Konspirace velkého prognostika: Jen několik rodin chce ovládnout celý svět

Zdá se být naprosto jasné, že nás s eurem někdo vědomě oklamal. Ale s jakým cílem? Pasti s úvěry a dluhy účinkovaly přece docela dobře i v případě jednotlivých měn. Rozluštit (nejen) tuto záhadu se pokouší americký autor bestsellerů s konspiračními náměty Michael Morris.

Ten ve svých knihách konstatuje jeden základní fakt: Že západní svět patří jen několika rodinám, a ty nyní už chtějí i celý jeho zbytek. Ovšem nutno poznamenat, že nezůstává jen u pouhého konstatování, ale například v knize s názvem „Co nesmíte vědět! detailně rozebírá fakta a události, které ho k jeho přesvědčení či podezření vedou.Angličané sice byli při zavádění eura jednou z hybných sil, sami ale nebyli tak hloupí (či slabí), aby se své anglické libry vzdali. Zavedení eura a začátek zkázy Evropy umožnila smrt Alfreda Herrhausena, manažera s rozumem a svědomím. Nepostavil se totiž jen proti euru, ale usiloval odvážně též o prominutí dluhů zemím třetího světa. Jak Morris připomíná, podobné myšlenky měl i prezident Treuhadanstalt (úřadu spravujícího majetek v SRN) Detlev Rohwedder. Oba muži byli zavražděni, pachatelé nikdy nebyli dopadeni. Cesta, o které mluvili a prosazovali ji, tak byla uzavřena.

Jediná měna pro celý svět?

Podle amerického spisovatele existují nyní jasné odkazy k tomu, že bankovní kartel usiluje o zavedení jediné měny pro celý svět. Všímá si toho, že od roku 2008 o tom hovoří také řada politiků, Mezinárodní měnový fond IWF a EZB. „Pokud je tohle tím plánem, potom zavedení eura pomohlo udělat velký krok dopředu,“ domnívá se Morris.

K euru pak poznamenává i to, že všechny země eurozóny čekají velmi těžké časy (kniha v ČR vyšla v roce 2012, ve světě o rok dříve, pozn. red.).  „V roce 2011 se ceny v eurozóně mohou zvednout na dvojnásobek. Víme, že v Řecku již v druhé polovině roku 2010 spotřebitelské ceny přímo explodovaly a Řecko se velmi rychle přiblížilo k hyperinflaci. Pokud Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko nevystoupí z eurozóny, čeká stejný osud i další členy eurozóny. Co to znamená, možná tušíte, ale věřte mi, prosím, že bych si to nikdy nepřál,“ konstatuje Michael Morris. Přiznává ale, že neví, jak dopadům zabránit.

Tiskem dalších peněz a poskytováním dalších a dalších půjček určitě ne. Před hrozícím krachem společné měny se nabízí pouze jediná úniková cesta – prominutí státních dluhů. „Avšak na tomto poli nebudou bankéři jistojistě chtít spolupracovat, protože sami učinili vše pro to, abychom se dostali tam, kde právě jsme. Děsí mě, že jsme dosud všichni vážnost situace podceňovali. Co v lednu 2011 začalo v arabském světě, je bezpochyby začátkem něčeho nevypočitatelného – přinejmenším z mého pohledu,“ obává se autor knihy Co nesmíte vědět.

Lidé se postaví na odpor, hlavně ti mladí, předvídá americký prognostik

V daných souvislostech pak upozorňuje na slova newyorského trendového prognostika Geralda Celenta.

„V roce 2011 hra skončí. Již není žádná možnost ani důvod to protahovat. Ve Španělsku je míra nezaměstnanosti mezi osmnácti až šestadvacetiletými lidmi kolem padesáti procent, evropský průměr činí něco kolem 35 procent. I univerzitní diplomy jsou k ničemu. Kromě toho se krátí sociální dávky, národ je vyvlastněn. Lidé se pomalu probouzí, začínají chápat, co se děje. Mládež se dává dohromady. Musíme zdolat hory dluhů a vrchol zůstává v nedohlednu. I proto v Evropě budeme svědky stále častějších studentských bouří a nepokojů. Ani v USA se neděje nic jiného, jen tam vše probíhá pomaleji. Ale semknou se nakonec lidi na celém světě, protože hlavně ti mladí jsou propojeni po síti. A postaví se na odpor,“ pronesl prognostik vizi nejbližší budoucnosti. Nutno dodat, nastiňující, že nebude právě poklidná…

Základním mottem, které se prolíná celou knihou, je přitom to, co bylo uvedeno výše. Že pouhých několik rodin chce ovládnout celý svět. A nejde prý o rodiny, které by se objevily nově, až v posledních letech.

„Již několik staletí všechny západní státy, vlády a ekonomiky a jejich měny ovládá několik málo evropských rodin. Přibližně před sto lety převzaly tytéž rodiny vládu také nad Spojenými státy. Tyto superbohaté klany se bez pochyb snaží ovládnout Zemi a ve jménu Nového světového řádu plánují zřízení světovlády a zavedení jednotné světové měny. Státy přitom chtějí připravit o nezávislost a jejich měny zrušit,“ popisuje Morris.

Mýtus, spiklenecká teorie nebo fakt?

Podle něj má novou světovou vládu sestavit elita, která věří tomu, že jako jediná je k tomu oprávněná a způsobilá a geneticky nadřazená. „Pokud uspěje její taktika, získá totalitní moc nad celosvětovou populací. Malá privilegovaná horní vrstva by ovládala zástupy otroků. Sotva koho překvapí zjištění, že onu tajemnou horní vrstvu tvoří nejdůležitější zástupci vysoké evropské šlechty spolu s americkou finanční elitou. Převážná většina lidí nemá ani tušení, že tato vláda vůbec existuje. Jiní o ní možná slyšeli, ale považují ji za mýtus či pouhou spikleneckou teorii, v které si nechtějí připustit, že by politici byli pouhými loutkami, které na provázcích vodí zpozadí ti, kteří mají peníze,“ říká autor knihy, která zaujala na celém světě.

Mimo jiné v ní pak uvádí citát, který pronesl Mayer Amschel Rothschild (1744 až 1812):

„Dejte mi kontrolu nad měnou jednoho národa – potom mi bude zcela lhostejné, kdo píše zákony.“

Dojde prý i k redukci obyvatel Země?

I to je prý možná důvod, proč více než dvě stě let kolabuje v pravidelných intervalech světové hospodářství. „Přesně naprogramovaný je i nadcházející burzovní krach – ten tu bude zanedlouho. Kolaps přeorganizuje peníze, a tím moc zdola nahoru. Znovu a znovu se necháme nachytat na stejný a starý trik jen proto, že pouze několik lidí chápe, jak funguje globální finanční systém. Zdánlivě je komplikovaný, ale v tom je záměr. Ve skutečnosti je totiž velmi jednoduchý,“ odhaluje Michael Morris s tím, že plány lze již vnímat naprosto veřejně, z otevřených zdrojů. Jen je málokdo chce chápat v celistvosti…Mimo jiné v nich má být uvedeno to, že bude muset dojít prý k nutné redukci obyvatel planety.

Shrnuto, podtrženo: Autor odhaluje v knize, kterou vydalo nakladatelství Anch Books, propletení aktuálních firem nejmocnějších bankéřských rodin světa, koncept Mezinárodního měnového fondu o výživě obyvatelstva a alternativní řešení v hospodářské a sociální oblasti.

V některých zemích ho zakazují, přesto se nevzdává. Upozorňuje: Tajný plán se naplňuje

Je to snad největší podvod v dějinách Spojených států a ví přitom o něm jen málokdo. O co se jedná? ParlamentníListy.cz se pokusí to spolu se spisovatelem Janem van Helsingem odhalit. A jelikož se prý dají najít i jisté souvislosti s biblickou knihou Zjevení sv. Jana, pozornost soustředíme v následujících řádcích i na symboliku čísla 666.

Takže začněme po pořádku. Podvod prý spočívá hlavně v tom, že FED má tím, že vlastní státní obligace, zástavní právo na státní a soukromé pozemky a půdu Spojených států. Jak ale upozorňuje Jan van Helsing v díle Ruce pryč od této knihy, všechny soudní procesy, které ve prospěch odvolání tohoto zákona proběhly, byly doposud neúspěšné. „Když se prezident John F. Kennedy jako první pokusil nařízením zamezit moci FEDu, jak to s ním dopadlo, ví celý svět…“ konstatuje Helsing s tím, že se pochopitelně dá namítnout, že jde o spekulaci. Ovšem, že by na ní něco přece jen mohlo být, poukazují příznivci konspiračních teorií. Ukazují na to, že prvním úředním aktem jeho nástupce ve funkci hlavy Spojených států (Lyndon B. Johnson) bylo zrušení tohoto nařízení.

Autor zmiňované knihy poukazuje pak ale i na celou řadu dalších námětů, které mohou lidem na celém světě vrtat hlavou, poněvadž v nich může spočívat nebezpečí. Upozorňuje zároveň však na to, že někteří jedinci mohou pod tíhou prohlédnutí toho, co se kolem nich děje a získáním informací, které jim do sebe zapadnou, získat pocit „vyvolenosti“.

„Neumějí s tím pocitem však naložit, i kdyby tomu tak bylo. Někteří tací mohou doslova ‚zešílet‘ a ztratit půdu pod nohama. Protože jejích ego (ne duše) se cítí povoláno k vyšším cílům a kvůli tomu zanedbávají svoje povinnosti a ztrácejí se ve fantazijních představách a nejrůznějších chorobných výplodech mozku. Nakonec to pak s nimi bývá horší ještě než před ‚poznáním‘,“ varuje Helsing před nesprávným nakládáním s informacemi, které se pokouší ve svých knihách skládat do sebe jako mozaiku.

„Mnozí lidé čerpali impulsy z mých knih a začali jinak pohlížet na svět. Byl jsem poučen, že někteří s těmito poznatky nedokázali vůbec zacházet – přepadl je strach, paranoia nebo je přepadl ještě větší hněv,“ konstatuje autor další z knih, které jsou v některých zemích dokonce zakazovány. Příznivci konspiračních teorií od něj ale dostávají maximum toho, co hledají. Proto se s ním vypravme za tajemstvím čísla 666 a možným odhalením toho, co za tím hledat v současném světě kolem nás. Opět lze totiž za tím hledat peníze a snahu o ovládnutí.

Znak medvěda nebo čárový kód?

V proroctví indiánů kmene Hopi se říká: Bez znaku medvěda nebude moci nikdo prodávat ani kupovat. Když se tento znak objeví, nastane prý třetí světová válka. Můžeme na to pohlížet jen jako na nevinnou legendu, ale pokud si porovnáme znak medvěda (tedy to, co vyryje svými drápy třeba na dřevěnou desku) a porovnáme ho s čárovými kódy, které známe ze současných obchodů – podobnost lze nesporně najít. Když k tomu přičteme fakt, že indiáni nemohli mít samozřejmě před staletími představu, jak čárový kód může jednou vypadat, připustit se může to, že měli možná skutečně poměrně jasnou vizi.

Západní svět nyní bez čárových kódů už není schopen existovat. A objevují se stále častěji informace o tom, že kód budou v blízké budoucnosti nosit i lidé někde na těle pod pokožkou – například místo kreditní karty (zatím se používají například „jen“ hodinky, bezkontaktní karty či jiné předměty, ale… – pozn. red.).

A tím se přibližujeme k onomu mystickému číslu složenému ze tří šestek. Pokud se někdo zabývá detailněji symbolikou čísla 666, pak jistě již zaznamenal, že největší počítač na světě je nazýván „La Béte“ – což do češtiny přeloženo znamená Zvíře. To je biblické spojení, které přitom lze najít v knize Zjevení svatého Jana s tímto číslem. Samozřejmě, může jít o náhodu, poněvadž se dá říct a platí to, že když chceme najít někde souvislosti a dáme si s tím trochu práce, najdeme je mnohdy až v překvapivých formách. Na druhou stranu je třeba realisticky poznamenat, že to, že je najdeme nebo nějak vyhodnotíme a poskládáme, neznamená, že se mýlíme.

Ale pojďme s číslem 666 pokročit dál. Číselný kód Světové banky je totiž rovněž 666,  stejné číslo se dá najít vytištěné i na kartách australské národní banky. Číselným kódem pracoviště pro zúčtování šeků indických bank v Bombaji je opět 666,  stejně tak i nové americké kreditní karty se chlubí v předčíslí 666. A aby těch náhod nebylo málo, pak je třeba doplnit i to, že počítačový systém Olivetti – Computer –Systém P 6060 používá rovněž čísla, a ta začínají – jak jinak – 666…

Kreditní karty – pekelný plán bankéřů?

Nyní je třeba v hledání možných souvislostí si položit otázku: Kdo zavedl systém kreditních karet a již v různých oblastech používá i tetování laserem? Jak Jan van Helsing odpovídá: Soukromí bankéři – právě ti, kteří v roce 1913 zavedli Federal Reserve System, řídí Wall Street, koncerny a celé země…

Zotročují svět úrokovým systémem, zamýšlejí také využít uměle vyvolaný bankovní krach (například pod hrozbou terorismu či hrozící války). To by jim mělo pomoci k tomu, aby vyměnili hotovostní platby a peníze za umělohmotné a zvládli tak další milník na cestě k jedné nadvládě a Novému světovému řádu,“ upozorňuje autor kontroverzních knih.

Podařit by se to bankéřům a těm, kteří chtějí vybudovat Nový světový řád, mělo podle něj pomocí inflace. Aby hospodářství v určitém bodě mohlo vůbec fungovat dál, bude třeba natisknout další peníze – to je známo již z historie. Nabízí se ale ještě jedno řešení.

„Anebo zřídit novou jedinou hlavní měnu. Ale protože by se v krátké době nemohlo stihnout vytisknout a distribuovat dostatečné množství peněz (obyvatelstvo se totiž od posledního bankovního krachu hodně rozmnožilo), může být jen otázkou času, než někdo oznámí geniální řešení – takzvanou bezhotovostní společnost, fungující pouze pomocí virtuálních peněz a kreditních karet.  A jelikož každý majitel účtu vlastní i kartu, lze pak prohlásit, že když budou všichni platit jen jimi, může pokračovat obchodování,“ uvádí Helsing. Vše zní poměrně logicky, nekonfliktně, nenápadně. „O kurzy jednotlivých měn se konzument starat nemusí, to zařídí šéfové a Big Brother na Wall Street. No a tím se dá soudit, že se Zjevení sv. Jana naplnilo… Nebo zvolna, zato jistě, naplňuje,“ dodává autor bestsellerů s touto tematikou.

Úryvek z knihy Zjevení sv. Jana:

…nechá dát znamení na pravou ruku nebo na čelo (čipy se nabíjejí střídáním tepla – a právě na těchto dvou místech lidského těla k němu dochází nejčastěji), takže nikdo nebude moci prodávat ani kupovat, nebude-li mít toto znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména. Zde je zapotřebí moudrosti. Kdo tomu rozumí, ať spočte číslo té šelmy, neboť je to číslo člověka. To číslo je 666.“

Země, které mají nakročeno být bez peněz, jsou i v Evropě

Švédsko, které v roce 1661 zavedlo do oběhu první bankovky na světě, má nyní šanci stát se pro změnu první zemí, kde se úplně vzdají plateb v hotovosti. Již dnes se tam totiž provádí hotově jen 3 procenta celkových transakcí, zatímco v celé Evropské unii se toto číslo zatím stále pohybuje na 9 procentech. Dobrou zprávou pro ty, co se trendu chtějí obávat, že v Česku takové novinky plošného charakteru zatím v nejbližší budoucnosti asi čekat nemusíme.

Vrátíme-li se ale na sever Evropy, v současnosti se tam banky se vším úsilím snaží, aby se platit kartou dalo úplně všude. Velký ohlas tam vloni vzbudil i církví zveřejněný příběh, který odhalil, že na jednom místě na žádost farníků zavedli už možnost příspěvku církvi nikoli v hotovosti, ale kartou.

Záleží na úhlu pohledu – někomu svět bez peněz nevadí…

Krok, před kterým byla však do světa vyslána řadou osobností, včetně spisovatele van Helsinga, varování, má však jak odpůrce, tak i své příznivce. Ve zmiňovaném Švédsku je jeho příznivcem například Björn Ulvaeus, bývalá pěvecká hvězda skupiny ABBA. „Nevidím žádný důvod, proč bychom se neměli vzdát hotovosti,“ říká a přiznává, že je skutečně aktivním zastáncem zrušení hotovosti. Podle něj hotové peníze dělají život jednodušší stejně pouze zlodějům.

I proto web telegrafist.org letos informoval o tom, že tři ze čtyř největších bank ve Švédsku již oficiálně uvedly, že opravdu budou bojovat za zrušení hotovosti.

Zdá se tedy, že i další informace mohou zapadat do mozaiky, kterou poskládal Jan van Helsing ve svých knihách, které se zabývají fakty, ale i dohady o tom, jak skupinka mocných plánuje převzít vládu nad zbytkem světa. A to i za cenu velmi radikálních postupů. Zmizely-li by totiž peníze, svět by zcela jistě fungoval i dál bez nich, ovšem na základě pouze dobře kontrolovatelných čipů a karet.

A Švédsko by mohlo být skutečným průkopníkem tohoto přerodu. Bez bankovek tam na počátku letošního roku fungovalo totiž již celkem 530 ze 780 poboček velkých bank, mnohé pobočky tam nejsou už vybaveny ani pokladnami.

Knihy Jana van Helsinga byly zakázané v Německu i Švýcarsku

Jan van Helsing dokáže šokovat, podařilo se mu to zcela jistě i v dílu nazvaném Ruce pryč od této knihy. Dvě jeho knihy z dřívějšího období byly přitom kvůli brizantním obsahům v Německu a ve Švýcarsku zakázané. I proto masmédia dodnes veřejnost spíše varují před jeho myšlenkami a mluví o něm jako o nejnebezpečnějším německém autorovi faktografické literatury.

Je totiž pravdou, že Helsing otřásá základy rozšířeného světonázoru. Rozhodnutí o tom, zda jde jen o poutavě sepsané konspirace, stejně jako v detektivce, či fakta, nad kterými stojí za to alespoň popřemýšlet, je na čtenáři samotném.

Kniha, z které je v článku citováno, byla vydaná slovenským nakladatelstvím ANCH Books.

Jan van Helsing provokuje již řad let

Německý autor, vlastním jménem Jan Udo Holey, prý odmalička přivykal samostatnému, na obecném a převládajícím mínění nezávislému myšlení a cítění, poněvadž jeho rodina byla spirituálně orientovaná.

V osmdesátých letech začal intenzivně cestovat a dodnes navštěvuje mnohé země světa. Na svých cestách pátrá po faktech osvětlujících pozadí záhadných přírodních jevů a společenskopolitických utajovaných skutečností. Nashromážděné poznatky, informace i fakta zveřejnil ve svých knihách, kterých dosud vydal deset.

Jeho první publikace Tajné společnosti odkrývala některá fakta na pozadí takzvaných konspiračních teorií a byla přeložena do osmi jazyků. Tři roky poté, v roce 1995, vyšlo pokračování, které však natolik pobouřilo jisté kruhy v Německu a Švýcarsku, že muselo být pod tlakem soudního rozhodnutí okamžitě staženo.

Otče Halíku, nelžete a nešiřte islámskou propagandu, píše bývalý muslim

Kněz Tomáš Halík nejprve okomentoval kritiku ze strany muslimek, které nemohou v pražské škole v Ruselské ulici nosit své šátky. Podle něj se šátek nosit nesmí, ale za to srp a kladivo ano. Vzápětí se ozval bývalý muslim Lukáš Lhoťan, který kněze vyzval, aby o tomto problému nelhal.

„Učme se žít s růzností, pokud neporušuje práva jiných. … Che Guevara a srp a kladivo na tričku se do školy nosit smějí, muslimský šátek, křížek či jarmulka ne,“ uvedl Tomáš Halík v rozhovoru pro týdeník Respekt.

Na to reaguje Lukáš Lhoťan – a tvrdí, že Halík lže. „Na základě analýzy mediálních zpráv vyznívá, že jste k závěru o tom, že ředitelka školy zakázala muslimkám nosit náboženský symbol (šátek na hlavě), mohl dospět skrze kampaň těchto muslimek, lidskoprávních organizací (hlavně Organizace pro pomoc uprchlíkům) a islamofilů, kteří začali rozhlašovat, že ředitelka zakázala muslimkám nosit náboženský symbol (šátek),“ vysvětluje na svém blogu.

„Toto je ovšem lež a klasická ukázka toho, jak islamisté a jejich lidskoprávní spojenci záměrně vyvolávají falešné představy a manipulují s fakty ve prospěch svých zájmů. Jmenovaná škola si určila řád, že NIKDO nesmí chodit do vyučování se zahalenou hlavou. Tedy nejen šátkem, ale i kapucí apod. Pani ředitelka jasně řekla, že jí nejde o NABOŽENSKÝ symbol islámu, ale o to, aby se se všemi žáky zacházelo stejně. Tedy, aby nebyli někteří žáci PRIVILEGOVÁNI na úkor ostatních,“ dodává.

O to prý ale těmto muslimkám a lidsko-právním organizacím jde, aby byli vyznavači islámu privilegováni nad ostatní. „Dovedeno ad absurdum by vlastně se zdůvodněním, že mu to přikazuje jeho náboženství, mohl chtít někdo chodit veřejně nahý a chodit do školy například nejen nahý, ale i pod vlivem drog. Stačí říct, že mu to přikazuje jeho náboženství a zakázat mu to, by bylo jeho diskriminací!“ dodává rozzlobeně autor knihy Islám a islamismus v České republice.

„Vážený otče Halíku, prosím Vás tedy, abyste již dále nešířil islamistickou propagandu a lži o této kauze a neztrapňoval tak nejen sebe, ale i křesťany (katolíky) jako celek. Ony muslimky si prostě musejí vybrat. Buď budou respektovat to, co všichni ostatní, anebo se mohou vrátit do své islámské země, kde diskriminují křesťany a vraždí je, což my s muslimy neděláme,“ uzavírá blogger.

Kněz dává za pravdu Troškovi: Restituce byly odporné vydírání. Pán Ježíš by jim měl nakopat prdel!

Katolický duchovní středních let, který poskytl pro ParlamentníListy.cz už několik rozhovorů, ale kvůli možnému postihu nechce říct své jméno, o sobě opět dal vědět. O názorových úvahách režiséra Zdeňka Trošky na církevní restituce a chystané nové vládní koalici říká: „Troška má bohužel pravdu a církevní restituce jsou největší a nejodpornější vydíráním politiků v zemi…“

Názory režiséra Zdeňka Trošky, s nímž vyšel v týdnu rozhovor právě na serveru ParlamentníListy.cz, považuje katolický kněz, který o sobě říká, že se nebojí myslet si pravdu, jen se obává ji otevřeně říct, pro názorové rozpory v církvi, jako velmi zajímavé.

„Pan Troška má `bohužel` pravdu téměř ve všem co říká o církvi, restitucích a celkovém obrazu společnosti. I když ho osobně neznám, rád bych ho poznal. Je to jistě vzdělaný a sečtělý člověk. Jak ho sleduji, dokáže se dívat kolem sebe, dokáže vnímat potřeby a problémy lidí. Byl by skvělý kněz a měl by být politik. Respektive takoví politici by měli u nás být,“ říká duchovní.

Církevní restituce byly buď ušity horkou jehlou, nebo byly takzvaně podle názoru faráře ušity „někomu na míru“.

Církev to může zničit

„Bohužel, pan Troška má pravdu, když říká, že o církevních restitucích měli nejprve rozhodovat občané. To je ten stát, to je národ – a uvědomme si prosím, že ani mnoho věřících nesouhlasí s tak rozsáhlým navracením majetku, který je navíc nejistý. Pokud se něco mělo vracet, tak jen opravdu to, co bylo prokazatelně ukradeno a předtím ale prokazatelně nabyto. Sami vidíme, že spory jsou třeba o majetek, který chtějí maltézští rytíři i další žadatelé. Je spousta majetku, která byla zabavena před 28. únorem 1948. Je spousta majetku, která nebyla tak prokazatelně nabyta, přesto o ni někteří žádají,“ namítá kněz.

K celkově krizové situaci v české společnosti církevní restituce jen přilévají pověstný olej do ohně. Restituce mohou být podle názoru kněze i řady dalších velkým problémem pro politiku do budoucna. Ale především pro církev.

„My už teď, jako katolická církev v ČR, ztrácíme podstatnou část věřících. Ne, že by snad přestali věřit v Boha a stali se z nich ateisti, ale jsou to lidé, kteří sice nechodí pravidelně do kostelů, přesto mají k církvi svůj vztah. Nyní vidí, že ani čelní představitelé včetně kardinála Duky neřeší neutěšenou situaci ve státě, to, že je stále méně peněz pro nemocné, důchodce, že přibývá bezdomovců, exekucí a tak dále, ale to, který objekt, polnost, les dostaneme, nebo ne. Vždyť nikdo v naší církvi není schopen garantovat, že se o všechen ten majetek, ať už původně vrácený či v náhradě, dokáže starat. Restituce nás jako společenství může poškodit a možná zničit. Může nastat opravdu velký odliv věřících, a to může být velkým celospolečenským problémem,“ myslí si duchovní.

Sami kněží jsou podle jeho názoru v mnohém proti masivnímu navracení majetku. Podle nich to udělá zlou krev mezi lidmi, ale i mezi jednotlivými církvemi. Hlavně pak bude prý zajímavé sledovat, kdo se o ten majetek bude starat.

„Je zvláštní, že na jednom nejmenovaném biskupství, v nejmenovaném kraji, pracuje nejmenovaný člověk, který vlastní snad hned několik realitních kanceláří. Že se třeba někde bývalí vysocí představitelé krajů přemístili právě do biskupských sídel, aby se postupně starali o církevní majetek,“ diví se duchovní.

Faráři si na kostely a fary budou muset peníze shánět sami

Problém je také v tom, že drtivá většina farářů nevěří tomu, že by církevní restituce či prostředky z nich opravdu výrazně pomohly tam, kde je to nejvíc třeba  – v malých městech, na vesnicích, tam kde je poslání církve velmi důležité.

„Ani si neumíte představit, s čím musí bojovat farář, který chce sehnat peníze na opravu kostela, kaple, fary. Pokud si někdo myslí, že může vzít peníze ze sbírek, nebo že přijde za biskupem a řekne, že chce peníze na opravu kostela, protože je to pro dobro věci a pro všechny ty ovečky, které chodí na bohoslužby, tak je hodně naivní. Těch, peněz, které při mších vybereme, je čím dál méně a většina z nich se odevzdává. Pokud chceme cokoli opravit, trvá to neskutečně dlouho a zápasíme stejně s byrokracií jako kdokoli jiný. Horší je to o to, že zápasíme se svou byrokracií a pak ještě s tou klasickou, úřední. Někdy je to demotivující,“ dodává ze svých zkušeností kněz.

Nejhorším zjištěním pro něj samotného bylo vyjádření jednoho velmi vysoce postaveného duchovního, který prý před časem pronesl: Byli bychom hloupí, kdybychom si nevzali, co se nabízí. Tahle šance se už nikdy nebude opakovat a my jsme ta církev, my jsme boží poslové… Či tak nějak podobně.

„Bylo mi z toho ne smutno, ale zle. Možná to ten člověk myslel v dobrém, ale řekl to neskutečně arogantně. Vždyť co je dneska lidí, kteří žijí z 30 korun na den, nemají na nájem, energie, jídlo, pomalu ošetření. Osobně každý měsíc vypomáhám dvěma rodinám, kterým posílám nějaké peníze, protože se ne svou vinou dostali do špatné situace. A namísto toho, co by měl stát nepotřebný majetek prodat, výtěžek zařadit do nějakého sociálního fondu, dá ho opravdu, jak říkal pan Troška, šmahem církvi, ta stejně nebude vědět, co s ním a bude se jej snažit zbavit, nebo bude chátrat. Kdo probůh bude hospodařit na těch polnostech, v těch lesích? Kardinál, arcibiskupové, biskupové, nebo my kněží, kteří spravujeme tři až pět farností, nebo řádové sestry? Opět to bude ležet ladem, nebo to zaberou spekulanti a stejně z toho žádný efekt nebude,“ dodává kněz.

Pán Ježíš by jim měl nakopat pr….

Sám si myslí, že už tak špatnou náladu ve společnosti a rozkoly v politice můžou ještě více zostřit právě církevní restituce.

„Politici jsou církevními restitucemi vydíráni jeden druhým a jsou vydíratelní. A to je špatně. Kdokoli je vydíratelný, je i zkorumpovatelný. A v žádném státě v Evropě, nebo na světě by někdo nepřipustil takový galimatyáš, takovou blamáž, aby mávnutím kouzelného proutku `daroval` jakékoli organizaci tak obrovský majetek a ještě ji dalších mnoho let platil. Znovu opakuji, kolik opravdu prokazatelně ukradeného majetku nebylo po roce 1989  navráceno. Dodnes se ti lidé soudí a marně. Jak mohou věřit ve spravedlnost, když oni na tom stráví desítky let soudních tahanic, nervů a církev si přijde, řekne si, co chce a stát jí to prostě dá. Tohle Bůh rozhodně nechce a jak řekl jeden můj starý kolega, který je od nátury trochu ráznější: `Teď by měl přijít Pán Ježíš a nakopat jim pr…`. Bohužel i on má pravdu, a to je na tom to nejsmutnější,“ uzavírá svůj pohled na situaci v církvi kněz středních let.

Smyčka šmírování se prý stále utahuje. A teď se navíc chystá další zákon

O hrozbě ztráty svobody se hovoří dlouho, z mnoha stran. A přesto se den po dni k tomuto stavu přibližujeme. Poukázal na to v pondělí po svém propuštění z vazby také exhejtman David Rath, když prohlásil, že jako občan se bude chtít skrze své přátelské vztahy s některými politiky mimo jiné zabývat právě otázkou ohrožení svobody.

Rath připomněl, že žijeme pod neustálým dohledem kamer, také to, že naše e-maily a telefony jsou monitorovány.

„Myslím si, že se objevuje v České republice spousta negativních jevů, které se sem dostávají ze zahraničí. Vezměte si třeba tu kauzu Snowden nebo sledování paní Merkelové. Prostě žijeme ve světě, o kterém jsme si nedávno jen četli v románech, jako je třeba Orwellův 1984 nebo od Kurta Vonneguta Mechanické piano. Ve světě, který najednou začíná být totálně pod dozorem. Neustále někdo někoho odposlouchává, sleduje, všude jsou kamery, každý váš telefon je monitorován, každý váš mail je monitorován. To je třeba jedno z témat, které si myslím, že by mělo začít čím dál tím víc rezonovat v tom veřejném prostoru, jestli to je správný směr,“ nastínil Rath před novináři svůj další okruh zájmu.

A tak se jednoho dne můžeme jen divit…

Exhejtman uvedl také to, že se politice již věnovat nehodlá, přesto vyjádřil to, před čím by se měla mít současná společnost na pozoru. „My si můžeme pořád říkat, že žijeme v demokracii, ale jednoho dne se můžeme probudit, budeme mít třeba najednou jiné politiky, kteří toto, co se teď zavede, využijí k něčemu, co mi dneska ani nedokážeme vůbec dohlédnout. Pak se můžeme všichni divit. Já jsem to částečně na sobě zažil. Byl to tedy děsivý zážitek, když zjistíte, že prostě někoho z vašeho okolí půl roku odposlouchávají v ložnicích, v obývácích… a teď ty věty z toho vytrhají a používají proti vám, tak je to dost depresivní,“ vysvětlil motivy k apelu David Rath.

Jisté je jedno, apelů tohoto charakteru je kolem nás stále více. A náznaků toho, že mohou být na místě, je také celá řada – stačí se jen kolem sebe dívat a umět si připustit i nepříjemné skutečnosti.

Pro ParlamentníListy.cz je nastínil i poslanec ČSSD Richard Dolejš. Upozornil na to, že v dnešním přetechnizovaném světě začínáme vedle jeho výhod skutečně také už doplácet na nové technologie, které mohou být zneužívány nejen státními bezpečnostními složkami, ale především soukromým sektorem.

„V tomto ohledu nikým nekontrolované a těžko kontrolovatelné šmírování je samozřejmě útokem na lidské soukromí a na základní práva a svobody. Je to však celosvětový problém, který může postupně a plíživě změnit demokratické systémy ve skrytou totalitu globálního rozměru. Pokud se o tom nebude zcela vážně veřejně hovořit, tak se tento problém bude prohlubovat, až lidé s úžasem zjistí, že například pod záminkou boje proti terorismu či proti korupci se dobrovolně a postupně zbavili své svobody a soukromí, a ocitnou se v podstatě v roli nevolníků. To je vlastně představa protagonistů Nového světového  řádu,“ varuje Dolejš.

A jak dodal, bohužel se obává, že tento proces bude těžké zcela zastavit. „Stačí se podívat do Německa a několikaleté šmírování kancléřky. Proto je nutné zpřísnit kontrolu používání této šmírovací techniky a zpřísnit tresty a mezinárodní sankce za její zneužívání. Zároveň se musí zákonem přísně regulovat soukromé bezpečnostní agentury a zefektivnit parlamentní a vládní kontrola tajných zpravodajských služeb. Na to již jako bývalý předseda parlamentní komise pro kontrolu činnosti BIS upozorňuji několik let. O nebezpečí zneužívání zpravodajské techniky v oblasti lidských práv a svobod se musí v občanské společnosti odpovědně diskutovat a postupně rozkrývat nekalé praktiky tohoto druhu, a to včetně soukromého sektoru. Ti, kdo v současné době v globálním měřítku zneužívají tuto techniku pro své mocenské a ekonomické zájmy, mají pokušení si hrát na všudypřítomného Boha, což je velice troufalé a zároveň pro lidstvo nebezpečné. Jejich konání se však může otočit proti nim. A to jim zatím nedochází. Jedná se o Pandořinu skříňku,“ uzavřel Richard Dolejš své vyjádření na toto téma pro ParlamentníListy.cz.

Piráti: Upozorňujeme na to, co ohrožuje svobodu, často…

Stejně tak si je vědomý rizika Ondřej Profant z České pirátské strany. Ví, jak snadno a rychle by mohla být svoboda ohrožena. „Taky na vše, co je možnou hrozbou, kterou mnozí v počátcích nevnímají, upozorňujeme od vzniku Pirátů. Na nebezpečí smlouvy ACTA jsme začali upozorňovat rok a půl ještě před tím, než se ve světě rozhořely masové protesty, varovali jsme před monitorovacím a vyhodnocovacím systémem INDECT a víme, že podobných systémů je kolem nás více. Obecně se dá říci, že je tragédií EU a obecně i politiků to, když nové technologie mají ti politici snahu využívat tak, jak by to cítili jako přelomové v době jejich mládí. A neuvědomují si, že svět je někde dál a že řada těch technologií ve využití, které nařizují nebo je využívají, je nebezpečná. Nebezpečná kvůli zneužitelnosti – o čemž mnoho lidí již nepochybuje. Samozřejmě, že nové technologie jsou dobré, ale měla by se hledat cesta, aby sloužily, ale nemohly škodit. A ta zatím není. Proto se obchoduje s údaji na sociálních sítích, i s údaji chování lidí na internetu, přeprodávají se informace mobilních operátorů o pohybu jejich klientů a podobně…“ popsal ParlamentnímListům.cz současný stav Profant s tím, že nikdy nemůžeme vědět, kdo se k údajům dostane a jak s nimi naloží. A v okamžiku, kdy se tak stane, může být již pozdě a škody, které by nastaly, mohou být nedohledné.

Jak dodal, on sám proto vede sérií naučných přednášek a všem, co ohrožuje či může ohrožovat svobodu, o šmírování a nebezpečí, které z toho pramení. Říká totiž, že důležitá je osvěta, aby si lidé sktuečně připustili rizika, která z toho pro ně mohou vznikat. „Zvu ty lidi na takzvané Cryptopárty a seznamuji je s tím, jak se chovat tak, aby nemuseli být současným nastaveným systémem významně poškozování ztrátou svobody,“ uvedl dál ještě Ondřej Profant.

Podobného rizika si je vědomý zcela jistě i zde již zmiňovaný Edward Snowden. I proto spustil skandál kolem tajných špionážních programů NSA, které odhalily tajné plány NATO a USA na ovládnutí světa. Očividně sedm miliard lidí na tomto světě nechce, aby byly jejich e-maily ukradeny a shromažďovány, každý telefon odposloucháván a nahráván, každý obličej sledován satelity…a každý světový politik vydírán a ovládán.

Shromáždění proti globálnímu špehování

I proto se minulý týden v pondělí a úterý (4. a 5. listopadu) po celém světě konala shromáždění odhalující globální špehování. A konala se například i v Íránu, 34 let po obsazení americké ambasády.

Po celé této muslimské zemi se shromažďovali lidé na památku obsazení amerického velvyslanectví v roce 1979, které je jinak známé jako ‚Doupě špionáže.‘ V úterý 5. listopadu se pak konal i v dalších zemích světa pochod Million Mask March sdružující příznivce Anonymous, Wikileaks, hnutí Occupy, Oath Keepers, informátory a hacktivisty na více než 430 místech po celé planety. V Praze se ho zúčastnilo zhruba 400 lidí.

Pravdou je, že ten, kdo vnímá rizika tohoto charakteru, nemůže asi přehlédnout to, že první z orwellowských vyhlášek, které mohou ukončit lehkou verzi hry na demokracii a svobodu, se již objevily a bude záležet na tom, jak budou zpracovány a interpretovány.

Vedle sledovacího systému INDECT a dalších podobných projektů nejen v Evropě, ale i ve světě, se stačí zadívat bedlivěji například na dokument Evropské unie nazvaný Rámec národních předpisů pro propagaci tolerance

V něm Rada bývalých hlav států a vládních lídrů (některá alternativní média upozorňují, že jde vesměs o členy skupiny Bilderberg), vyzvala Evropskou unii, aby vytvořila „národní monitorovací výbory“, které mají sledovat všechny občany 27 členských států EU podezřelých z jakékoli  “netolerance.”

Co je to Evropská rada pro toleranci a usmíření?

Evropská rada pro toleranci a usmíření, zkratka ECTR, je orgánem, který byl založen pod vedením bývalého člena ÚV komunistické strany a bývalého polského prezidenta Alexandera Kwaśniewského a prezidenta Evropského židovského kongresu Moshe Kantora. V radě sedí bývalý prezidenti Slovinska (Milan Kučan), Albánie (Alfred Moisiu), Lotyšska (Vaira Vike-Freiberga) a Kypru (George Vassiliou) a bývalí premiéři Španělska (José María Aznar) a Švédska (Göran Persson). Ve skupině působil též Václav Havel.

Návrh této skupiny zazněl na zasedání Výboru občanských svobod Evropského parlamentu (LIBE), kde byl představen v rámci práce Evropské unie na “Směrnici pro rovnoprávné zacházení” (ETD). Může se tedy brzy stát závazným pro všechny členské země EU.

Oč v něm jde? Zpráva ECTR hovoří o vytvoření “zvláštních administrativních jednotek”, které by měly operovat v rámci ministerstva spravedlnosti. Rovnou tedy předpokládá, že „výchovu“ bude mít pod svou gescí represívní aparát.

V pohádkách bylo zakázáno zpívat, v Evropě bude zákaz pomluv?

A ve zprávě se mimo jiné praví: „Požadujeme zákaz pomlouvání skupin, kterýžto zločin je definován jako pomlouvačné komentáře na veřejnosti, cílené proti skupině…nebo členům skupiny, s úmyslem podněcování násilí, hanobení skupiny, zesměšňování nebo její vystavení falešným obviněním.” Zpráva pak dodává, že “pomlouvání skupin” může mířit na členy skupiny v jiném období (jiné historické době) nebo místě (mimo hranice státu).

Zřejmě není tak úplně náhodou, že tato iniciativa přichází před blížícími se evropskými volbami. Nálada ve většině zemí EU je totiž stále víc protibruselská a současné elity v čele EU se právem jarních voleb do Evropského parlamentu obávají.

Ve zprávě je uvedeno i to, že trestním postihům se nevyhnou „žádné nenávistné zločiny,“ které budou zahrnovat jen “podněcování násilí”, ale třeba „neskrývané schvalování totalitní ideologie, xenofobie nebo antisemitismu“.

Někdo bude mít nárok na speciální ochranu – jenže…?

I členové zranitelných a znevýhodněných skupin by měli mít právo na zvláštní ochranu. Zvláštní ochrana může vyjadřovat jakýsi druh preferenčního zacházení. Jenže jakým způsobem může být pojato? To je samozřejmě otázka, kterou by mohla nepříjemně odhalit až nastolená realita.

Dokument dále zakazuje to, co nazývá „netolerancí“ nejen k vládám, ale také jedincům. Lze něco takového kritizovat? Ano, ale s rizikem pobytu za mřížemi či jiných sankcí.

Součástí „novinek“ je pak očekávatelná zvýšená kontrola médií, včetně těch soukromých. Vlády podle směrnice musí zařídit to, aby školy zajistily speciální kurzy tolerance, státy by měly rovněž dohlédnout, aby též noviny, magazíny, články, filmy a televizní programy propagovaly toleranci.

Vznikne nový „národní výbor“? A bude sledovat toleranci..?

Ano, uvažuje se v rámci vznešené myšlenky k nastolení tolerance, také o ustavení Národního výboru pro sledování tolerance. To by podle serveru: www.lifesitenews.com/ měl být nezávislý orgán složený z významných osob s autoritou propagovat toleranci. V popisu jejich práce by bylo vydávání směrnic a doporučení, vyjadřování názorů, ničení špatných směrnic, vydávání doporučení ke správným názorům přes média a posílení komunikace s podobnými orgány v členských státech. Dá se to pojmout i tak, že by se mohlo jednat o instituci, která by měla za úkol převýchovu a diktát toho, co každý stát bude se svými občany dělat.

Jelikož se hovoří v těchto souvislostech také často o Novém světovém řádu, který by vyžadoval absolutní kontrolu nad lidmi, je nabíledni, že se objevuje každým dnem s touto tématikou i řada konspiračních teorií. Faktem je, že moderní technologie, o kterých se lidem ještě před sto lety nemohlo ani snít, mohou – stejně jako všechny vynálezy – dobře sloužit, stejně jako se stát zkázonosné.

Evropská unie se chystá podepsat mezinárodní obchodní smlouvu, která dá globálním podnikům neomezená práva nad vládami

Účelem Transatlantického obchodního a investičního partnerství je odstranit regulační rozdíly mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi. Umožní to velkým mezinárodním firmám porazit u soudů vlády, které se pokusí před nimi ochraňovat práva svých občanů, varuje v deníku Guardian George Monbiot. Umožní tajnému panelu podnikatelských právníků vynutit si rozhodnutí proti vůli parlamentů a zničit právní ochranu občanů v jednotlivých evropských zemích. Evropské vlády však proti tomuto nebezpečí nedělají nic.

Mechanismus, jímž bude tohoto dosaženo, se jmenuje „řešení sporů mezi investory a státy“. V mnoha částech světa se už tohoto mechanismu používá s cílem zlikvidovat předpisy, které ochraňují lidi i živoucí planetu.

Australská vláda po rozsáhlé debatě v tamějším parlamentu rozhodla, že se cigarety v Austrálii budou prodávat v neatraktivních obalech s šokujícím zdravotnickým varováním. Toto rozhodnutí potvrdil australský Nejvyšší soud. Avšak tabáková firma Philip Morris použila obchodní dohody Austrálie s Hongkongem a přiměla zahraniční tribunál, aby donutil australskou vládu zaplatit jí obrovské odškodné za to, co firma Philip Morris označuje jako „ztrátu svých autorských práv“.

Během své finanční krize a v reakci na hněv občanů nad rychle rostoucími cenami uvalila Argentina moratorium na ceny energií a vody. Úspěšně ji za to u mezinárodního tribunálu žalovaly globální energetické a vodárenské firmy a donutily jí zaplatit více než miliaardu dolarů odškodného. V El Salvadoru se místním komunitám podařilo zabránit otevření dolu na zlato, který hrozil zničit jejich vodní zdroje. Kanadská firma, která tam ten důl chtěla otevřít, nyní žaluje El Salvador o 315 milionů dolarů.

Mezinárodní obchodní tribunály, které rozhodují v těchto záležitostech, nemají záruky, jaké očekáváme u evropských nezávislých soudů. Slyšení a rozhodování jsou tajná. Soudci jsou podnikatelští právníci a většina z nich je zaměstnána firmami, v jejichž prospěch rozhodují. Občané, kteří se stávají obětí těchto rozhodnutí, nemají právo na odvolání. Nový systém má možnost zlikvidovat suverenitu parlamentu a rozhodnutí Nejvyšších soudů.

Jak varovalo Centrum pro demokracii, toto je „zprivatizovamný soudní systém, který prosazuje zájmy globálních korporací“.

Toto je systém, který postihne i Evropu, pokud budou přijata transatlantická dohoda o obchodu mezi USA a EU. Pozor lidé, chystá se na nás podvod, varuje závěrem George Monbiot. Nadnárodní firmy si budou moci dělat, co chtějí, a nikdo je nezastaví.

– Přečteno na: http://www.blisty.cz/art/70871.html

Tito známí čeští politici prý spolupracují s íránskými teroristy

Server ČeskáPozice.cz a odborník na mezinárodní politiku Daniel Solis upozornili na to, že mezi významné české politiky začala pronikat íránská islámsko-marxistická teroristická organizace Lidoví modžáhedové (MEK, PMOI, používá se i výraz mudžahedíni) a navazuje s nimi spolupráci.

ČeskáPozice píše, že ve styku s mudžahedíny byl například poslanec STAN Stanislav Polčák, senátor za TOP 09 Jaromír Štětina, předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík, europoslanec ODS Oldřich Vlasák či poslanec KDU-ČSL Daniel Herman. Odborník na mezinárodní politiku Daniel Solis upozornil, že mudžahedíny podporují i europoslanci Jan Zahradil z ODS a Richard Falbr z ČSSD.

Nejprve marxisticko-islamističtí spojenci Chomejního

ČeskáPozice.cz popisuje historii mudžahedínů. Lidoví modžáhedové jako islamisticko-marxistická skupina mají dodnes ve znaku kromě pušky s bodákem také srp a rudou hvězdu. U počátků Lidových modžáhedů byl už v šedesátých letech manžel Marjam Radžavíové (ta je vede nyní) Masúd. Pod jeho vedením pak bojovali společně se silami ajatolláha Chomejního, který následně nastolil islamistickou teokracii, proti režimu prozápadního šáha Mohammada Rezy Pahlavího i proti zájmům USA, které tehdy teheránského krále všemožně podporovaly.

Mudžahedíni podnikali kromě agitace také gerilové a teroristické útoky a sabotáže a těmito metodami přispěli k revoluci, která v roce 1979 šáha smetla a vynesla do čela země radikálního šíitského islamistu ajatolláha Chomejního.

Islámsko-marxistická levicová gerila se poté podílela na účtování s činiteli svrženého režimu. Později se však různé revoluční proudy rozkmotřily a Radžavíovi upadli u Chomejního tábora v nemilost. A tak začal manželský pár a jeho ozbrojené bojůvky útočit i na nový režim. Například v červnu 1981 teroristé zabili v centrále prorežimní politické strany sedmdesát lidí. Zanedlouho zahynul při výbuchu jiné bomby prezident Islámské republiky Mohammad-Alí Radžáí a spolu s ním i premiér Mohammad-Džavád Báhonar. Později bojovali mudžahedíni proti vlastním krajanům, když spolupracovali s režimem Saddáma Husajna.

Teroristické útoky na íránské, irácké, ale i americké a evropské cíle

Solis uvádí, že během sedmdesátých let se mudžahedíni dopustili mnoha teroristických útoků na íránské, irácké, ale i americké a evropské cíle. Po roce 1981 MEK ovládla jako největší z pěti členských skupin exilovou Národní radu íránského odporu (NCRI) se sídlem ve Francii, prostřednictvím které od té doby působí politicky.

Tato teroristická organizace figurovala na seznamu teroristických organizací Ministerstva zahraničí Spojených států amerických již od roku 1997. Od roku 2002 byla tato skupina také na seznamu teroristických organizací Evropské unie. Roku 2012 byla vedena jako teroristická organizace v Kanadě a na seznamu teroristických organizací zůstává v Austrálii.

Čeští politici, kteří s mudžahedíny navázali spolupráci, se zaklínají tím, že organizace byla vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací a že je v opozici proti íránskému režimu.

Zahradil se chlubí, že islamističtí marxisté byli díky ODS vyškrtnuti ze seznamu teroristů

„S íránskou exilovou opozicí spolupracujeme na půdě Evropského parlamentu dlouhá léta. Organizace Lidových modžáhedů má za sebou komplikovanou a pohnutou historii. V roce 1997 doplatila organizace na Clintonovu politiku appeasmentu a Spojené státy ji na výslovnou prosbu Teheránu zařadili na seznam teroristických organizací, čímž se řídila i Evropská unie. Íránská islámská diktatura se této organizace vždy velmi obávala, tvrdě ji pronásledovala doma i v zahraničí a počty zavražděných či popravených členů a stoupenců PMOI šly do desítek tisíc,“ uvedl 30. září 2012 na stránkách ODS Jan Zahradil

Zahradil dále argumentuje tím, že v roce 2001 se PMOI oficiálně vzdala násilí a stala se hlavní organizací exilové Národní rady Íránu a o rok později dokonce poskytla Američanům cenné informace o íránském jaderném programu. „Po letech úsilí podporovaného mnoha evropskými politiky včetně zástupců české ODS dosáhli uznání ze strany Evropské unie a z jejího ´černého seznamu´ byli vyškrtnuti v roce 2009, za českého předsednictví EU,“ vysvětlil Zahradil svou podporu mudžahedínům.

Podobně Daniel Herman nedávno odpověděl v chatu iDnes.cz, že NCRI je organizací, která byla v roce 2009 vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací EU a v roce 2012 z obdobného seznamu v USA: „Je to jedna z organizací, která bojuje proti islamistickému režimu v Teheránu, který svým jaderným programem ohrožuje svět a doma terorizuje své občany.“

Pane Zahradile a Hermane, vy byste snad z Ernsta Röhma a SA udělali demokraty

Daniel Solis ale s appeasementem vůči marxisticko-islámským teroristům nesouhlasí. „To je, jako kdybyste v nacistickém Německu úderné jednotky NSDAP a jejich vůdce Ernsta Röhma, který společně s Adolfem Hitlerem nastolili nacistickou diktaturu, začali označovat za demokratickou opozici  a vyškrtli je ze seznamu nacistů jenom proto, že se později Hitler rozhodl při Noci dlouhých nožů odstranit Röhma a špičky SA. Podobně mudžahedíni nejprve spolupracovali s Chomejním a v opozici proti němu se ocitli, až když se s ním rozhádali. Takže v této logice, kterou nám předvádí pánové Zahradil, Falbr či Herman, byl vůdce SA Ernst Röhm vlastně demokrat bojující proti nacismu,“ řekl ParlamentnímListům.cz Solis.

Daniel Solis uvádí, že organizace mudžahedínů je sektářsky vedená skupina pod vedením charismatické vdovy po muži z blízkého okolí Ajatolláha Chomejního, Marjam Radžáví. Skupina vychovává z dětí, které jsou odjímány v útlém věku svým rodičům, „perfektní bojovníky“. V roce 2003 se jich na povel 10 podpálilo ve Francii a v Kanadě, dva z nich uhořeli. Minulý rok podpalování pokračovalo v jejich táboře v Iráku.

Opustili jsme násilné prostředky. Máme jen pár tisíc tanků

Solis dále zpochybňuje, že by mudžahedíni opustili násilí v roce 2001, jak píše Zahradil. Argumentuje zprávou Ministerstva zahraničí USA „Country Reports on Terrorism 2010“, která uvádí, že mudžahedíni disponovali několika tisíci tanků a obrněných vozů.

Pro Český rozhlas 6 Daniel Herman již 29. června 2010 uvedl: „Zástupci íránské exilové Národní rady, která v zahraničí zájmy mudžahedínů reprezentuje, navštěvovali … koncem roku 2008 častokrát Prahu. Setkávali se zde s řadou veřejně činných osobností a se zákonodárci obou komor našeho Parlamentu. Hlavním cílem těchto návštěv tehdy bylo získávat v Praze podporu pro to, aby z evropské černé listiny teroristických organizací byla vyškrtnuta právě již zmíněná organizace Lidoví modžáhedové Íránu, která bojuje proti současnému režimu a fundamentalistické vládě mulláhů. To se skutečně podařilo a počátkem roku 2009, v době našeho předsednictví v Evropské unii, k přehodnocení dosavadních postojů a vyškrtnutí z evropské teroristické listiny došlo.“

Třicet tisíc stříbrných

Solis to okomentoval: „Herman prostě sděluje, že teroristická organizace byla vyškrtnuta ze dvou seznamů teroristických organizací. Neříká nám ale již, že se tomu v případě EU stalo během předsednictví ČR a za usilovného lobování právě zmíněných europoslanců Zahradila z ODS a Falbra z ČSSD. Podobně tomu bylo i v USA, kde prodejní politici inkasovali v průměru 20 až 30 tisíc dolarů za proslov ve prospěch teroristů. Tak nevím, zda takovému lákadlu nepodlehli i někteří čeští politici. V mnoha zemích Lidoví modžáhedové doposud na seznamu teroristických organizací figurují. Jednou z nich je například Austrálie.“

„Byl jsem na jejich pozvání v Paříži už asi čtyřikrát, naposledy teď v říjnu, kdy jsem tam měl i několikaminutový projev,“ přiznal v rozhovoru pro ČeskouPozici.cz staronový poslanec Stanislav Polčák (STAN). „Kontaktovali mě v době, kdy jsem byl předsedou ústavně právního výboru. Vím, že jedno křídlo této organizace mělo teroristickou minulost. Pořád mi to ale přijde lepší varianta, než kooperace se současným íránským náboženským režimem, který je nenapravitelný. Kromě toho mě přesvědčil i fakt, že je ze seznamu teroristů vyškrtla v roce 2009 Evropská unie a loni i USA,“ dodal.

Vraždy íránských vědců

Europoslanec ČSSD Richard Falbr ve videu, které je k dispozici na Youtube kanálu „TheAshrafCamp“ uvádí, že je s teroristy PMOI v kontaktu již po několik let a má pro ně velký respekt a obdiv a dokonce je na to hrdý.

Server ČeskáPozice.cz dále píše, že sice Marjam Radžavíová i její emisaři vyslaní do Prahy tvrdí, že teror a násilí jsou pro Lidové modžáhedy minulostí, v souvislosti s íránským jaderným programem se ale v poslední době objevují náznaky – například v Melmanově poslední knize Spies against Armageddon nebo v článcích amerického novináře Seymoura Hershe – že podle jejich zdrojů totiž operativci mudžahedínů pomáhají Izraeli s pokračujícími vraždami íránských vědců, kteří mají s jaderným výzkumem nějakou spojitost.