práv“ vyhlásili okolí „svatou válku“? Lidé z nearabského světa, kteří respektují a neporušují práva muslimů na jejich území, jsou unášeni s požadavky výkupného, zabíjeni bombami a podřezáváni. Je otázkou času, kdy se to s naším dosavadním přístupem, pseudobojem za lidská práva a stávající imigrační politikou, začne dít u nás.

V Norsku údajně čtyři muslimové znásilnili dvanáctiletou dívku a dostali za to jen pokutu a trest veřejně prospěšných prací. Zřejmě proto, že s ohledem na jejich „náboženství“, kdy je u nich takové jednání s ženami běžné, by byl tvrdší trest diskriminační a potlačoval by jejich práva. Se stávajícím přístupem za chvíli může ombudsmanka orodovat za postavení mešity na Hradčanech., protože dramaticky naroste počet „Čechů“ s muslimskou vírou, jejichž práva bude nutno hájit. Uvítal bych, kdyby ombudsmanka Šabatová hájila lidská práva občanů této republiky, místo obhajování práv muslimů. Přehmaty a vlastní laickostí jí zastávaný úřad degraduje a posouvá jej do role zbytečnosti.

Autor: Michal Malý

CETA,TTIP, TiSA – dohody o nichž mnoho nevíme. V čem tkví jejich nebezpečí?

6. listopadu se konala Mezinárodní konference na téma Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) http://akce.vse.cz/detail/3504

O TTIP se nejčastěji hovoří pouze jako o obchodní dohodě. Poněkud zaráží to, že největší obchodní dohoda planety pro 820 milionů obyvatel EU a USA není nijak zvlášť medializovaná. Zdá se, že strategie odvádění pozornosti od podstatných problémů a změn řízených politickými a ekonomickými elitami, která využívá techniky zahlcování veřejnosti bezvýznamnými informacemi, slaví pozoruhodné úspěchy. Lidé musí být neustále něčím zaneprázdněni, aby neměli čas na přemýšlení.

Obdobná dohoda CETA (Kanada – EU), lakmusový papírek pro dohodu TTIP, už je úplně stranou pozornosti ač je vyjednána a měla by se ratifikovat v nejbližších dnech. ČR – pokud vím vyměnila slib ratifikace této dohody za bezvízový režim s Kanadou. A pokud je mi známo, tak se proti dohodě CETA ozvali pouze Piráti, protože její součástí jsou ustanovení, která už EU jednou v podobě dohody ACTA odmítla.

Že se vyjednává další dohoda TiSA (The Trade in Services Agreement) o službách, je už úplně mimo zorné pole veřejnosti. Je zvláštní, jak se promíchávají zájmy států se zájmy korporací. To je to skryté jádro pudla. Dnes už je přece nad slunce jasnější, že v USA vládne korporátní systém a politici jsou pouze placeným nástrojem korporací k prosazování jejich zájmů. Jmenované smlouvy se uzavírají z iniciativy států, ale jsou psány pérem korporací.

Nevyjadřují zájmy národních států, ale výhradně zájmy korporací. Základní informace o dohodě TTIP najde zvídavý čtenář zde: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html

V této informaci jsou zdůrazněny především klady navrhovaného řešení. Patří mezi ně volný obchod a to, že vytvoří nová pracovní místa. Problém ovšem je, že to nelze potvrdit ani teoreticky ani prakticky. Volný obchod neslouží v žádném případě k naplňování sociálních cílů. Otevírání se mezinárodní dělbě práce představuje pro každou zemi zásadní změnu, která vede k přesunům kapitálu, znejistění dosud místní ekonomiky a šokům společnosti. Vzpomeňte na zážitky z počátku devadesátých let!

Volný obchod je hra na vítěze a jenom nejsilnějším přináší užitek. Přestože může být výsledek pro celou zemi nakonec kladný, bude mezi společnost rozložen dosti nerovnoměrně. Argumentace odstraněním cel není korektní, protože jak USA, tak EU, které mají zahrnovat TTIP, jsou členy Světové obchodní organizace (WTO) a jejich vzájemné celní zatížení je již nyní velice nízké. I kdyby byla vzájemná cla snížena na nulu, bude to jen velmi malý rozdíl oproti současnému stavu, bez většího ekonomického dopadu. O cla tedy docela určitě nejde, protože ta jsou mizivá.

Logicky se tak přesouváme k překážkám netarifního charakteru. Překážka obchodu je velice široký pojem. Jsou jimi i různé zdravotní a jiné certifikáty a povolení a samozřejmě i sociálního charakteru. Kolizím bude těžko možné zabránit. Je totiž obtížné jednoznačně určit, kdy se jedná o snahu ochránit obyvatelstvo před nějakými škodlivými dopady a kdy se jedná o protekcionistické opatření obchodníků.

A tak nastupují obavy z odstranění, či snížení evropských standardů. Vždyť americké buď neexistují vůbec nebo jsou podstatně nižší než je zvykem ve staré dobré Evropě. Není divu, že evropské občanské organizace bijí na poplach – proč by Spojené státy, neboť iniciativa vzešla od nich, měly takový zájem na uzavření dohody s EU, kdyby nepožadovaly akceptaci svých, mnohem nižších standardů? Že by manažeři nadnárodních korporací toužili po vyšších sociálních standardech EU? Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl vypráví pohádky, když říká „Otevírání veřejných zakázek přináší výhody oběma stranám.Odstranění překážek, jako je legislativa Buy American, zajistí USA přístup k levnějším produktům, které nejsou tradičně v USA vyráběny,“ (http://www.mpo.cz/dokument153944.html). Jenže Act Buy Americana je o něčem jiném. Je uplatňován již od minulého století.

Přežil i podpis USA na Všeobecné dohodě o clech a obchodu a založení Světové obchodní organizace, ačkoli jedním ze základních principů mezinárodního obchodu je podle WTO princip tzv. národního zacházení. Národní zacházení znamená, že se zachází se zahraničním zbožím, službami a subjekty (pokud jsou již legálně na území státu) jako s národními, bez diskriminace nebo upřednostňování. Buy American Act, ukládající kupovat přednostně americké produkty, by se tedy mohl zdát v rozporu s tímto principem. Je třeba však tento zákon prostudovat. Neplatí totiž pro jakékoliv nákupy, vztahuje se výlučně na takové projekty, které financuje federální vláda. Že by to nezajímalo korporace? A v projektu americké federální vlády se uplatnil český obchodník?

Samozřejmě, že svou roli hraje také vrcholná geopolitika. Vedle dohody TTIP jednají USA také o dohodě TPP (Trans Pacific Partnership), která se týká asijských zemí mimo země dohody BRICS. Obě dvě dohody sledují několik cílů. Jednak dostat do ekonomického vlivu amerických korporací členy EU a odříznout Evropu od Ruska. U dohody Trans Pacific Partnership pak jde o oslabení Číny, neboť TPP se koncentruje na země, které v posledních letech více obchodují s Čínou, než s USA. Patří k nim především Japonsko a Austrálie. Oba dva návrhy jsou propracované jedním politickým záměrem. Nabízejí zachování zóny, která bude donucena akceptovat americké dolary, čímž budou moci Spojené státy dál kumulovat dluh. Spojené státy se tak snaží udržet svůj ekonomický vliv, kontrolu nad kapitálem.

Tak prý volný obchod přináší nová pracovní místa. Je to častá politická fráze, kterou však není možné prokázat. Je možné se podívat na existující velké a významné zóny volného obchodu. Kritici uvádějí často dohodu mezi Jižní Koreou a USA, která měla vytvořit velké množství pracovních míst, ale v reálu se tato optimistická očekávání nenaplnila. Efektivita skutečně neznamená vznik nových pracovních míst, jako spíš nárůst mezd v silných odvětvích a naopak zánik odvětví, která jsou zkrátka „nekonkurenceschopná“ třeba tím, že je zaveden sociální nástroj minimální mzdy. Dalším příkladem je Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA). Znamenala deindustrializaci a ztrátu milionů pracovních míst v USA a rozvrácení mexického zemědělství masovým importem americké dotované kukuřice. Všechny existující statistiky prokazují prostě opak deklarovaných účinků. Volný obchod je především nástroj efektivity a specializace. Jiná otázka je, jestli tuto specializaci vůbec požadovat za žádoucí. „Banánové“ republiky jsou víc než poučným příkladem.

Smlouvy TTIP i CETA jsou aktivisty nejčastěji kritizovány proto, že stanovují řešení i budoucích kolizí nadnárodními rozhodčími komisemi ISDS (Investor-state dispute settlement), které vlastně obcházejí demokratické principy soudní moci. Tento mechanismus je kritizován i z vládních kruhů německé a francouzské vlády, protože to staví národní stát do podřízené pozice. Ten nástroj už z jiných smluvních ujednání existuje a má své výsledky . Například tabákový gigant Philip Morris žaluje australskou vládu o miliardy dolarů, protože společnosti vznikly prodejní ztráty zákonem, který stanovuje jednoduchý prostý obal pro cigarety všech značek.

Podle ustanovení tohoto nástroje ve Smlouvě o energetické chartě, švédská energetická společnost Vattenfall žalovala Německo pro odstoupení od jaderné energetiky o 3,7 miliardy eur a francouzská společnost Veolia požaduje na egyptské vládě odškodnění za ohrožení svých zisků, protože vláda zvýšila minimální mzdu.

Jednání o atlantické partnerství (Trans Atlantic obchodní a investiční partnerství, TTIP) se staly jedním z nejvíce diskutovaných politických témat v Evropě. TTIP znamená zavedení nové charty práv pro nadnárodní společnosti, kterým zaručuje dříve netušené možnosti „převálcovat“ stát a ve jménu „volného“ obchodu ohrozit standardy práce, ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin. Ve většině evropských zemí již existují protestní hnutí proti TTIP jako přímé hrozby zbytku demokracie na evropském kontinentě. V ČR toto téma zdvihlo hnutí ProAlt prezentované ekonomkou Ilonou Švihlíkovou, ale výrazný dopad do veřejnosti jsem zatím nezaznamenal.

Stanovisko oficiálních kruhů je prodohodové. Česká republika chce, aby současná bilaterální dohoda s USA o ochraně investic byla nahrazena dohodou o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Současná dohoda o ochraně investic z 90. let je pro ČR podle ministerstva nevýhodná. Požadavek vyjádřil ministr financí Andrej Babiš po setkání s hlavním vyjednavačem dohody TTIP a ředitelem Generálního ředitelství pro obchod při Evropské komisi Ignaciem Garciou Bercerem. „Uvědomujeme si, že jde o dohodu mimořádného významu, která usnadní přístup malých a středních firem z České republiky na americký trh, kde v současnosti naráží na překážky nejen celní, ale i regulatorní a byrokratické. Netarifní překážky jsou komplikací například pro automobilový průmysl, který je pilířem naší ekonomiky,“ uvedl Babiš.

Analýza dopadů případné dohody na ČR se podle ministerstva připravuje. „Podle některých odhadů by ČR mohla očekávat 0,2procentní až 2,6procentní růst HDP a vznik 6000 až 20.000 pracovních míst,“ uvedlo ministerstvo financí. Existuje sice analýza, kterou vydala Asociace pro mezinárodní otázky, a která doporučuje vyjednavačům smlouvy, aby opustili kontroverzní Dohodu o sporech mezi investory a a státy (ISDS) http://www.amo.cz/download.php?group=produkty1_soubory&id=632

Pro běžného čtenáře je ale obtížné se problematice orientovat už i proto, že zmíněná analýza je v angličtině a české analýzy dopadu na společnost neexistují. Na německém portálu http://www.mehr-demokratie.de/ jsem našel stručné shrnutí předpokládaných dopadů na spolkové země a obce. Vzhledem ke geografické a národnostní blízkosti by mohlo navodit alespoň přibližnou představu těchto dopadů u nás. Bohužel jsem nenašel link odkud jsem to stáhnul, tak jsem to umístil sem – http://www.kyslinger.info/ttip.pdf Pro ty, jež nevládnou němčinou jsem se pokusil o překlad, který následuje.

Dohoda TTIP z hlediska komunity: Sledujte dopad dohody o transatlantickém obchodu a investičním partnerství pro spolkové země a obce

Krátké shrnutí

Od července 2013 Evropská unie vyjednává s USA o obchodní a investiční dohodě TTIP (Trans Atlantic Trade and Investment Partnership). TTIP se dotýká mnoha oblastí, v nichž spolkové země a obce mají své vlastní kompetence. Široké a obecně velmi důležité spektrum úloh zemských a obecních zastupitelských orgánů ospravedlňuje požadavek je aktivně zapojit do jednání o přijetí TTIP. Ale to se nestalo. Stejně jako není odpovězeno na velkou část otevřených otázek zástupitelů o obsahu, rozsahu a možných důsledcích této smlouvy.

Tato krátká studie Thomase Fritze osvětluje možné důsledky obchodní dohody mezi EU a USA, na spolkové země a obce. Analýza je založena na uniklých dokumentech a mandátu pro jednání Evropské komise, jakož i textovém znění návrhů jednotlivých kapitol a příloh.

Kromě toho bylo dokončeno vyjednávání znění dohody mezi EU a Kanadou, CETA, která je považována za předlohu dohody TTIP. Kapitola o ochraně investic v dohodě CETA například sloužila komisi jako podklad pro veřejnou konzultaci o ochraně investic v TTIP. Dále byly použity kapitoly dotace a výběrové řízení z dohody CETA, protože k těmto otázkám zatím žádné dokumenty dohody TTIP neunikly.

TTIP je podle všech veřejných vyjádření vyjednavačů ještě rozsáhlejší než CETA. Ale i CETA hrozí propašovat TTIP „zadními vrátky“, protože americké společnosti mohou ustanovení CETA využívat pobočkami v Kanadě. Ratifikaci dohody CETA již nestojí nic v cestě a začíná teď, na podzim 2014.

Výsledky ve zkratce

1. Opatření zemí a obcí, která mají vliv na obchodní zájmy transatlantických aktivních investorů by mohli vést k nároku na vyrovnání mezinárodní arbitráží TTIP. K tomu určené rozhodčí orgány ve sporu investor kontra stát již proběhly i v minulosti, aby řešily místní nebo regionální rozhodnutí, zejména proti požadavkům ochrany životního prostředí, licenčním podmínkám, nebo zamítnutí provozní licence. Vzhledem k velmi vysokým transatlantickým investicím, spadajícím pod režim ochrany investic, může počet těchto žalob výrazně stoupnout. V tomto řízení obvykle rozhodují v roli rozhodců komerční právníci. Rozhodčí řízení neexistencí opravných prostředků srovnatelných s legitimitou řádného soudu obchází základní demokratické nástroje práva.

2. Plánovaná kapitola TTIP o službách a investicích ovlivňuje svrchovaná práva zemí a obcí svobodně organizovat přístup na trh, zákaz diskriminace a ochrany investičních pravidel. Opatření, jako je omezení komerce nebo ochrana proti nekalé konkurenci, příjem kampeliček nebo ochrana nájemníků, mohou být pod tlakem, že budou označena jako porušení dohody TTIP.

Bude-li přidána zastřešující klausule, tak jak je obsažena v prvním návrhu TTIP, tak všechny smluvní nebo zákonné závazky smluvních aktérů s transatlantickými investory podléhají režimu ochrany investic. Běžné smluvní spory – i ze smluv, které nemají mezinárodní konsekvence – by se tak povýšili na úroveň mezinárodní obchodní dohody. Střety v obcích kvůli stavebním projektům by tak mohly mít za následek žalobu před mezinárodním rozhodčím tribunálem.

3. Protože neexistuje žádná výjimka zájmů dohody TTIP, je třeba se obávat jakékoliv další privatizace veřejných služeb. Doložka o výjimkách obsažená v první verzi EU seznamu závazků k veřejným službám („veřejné služby“) obsahuje příliš mnoho mezer, aby je mohla účinně chránit. To otevírá privátním společnostem nesčetné možností, jak zasáhnout proti konkurenci ze strany obecních nebo i dalších, ve veřejných zakázkách působících soukromých společností. To by mohly zneužít velké evropské dodavatelské společnosti s kancelářemi ve Spojených státech k stížnostem na požadavek německých měst o místě podnikání. Dohoda prosazuje tzv. princip zachování současného stavu a ustanovení, že nelze zvrátit jednosměrný průběh privatizace , aby nedošlo k porušení smlouvy.

4. Zatím nebyla předložena žádná podrobnější zpráva TTIP koncepce, která by umožnila spolehlivou výpověď o budoucí struktuře dotačních pravidel. Následuje-li ale dohoda TTIP vzor smlouvy EU s Kanadou (CETA), jsou náhrady (dotace) za veřejné služby napadnutelné. Tak, mimo jiné, je třeba se obávat, aby dotace veřejné služby nebyla považována za „nepřímé vyvlastnění“ – což je možnost, kterou dohoda CETA nevylučuje. Soukromí poskytovatelé, jako jsou velké řetězce nemocnic, které již nyní žalují vyrovnávací příspěvek obcí, by takovou doložku mohly zneužít.

Příklad: Spolkový svaz německých soukromých klinik (BDPK) v precedenčním procesu žaluje okres Calw (v Baden-Württembergsku), kvůli vyrovnávacímu příspěvku poskytnutému okresní klinice.

Zemský soud Tübingen žalobu zamítl, ale BDPK již oznámil odvolání. BDPK je součástí velkých řetězců nemocnic, jako jsou kliniky Helios Fresenius (Poznámka: Fresenius vlastní Helios Kliniken , je to více než 100 nemocnic a více než 30.000 lůžek, léčí více než 4 miliony pacientů ročně. Provozovatel nemocnice je největším poskytovatelem lůžkové a ambulantní péče v Německu), za kterými stojí mocný americký kapitál. TTIP by umožnil akcionáři amerického Fresenia jak BlackRock, nadále vyvíjet další tlak na místní úřady prostřednictvím nároků na náhradu škody před zvláštní soudy. (Poznámka: BlackRock, Inc. je nadnárodní investiční společnost se sídlem v New Yorku. Společnost byla založena v roce 1988, zpočátku jako řízení rizik a s pevným výnosem. BlackRock je největším světovým správcem aktiv. Ve finanční hantýrce je známá pod nickem šedá banka)

Pokud budou platit v dohodě TTIP podobná pravidla pro vytváření transatlantického trhu veřejných zakázek, jako v dohodě CETA, veřejné zakázky budou pro soukromé společnosti na obou stranách Atlantiku dostupnější. Stanovením prahových hodnot, nad kterými musí být řešeny v transatlantickém prostoru, veřejný trh ztrácí hřiště pro autonomní obchodní politiku. Sociálně-ekologické reformy, zadávání veřejných zakázek, stejně jako je uzavírání věrnostních doložek mohou být v rozporu s pravidly TTIP. Vzhledem k nedostatku zakotvení sociálních standardů, jak je tomu již v případě dohody CETA, jsou právě kritéria sociální kritéria, jako je například dodržování kolektivních smluv napadnutelná jako porušení smlouvy.

Autor: Leo K.

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2014/11/19/jeste-o-ttip/

Smlouva TTIP rozloží celé státy a povede k nezaměstnanosti

EU ztratí kolem 583 tisíc pracovních míst do roku 2025. TTIP je nástrojem přerozdělování od chudých směrem k bohatým. Ti budou skutečným vítězem, díky dalšímu nafukování indexů na burze.

První skutečně nezávislá analýza dopadů smlouvy o transatlantickém obchodním a investičním partnerství TTIP byla uveřejněna 24. října 2014 v USA Institutem pro globální rozvoj a životní prostředí na univerzitě Tuftsu, je podepsána autorem Jeronimem Capaldem, najdete ji zde(external link). Tuto zprávu stojí za to si řádně prostudovat. Potvrzuje pouze argumenty odpůrců smlouvy. Pro Evropu bude mít podepsání této smlouvy dalekosáhlé důsledky. EU ztratí kolem 583 tisíc pracovních míst do roku 2025. TTIP je nástrojem přerozdělování od chudých směrem k bohatým. Ti budou skutečným vítězem, díky dalšímu nafukování indexů na burze.

Jak dopadneme

Je otázkou, zda smlouva skutečně přinese vypočítané zvýšení životní úrovně amerických rodin a snížení příjmové základny rodin evropských, nicméně uveřejněná data říkají toto: Příjmy domácností v Německu by měly poklesnout o 3 402 eur ročně, ve Francii o 5 518 eur, v zemích severní Evropy o 4 448 ročně. Méně by měl být postižen evropský jih, ale zde je již tak situace katastrofální a všechny země jsou prakticky na kolenou.

Propad německé ekonomiky bude mít ovšem dramatické dopady i do české ekonomiky, jak nám fundovaně včera vysvětlil v Hydeparku prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Byl to pořádný rozdíl oproti plácání nesmyslů guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem předevčírem, tedy 12. listopadu 2014. Ten mele pořád svou o příznivých dopadech oslabování kurzu koruny na ekonomiku a dokonce i oslabování kurzu eura, které se prý nakonec projeví pozitivně na německém exportu. Zastavení kvantitativního uvolňování v USA a zvýšení úrokových sazeb, které se v USA plánuje, prý Německu nakonec bude ku prospěchu. Boží prostoto, spráskla by ruce moje babička!

Jen ať si placený bankéř Singer vychvaluje USA, jenom hlupák by mu skočil na špek. FED připravuje pouze útěk kapitálu z Evropy a hrob jí vykopává svou politikou ECB a Evropská komise s celým plánem TTIP, TISA a CETA.

Země severní části Evropy budou teď poslány do konkurzu, a tato studie to dokládá. Propad byl zatím vyhrazen pouze zemím jižní eurozóny, ale po zavedení TTIP daňové příjmy severních států výrazně poklesnou, což bude znamenat přísnou politiku úspor a postupný úpadek funkcí doposud slušně zajišťovaných státy jako je Rakousko, Německo, Švédsko, Finsko či Holandsko.

Evropská komise v kleštích

Abychom se však nemýlili: Ke zhoršení dojde i ve Velké Británii, poněvadž i zde se zvýší nezaměstnanost, a jediný, kdo vydělá, bude londýnská City. Zcela jednoznačně z této politicky připravené akce mají profitovat Američané. Nárůst exportu o 1,02 %, HDP o 0,36 %, 784 tisíc nových pracovních míst a o 699 eur vyšší příjmy amerických domácností, stejný má být i nárůst daňových příjmů.

Studie je jedna věc, druhá věc je realita, která ukáže, zda si toto vše nechají Evropané líbit. Angela Merkelová, Sigmar Gabriel a Jean Claude Juncker nás uklidňují, že doložka o arbitrážích, díky nimž mohou koncerny a korporace žalovat celé státy, může být ze smlouvy snadno vyňata. A také prý nemusíme jíst prochlórovaná kuřata, vezmeme-li tuto absurditu vážně. A to je prý velké vítězství Evropské komise při vyjednávání. Evropská komise si nechala také vypracovat „nezávislou studii“, kterou ovšem sama dobře zaplatila, aby měla argumenty pro veřejnost, proč TTIP podepsat. Za naše peníze se máme dozvědět, že jenom TTIP je zachráncem evropské ekonomiky.

Jedno je stoprocentně jisté: Od přijetí eura to jde v Evropě z kopce dolů. Poválečná silná marka rozhodně v Německu nevedla k poklesu konkurenceschopnosti a exportu, jak se nám snaží namluvit naši experti z ČNB. A to je prostě lež. Jak již bylo zmíněno výše, profitovat budou především velké burzy ve Frankfurtu a Londýně a spekulanti, kteří budou nafukovat akciové bubliny, protože potřebují zvyšovat ceny akcií. Většina penzijních fondů totiž investovala na burze. Aby nepadly, tak potřebují penzijní fondy růst kurzů. Navíc úroky z vkladů při stávající politice ECB a FEDu, ale i ČNB již nic nenesou, vinou obrovskému tisku levných peněz (fiat money). Že bude obětována jedna generace na oltář velkého Minotaura za oceánem? Ale to je přece politikům a bankéřům úplně jedno!

Autor: Květa Pohlhammer Lauterbachová

http://e-republika.cz/article2877-Smlouva-TTIP-rozlo-i-cele-staty-a-povede-k-nezam-stnanosti

Zabraňme výprodeji demokracie – podpořme petici proti obchodní dohodě TTIP!

Tisková zpráva Hnutí za Přímou Demokracii

Plzeň, 10. 11. 2014 – Hnutí za Přímou Demokracii chce upozornit na nebezpečný postoj vlády k připravované obchodní dohodě TTIP mezi EU a USA a zároveň vyzývá občany, aby podpořili petici Evropské občanské iniciativy proti TTIP zdola.

„Nemůžeme mlčet k tomu, že ministr financí Babiš potvrdil hlavnímu vyjednavači dohody TTIP Bercerovi maximální podporu ze strany České republiky. Pokud Babiš tvrdí, že dohoda usnadní přístup malým a středním firmám z České republiky na americký trh, že prioritou ČR je odstraňování netarifních bariér, nahrazení zastaralé bilaterální investiční dohody s USA a zajištění klíčových zeměpisných označení pro české výrobky na americkém trhu, potom nám předkládá jen jednu stranu téže mince. Tu druhou nám zamlčel. Zřejmě proto, že se nám vůbec nebude líbit. To je pro občany velmi nebezpečné“, uvádí mluvčí HzPD Ladislav Štítkovec.

Na obou březích Atlantiku se vzedmula obrovská vlna kritiky, která poukazuje na nebezpečnost tajných vyjednávání o TTIP, které ovlivňují lobbistické tlaky nadnárodních korporací. Ty budou mít z dohody největší profit a především v  jejich zájmu se dohoda připravuje na úkor obyčejných lidí. Kritika se týká především řešení sporů mezi investory a státy a pravidel pro spolupráci v oblasti regulace. Jedná se hlavně o obavu ze snižování zaměstnaneckých, sociálních, enviromentálních, spotřebitelských norem, deregulace veřejných služeb (např. voda) a kulturního bohatství.

Varování a protesty k TTIP přicházejí jak z akademické půdy, tak z občanského sektoru. Nepřehlédnutelné jsou kritické hlasy od nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze, z časopisu Economist nebo od odborových centrál z USA a EU k doložce o ochraně investic (ISDS), která dává společnostem více práv než národním vládám a občanům a umožňuje jim napadat jejich demokratická rozhodnutí u soukromých soudů.

Významnou protestní silou se stala Občanská evropská iniciativa Stop TTIP, za kterou v tuto chvíli stojí více než 290 organizací z 18 zemí EU, která požaduje zrušit mandát Evropské komisi pro jednání o smlouvě Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) s USA a také neuzavřít komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) s Kanadou.

„Je velice podivné, že vláda ignoruje odůvodněné kritiky ze všech možných stran. Navíc nebezpečnost TTIP lze vyvodit i z praktických příkladů smluv, které již byly v minulosti uzavřeny jinde. Například není složité si zjistit, že po 20letém fungování dohody NAFTA (USA, Kanada, Mexiko) Mexiko skončilo zničením zemědělství, částečným vylidněním, válkou drog a masovou emigrací do USA, a Kanada ztratila svůj status jako jeden z globálních lídrů v mnoha průmyslových odvětvích“, přidává mluvčí L.Štítkovec

Hnutí za Přímou Demokracii, jako člen koalice organizací EOI Stop TTIP, již nějakou dobu upozorňuje na negativní, dlouhodobě nevratné důsledky dohody TTIP a je důležité, aby se široká veřejnost dozvěděla, co se na ni chystá. V tomto úsilí hnutí spolupracuje s dalšími organizacemi v ČR, jako jsou AlternativaZdola, IuRe, ProAlt a další. Je však potřebné, aby se k podpoře protestu proti TTIP vyjádřili i odboráři, malopodnikatelé a živnostníci. I oni budou smlouvou postiženi.

„Pokud Babiš a celá naše vláda podporují bez výhrad TTIP, potom hájí zájmy nadnárodních společností. Je tedy nutné jim důrazně připomenout, na které straně mají stát. Pojďme tedy společně vyvinout tlak na naše i evropské politiky, aby zabránili výprodeji demokratických pravidel soukromými společnostmi. Na evropské úrovni lze podepsat petici proti TTIP, kterou během tří týdnů podepsalo více než 850 000 občanů EU. U nás potom je nutné psát dopisy politikům, organizovat protestní akce, diskusní fóra, přednášky. Jinde v EU to vře. My nemůžeme být pozadu. Je třeba zorganizovat i v ČR širokou protestní koalici občanů a organizací, jejichž zájmem bude donutit vládu, poslance hájit zájmy jejich občanů.“, uvádí závěrem mluvčí HzPD Ladislav Štítkovec

Za Hnutí za Přímou Demokracii

Ladislav Štítkovec, mluvčí

Poznámky:

Odkaz na stránky petice – https://stop-ttip.org/podepiste/

ECI Stop TTIP na FB – https://www.facebook.com/eci.ttip?fref=nf

Stop TTIP na webu HzPD – http://www.hzpd.cz/eci-stop-ttip/

Proti TTIP CZ – https://www.facebook.com/vttip.cz?fref=nf

Hnutí za Přímou Demokracii je občanským sdružením založeným v únoru 2001. Není politickou stranou, nechce jí být a neusiluje o vstup do Parlamentu ČR. Avšak usiluje o změnu postavení občanů v politickém systému naší země tak, aby se v souladu s Ústavou ČR stali skutečnými nositeli moci ve státě.

Autor: Ladislav Štítkovec

http://outsidermedia.cz/zabra%C5%88me-v%C3%BDprodeji-demokracie-podpo%C5%99me-petici-proti-obchodn%C3%AD-dohod%C4%9B-ttip/

Asi nejhorší ale je, že islám svou křivou morálkou přitahuje křivé lidi – psychopaty, sadisty, pedofily, podrazáky, závistivce, mstivé ublížence

Islám a důsledky islamizace naší společnosti se probírají v různých médiích. Bohužel často se o tomto problému informuje z pozice multikulturalismu, tudíž se bagatelizuje, nebo dokonce popírá. Kdo zvedne hlas proti, je okamžitě veřejný nepřítel, jelikož v těchto případech je diskuse nepřípustná.

Islám a důsledky islamizace naší společnosti se probírají v různých médiích. Bohužel často se o tomto problému informuje z pozice multikulturalismu, tudíž se bagatelizuje, nebo dokonce popírá. Kdo zvedne hlas proti, je okamžitě veřejný nepřítel, jelikož v těchto případech je diskuse nepřípustná.

Na téma Islám a naše společnost jsem se bavil s  Doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D. z Jihočeské univerzity.

Jste v médiích často prezentován jako islamofob a xenofob. Jak to vnímáte a co je podle vás toho příčinou?

V této z kloubů vymknuté době to vnímám jako nesmysly, které nestojí za pozornost. K islámu cítím odpor, ale rozhodně se ho nebojím, naopak tvrdím, že se ho bojí – a tudíž se chovají islámofobně – ti, kdo se snaží umlčet otevřenou debatu o jeho škodlivé, totalitní a dokonce bych řekl nelidské povaze. To tito lidé – a najdeme je mezi politiky, žurnalisty, akademiky, edukátory a podobně – jsou skutečnými islámofoby, kteří ze strachu islám buď bagatelizují, nebo dokonce lakují na růžovo a snaží se vytvářet mu „pozitivní obraz“. Kdo proti islámu veřejně vystupuje, těžko se ho bojí, i proto se pro odpůrce islámu snažím razit termínislámklasta, rozbíječ islámu. S xenofobem to je podobné – mohu jím být jen stěží. Sám jsem po řecké mamince v Česku „poloviční menšinou“. Díky svému zaměstnání na VŠ a v Akademii věd mám určitě víc cizokrajných kolegů a přátel, a zahraničních zkušeností, než je v kraji běžné. Za své nejlepší přátele a spojence pokládám odpadlíky od islámu z celého světa, včetně odpadlíků českých – a i v Čechách mezi nimi najdeme Araby, Pákistánce, Egypťany a mnohé další. V neposlední řadě, za nejnebezpečnější islámce pokládám snaživé evropské konvertity – kolaboranty – a nechuť k takovým lidem těžko může být xenofobií, když jsou vlastně „naši“ a liší se ode mě jen příklonem k nenávistné islámské ideologii.

V čem spatřujete škodlivost islámu pro naši kulturu?

Tak na takovou otázku se dá odpovědět tisícistránkovým pojednáním, nebo jednou větou – „Protože to je fanatizující a destruktivní svinstvo“. Zkusím něco mezi. Islám byl od začátku vytvořen jako ideologie, sloužící mocenským choutkám party banditů okolo svého zakladatele – jistého Mohammeda. Schovává se za náboženství, ale to bylo v 7. století zvykem, podstatná však na něm je politická nauka, která vlastně učí, jak infiltrovat, zastrašit nebo dobýt jakoukoli zasaženou společnost, a přeměnit ji k obrazu svému. Prostředkem té přeměny je především dvojznačná morálka: V islámu není absolutní dobro a zlo. Dobrem je to, co za daných okolností slouží posílení islámu a zlem to, co islám oslabuje. Je tam i dvojznačné chování k lidem – muslim má být maximálně bratrský k ostatním muslimům a maximálně neupřímný k nevěřícím. Dále pokřivený pohled na lidskou sexualitu – ženám je jednoznačně vyhrazena podřízená role, nehledě na osobní preference zúčastněných. Je to vlastně morálka zdivočelých mafiánů, zbožnělé anti-gentlemanství. Zákaz zpochybnit cokoli ze života proroka a jeho učení, kombinovaný s krutým chováním k „rouhačům“, znemožňuje v kontaktu s islámem jakoukoli otevřenou debatu, vede k intelektuální a kulturní stagnaci. Prakticky všude, kam islám pronikl, se během pár generací zastavil vědecký a kulturní vývoj. Asi nejhorší ale je, že islám svou křivou morálkou přitahuje křivé lidi – psychopaty, sadisty, pedofily, podrazáky, závistivce, mstivé ublížence. Láká je, protože „legalizuje“ ty nejšpinavější pohnutky lidského nitra. Souběžně s tím však láká i lidi nešťastné, osamělé, bez pevných citových vazeb – zejména ženy, kterým falešně slibuje ochranu a návod na život. Ta kombinace nejhorších křiváků a nešťastných žen je opravdu hrozivá, stejně jako osudy dívek a žen, které islámskému mámení podlehly.

Velice nebezpečnou stránkou islámu je genderový apartheid – pravidlo, že muslim může založit rodinu s nemuslimkou, pokud ovšem děti z takového spojení vychová jako muslimy, zatímco muslimka by se s nemuslimem neměla stýkat. To pochopitelně vede k jednosměrnému odlivu žen, a přibývání muslimských dětí – a současně brání jakékoli skutečné integraci, kulturnímu splynutí.

Aby toho nebylo málo, to vše se neprojevuje až v kompletně islamizovaných společnostech typu Somálska nebo Saudské Arábie, ale mnohem dřív, už v raných fázích islámské expanze. Každý si může zjistit, jací vykukové islámu pomáhají v dnešním Česku – třeba jen tím, že bagatelizují jeho nebezpečí. A to je naše země tím hnusem zasaženo velice málo. Jen si představte, kdo všechno by se k mohamedánům začal přidávat, až by v naší zemi islám posílil.

Na facebooku se objevila stránka, kde vás studentky obviňují ze znásilnění. Co je na tom pravdy a jak se k tomu stavíte? Máte povědomost, kdo by za tím mohl být?

Ta aféra vlastně krásně ilustruje moje předchozí tvrzení: Fanoušci islámu (ať konvertité, nebo jen fanoušci) jsou z definice křiváci, kterým není žádný podraz dost křivý. Už jsem zažil udavačské dopisy do zaměstnání, zákazy veřejných vystoupení na poslední chvíli, nyní udání za spáchání „přestupků proti občanskému soužití“. Ta patálie se znásilněním je absurdní, protože oběť něčeho takového by vyhledala policii, a nevykládala nic na facebooku, navíc pod falešnými profily s ukradenými fotografiemi mých studentek. Tato akce měla nejspíš dva cíle, jednak mě znervóznit, jednak ze mě v očích zaměstnavatele udělat „toho, kdo dělá problémy“. Jak se k tomu stavím, tady bych si pomohl arabským příslovím o psech, kteří štěkají, ale karavana jede dál. A zda mám povědomost? Trochu ano, ale nechal bych to na Policii ČR, která případ šetří. Ale prozradím vám cosi jako osobnostní profil pachatele: Muž, okolo 40 let, vysokoškolsky vzdělaný, křivák.

Jak bychom se měli k muslimům chovat, když oni nám říkají a ukazují jak se hodlají chovat k nám, viz. známé demonstrace ze západní Evropy kde muslimové hlásají otevřenou nenávist k Evropanům, slibují jejich vyhubení či zotročení?

Islámská expanze stojí a padá na našem strachu – z něj plyne pocit nekritizovatelnosti (oni tomu říkají „respekt“) a zdánlivé nezranitelnosti. Takže přesně naopak: Otevřeně pojmenovávat, co nám na islámu vadí, konfrontovat muslimy s nepříjemnými nebo směšnými stránkami jejich víry, nutit je zaujmout k nim stanovisko, a pokud to stanovisko nebude slučitelné s hodnotami svobodné, sekulární a demokratické společnosti, postihovat je podle platných paragrafů o šíření nenávisti ke skupině osob. Neboli, nebát se ukázat zuby včas, a pokud to bude třeba, kousnout. Současně ale muslimům, kteří zde už žijí, nabízet východisko – neodmítat je jako lidi, naopak jim ukázat, že pokud se zřeknou své šílené ideologie maskované za víru, budou plně přijati do společnosti. Je už na nich, zda se přihlásí ke křesťanství, k nějaké jiné neislámské víře, nebo se náboženství zřeknou úplně. Podstatné je, aby se osvobodili od islámu, který je zotročuje a drží ve strachu. To ovšem nejde bez té výše zmíněné konfrontace – pokud si muslim neuvědomí, jak ho islám zotročoval, nikdy s nestane exmuslimem.

Děkujeme za rozhovor

Názory docenta Konvičky vyšly i v knižní podobě, podrobnosti zde.

Autor: Siegfried Neumaier

Převzato blogu neumaier.blog.idnes.cz

Hysterická kampaň proti Zemanovi pochází z dílny amerického velvyslanectví, na konci má být Babiš prezidentem a dostavba Temelína.

Nikdy se s tím nesmířili. Nikdy nespolkli a nestrávili lidovou volbu, vůli lidu danou výsledkem prezidentské volby. Nikdy se nesmířili se silnou personou v roli prezidenta, který hájí výhradně průmyslové a ekonomické zájmy naší země nad zájmy jiných států. A udělají všechno proto, aby nám tuto volbu již příště nedali a udělají to tak, abychom je o to sami požádali, aby nám tuto volbu odebrali. Zeman překročil rubikon a jeho čas nyní už odměřují jiní. Je před námi odvolání prezidenta, změna ústavy a zrušení přímé volby. K čemu došlo, o tom si povíme v tomto článku.

[FOTO] Miloš Zeman jako první, přímo lidem volený, prezident

Miloš Zeman neměl být zvolen prezidentem, neboť to nebylo v plánu. Dokonalými kandidáty měli být pro-američtí koně, Karel Schwarzenberg a Jan Švejnar. Mezi nimi se měl odehrát syntaktický americký model boje, kdy bez ohledu na to, kdo by vyhrál, každý by razil stejnou a předem nalinkovanou politiku podle zadání a notiček z americké ambasády. Taková hra na volbu, jakou mají američtí mazlíčci rádi. Dodnes totiž tomu obyčejní Američané věří, že když máte na výběr ze dvou katů, že máte možnost lepší volby a nepřijít o hlavu. Málokdo prohlédne za oponu a připustí si myšlenku, že nejde o volbu lepší alternativy, ale o volbu té samé alternativy, avšak v jiném ustrojení. Zvolte si, do jakého košíku sáhnete, s kobrou nebo mambou? Máte možnost volby, tak do toho! Republikáni nebo demokrati? Socialisté nebo konzervativci? Levá nebo pravá hlava téže saně?

Iluze volby sebevraha, provaz nebo kyanid?

Ve skutečnosti možnost volby nemáme. Protože nikdy nedostaneme možnost hlasovat pro své dobro a prospěch. Kdo by se o to pokusil, dopadl by jako Angela Merkel. Ta ještě donedávna se sbližovala ekonomicky s Ruskem natolik těsně, až to vypadalo jako selanka. Poté ale přišlo varování zpoza moře a americký velvyslanec v Berlíně pohrozil nebohé Angele zveřejněním její minulosti, včetně telefonních odposlechů. Angela má ve své minulosti několik nepěkných epizod, od nerozvážné podpory Frakce Rudé Armády (RAF) až po účast ve výcvikovém kempu německé Stasi v polovině 80. let. Ve skříni Angele chrastí zdaleka více než jenom jeden kostlivec. A tak nezbývá Merkelové nic jiného, než skákat podle not americké operativní buňky CIA v Berlíně a rušit kontrakty a vztahy s Moskvou, i když to ohrožuje německé podniky a hlavně její kancléřské křeslo.

Pád vlády na objednávku Bílého domu

Jenže když přijde politik, který není manipulovatelný, který si jde tvrdě za svým, rukavičky jdou dolů a začnou se používat metody diskreditace. Není-li špína a bordel přímo na jedinci, hledá se oběť v jeho těsné blízkosti. Právě toto byl případ kauzy Nečas. Sestřelení premiéra přímo nebylo možné. Pan „Čistý“ nezískal tuto přezdívku náhodou. Byl extrémně opatrný. O Nečasovi se v kuloárech proslýchalo, že se bojí někdy i podat ruku některým podnikatelům na kongresech ODS, protože se bál, že ho někdo vyfotí a ve Photoshopu domaluje do ruky podnikatele obálku a Nečase potom nepřátelé uvnitř ODS obviní z přijetí úplatků. Jak je vidět, paranoia byla u Petra Nečase namístě. Pojďme si rychle osvěžit historii, co vedlo k pádu premiéra.

[FOTO] Petr Nečas a Vladimir Putin v Moskvě, Květen 2013

Petr Nečas byl koncem května 2013 na státní návštěvě v Moskvě, kde se kriticky nejprve vyjádřil k Pussy Riot [1]. S delegací podnikatelů pomohl uzavřít lukrativní průmyslové zakázky, ale to hlavní se odehrálo v Kremlu a posléze v Gorkách u Moskvy na setkání s Medvěděvem. Nečas utrousil poznámku, která rozhodla o tom, že americká ambasáda v Praze ve spolupráci s Janečkovo protikorupčním fondem zahájí operaci na sestřelení Nečase z pozice premiéra skrze jeho přítelkyni Nagyovou, která rozhodně „čistá“ nebyla. Nečas totiž v Moskvě pronesl, že ruský Atomstrojexport má nejlepší předpoklady pro vítězství v tendru na dostavbu Temelína, a to zejména kvůli mohutným offsetovým pobídkám na ruské investice v Česku.

Westinghouse v té době, podle našich informací, byl už mimo hru. Neměl vyhrát tendr, jeho nabídka ceny totiž byla skandálně vysoká a navíc vyžadovala, aby některé technologie v Temelíně instalovaly výhradně americké firmy, bez účasti českých firem, dokonce včetně kamer a CCTV okruhů, které by odesílaly data do USA, neboť technologie prý obsahuje jakési embargované elektronické obvody a kryptování a Američané je budou chtít mít pod svým online dohledem. Američané by tak možná měli k dispozici i dálkový „kill switch“ na dálkové odstavení (odpálení amerických čipů a obvodů reaktoru) Temelína přímo z USA. K čemu by to potřebovali? K vydírání naší země, že nám odstaví zašifrovaný kontrolní modul reaktoru, pokud budeme „zlobit“?

V České Republice se média snažila navodit dojem, že za kauzou Nagyová stojí pracovití policisté a kriminalisté, kteří Nagyovou zaměřili náhodně v souvislosti s vyšetřováním okolo lobbisty Rittiga. Absurdní na tomto tvrzení bylo, že dosazení státního dozorujícího zástupce z Ostravy bylo účelové, aby se o sledování v Praze nikdo nedozvěděl. Ve skutečnosti to bylo celé jinak. Nagyová byla mezi českými zpravodajci „asset“ a chráněná osoba, jejíž zatčení bylo možné provést kdykoliv anebo vůbec nikdy, podle povelů a zadání. Nebýt nešťastného výroku v Moskvě, Nečas by zůstal premiérem a kauza Nagyová by nevznikla. Podle informací, které máme k dispozici, byl totiž na jaře 2013 Westinghouse přesvědčený do poslední chvíle, že pravicová vláda Petra Nečase nehraje „levou“, že stále ještě hraje podle pravidel a že nedopustí ruské vítězství v tendru. Výroky Nečase v Moskvě o Atomstrojexportu ale odpálily pod premiérem bombu. Američané nemohli riskovat vítězství Rusů a mamutí ruské investice do české ekonomiky.

Prezident, který neměl být aneb velká čára přes rozpočet

A touto obklikou se dostáváme konečně k Zemanovi. Ten vyhrál prezidentské volby nečekaně, protože nikdo nepředpokládal, že lid zvolí do funkce důchodce odkudsi z Vysočiny. Vůle českého lidu je tudíž Američanům a jejich poskokům, havlistům a sluníčkářům, na obtíž. Demokracií a volbami se ohánějí jen do té doby, dokud výsledek voleb je podle jejich plánu. Pokud není, demokracii odmítnou respektovat, viz. americké odmítnutí výsledků voleb v Palestině (kde zvítězil Hamás před lety), odmítnutí demokratické volby na Krymu (v Kosovu volby naopak Američané uznali), odmítnutí voleb v Luhansku a Doněcku. Zeman byl jako prezident dosud trpěn, ale trpělivost přetekla.

Pokud se domníváte, že onou poslední kapkou byla sprostá slova, jste na omylu. Sprostá slova byla jen záminka. Zeman si znepřátelil americké lobbisty a tajné služby svými výroky na konferenci na ostrově Rhodos, kde se vyjádřil k tomu, aby sankce vůči Rusku byly zrušeny a zejména svojí návštěvou Číny. Výroky o Tibetu byly jenom folklórem, Zeman leží kulturní frontě v Česku v žaludku už hodně dlouho, ale dosud se do věcí neangažovali američtí zpravodajci. To se změnilo s příchodem nového velvyslance Andrewa Schapira do Prahy.

Pan velvyslanec se netají tím, že bude prohlubovat spolupráci s českými neziskovkami v boji proti bezbřehé „korupci“ [2] (neziskovky jako právě zmíněný Janečkův protikorupční fond) a že bude pomáhat v Praze prosazovat zájmy amerických firem. Proto nás zaujala zmínka o Westinghouse, který podle posledních zpráv stále usiluje o dostavbu Temelína. Ta byla ČEZem po volbách 2013 zrušena, prý kvůli negarantovaným výkupním cenám energií z Temelína, ale to byla výmluva. Ke zrušení došlo kvůli Američanům, kteří neměli šanci tendr v konkurenci s Atomstrojexportem vyhrát, a tak byl ČEZ dotlačen k zastavení tendru. Andrej Babiš navíc hned po volbách upozornil na možnou náhradu v podobě těžby břidlic. Jenže tahle bublina už začala splaskávat i v USA a v Evropě je proti frakování plynů z břidlic takový odpor, že se v EU ani nijak nerozšíří, takže Temelín se nakonec bude asi dostavovat [3], ale už bez Atomstrojexportu, díky ruské izolaci kvůli Ukrajině. Chápete? Teď už to Westinghouse prý vyhraje.

[FOTO] Andrej Babiš je prototypem politika NWO, tedy korporátní magnát s politickou neomezenou mocí

A kdo je nyní favoritem? Zmíněný Westinghouse, protože kvůli Ukrajině nemá Atomstrojexport moc šancí, z politického hlediska, ale Zeman toto odmítá a chce, aby ruské firmy nebyly v tendru diskriminovány. Tenhle schizofrenní stav je pro Američany nebezpečný. Efekt „Ukrajina“, který dočasně izoloval Rusko od EU, nebude trvat věčně. Evropské země brblají, že sankce na Rusko nic neřeší, naopak poškozují země EU a že je třeba je „přehodnotit“. V diplomatické mluvě to znamená: „Sankce je třeba zrušit!“. Putin to ví, proto se usmívá. Ví to i Zeman, proto hýří úsměvy, jezdí do Číny, setkává se s ruskými podnikateli a láká je, aby investovali v Česku. Vědí to ale i havlisté a mediální fronta v Česku, která z toho skřípe zubama. A proto je třeba Zemana odstranit.

Prezident na odpis, Westinghouse strikes back

V televizi se už zcela otevřeně mluví o odvolání prezidenta pro nepříčetnost [4], navrhuje se změna ústavy, omezení pravomocí přímo voleného prezidenta, což je de facto útok proti lidu a útok proti voličům, jako kdyby politici říkali, že nechtějí, aby prezident volený přímo hlasem lidu měl pravomoci, naopak, aby je měl co nejmenší. Odvolávání prezidenta je zákeřná hra. Má tendenci se dříve nebo později obrátit proti těm, kteří takové odvolání do ústavy prosadí. Kdo zaručí, že kromě Zemana třeba v budoucnu levicový parlament neodvolá pro-amerického pravicového prezidenta? To je ta zákeřnost, které jsou si někteří politici vědomi.

My se ale podíváme na zajímavou a de facto klíčovou souvislost. Jak už jsem uvedl v minulém článku [5], v redakci jsme zaznamenali, že kampaň proti Zemanovi řídí především Mafra a její periodika. To znamená Babiš. Ten se sice dušuje, že do vydávání novin a serverových zpráv nezasahuje, ale to mu snad věří jenom naivní blázni. Co stojí za útoky a kampaní proti Zemanovi? Není to nic jiného, než dokonalý kšeft. Andrej Babiš vymění křeslo prezidenta za souhlas s dostavbou Temelína pro Westinghouse! Je to natolik průhledné a průzračné, až se člověk diví, že jim to může projít. Korupce za bílého dne!

Američané chtějí dostavět Temelín a chtějí odsunout Zemana. Pravdoláskovci a mediální fronta chce také Zemana pryč. A Babiš chce na Hrad, chce kandidovat na prezidenta, ale potřebuje pomoc havlistů. Takže Babišova média namíří americké mediální rakety (ala Nečas) na Zemana, aby ho zdiskreditovaly, oslabily a tím umetly cestu Babišovi jako spasitelovi. Babiš ale ví, že potřebuje podporu z americké strany. Bez ní nemůže být akceptován na západě jako prezident, kde na něho koukají, ehm, jak to říct slušně, no prostě jako na oligarchu. Co dostanou Američané za pomoc a za podporu Babišovi od Babiše na oplátku? Dostavbu Temelína! Ruka ruku myje!

Budeme svědky Majdanu na Václaváku?

Štvavá kampaň proti Zemanovi řízená z Babišových médií, která nakoupil před volbami 2013, tak sleduje jediný cíl, totiž oslabit Zemana a jeho důvěryhodnost a připravit půdu pro jeho odvolání. Vypadá to, že nechtějí Zemanovi dopřát ani dokončení mandátu, že ho chtějí odstranit už teď. Je to ale nebezpečná hra, protože Zeman je přímo volený prezident. Pokus o sesazení prezidenta by mohl zažehnout v naší zemi barevnou revoluci na způsob Majdanu. Voliči Zemana by se s tímto rozhodně v klidu nevyrovnali. A s barevnými revolucemi, s tím mají Američané sakra dobré zkušenosti, viz. Arabské jaro, viz. Sýrie, viz. Majdan.

[FOTO] Andrew Schapiro a Miloš Zeman. Prezident možná netuší, s kým si podává ruku

Je snad toto cílem nového amerického velvyslance v Praze? Nepřepočítal se náhodou Babiš? Destabilizace Česka uvnitř EU by oslabila celou Evropu, oslabila by Euro a tím pádem posílila dolar. Ukrajina nevyšla, je snad Česko a jeho destabilizace záložním plánem ve věci záchrany dolaru? Vypadá to tak, bohužel. Vidíme, že americká rozvědka kontaktuje české kulturní kruhy, mobilizuje na internetu mladé proti Zemanovi, zasévá mezi občany pravo-levou nenávist, sundavání obrazů prezidenta ve školách, facebookové výzvy proti Zemanovi zakládané v USA z amerických IP adres. Tohle má všechno prvky barevné revoluce a všimněte si toho načasování. Za pár dní je tady výročí, čtvrt století od 17. listopadu 1989. Symbolika, náhoda nebo plán? Nevěřte na náhody, žádné neexistují.

Až vy mladí půjdete do průvodu, který právě teď v těchto hodinách chystá a plánuje americká ambasáda v Praze ve spolupráci s Literárním klubem (havlistická líheň neskutečných pošahanců) proti Zemanovi, zamyslete se, za čí zájmy těmi svými klíči cinkáte. Abyste neudělali stejnou chybu jako my starší v roce 1989, když jsme vyhnali čerta z východu, abychom si sem následně nakvartýrovali Satana zpoza Atlantiku. Nenechte Američany rozpoutat v Praze druhý násilný Majdan. Demokracie je ohraničená volební urnou a volebním obdobím. Ten, kdo toto ohraničení nerespektuje (tak, jako se stalo v Kyjevě na Majdanu), není demokrat ale fašista! Upozorněte na to své poslance a politiky, že kdokoliv by chtěl narušit demokratický princip přímo voleného mandátu prezidenta, bude to chápáno jako útok proti lidu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Toto je varování nám všem! Buďte ve střehu, Američané jdou naší demokracii tvrdě po krku, právě teď v těchto hodinách. Bůh ochraňuj naší zemi!

Proč Halík obhajuje islám a ne pronásledované křesťany v islámských zemích?

Halík se porovnal s Masarykem a Benešem a rozvířil téma svého prezidentství

Začetl jsem se do něj a pak jsem už jen kroutil hlavou. Jaksi se mi nepodařilo přijít na smysl toho, že by měl pan Halík být prezidentem ČR. Konec konců sám to vyvrací: „Moc už mě nebaví posté vysvětlovat, proč říkám na výzvy ke kandidatuře dokola ‚skoro jistě ne‘, proč a kdy řeknu ‚určitě ne‘ a za jakých (mimořádných a mnou neočekávaných) okolností bych řekl ‚ano, zde stojím a nemohu jinak‘,“ píše Halík na stránkách LN. „Když někdo chce rozmnožovat slohová cvičení na téma mého prezidentství, ať si už, proboha, vymyslí jiné argumenty,“ vyzývá publicisty Halík. A má pravdu. Jde o jiné argumenty ! Nebudu rozebírat jestli má být pan Halík prezidentem a nebo ne. Jednak mi to nepřísluší a jednak je to úplně mimo mísu. Jak podotkl pan Halík, jde o jiné argumenty!

Jak napsal ve svém blogu  Mirek Tobiáš Hošman : „Nejsilnější protižidovské incidenty hlásí Francie, Německo, Itálie, Belgie a Nizozemí. Podle organizace Crif, která sdružuje francouzské židovské spolky došlo během jednoho týdne k osmi útokům na synagogy. Během jednoho takového protestu na předměstí Sarcelles byly použity Molotovovy koktejly. Dav poté vykradl a zničil supermarket a lékárnu, které oboje vlastnily Židé, za pokřiku hesel „smrt Židům“ či „podřežte Židům krky“. Další incident proběhl na náměstí Place de la Bastille, zde demonstranti také zaútočili na židovské obchody a jejich majitele. Jejich heslem bylo „Hitler měl pravdu“. Francouzský židovský umělec Ron Agam pak situaci komentoval slovy: „Jsme ve Francii v posledních dnech svědky počátku francouzské Křišťálové noci?“ Také nemůžete stále pochopit, proč ti tzv. uprchlíci z válečných konfliktů jsou převážně mladí muži (kde nechali manželky, děti, starce) a proč jsou islámského vyznání?( https://www.youtube.com/watch?v=ccFFJx-WAWI  )

A to není jen Evropa! Nemusím připomínat konflikt Palestina vs Izrael, Sýrii, Irák, vznik chalifátu, armádu ISIS, která mrzačí, zabíjí své vlastní lidi a křesťany pokud nekonvertují mají na „vybranou“, buď budou platit výpalné a nebo zemřou !!! Genocida Jezídů, kdy bylo povražděno přes 500 příslušníků této entity, ženy odvlečeny a „použity“ jak potěšení pro bojovníky ISIS a pokračuje to dál ! Muslimové nenávidí nevěřící, nenávidí jinověrce, nenávidí jinak smýšlející muslimy. Vraždí se mezi sebou ! Kdy bude konec? Nikdy !! Rozdělí se na jiné sekty a budou vraždit dál. To nejsou lidi ! Džihádisté páchají v Sýrii a Iráku zvěrstva hodná proroka Mohameda a jeho nejbližších kumpánů. To, co se děje, je genocida původního obyvatelstva, je to kulturní genocida všeho, co není islámské. Statisíce jsou na útěku bez naděje, že se budou mít kam vrátit. Ženy a děti jsou prodávány do otroctví.

A není to všechno, tisíce lidí bylo zabito, upáleno za živa, postříleno do týlu a nebo dávkami ze samopalů, byli jim uťaty ruce a nebo penis, byli ukřižováni na primitivní kříže, byli jim uřezány hlavy a napíchnuté na kůly ! ( http://cassad.net/tv/videos/616/  ) A tu jsme u těch „jiných“ argumentů !

Pan Halík držitel Templetonovi ceny, věhlasný religionista, filozof a profesor, kterého knížky se prodávají ve „velikých“ nákladech, ochránce utlačovaných, pronásledovaných a ponižovaných, kterému „tleskají“ po  celém světě je najednou ticho! Uchýlil se prý na 5 týdnů do Německa, do poustevny a tiše rozjímá ! A tak se ptám: „Kdeže je ten „ochránce“, co se tak věhlasně stavěl na ochranu „chudáčků“ Českých muslimů, když jim bylo „ubližováno“ Českou policii, protože vtrhla do mešity zrovna když se tam „mírumilovně“ modlili ???“  Kde je ten „ochránce“, aby pozvedl svůj „silný a známy“ hlas na ochranu proti zabíjení křesťanů a Jezídů v Sýrii a Iráku, na ochranu perzekvovaných lidí přes Islám v dalších 150 zemích světa ???

Jak je možné, že nevyzval ÚMO v Čechách,aby se zasadila o ZASTAVENÍ běsnění a vraždění ze strany islamistů v těchto krajinách, když jak sami tvrdí je to i pro ně nepřijatelné, jak to, že nepozvedl svůj hlas na ochranu těchto lidí ?? A nebo to nejsou lidé ? Není to vhodný „materiál“ na kterém by ukázal svojí sílu hlasu zastánce míru, spravedlnosti, mírumilovnosti a lásky ?? A nebo se bojí, že ho okamžitě nazvou jeho „ctěný“ kolegové a akademici islamofobem, xenofobem, nacistou a rasistou, tak jak to mají ve zvyku udělat, pokud se někdo odváží pozvednout svůj hlas právě proti islámu a na ochranu těchto lidí ??  Nebo se bojí, že najednou ztratí „obrovský“ zájem o svoji osobu a přestane být na výsluní ??

Právě naopak. Pak by dokázal, že mu skutečně jde záchranu Čech a Evropy o ochranu utlačovaných, ponižovaných lidí a zastavení krve prolití ve jménu „slitovného“ a „mírumilovného“ Alláha ! Jenže to pan profesor neudělá. Nemůže. Ješitnost, úcta akademické obce a nedej Bože i volba prezidenta mu to jaksi nedovolí. Je mi špatně z toho, že lidi tohoto typu se nedokážou vzchopit a postavit se na stranu pravdy a spravedlnosti. Radši budou psát a mluvit ty svoje filozofické plky a tvářit se nezúčastněně. Je to přece jen „bezpečnější“ a jednodušší !

Jeden islámský „velemudrc“ Muhammad Musa Al-Sharif v televizní relaci TV Al-Daleel (SA) řekl toto: „Lidská práva jsou bezcenná a nepřijatelná, pokud porušují islámské právo !“ K tomu už není co dodat jen slova Sira Winstona Churchila: „Islám je pro člověka to, co pro psa vzteklina!“

Autor: Vladimír Sedlák

Co může dělat normální občan v zemi, kterou čeká střetnutí s islámem a jehož vláda nebezpečí ignoruje, respektive spíše napomáhá útočníkům?

1) udržovat se v kondici. posilovat, během, cvičit obratnost.

2) naučit se nějakou sebeobranu. V poslední době je módní krav-maga, ale jsou i jiné styly

3) naučit se zacházet se střelnou zbraní a ideálně si ji i pořídit

4) udržovat stálé kontakty s lidmi, kteří to vidí stejně

5) pěstovat bojového ducha a nebát se. I to se dá naučit. Agresor musí mít jistotu, že neuhneme.

6) pěstovat uvědomění, že boj patří k životu a vést k tomu i svoje děti. Makety zbraní by měly být samozřejmou hračkou.Kluci musí být vedeni k rozvoji agresivity i k tomu, aby jí dokázali zvládat.

Většina z toho se dá stihnout (aspoň na základní úrovni) za 2 – 3 roky a nepotřebujeme k tomu úřady. Potřebný výcvik se dá nakoupit poměrně levně. To se týká sebeobrany a střelby, ale i dalších věcí. Vím třeba o armádním psychologovi, který vedl skvělé kurzy přežití a dnes je na volné noze. Samozřejmě, je to namáhavé a nepohodlné, chvílemi to může bolet, ale žádná lepší cesta není.

Zkrátka, potřebujeme se stát národem, jehož podstatná část je schopná klást odpor. Dobrým prvním krokem může být třeba australský fotbal (tréninky pro nové zájemce probíhají každou středu od 20 hodiny na rugbyovém hřišti Slavie v Edenu).

Jo, a sluníčkáři mohou nacvičovat, jaké je to klečet se svázanýma rukama a čekat na upižlání hlavy.

Převzato z facebook.com autora s jeho svolením www.facebook.com/sociologpetrhampl

Autor: Petr Hampl