Velké pohyby, které by měly zneklidnit Američany? Šíří se další informace o ohrožení dolaru

Není všechno zlato, co se třpytí. Právě proto se o zlato vždy v historii vedly spory, války. A ani dnes nedává milionům lidí na světě spát. Jeho cenami hýbe například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. A tu chce krýt – jak bývalo zvykem – právě zlatem.

Čína v poslední době skupuje zlato. Skupuje ho ve velkém, a tak se objevují spekulace o tom, zda za tím nestojí snaha, aby to byla právě Čína, kdo převezme brzy globální rezervní změnu (kterou drží zatím USA). Na rozdíl od Spojených států by však zřejmě mohla tuto měnu krýt zlatem – tak, jak tomu bývalo kdysi.

Poté, co někteří odvážní odborníci nacházejí postupně odvahu hovořit o tom, že je čas začít uvažovat tak, abychom se naučili brzy vnímat jako středobod světové ekonomiky východ, a nikoli dosud dominující euroatlantický svět, lze pozorovat celu řadu faktorů, které tyto teorie potvrzují. Plánuje tedy skutečně Čína podložit jüan zlatem a přeměnit ho na globální rezervní měnu? Je možné, aby jüan nakonec nahradil americký dolar jako primární rezervní měnu planety?

„Je veliký rozdíl mezi cenou a hodnotou zlata. Hodnota zlata se historicky nemění. Již 5000 let je hodnota, myšleno kupní síla, takřka totožná. Mám-li však odpovědět na otázku takzvané ceny zlata, tak jsem bohužel závislý na faktorech, které jsou velice manipulativní. Z mého pohledu se MMF, ECB či FED všemožným způsobem snaží potlačit růst ceny zlata. Využívají k tomu, nicméně, velice krátkozraké nástroje, kterými jsou například levné hypotéky či dnes již záporné úrokové sazby. Tisknutím peněz se nikdy žádný problém nevyřešil,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Žák ze společnosti Zlataky.cz. Přímo k tomu, jaký vývoj může skupování zlata Čínou nabrat, se sice nevyjádřil, přesto jeho vyjádření mnohé napovídá.

„Obecně se dá říci, že historie měn od nejstarších dob po dnešek je kontinuální přehlídkou permanentních pokusů skupin, vlád i mezinárodních institucí o vytvoření náhražek zlata v měnovém systému. A snahy o demonetizaci jsou stále aktuální. Avšak stále dochází k silné tezauraci, a tím tedy role zlata nikdy neskončí. Dochází pouze k přelévání zlata z jedné strany na druhou. Myšleno od vlád k lidem, a naopak. Jak vše může dopadnout, nám může poodhalit minulost. V období nástupu zlata jako měny došlo vždy k velice příznivému růstu ekonomiky (Egypt, rané římské císařství, 12.-15. století v Evropě a i období Bretton-Woodského protokolu). Naproti tomu období pozdního Říma či raně feudální Evropy a možná i dnešní doba signalizují spíše neproduktivní hospodářský cyklus,“ konstatoval Žák.  A tak se vraťme k Číně a jejímu náhlému zájmu o žlutý kov.

Nejde jen o soutěž – ale o moc nad světem

Podle serveru AC24 s alternativním zpravodajstvím je pravdou, že Čína nechce jen soutěžit se Spojenými státy. Spíš plánuje ve skutečnosti Spojené státy nahradit jako dominantní ekonomická mocnost světa. Ve skutečnosti prý Čína už obnáší větší objem globálního obchodu, než kolik připadá na Spojené státy.

Jenomže, kdyby skutečně jednoho dne Čína oznámila, že podložila jüan zlatem a už nebude používat v mezinárodním obchodě dolar, světem, jak ho známe, by to důrazně otřáslo, a podle některých vyjádření by to způsobilo finanční posuv až kataklyzmatický.

Čína však drží v ruce celou řadu dobrých karet. Vlastní například bilion dolarů dluhu Evropy, je druhou největší ekonomikou planety. Navíc – nikdo nepoužívá dolar v mezinárodním obchodě více než Čína, kromě samotných Spojených států. Pokud dosud Čína musela používat dolar v mezinárodním obchodě, protože k tomu nebyla žádná atraktivní alternativa, zlatem podložený jüan by to všechno změnil rychle a zásadně.

„Finanční krize v euroatlantickém světě znamenají, že celý svět potřebuje novou a stabilnější globální rezervní měnu. Četné faktory naznačují, že čínské úřady chtějí, aby k internacionalizaci došlo do roku 2015. A čínská vláda bezpochyby už velice usilovně jüany v mezinárodním obchodě podporuje,“ zmínil server AC24 vyjádření John McCormicka z RBS Group a dodal, že pro Čínu není mít globální rezervní měnu jen o ekonomice. Je to též o moci.

Čína uzavírá dohody i s dalšími zeměmi

I proto zřejmě čínská vláda letos dosud uzavřela dohody o konvertibilitě měny s Austrálií a Novým Zélandem.

Možná i proto čínští zákazníci vloni nakoupili přes 1176 tun zlata, jak uvedla Čínská asociace pro zlato. Poptávka tak meziročně stoupla o 41 procent, dodala tato státem ovládaná organizace s tím, že přes hranici tisíce tun se spotřeba přehoupla vůbec poprvé.

Navíc se očekává, že v následujících čtyřech letech poptávka Číny po zlatě ještě dál poroste. Světová asociace zlata 15. dubna 2013 vydala zprávu s názvem Čínský trh se zlatem: pokrok a budoucnost. V ní se uvádí, že roční poptávka čínských obyvatel po zlatě se zvýší z letošních 1132 tun na 1350 tun v roce 2017.

Zatím k nastartování světových cen zlata však tyto kroky nestačí

Jisté je tak prý jedno – Čína se stala nyní největším trhem se zlatem na světě. Tradičně největší část zlata skončila na pultech klenotnictví. Zlatníci prodali šperky o váze 716,5 tuny, meziročně o 43 procent více. Ještě větší navýšení poptávky, o 57 procent, zažily zlaté pruty, obvykle sloužící jako investiční produkt. O tom, jak jsou na tom Češi, si řekneme níže, zatím zůstaňme u Číny.

Nutno však dodat, že ani čínská poptávka, tvořící podle asociace nyní už čtvrtinu celosvětového zájmu, ale nestačí k opětovnému nastartování růstu globálních cen drahého kovu. Investoři se jej totiž zbavují kvůli obavám, že americká centrální banka zastaví svůj program podpory ekonomiky. Čínští zájemci, nakupující obvykle s omezeným rozpočtem, na vyvolání dlouhodobého růstu cen nestačí.

Jenomže i když to může někomu připadat poměrně jednoduché, pokud čínské úřady opravdu budou chtít, aby jüan nakonec nahradil dolar jako primární rezervní měna světa, potřebují udělat něco, co přiměje zbytek světa, aby ho chtěl používat.

Jak? Mohou toho dosáhnout, pokud podloží jüan zlatem. A že na tom Číňané pracují, napovídá hned několik ukazatelů.

Měsíčně Čína skoupí až stovky tun zlata

„Země spolu zatím jedna s druhou bojovaly, aby zlevnily své měny. Problém s levnými měnami je v tom, že pak jsou komodity dražší. A tak se Čína rozhodla přijmout tvrdší měnu. Ten pohyb jüanu skoro přes noc byl jedním z nejvýznamnějších vzepětí, jaké jsem kdy viděl. Jak jsem řekl, jüan vyrostl na nejvyšší hodnotu všech dob. Za pouhých devět měsíců nabral proti americkému dolaru zhruba 5 procent. Čína jen za jediný měsíc navíc rovněž dovezla přes 200 tun zlata. (Podle agentury Reuters bylo v březnu 2014 dovezeno z Hong Kongu do Číny více než 223 tun zlata. To zastínilo předchozí rekord 114 tun z prosince.)

„To je ohromné množství. Znamená to dovoz rychlostí přes 2 400 tun zlata ročně. A to prostě přiblížilo skutečně okamžik, kdy se Čína stane největším držitelem zlata na světě. Číňané viděli, jak zlato padá, ale nenakupovali ho jen během propadu. Nakupovali tolik, kolik jim trh dal. A zase vidíte, jak jüan stoupá, a to je teď pro Číňany výhodou, poněvadž je pro ně zlato ještě levnější,“ popsal pro prisonplanet.com finanční manažer King World News Stephen Leeb.

Otázkou podle něj je to, kolik Čína v tuto chvíli zlata nashromáždila. Poněvadž to však nikde jejich úřady neprezentují, existují jen odhady. Jeden takový z nedávné doby hovoří o tom, že čínská zlatá rezerva je nyní více než 7 000 tun zlata, potenciálně to ale může být i daleko více.

„Nestane se to příští týden nebo příští měsíc, ale nakonec bychom mohli spatřit Čínu, jak podkládá jüan zlatem. Až k tomu dojde, bude to pro Spojené státy naprostá a totální finanční katastrofa,“ zní komentující doplnění informace na AC24.

Kolaps dolaru a destabilita světové ekonomiky?

Z informací, které prosakují na veřejnost při rešerších zahraničního tisku, vyplývá také, že Čína začala přepracovávat všechny své dosavadní zlaté rezervy do malých kilových cihliček. A dělá to podle některých, zejména těch alternativních, médií proto, aby vydala novou, zlatem krytou rezervní měnu. Zároveň se objevují varování mnohých, že tyto kroky naruší světový obchod a následně mohou způsobit kolaps dolaru.

Příznivci konspirací tak mají jasno a podle nich již není pochyb, že americký dolar bude brzy jen historií. Bezpochyby jde o strategickou část nedávných obchodních dohod s Ruskem, Japonskem, Brazílií, Indií a Íránem. GATA dokonce odhaduje, že 80 procent zlata, o kterém si investoři myslí, že mají alokované, je už dávno fuč, a většina z něj pravděpodobně skončila právě v Číně.

Jedná se prý o nastupující nový proces, který bude tvořit  základnu pro možný nový monetární systém. Zlato v něm bude podporovat obchodní platby. Zpočátku bude použito pro obchod, později i v bankovnictví. Americké dluhopisy by tak šly stranou.

Zaznívají dokonce i názory, že se jedná o předzvěst kolapsu amerického zadluženého dolarového systému, a tak Číňané dál stěhují tisíce metrických tun zlatých cihliček z Londýna, New Yorku a Švýcarska. Cihličky prý už nechtějí v uncích, ale v kilogramech. „Není jasné, zda tento projekt funguje pouze v Číně, protože je tu pár indikátorů, že jsou v tom zapracovány i švýcarské slévárny, protože mají zkušenost a kapacitu,“ uvádí též server alternativního zpravodajství AC24.

Zmiňuje pak to, že již v roce 2013 velké banky z Wall Street oznamovaly, že se potýkají s nedostatkem fyzického zlata. Příkladem za všechny byla prý banka JP Morgan, v jejíchž trezorech se momentálně nachází jen zlomek zásob z počátku letošního roku. Doplnit stavy drahého kovu však není zdaleka tak jednoduché, jak by se při současných cenách mohlo zdát. Americká megabanka zoufale shání zlato, kde se dá. A to klidně kilo po kile.

Boje v Iráku poslaly světové ceny zlata k třítýdennímu maximu

Ovšem ten, kdo by se rozhodl nakupovat zlato i zde v Česku, má celou řadu možností. Nutno však dodat, že v posledních týdnech cena zlata světově letí nahoru. Proč? „Příčinou jsou boje v Iráku a dobytí významných území povstalci. Tím rostou ceny stříbra, zlata a ropy. Zlato díky tomu poprvé od letošního 27. května překonalo opět hranici 1 280 dolarů za unci,“ řekl ParlamentnímListům.cz Libor Skalský, vedoucí obchodního oddělení společnosti Nakupzlato.cz.

Jak dodal, cena zlata začala stoupat už po dobytí Mosulu 10. června a 16. června dosáhla hodnoty 1 283,50 dolaru za unci. Odborníci proto nyní čekají, jak bude pokračovat nejen samotný konflikt, ale i vývoj ceny zlata.

„Dělí se přitom na dvě skupiny. Podle první bude vzestup ceny krátkodobý a růst evropské i americké ekonomiky ho srazí zpět. Další čekají, že boje budou pokračovat a cena ještě stoupne. Upozorňují přitom i na stále napjatou situaci na Ukrajině,“ doplnil Skalský.

Podle analytiků zlato brzy může překonat i 1 300 dolarů

Například podle analytika Société Générale Robina Bhara je možné, že pokud se konflikt v Iráku dál vyhrotí, zlato poprvé od 19. května překoná hranici 1 300 dolarů za unci. Zároveň upozorňuje a upřesňuje, že růst ceny zlata může ovlivnit již zmiňovaná situace na Ukrajině, kde proruští separatisté v noci na 14. června sestřelili ukrajinské vojenské letadlo se 49 lidmi na palubě.

Zlato nejčastěji u nás nakupují muži mezi 40 a 50 roky

Společnost Zlaťáky.cz, která je v Česku největším obchodem se zlatem, se zajímala o zvyky Čechů při jejich nákupech. Zpracovala dokonce průzkum, v rámci kterého zjišťovala, jaké charakteristiky má člověk, který v České republice nakupuje fyzické zlato. Dá se přitom uvést, že se jedná o muže, nejčastěji ve věku 41 – 50 let, který žije v Praze nebo na jižní Moravě. Zůstaneme-li u čísel přímo z českých a moravských luhů a hájů, pak výzkum zaměřený na nákupy zlata ukázal také toto:

Ač podíl 22 % není ve srovnání s jinými formami investování vůbec špatný a ženy se o problematiku nákupu zlatých slitků či mincí zajímají čím dál více, přece jen muži stále udržují značný náskok v podobě zastoupení ve výši 78 %. U věkového rozložení je překvapující kategorie do 20 let s podílem 11 %. Rozdíly v zastoupení jednotlivých krajů dosahují již většího rozptylu. Karlovarský a Pardubický kraj s jedním procentem, naproti tomu Praha s 24 %.(Průzkum byl zpracován v měsíci dubnu 2014. Data byla čerpána ze zákaznické databáze společnosti LINK Holding, a. s. Použitý vzorek čítal několik set tisíc dat, pozn. red.)

Cizinci v Česku zlato též nakupují – a dominují Asiaté a Rusové

A jelikož jsme se v tomto článku významně věnovali Číně, musel nutně dotaz redakce směřovat i k tomu, zda třeba i naše české firmy zaznamenávají větší poptávku po zlatě a drahých kovech ze strany Asiatů. „Naše společnost obsluhuje na českém trhu zhruba 5 procent klientů ze zahraničí. Pokud bych měl blíže rozklíčovat toto složení zákazníků, budou to z velké části Rusové a Asiaté. Ti tvoří více než 50 procent naší zahraniční klientely,“ prozradil Jan Žák.

Toto demografické určení má podle něj svůj přirozený význam. Pro obyvatele Blízkého východu a Asie je investice do drahých kovů jednou ze základních složek jejich aktiv. Poučeni historií tak velice efektivně dokáží vyhodnotit možná rizika novodobých finančních a kapitálových rizik. Důkazem tomu je i fakt, že se roku 1899 připojili ke státům, které patřily do nově vzniklého měnového systému tzv. „zlatého monometalismu“. Čína se ještě nějakou dobu potýkala se stříbrným bimetalismem, avšak roli zlata později také přiznala za nejvýhodnější.

Slavný český profesor Miroslav Bárta předpovídá kolaps našeho světa. Ale dodává: Znamená to i naději

Miroslav Bárta nikdy prý netvrdil, že je objektivní, poněvadž cesta k objektivitě je klopotná a obvykle je nejlepším soudcem až čas. Potlačování přirozené distribuce hodnot je však prý nepopíratelný fakt. A náš přístup k produkci majitelů vysokoškolských titulů neschopných čehokoli smysluplného považuje za větší perverzi než skrytou toleranci kuplířství či vysílání naprosto ujetých televizních seriálů.

 

Nedávno jste někde uvedl, že faktory, které věda identifikuje ve všech případech kolabujících států, civilizací a kultur, přesně odpovídají kritickým příznakům naší doby. Dají se uvést některé konkrétní?

Bohužel dají, patří mezi ně rozbujelá byrokracie, prostoupení důležitých řídících institucí nekompetentními jedinci, zpomalení rozhodovacích procesů, pokles vzdělanosti, vymizení etiky a duchovna, rozpad rodiny, plýtvání přírodními zdroji. To snad pro začátek stačí, ne…

To s sebou nese asi i doprovodné jevy? Můžete je popsat?

Doprovodným jevem je například enormní nárůst mandatorních výdajů, neschopnost tzv. elity státu se pak projevuje v nesmírném, obvykle několikanásobném předražování jakýchkoliv projektů, které stát platí. Co za to dostane, je obvykle šlendrián v podobě zvlněných silnic, padajících mostů, amatérských posudků komplexních problémů, ničení půdy řepkou, solárním businessem apod. Ve společenských systémech mikro a makro velmi těsně souvisí a jedna úroveň odráží druhou.

Například na pokles vzdělanosti upozorňují mnozí odborníci skutečně již dlouho. Jsou však i tací, co poukazují na to, že nejde o pokles vzdělanosti v oblasti teorie, ale že je problém tu teorii aplikovat do praxe. Vnímáte to také tak? Pokud ano, jde jednoznačně o doprovodný jev toho, že se schyluje k nějakému kolapsu? Nemůže to naznačovat třeba to, že (zatím) dochází k mylné diagnóze“?

Já jsem nikdy netvrdil, že jsem objektivní – cesta k nějaké objektivitě je klopotná a obvykle je nejlepším soudcem až čas. Nicméně potlačování přirozené distribuce hodnot reprezentované tzv. Gaussovou křivkou je nepopíratelný fakt. A náš přístup k produkci majitelů vysokoškolských titulů neschopných čehokoli smysluplného považuji za větší perverzi než skrytou toleranci kuplířství či vysílání naprosto ujetých televizních seriálů. A problém s praxí? Jaký by byl problém minimálně na gymnáziích požadovat minimálně dubnovou písemnou maturitu z matematiky tak, jak to bylo ještě donedávna dobrým zvykem?

Vedle poklesu vzdělanosti jste však uvedl například jako projev toho, v jaké se lidstvo nachází fázi, také i duchovní vykořeněnost nebo zásadní pokles distribuce relevantních informací. Zrovna ten poslední jev se též objevuje mezi lidmi v diskuzích na sociálních sítích a internetu. Setkáváte se s tím i vy v praxi, že marně hledáte v médiích a dostupných zdrojích nějaké důležité informace? Pokud ano, můžete uvést nějaký příklad?

Příkladů je nespočet – obecný problém spočívá v tom, že internet je dnes mj. i velkým prostorem pro recyklaci balastu, paušálních informací bez jakékoliv ceny kvůli možnosti sdílení a copy-paste. Ostatně nedávno vyšla i česky knížka s titulem Digitální demence. Konkrétní příklad – totální absence hloubkových mnohostránkových analýz důležitých problémů současného světa i našeho okolí týkající se sociálních, náboženských, politických, klimatologických a jiných problémů. A to kvůli přístupu „kdo by to proboha četl?“ Rezignovali jsme na kvalitu. Internet má ale i mnoho pozitivních aspektů, které jsou obrácenou stranou té samé mince – sdílení důležitých informací. A když si dáte práci, opravdu mnohé najdete, ale trvá to. Právě kvůli tomu balastu. Cena skutečných expertů letí raketově nahoru. Je jich stále méně. V Čechách se to špatně chápe, vždyť máme tolik univerzit a vysokých škol, tolik vysokoškolsky vzdělaných odborníků…

Jako příznačný fenomén uvádíte též hypertrofii“ zájmových skupin – čímž máte zřejmě na mysli prostoupení státní administrativy příbuzenskými či zájmovými skupinami. To je problém, o kterém se hovoří v Česku často, byť je pravdou, že více tomu tak bylo za minulé vlády. Z vašeho vyjádření to vnímám ale také tak, že to je problém celého světa. Nechci vás nijak poškodit v akademické obci, ale ráda bych se zeptala na váš názor na konspirační teorie vycházející z toho, že skupina mocných plánuje ovládnout svět a nastolit takzvaný Nový světový řád. Tato teorie totiž jistý kolaps civilizace v podobě, jakou známe, předpokládá…

Právě vzhledem k tomu, že je to poměrně zajímavý a mnohovrstevný problém, bych se zde na toto téma nechtěl nutně nekompetentně vyslovovat.

Zmínil jste též, že je nyní jistou módou zpochybňovat výsledky a význam historických bádání. Necítíte to třeba jako možný záměr nějaké skupiny, co tím může sledovat nějaký svůj vlastní záměr?

Občas si říkám, že to snad opravdu není možné… Ale obecně řečeno, čím více určitou populaci „homogenizujeme“ paušálním zpravodajstvím, prefabrikovanými seriály, filozofií konzumu a průměrným vzděláním, tím lépe a snadněji se dá ovlivňovat. Ale řekněme, že uvažuji čistě hypoteticky?

I když se bavíme o kolapsu, přesto jste někde před časem zmínil, že kolaps civilizace je podle vás pouhým mýtem, a to dokonce mýtem zřejmě vůbec nejstarším. Pokud je to tak, proč lidi vždy fascinovalo zabývat se tím, co bude, když něco zanikne? Touha po změně nebo touha, aby něco skončilo, ale nekončilo to jen pro konkrétního jedince, ale celou skupinu, příp. civilizaci?

Myslím, že je to do značné míry transcendentální téma, které se dnes také jaksi vytrácí. Dříve člověk vnímal to, že po jeho fyzické smrti cesta pokračuje, tedy logicky se zajímal o to, co by mohlo být tam, kam již logicky nedohlédl. Proto také stavěl například kostely. Dnes jsme smysl naší existence vytěsnili a smrt pokládáme za konec všeho. Proto také stavíme tunely, stadiony a supermarkety, v zásadě nic, co by nás mohlo přesáhnout a přežít. Proč také, že?

V čem podle vás jsou důvody krize, v které se lidstvo ocitá? A dají se nějak porovnat s minulostí, abychom lépe současnost pochopili, uměli si ji vysvětlit?

Charakter těchto krizí je obvykle dost podobný. Jisté je, že velké krize (kolapsy) jsou nedílnou součástí každé civilizaci a neznamenají bezpodmínečně její konec. Naopak vedou k regeneraci systému v tom smyslu, že zcela vyřadí jeho nefunkční části. A vždy jde zhruba o to samé – nefunkčnost původně efektivních institucí, exploze mandatorních výdajů, nárůst složitosti systému, úpadek vzdělanosti a schopnosti se bránit, to v kombinaci s vnějšími faktory jako např. migrací či klimatickými výkyvy.

Kolaps či zhroucení civilizace může mít však řadu podob. Lidstvo v posledních letech zaznamenalo důsledky selhání bankovního sektoru světových ekonomik i se stále častěji pere s nepřízní počasí a živly v důsledku změn klimatu. Jste vědec, a tak po vás nežádám věštění z křišťálové koule, nicméně jaká forma kolapsu podle vás čeká lidi nejpravděpodobněji – pokud zůstáváme v rovině, že je neodvratitelný?

Mluvme v horizontu třiceti let. Budeme vystaveni výkyvům klimatu, kdy vody a tepla bude často příliš mnoho, často příliš málo. Na to se musíme připravovat každý zvlášť a svou roli by tu měl hrát i fond hmotných rezerv a politická vize. Vedle toho bude pokračovat demografické vymírání Evropy a masivní vysychání rozsáhlých oblastí Předního Východu. Uvědomme si, že globální neúroda a dlouho trvající sucho již vedlo v roce 2011 k tzv. arabskému jaru. Dalším reálným rizikovým faktorem může být nové stěhování národů v důsledku diferenciace v kvalitě a dostupnosti základních přírodních zdrojů.

Důležitá otázka je, zda máme (lidé) šanci krizi či blížící se kolaps civilizace – až přijde – přežít? Dá se na něj nějak připravit?

Většinu kolapsů lidé přežili – kolaps neznamená konec, jen prostě ozdravný, byť bolestný proces doprovázený nepříjemnou ztrátou složitosti, čili poklesem životní úrovně, zhruba trojnásobným, řekl bych. Příprava na něj je jednoduchá a nesmírně těžká zároveň – budujme znovu komunitní život odspodu, spoléhejme více sami na sebe a méně na stát, podporujme rozvoj řemesel a skutečného vzdělání, netolerujme ve svém okolí šlendrián, volme si zástupce s legitimitou, važme si přírodních zdrojů, vody, úrodné půdy a čistého vzduchu. A v neposlední řadě: Snažme se, aby naše země byla tam, kde to je možné a selským rozumem pochopitelné, soběstačná. Jablka, brambory, obilí, mléko nebo maso opravdu dovážet nemusíme. Pokud tedy budeme chtít.

Specializujete se na starověký Egypt, přesto si dovolím vám na závěr položit otázku spíše evropskou. I v souvislosti s nedávnými volbami do Evropského parlamentu padaly zmínky o tom, že Evropa stojí na rozcestí a neví, kam dál. O tom, že může dojít ke kolapsu v EU, se mluvilo z mnoha pohledů (včetně hrozby finanční). Byla by z pohledu případné krize a zakončení nějaké etapy Evropa v něčem odlišnější od zbytku světa? 

Každá krize má svůj specifický charakter, my v té krizi už jsme. Naším problémem není ani tak aktuální ekonomický vývoj, euro nebo státy, které už nemusejí vracet půjčené peníze (myslím tím částečné odpisy dluhů), jako spíše vymizení duchovního substrátu, vykořenění a ztrátu identity. Bez toho, abychom právě tyto hodnoty obnovili, můžeme zapomenout na jakoukoliv slibnou budoucnost. Často to ani nevnímáme, ale společnost a člověk podvědomě operuje na základě symbolů a etických poselství. Těch se nám ale začíná zoufale nedostávat, není divu, že lidská duše chřadne.

 

Kdo je Miroslav Bárta?

Vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v r. 1997 obhájil doktorát, v r. 2002 se habilitoval pro obor egyptologie, v r. 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie.

Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tis. př. Kr. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého zákona. Od r. 2009 začal s výzkumy i v Súdánu.

Kromě archeologické činnosti v Egyptě (od r. 1991) vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí provedené v letech 2002–2003, od r. 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od r. 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Od r. 1998 přednáší na FF UK v Praze, v letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania (PA, USA). Zdroj: Česká bibliografická databáze

Tajemný Bilderberg prý zasedá v panice. Objevují se zprávy, na co se připravit

Právě v těchto dnech probíhá další shromáždění skupiny Bilderberg. Tentokrát se v dánské Kodani sešlo uprostřed klimatu paniky 120 globalistů, kteří jsou hosty této schůzky. Podle odhadů mnohých konspirátorů je k panice více než dost důvodů. Například kvůli Rusku, které je neústupné v ukrajinské krizi, nebo Evropě zachvácené jistým typem revoluce proti EU, což představuje vážnou hrozbu unipolárnímu světu. Bilderberg se ho totiž snažil více než 60 let pomáhat budovat.
Třídenní summit Bilderbergu byl přitom poprvé svolán 29. května 1954, což znamená, že letos se koná již po šedesáté. K tématům těchto přísně střežených summitů, obklopených tajemstvím a mlčením, má letos patřit otázka: Existuje vůbec soukromí? Zajímavé je, že když byly odesílány pozvánky vybraným jedincům v 50. letech, tak na nich byla avizovaná diskuse o „četných problémech, s nimiž se potýká Západní civilizace“. Dnes už se jim ve skupině Bilderbeg raději říká moderněji: megatrendy. A těch se řeší několik. V letošní agendě se projednává také prý třeba to: „Co dalšího pro Evropu?“; „Ukrajina“; „Sdílení zpravodajství“ a již uvedená otázka: „Existuje soukromí?“

Konference elity roku 2014 se koná od čtvrtka po tři dny v pětihvězdičkovém kodaňském hotelu Marriott. Témata napovídají, že diskutovat se též má o tom, jak vykolejit globální politické probuzení, které hrozí, že zmaří dlouhodobou agendu Bilderbergu centralizovat moc do jediné světové politické federace. To je totiž cíl, s nímž se má postupovat vpřed přes schválení Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).

Témat k projednávání je víc než dost

Podle informací, které však stále více každým rokem prosakují na veřejnost, se bude Bildereberg kromě TTIP a dopadů evropské volební katastrofy potýkat prý i s dalšími klíčovými otázkami, z nichž většina se točí kolem úsilí evropského kontinentu. A to otázkami o centralizaci ekonomické moci pod pláštíkem různých záležitostí – třeba uhlíkové daně placené přímo Spojeným národům. To by totiž v praxi mělo údajně znamenat, že finanční břemeno bude uvaleno na bedra lidí, zatímco velkým společnostem se udělí speciální „volňásky“. Umožní se jim tedy pokračovat v zamořování planety…

Jisté však prý je, že v ohnisku řešených problémů setkání Bilderbergu bude též krize na Ukrajině a vztahy mezi Ruskem a NATO. Globalisté teď uvažují, jak udělat vyvrhele Nového světového řádu (New World Order – NWO) z Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina. Za to, že se odvážil zpochybnit mezinárodní systém tak, jako ho předkládal John Kerry. I proto prý podle serveru AC24 Bilderberg bude diskutovat o obavách, že Putin má v úmyslu zkonstruovat alternativní světový řád budovaný kolem zemí BRICS. Vznikl by tak multipolární systém, který by zdevastoval dolar jako světovou rezervní měnu, a tím by těžce rozředil současnou mocenskou osu USA-EU-NATO. A to by bylo značně nepříjemné, pokud člověk připustí, že plány přisuzované Bilderbergu jsou pravdivé.

Proč dělá Putin vrásky skupině Bilderberg? A proč výsledky eurovoleb?

I třeba vzhledem k tomu, že právě lidé ze skupiny Bilderberg pletichařili pro vytvoření jednotné měny euro už od roku 1955. Dokazuje to i rozhovor z roku 2009, ve kterém předseda Bilderbergu Étienne Davignon uvedl, že jednotná měna euro je skutečně myšlenkovým dítětem Bilderbergu. Ranou, ze které asi též bude nutné se vzpamatovat, jsou pak i výsledky nedávných evropských voleb. Ty údajně podle alternativních webů vyvolaly mezi bilderberskými globalisty poplach. Jsou vyděšeni, že jejich plánovaný superstát EU podléhá erozi v důsledku odporu populistů, který se točí převážně kolem odporu k nekontrolované imigrační politice.

Náhoda nebo střípek mozaiky? Zajímavé zprávy zahraničního tisku ze dnů zasedání Bilderbergu

Bez zajímavosti tak není v těchto souvislostech fakt, na který upozorňuje německý Die Zeit a jiná zahraniční média. Možná načasování těchto informací i popsaných událostí nemá nic společného se setkáním mocných v Kodani, možná ano – to musí čtenář posoudit sám. Podle německých novinářů americký prezident Barack Obama chce již toto pondělí představit nový klimatický plán, jehož cílem je především redukce CO2 ve Spojených státech. Vláda USA chce tímto novým programem jako jedna z prvních velmocí bojovat prý proti změně klimatu a inspirovat další země, hlavně Indii a Čínu. Snahy popisuje ale též i aktuální anglofonní tisk, který v těchto dnech uvádí, že Spojené státy stojí před největšími opatřeními ve svých dějinách v boji s klimatickými změnami. Dokonce tato média zmiňují to, že půjde o jeden z „nejzásadnějších okamžiků Obamovy vlády“.

To, že situace uvnitř Evropské unie je napjatá, potvrzuje pak i další německý článek, tentokrát ve Frankfurter Allgemeine Zeitung nazvaný Tichá revoluce. I když v něm jde převážně o zásadní převrat v energetice, němečtí novináři poukazují na to, že tento převrat odstartoval, aniž by si toho spousta lidí všimla. Zmiňuje novou technologii, která pozvolna bude měnit energetický trh. Navíc by prý mohla i díky břidlicovému plynu zajistit dostatek dodávek energie do Evropy, a tím nezávislost na Rusku.

Ať je to, jak je to, pravdou je, že schůzek Bilderbergu se dosud zúčastnil prakticky každý, kdo v západní Evropě a Severní Americe něco znamená. Jsou tam zváni lidé bez ohledu na politickou příslušnost, ale podle každoročního složení hostů je jisté, že patří k těm velice zámožným.

Představuje tedy skupina Bilderberg globální spiknutí?

Mnozí se domnívají, že ano. Tvrdí dokonce, že její členové rozhodují o tom, kdo bude příštím americkým prezidentem nebo která země se stane terčem nejbližší válečné invaze. Podle knihy Tajné dějiny spisovatele Joela Levyho tvrdí Srbové, že právě skupina Bilderberg zinscenovala a řídila kampaň NATO proti jejich zemi. Není bez zajímavosti, jak spisovatel též připomněl, že o Bilderbergu hovoří taková směsice osobností jako Usáma bin Ládin, David Icke či bombový atentátník z Oklahoma City Timothy McVeigh.

Nutno dodat, že samotní lidé s Bilderbergem spojení konspirační tvrzení odmítají jako absurdní. Připouštějí však, že jejich diskuse tvoří pozadí mnoha závažných politických rozhodnutí. Připouštějí i to, že účast na jejich schůzce může leckomu pomoci ke kariéře.

Kapitalismus se vyznačuje sobeckostí a Bilderberg zastupuje kapitalismus

„Bilderberg především zastupuje kapitalistický program. A kapitalismus se vyznačuje sobeckostí, krátkodobými zájmy a vlastním obohacováním. Ať už se bilderberským tato charakteristika líbí, nebo ne, velmi se blíží popisu úzké elity, která rozhoduje o světových záležitostech za zavřenými dveřmi;  a tomu, že jde o tajné síly, které utvářejí běh dějin,“ napsal k této skupině Joel Levy. Spisovatel připomněl, podobně jako v jiných svých dílech, i zde, že dějiny lidstva vždy utvářely skryté síly. „Skutečný běh historie odjakživa kypí hluboko dole, utajený a opředený mýty, spekulacemi a pověstmi. Začít se dá u mystických kultů starověkého světa přes nejrůznější pokoutní spolky revoluční Evropy, od zárodků tajných služeb v 17. století přes rozsáhlé špionážní říše studené války…“ uzavřel tento britský publicista.

Tajní vládcové a manipulace. Zahraniční autor odkrývá údajné dění kolem nás

Teorií o spiknutí v našem světě je mnoho. ParlamentníListy.cz již na řadu z nich poukázaly a společně s knihou Tajní vládcové světa se o to pokusí i tentokrát. Podstatou výčtu tajných organizací a jejich úloh je přitom zřejmě právě tato jedna skutečnost: „Manipulace fungují nejlépe, když si manipulovaní nejsou vědomi toho, že jimi někdo manipuluje.“

Kdybychom se na svět podívali jako na jednu velkou vesnici, žilo by v ní 57 Asiatů, 27 Evropanů, 14 obyvatel Severní a Jižní Ameriky a 8 Afričanů. 70 z nich by nemělo bílou barvu pleti, 30 by bílých bylo. V oné pomyslné stovce by bylo 30 křesťanů. Ovšem co je zajímavé, téměř 60 procent celkového bohatství „světové“ vesnice by bylo pouze v rukou 6 obyvatel, přičemž by všichni pocházeli z USA. 80 těchto fiktivních obyvatel by žilo v obydlích, jež jsou pod úrovní normálního standardu průmyslových zemí. 70 obyvatel by také neumělo vůbec číst a 50 z nich by jich trpělo nedostatečnou výživou. Zdá se vám to kruté srovnání?

Těchto několik tvrdých čísel, která byla pro zjednodušení uvedena v souvislosti s příkladem toho, jak probíhá ovládnutí světa různými organizacemi, se lze dočíst v knize Tajní vládcové světa vydané nakladatelstvím Fontána. Obsahuje řadu teorií spiknutí v našem světě, také se pokouší přinést odpovědi na otázky, kdo skutečně řídí náš současný svět. Autorem je Wulfing von Rohr.

Ke změnám nedochází náhodou

„Změna se neuskutečňuje náhodou, ale dochází k ní jen na základě nějakého rozhodnutí.“ To pronesl Frederick Willem de Klerk, bývalý jihoafrický prezident a nositel Nobelovy ceny za mír, který propustil z vězení Nelsona Mandelu. Připomeňme, že tímto krokem umožnil kdysi nenásilný přechod moci v Jižní Africe z bílé menšiny na černou většinu a zároveň se vzdal své moci.

Autor knihy von Rohr proto připomíná, že se lidé musí rozhodnout sledovat skutečné příčiny bídy ve světě a apatie občanů většiny zemí. A upozorňuje, že ty příčiny je nutné hledat jak materiální, tak i duchovní, také však hospodářské, technické i skryté. Ty jsou podle něj psychologické a duševní. „Musíme začít přemýšlet o motivech a cílech tohoto často neviditelného mocenského boje, při němž jde předně o vládu nad lidmi a jejich pracovní sílu a o konzumenty a jejich peníze, ale také o nadvládu nad duchem a duší. Zrádné je, že tento cíl – tedy manipulace nás plně ovládající, většinou není zjevně viditelný a citelný,“ poznamenává autor ve zmiňované knize. Stejně jako většina jiných konspiračních teoretiků poukazuje na to, že v současné době vrcholí na Zemi boj o budoucí moc.

Nacházíme se na důležitém posledním rozcestí?

Wulfing von Rohr poznamenává, že se nacházíme v oné rozhodující fázi, která je jistou konfrontací, která rozhodne o tom, co bude dál. Zda ještě vybuduje lidstvo „Nový Jeruzalém“.

Knihou se pak prolíná několik základních otázek – například, zda se skutečně máme obávat toho, že bychom se stali loutkami v tajném řízení nového řádu světa? Otázek kolem toho, co je a co není spiknutí.

„I války jsou – většinou dokonce prokazatelně – důsledky spiknutí. Kdo má z válek užitek? Průmysl a banky. I proto se většina průmyslových firem a bank často angažovala na obou stranách války. A když válka skončí, vydělají pak v době míru ještě jednou – na nové výstavbě,“ popisuje spisovatel v knize. A dodává, že ani hospodářské krize nikdy nepadají z čistého nebe. Vždy jsou podle něj opět důsledkem spikleneckých úmyslů a takového jednání několika lidí, kteří umí přesouvat velké sumy peněz sem a tam.  Rozebírá pak i další momenty, které možnému údajnému spiknutí proti většině světa prý nasvědčují.

Krycí pláštík nad věcmi, které nám připadají dobré? Ale nejsou?

Mimo jiné se autor zamýšlí nad otázkou, zda genetické technologie a biotechnologie jsou součástí jednoho velkého plánovaného spiknutí s cílem manipulovat s lidstvem a dokonce ho dál ‚chovat‘ pomocí klonování. Zamýšlí se však i nad tím, zda je internet pokus, jak pod krycím pláštíkem údajně demokratického přístupu k rozsáhlým informacím postupně proniknout do domu každého jednotlivce a prostřednictvím informací ho kontrolovat?

Jedna z kapitol se pak zabývá systémy, které se dle autora dají dát do přímé souvislosti se spiknutím. Zvláštní pozornost v nich věnuje zdravotnímu systému průmyslových států. Možná i proto, že 10 až 15 procent HDP (hrubého domácího produktu) průmyslových zemí plyne do rukou lékařského a farmaceutického průmyslu. Autor dokonce hovoří o mafii. Proč? „Téměř nepřehledná síť zdravotních politiků, úřadů, farmaceutických firem, nemocnic, pojišťoven a zástupců lékařského stavu se spojila, aby dosáhla toho, že stále více peněz jde do jejich kapes. Zdraví při tom nehraje roli, vznikají jen další nové triky, jak zvýšit výdaje a závislost lidí na tomto systému,“ konstatuje Rohr.

A jelikož si je vědomý závažnosti takového obvinění, přidává i několik otázek, které podle něj výše uvedenou pravdu dokazují. Proč se opovrhuje přírodními léky? Protože skutečně léčí, mají trvalé výsledky a málo stojí. Protože funkcionáři ani vystudovaní lékaři se v nich nevyznají…

Lidi jsou motivováni především penězi, mocí, slávou či rozkoší

Nechme tyto úvahy na autorovi, případně na posouzení čtenáře celé knihy samotné a pojďme dál. K dalším možným důkazům toho, že se kolem lidí může dít něco, co není zcela fér.

Podle stupně vědomí jednotlivců jsou nyní hlavními motivačními silami peníze nebo sláva, rozkoš či moc, ale také magické síly nebo nadvláda nad duší. „Podle dané roviny jsou kumpány lidé nebo systémy, přání nebo myšlenky, duchovní bytosti nebo temné síly,“ domnívá se spisovatel. A rozebírá dále detailněji konkrétní pozemské organizace, jimž jsou nejčastěji spiklenecké úmysly podsouvány.

Bilderberské konference

Jejich idea vznikla na začátku padesátých let, po druhé světové válce, kdy byl svět viditelně rozdělen na dva mocenské bloky.

Některé elity na obou stranách Atlantiku chtěly dát dohromady vedoucí představitele zemí, kteří neměli vládní úřady, ale přesto by mohli podporovat cíle hospodářských a vojenských elit. Z jejich setkání měl vzejít společný obraz celosvětové situace, který by automaticky měl vést k paralelním setkáním a jednáním, aniž by se muselo jednat a hlasovat o jednotlivostech. Přívrženci takovýchto postupů v tom proto vidí legitimní a neškodné záměry. Skeptici však naopak poukazují, že jde o počátek Nového světového řádu a zárodek celosvětového spiknutí za účelem ovládnutí kontinentů a lidstva.

Trilaterální komise

Mezi zhruba čtyřmi stovkami think tanks světových intelektuálních center odborníků patří trilaterální komise k těm nejvlivnějším. Asi tři sta jejich členů se setkává též jednou ročně na různých místech světa. Na rozdíl od Bilderbergu, po těchto setkáních se dokumenty o tématech a příspěvcích k nim, jež zazněla na setkání, zveřejňují. Tak se mimo jiné v roce 1995 objevila informace o tom, jak se zapracuje na Zaangažování Ruska  (Engaging Russia), o rok později se jednalo o globálním zásobování energií, globalizaci a trilaterálními pracovními trhy.

Komise má tři stále kanceláře – v New Yorku, Tokiu a Paříži. A i když u ní není výslovně potvrzeno jádro nároku vybudovat nové americké nebo přinejmenším Spojenými státy podstatně určované uspořádání světa, v němž by měly USA vůdčí roli, je patrné, že by do předních pozic s velkou pravděpodobností přizvala i západní Evropu či Japonsko. Zakládajícím členem (v roce 1973) tohoto uskupení byl David Rockefeller, který o něm hovořil od počátku jako o skupině starostlivých občanů.

Ne každý člen tajných organizací prý chce něco zlého. Ale…

Další pozornost je v knize věnována například uskupení s názvem CFR, Bohemian Club, Skull and Bones Sociaty. Je logické, že vzápětí vše doprovází otázka, zda je třeba každého člena nějaké elity nebo zvláštní skupiny podezřívat, že má za lubem něco zlého? A na tu autor knihy Tajní vládcové světa odpovídá jasným NE. Ovšem přesto dodává, že to není tak jednoznačné. „Existují totiž modely, jak fungují vnitřní a vnější kruhy, které se dají přirovnat k terči při sportovní střelbě. Jak víme, ten má čerň, ale zároveň nejmenší rozsah pole uprostřed,“ dodává autor knihy. A rozebírá, že v rámci organizací, které jsou spojovány se spiknutím, je třeba se dívat na to, jaké postavení v nich jednotliví členové mají. Mnozí totiž opravdu nemusí nic tušit a slouží dokonce někdy i k zastírání skutečných záměrů.

Výčet organizací a skupin lidí toužících po ovládnutí světa tím, jak asi i čtenář ParlamentníchListů.cz tuší, nekončí. Zvláštní kapitola je věnována též iluminátům a takzvaným, ne tak zcela známým, asurům (zaujímají spíše mýtickou rovinu). Podle autora jsou právě ilumináti velkou skupinou lidí, která přinejmenším 200 let tahá za nitky světových spiknutí, aby získala tajnou, ale absolutní moc. Jak připomíná, patřil k nim například Wolfgang Amadeus Mozart.

Tajné spolky – výsada mužů bažících po moci?

V jedné poznámce se pak autor knihy Rohr zamýšlí nad tím, že většinu tajných spolků, o kterých se zmiňuje, tvoří pouze mužské řády. „Zdá se, že je to mužské, velmi pochybné privilegium, možná dokonce spíše temná charakterová stránka a slabost, která vede lidi k touze po moci, jak vidíme nejen v této knize, ale též k vymýšlení odpovídajících struktur a k provádění takových plánů,“ vyjádřil se spisovatel v knize zabývající se teoriemi spiknutí světa.

„Manipulace fungují nejlépe, když si manipulovaní nejsou vědomi toho, že jimi někdo manipuluje. Jinak by se začali bránit a k požadované činnosti by je bylo možno pohnout pouze nátlakem. Protože je však jednodušší ovládat dobrovolníky než donucené, je manipulace účinnější mocenský prostředek než nátlak. Má-li být manipulace účinná, musí začít ve vědomí člověka,“ připomíná dále Wulfing von Rohr slova z jiné knihy Střídání moci na zemi. Připomenul to mimo jiné v souvislosti s tím, že v minulosti například i Adolf Hitler tuto pravdu znal a byl si jí vědomý. I proto prohlašoval, že: „Velká masa lidí se stane snáze obětí velké lži než malé.“

Kdo je Wulfing von Rohr?

Německo-rakouský televizní novinář, astrolog, autor literatury faktu a překladatel. Organizoval řadu mírových setkání, podporuje mezináboženský dialog.

S tajemným mužem o spiknutí světa. Menší chybou je prý uvěřit mu, než se vysmívat

Uděláte menší chybu, když některým skutečnostem budete či zkusíte věřit, než když se jim budete vysmívat. To jsou slova, která je třeba mít na paměti při čtení rozhovoru s Tomášem Keltnerem – mužem, který o sobě odhaluje, že pracoval několik let v tajné službě. Nyní se věnuje spíše lektorské, spisovatelské a nakladatelské činnosti.

Vše je součástí plánu – i to je jedna z hlavních charakteristik, která se prolíná celým tímto tak trochu jiným rozhovorem, o tématech, o kterých se většinou nemluví a v médiích hlavního proudu nepíše.

Tomáš Keltner je z nejvyšších pater systému, do kterého měl šanci proniknout, vybaven informacemi, o kterých je přesvědčený, že o nich běžný smrtelník nemá ponětí. Pochopil též, že „sovy nejsou tím, čím se zdají být“, a demokracie, svoboda a lidská práva bývají prázdnými pojmy, jež nemívají s realitou nic společného. „Existují tři zpravodajské moudrosti. První říká: Nikdy nikomu nevěř. Druhá: Nikdy nevíš všechno. A třetí: Všechno je jinak,“ připomíná úvodem. A tak v duchu, že vše může být jinak, přichází první otázky…

Velmi často se hovoří o tom, že lidstvo dospělo do finální fáze budování Nového světového řádu. Na toto téma vyšlo i několik celosvětově úspěšných knih, z nichž jedna je celá postavena také na rozhovoru s člověkem, údajně propojeným se zpravodajskými službami i zednářskou lóží – tedy ideální koktejl pro fanoušky konspirací. Jak vnímáte takovéto informace vy?

Víte, je nutné říci, že z církví se staly korporace, které mají za cíl hromadit majetek a moc. A též cíl ovládat. Místo aby pravdu náboženství uchovávalo, tak dělá pravý opak – informace zkresluje a záměrně dezinformuje. Přesto vždy byli jedinci, kteří se snažili ten chod věcí zvrátit, i v historii. Je třeba proto připomenout, že naše euroatlantická civilizace stojí na stejných základech, které kdysi položil jeden Žid – Ježíš Kristus. Tedy na křesťanství. Bohužel, je třeba též říct, že katolická církev je při pohledu z hlediska sektářství jedna velká sekta, vykazující hned několik hlavních charakteristických sektářských bodů.

Sice zatím netuším, jak to souvisí s Novým světovým řádem, ale i v případě katolické církve musím podotknout, že pokud máte pravdu, jde o nejrozšířenější náboženství na světě…V tom je nějaký záměr?

K tomu dojdeme, pokud mi dáte prostor. Samozřejmě, že má tento můj úvod také svůj důvod. U každé sekty, včetně tedy této velké, je ovšem spíše otázkou hlavně to, kdo ji vede. A to je pak i případ zednářských spolků, templářů, rytířů chrámů – tedy všech těch skrytých organizací, které bývají se záměry Nového světového řádu spojovány. Přitom vše má svůj prapůvod z judaismu… Na to by se nemělo zapomínat.  Ale vše je součástí plánu. A tak například není náhoda to, že se snaží v posledních desetiletích postavit svět proti islámu. Ukazují nám, co je na něm špatně, ale neukazují nám, co je v islámu dobře.

Dobře, vzali jsme to tedy poněkud ze široka. Pokud však vezmeme v úvahu fakt, že Nový světový řád – to je též politika, pak asi i ona má vliv na to, jak se bude myšlenka na jeho případné nastolení vyvíjet a růst dál. Nebo i to už je dopředu někým nalajnované?

Svět se skládá z několika sfér vlivu. To jsou v současné době zájmové skupiny, které stojí nad politikou. Politika je nyní vlastně už jen hra pro lidi v hospodách, aby se měli o čem bavit, na co nadávat. Všechno je přitom naplánované, připravené. Nedochází k žádným překvapivým vítězstvím ve volbách či politickým rozhodnutím.

My se tedy můžeme bavit na úrovni státu o tom, jestli volit levici nebo pravici, jestli nové strany, i o tom, zda změnit volební systém. Ale když to celé projdete, nakonec zjistíte, že ti politici nevládnou. Nad nimi je další vrstva, další vrstva a další vrstva. A tam se nedá už dostat skrz nějakou demokracii. Jenomže to jsou ti, kteří vládnou – mezinárodní bankovní kruhy, vlastníci Fedu a podobně. Ale ani oni nejsou ti hlavní, o těch nejdůležitějších nikdy neuslyšíte. Málokdo chápe, že většina takzvaných konspiračních teorií, včetně tedy těch o Novém světovém řádu, má naprosto pravdivý základ, protože začal mluvit někdo zevnitř, kdo na to neměl žaludek. Často ale tyto teorie sám tvoří či dotváří samotný systém, aby je mohl posléze zesměšnit a odvést pozornost. Člověk, pokud se vydá na cestu za svobodou a hledáním pravdy, tak mnohdy zažívá něco, co bychom mohli popsat jako určité záblesky osvícení. Já to přirovnávám ke dveřím, za které nakouknete a leknete se. Takže je hned zabouchnete. Ale už jednou provždy víte, že jste za nimi něco viděla – i když si to později nechcete přiznat.

U každého jedince je cesta k tomu, aby začal hledat pravdu v konspiračních teoriích, jiná. Narážel jste třeba při své práci pro různé, většinou vojenské složky, na něco, co vás osobně přesvědčovalo o tom, že věci možná nejsou takové, jak vypadají a za jaké je většina lidí pokládá?

Určitý příklad lze uvést na způsobu výcviku a výuky osobní ochrany. Nedá moc práce si všimnout faktu, že v případě jakéhokoli konfliktu a potřeby zájmu mohou být i tito speciálně vycvičení lidé poskládáni a paralyzováni jako kostky domina postupně – a všichni. Ten systém je dobrý jen na první pohled – ale je vyučovaný tak, že když oni, v tomto případě kdokoli z těch spojeneckých armád, kdo vyučuje, budou chtít ochranu té určité osoby (což bývají hlavy státu a nejdůležitější osoby země) zlikvidovat, podaří se jim to.

U útvaru speciálních operací – tam nejde ale o hru na ochranu, tam ta metodika práce musí být plně funkční. A za tu jsme ji během výcviku také pokládali. Až když jsme se potkali s lidmi jných speciálních jednotek (SAS), ukázali nám, že ten systém, kterému se učí většina spojeneckých vojsk, je naprosto nefunkční. A když bude někdo chtít, rozebral by nás jak lego. A v tom je záměr. Tím se dostáváme k tomu, že vše jde podle plánu… Ta velmoc, což je v tomto případě USA, vyučuje vojenské jednotky svých spojenců tak, že když budou chtít sami něčeho dosáhnout, lehce je paralyzují. Jsme si vědomi toho, že je to však tvrzení velice kontroverzní, hlavně pro lidi, kteří se v tom aktuálně pohybují.

Připusťme, že to tak je. Co je ale tedy cílem?

Velmocenské ambice. Jednoznačně. Je třeba mít nějakou převahu, a těch je několik druhů. Silová a nejlepší vojenská strategie je totiž stále absolutní přesila… Až za nimi přichází převaha ekonomická nebo informační. A toto – ten způsob výcviku, jak jsem popsal, patří do té sféry informační. Oni vědí, že ten někdo něco neví – tudíž je známo jeho slabé místo. Dá se poté soustředit a útočit na to jediné slabé místo.

Takže lze z toho podle vás usoudit, že by mohlo jít o součást celosvětové strategie?

Stoprocentně ano. Byl jsem na řadě míst, kde jsem měl možnost se setkat s lidmi, co o tom hovořili. Nutno ale zdůraznit, že ty informace a plány jsou velmi staré – ne jen deset, dvacet let, kdy se o nich ve zvýšené míře píše a hovoří. Ty plány se připravovaly staletí.

Komu by to prospělo? Kdo by z toho profitoval, pokud by k nastolení Nového světového řádu došlo?

Především musím říci, že je to záměr opravdu jen části lidí. Problém je v tom, že se často zjednodušuje – a dělí se vše jen na ty zlé a ty dobré. Tak jednoduše to říct nejde. Ti zlí jsou bráni jako ti, co ale chtějí nastolit Nový světový řád, zatímco ti hodní jsou roztroušeni různě po světě a jsou vesměs osvícení. To je nesmysl, tak to není. Je tu totiž podstatně více skupin – a to pozemských i mimozemských, i když to většina světa nechce oficiálně přiznat či o tom alespoň přemýšlet.

Ty přitom pracují s informacemi, které jdou mimo náš rozsah – mimo naše vzdělání, chápání, znalosti… Mimo to, co se k nám kdy dostalo… Jako příklad – my jezdíme stále po zemi auty s naftovými a benzinovými motory, oni využívají zcela jinou techniku k přemísťování. A i tuto skupinu lze zařadit mezi ty, co mají snahu nastolit celosvětový řád.

To už, přiznávám, jsme hodně za hranicemi běžného chápání. I když je pravdou, že například i světově známý publicista a spisovatel David Icke na bytosti, které nevidíme, ale přesto tu žijí, upozorňoval. Pohybuje se tu tedy podle vás někdo jiný, koho nevidíme?

Ano, přesně tak. Někdo, o kom veřejnost absolutně neví. A uděláte menší chybu, když tomu budete věřit, než když tomu věřit nebudete.

Opět mohu dát jeden příklad, který se nevztahuje sice k těm bytostem, ale přesto k věcem nám nepoznaným. Byl jsem před časem při své práci na jednom velice zvláštním místě, do kterého jsme najeli vojenskými auty přes vstup ve skále. K mému údivu jsme tam pak uvnitř jezdili několik hodin rychlostí kolem 40 kilometrů za hodinu. Nesměli jsme vystupovat, byli jsme pouze v těch vozidlech, kterými jsme někoho doprovázeli. Jelikož jsem byl šofér, zajímalo mě samozřejmě to, jak podivně se pneumatiky na povrchu, po kterém jsme jeli, chovaly. Chtěl jsem tedy zjistit, co to je za povrch. Otevřel jsem dveře a na ten povrch, když jsme zastavili, jsem si sáhnul. Nikdy v životě jsem nic takového nikde nepoznal. Bylo to něco naprosto neznámého. Něco mezi sklem a něčím cizím, co jsem nikdy nepoznal, nedotýkal se toho…

V které části světa to bylo, asi neprozradíte? Pokud ne, budu pokračovat v tématu. Jde podle vás všem v tuto chvíli nejmocnějším a nejbohatším o zavedení Nového světového řádu?

K první části otázky – ne, neprozradím, snad jen to, že v naší zemi to nebylo. A k té druhé části – samozřejmě, že všem těm dosud mocným a bohatým o Nový světový řád nejde. Jak už jsem ale říkal, ty plány byly již dlouho dané. A protože se v souvislosti s nastolením Nového světového řádu mluví též o finální válce, je nutno konstatovat, že ta už dávno probíhá. Ovšem ne na hmotné úrovni. Nejde a věřím, že snad ani nepůjde o takovou válku, jak si ji všichni představují podle historie. I když je to jen můj dojem a nerad bych se mýlil tak, jako většina Židů před 2. světovou válkou, když nevěřila, že půjdou do koncentračních táborů. Až dojde k tomu finále, podle mého přesvědčení dojde k něčemu, co by se dalo nazvat asi nejlépe přírodní katastrofou nebo zásahem vyšší moci. Alespoň to tedy tak bude vypadat. Může se však spekulovat třeba o použití seismických zbraní.

S tím některé vlády, myslíte, disponují?

Naše určitě ne, ale například ta americká ano. My jsme mocensky naprosto bezvýznamná země, což neplatí o geografické roli. Jsme též zajímavá země duchovně, navíc v budoucnosti a dle mého nepříliš vzdálené, budeme zajímaví i jiným způsobem. Hladiny oceánů se zvedají, zaplaví části kontinentů, včetně Evropy, ale naše území by mělo nad hladinou zůstat. Jsou to informace, které nelze nijak podceňovat, objevují se i v různých strategických úvahách, na které jsem při své práci narazil.

Některé hlasy tvrdí, že Nový světový řád ale nemusí znamenat pro lidi nic špatného – spíše naopak. Vy se ale asi přikláníte k tomu, že spíše přinese, nastane-li, negativní věci, chápu to dobře?

Souhlasím.

V souvislosti s tím se též mluví o jisté nutné redukci počtu lidí na planetě…

To je nevyhnutelné. I když mnozí, někdy až převzdělaní lidé, vám vypočtou, kolik lidí je naše planeta schopna uživit, kdyby se systematicky rozmístili, že by ani jeden druhého nemusel vidět. Tak to ale nejde. Na planetě je relativně málo míst, kde se skutečně dá žít a na nich se tak velká koncentrace lidí unést nedá. Klimatické změny, co probíhají a jsou víceméně uměle vyvolávané, začnou nutit lidi migrovat. Proto to válečné šílenství, co rozpoutávají Spojené státy v posledních letech. To je dáno tím, že část planety, kde oni žijí, se stane neobyvatelnou. Takže se snaží posunout někam dál..

Konspirační teoretici mají jasno, že i aktuální situace na Ukrajině je předstupněm budování světového pořádku. Je to tak i podle vás?

Je to uměle vyvolaný konflikt, o tom není sporu. Navíc není z velké části ani pravda to, co nám mainstreamová média ukazují. Bují tam prý extrémní nacionalismus, vyvolávají se démoni… Já nejsem příznivec Vladimira Putina, i když vím, že jeho tajné služby se skládají z velkých profesionálů, na rozdíl od lidí, se kterými jsem se setkal z té druhé velmoci – tedy Spojených států. Vadí mi, když se o Rusku často mluví jako o tlupě opilců, ale to fakt není pravda. Všichni v těch službách mluví naprosto dokonale anglicky, alkohol se tam „nepěstuje“ o nic víc ani méně, než kdekoli jinde. Nebují tam navíc ani to obrovské zvěrstvo, které prosakuje všude jinam do armád a ozbrojených složek – tím myslím homosexualitu. Nejsou ani neschopní, ani hloupí. A díky nim si USA nemůže naštěstí dělat úplně vše, co by chtěla. Proto bych Ukrajinu tak jednoznačně s tím tématem, o kterém hovoříme, nespojoval.

Ale – když se podíváme na arabské jaro, i tam to byly uměle vyvolané konflikty americkými zpravodajskými službami. A ony nenápadně k tomu Rusku směřují, protože s jídlem roste chuť. Bohužel, tak jak Merkel řekla o Putinovi, že je odtržený od reality, tak já bych to řekl jinak – že mnohem odtrženější od reality je střední a nižší vojenský managament USA. A zřejmě nejen on.

Takže ale nejde o snahu postavit proti sobě Rusko a Spojené státy v nějakém konfliktu? Hodně lidí se obává, že by to byla cesta k světovému konfliktu – válce…

Ne, to si úplně nemyslím, i když si to možná někteří generálové na dálku přejou. Ten konflikt by totiž nikomu neprospěl. A obě strany to vědí. Bylo by to pro ně destruktivní. Sledoval jsem tu hysterii médií kolem toho, co se dělo na Krymu. Jenomže k tomu lze říct jen to, že my jsme tady v Evropě příliš staří na nějaké změny. Nebo spíš na přijímání změn. Když přijde někdo mladý – teď mám na mysli toho, kdo je schopný přijmout nový způsob myšlení – tak nás prostě převálcuje. A to Rusko je v této pozici. S ním prostě EU nic neudělá. Dobrým mistrovským kouskem Ruska jsou rodící se obchodní dohody s Indií a Čínou. I proto jsou nějaké sankce proti Rusku směšné…

Takže zde jsme se dostali zřejmě do bodu, který součástí plánu není?

Ne, tak se to říct nedá, vše je naplánováno. Jen nelze ve všem hledat signály Nového světového řádu. Alespoň já to tak vnímám.

Když se dostaneme k té finální fázi plánů, tak vše ukazuje na to, že dojde ke konfliktu s něčím, co bude stát mimo lidstvo. Vím, že to už je velká konspirační teorie, ale jsou informace o tom, že to bude s mimozemskou civilizací. Respektive s civilizací označenou za mimozemskou. Součástí tohoto plánu jsou totiž také klony chované v nitru planety a ty budou označeny za tu mimozemskou civilizaci. Bude muset dojít k tomu konfliktu, aby lidé viděli utrpení a tím došli k finálnímu stmelení. Až do tohoto bodu to je plán, na kterém se podílejí všichni, o kterých se mluví i píše vcelku již otevřeně.

V čem je tedy problém? Nebo co je podle vás jinak?

Jde o to, že v tom finále chce být vůdcem více jedinců. A v tom je problém. Nejsou to přitom ti Rockefellerové, Rotschildi a nikdo z dalších takto známých rodin… To jsou v podstatě velmi nešťastné rodiny a lidé, stačí si přečíst, jak tam uvnitř těch rodin funguje komunikace, jak se chovají ke svým dětem, jak žijí v neustálém strachu. Stejně tak i společenství Bilderberg – to je též protnuté obrovským strachem.

Kdo tedy?

To jsou ti hráči, které veřejnost nezná, jak už jsem řekl v úvodu. Nutno dodat, že Rusko se do jakýchkoli těchto plánů nezapojuje, v tom je jeho role osvěžující. Navíc jejich prezident nedávno v jednom svém projevu upozornil na významný aspekt dnešní doby, v kterém je obrovské riziko – totiž na homosexualitu.

Když ji zmiňujete, znamená to, že i na ni lze v nějakých souvislostech pohlížet jako součást plánů, o kterých hovoříte?

Ano, lidé, co touto nemocí trpí, i ti jsou součástí plánu… Chci však zdůraznit, že o homosexualitě nehovořím proto, že bych chtěl lidi, co jsou jí zasažení, diskriminovat. Homosexualitu je však třeba chápat v daleko širších souvislostech, proto v tomto ohledu souhlasím s názory exprezidenta Václava Klause nebo Petra Hájka. Největší zlo, které k nám s tím přichází, je v tom, když takové páry vychovávají děti. To je něco, co bychom neměli dopustit.

Připouštím, že znám i argumentace přívrženců tohoto jevu. Odvolávají se na antiku. Prý že vše, co kulturně hodnotného vzešlo, bylo od homosexuálů… To už je víceméně demagogie… Já studoval korejský systém Hwarang, což je systém, který položil základy tradičním východním naukám. A vím, že i on, na svém sklonku, když upadal, se též přesmykl do homosexuality. Tímto způsobem se dá vypozorovat, že s příchodem a rozšířením homosexuality se vždy zakončují jisté fáze vývoje. Proto homosexuály respektuju, osobně nic proti nim nemám, uzavírání registrovaných partnerství neodmítám. Ale jsem zásadně proti propagaci a jakési glorifikaci této úchylky či nemoci. To je zcestné. Jde totiž o psychický virus.

Co tedy čeká lidstvo z vašeho pohledu v nejbližší době?

Vše se bude zintenzivňovat. Pokud se lidé nenaučí ovládat své emoce, nebudou si s tím vědět rady a budou šikovaní do skupin, které se postupně budou stavět proti sobě, rozeštvávat. Když lidi nepoznají sami sebe a nenaučí se poznávat emoce, budou skrze to velmi dobře ovládaní, a to s pomocí médií. Ukazuje to třeba i ta situace na Ukraiině a v Rusku – média dávají určité informace, které vzbuzují emoce a ty jsou schopny vygradovat tak, že by klidně někteří lidé jen na základě těchto „informací“ šli bojovat za tu či onu stranu a až tam by třeba zjistili, že je pravda úplně jinde. Já osobně se domnívám, že se budou prožitky zintenzivňovat na úrovni osobních životů i vztahů, tak i na úrovních států, národů. Napětí bude jiskřit i mezi jednotlivými etniky. Protože pokud něco chcete zlikvidovat, vytvořite v tom chaos, jednou podpoříte tuto skupinu, podruhé jinou a ono se to rozjede… A pak stačí přijít jako osvoboditel…

Bankéři začínají páchat sebevraždy. Podle některých už tuší velké změny

Svět financí dávno již není suchým světem čísel. Stále více se objevují spekulace o tom, kdo ho ovládá, jaké má záměry a cíle. A také jaké to může mít na lidstvo dopady. Jelikož se nyní objevuje řada hypotéz v souvislosti s několika sebevraždami manažerů světových bank, ParlamentníListy.cz zpracovaly výběr několika faktů i konspiračních teorií, které by se na tom mohly podílet.

Nutno předeslat – i fakta, která jsou zde představována, až na malé výjimky nepocházejí z oficiálních míst. Je tedy třeba na ně tak nahlížet a brát je s jistým nadhledem. Část z nich se však objevila například v úspěšném světovém knižním bestselleru Michaela Morise Co nesmíte vědět, jiné lze najít na různých (i českých) webech, zabývajících se formou alternativního zpravodajství.

Osud měny je vždy osudem národa. Blíží se světová měna?

Finanční expert Franz Pick prý razil větu: „Osud měny je vždy a vždy bude osudem národa.“ Když ji přizpůsobíme současné éře globalizace, potom by mohla znít takto: „Osud světové měny je a vždy bude osudem světa.“ Je skutečně nyní ve hře? A pokud ano, máme se jí bát? A může se na tom všem podílet například i vývoj na Ukrajině? Zkusme to rozplést.

„Světová měna by znamenala konec veškerých regionálních měn jako euro, dolar nebo libra. Její příznivci míní, že tato jediná měna by znamenala konec měnových krizí a směnných kurzů a tím pádem též poplatků za výměnu peněz. Znamenala by však též konec individuální svobody a konec všech liberálních a ekonomických představ. Pokud by totiž všechny státy a měny byly stejné, jednalo by se o supersocialismus nebo čistý komunismus,“ vysvětluje Michael Moris v knize, která byla přeložena do řady světových jazyků.

Světová měna nablízku stejně jako otrokářství?

A jak dodává, světová měna by znamenala to, že by všichni museli i stejně hospodařit. „Všichni by si byli rovní – až (opět?!) na pár rovnějších. Za světovou měnou by ale velmi rychle zřejmě přišel bezhotovostní platební styk. A právě tím by se nakonec z každého účastníka udělal ovladatelný otrok systému,“ varuje autor knihy.

Podle něj přitom stačí se podívat do Evropy. „Zavedení eura přineslo v rozporu se všemi sliby v jednotlivých státech pouze nevýhody. Proč by tomu tedy mělo být jinak u světové měny?“ ptá se a připomíná nedávnou historii.

Již tomu bude prý pět let, kdy ruský prezident představil minci nové světové měny…

Při vrcholném setkání G8 v L`Aquila v červnu 2009 představil prý tehdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv minci, která měla být návrhem světové měny pro sjednocenou budoucnost. Byl to prý jasný pokus o nahrazení vedoucího postavení dolaru jinou měnou.

„Tato v Belgii ražená mince byla předvedena všem účastníkům G8. Honosí se anglickým nápisem Unity in Diversity (Jednota v rozmanitosti). Je dokladem toho, že jsou již mincovny na nástup jednotné světové měny připraveny? Podle jedné zasvěcené osoby, se kterou jsem měl možnost hovořit, Evropská centrální banka po dohodě s FED (a zřejmě též s Ruskem) přinejmenším do roku 2007 začala s přípravami nové měny, jež původně měla vystřídat již v letech 2011 či 2012 euro. Nestalo se tak. Proč, to se lze jen domýšlet,“ uvádí dále Moris.

Konstatuje též v těchto souvislostech, že Rusko, Indie i Čína již delší dobu zpochybňují budoucnost dolaru jako hlavní světové měny. „Čína od roku 2009 apeluje na to, aby byl dolar nahrazen skutečnou světovou měnou, kterou by mohl vydávat Mezinárodní měnový fond, díky zvláštním právům čerpání. To jsou práva, která vycházejí z čerpání bezhotovostní měny, která má MMF povolena již od roku 1969,“ podotkl ještě autor knihy Co nesmíte vědět.

Dluhy, které již systém nemůže zvládnout

Pojďme však dál. Spisovatel připomíná, že Banka pro mezinárodní platby (BIZ) ve zprávě z března 2010 oznámila, že všechny členské státy světa jsou natolik beznadějně zadlužené, že stávající finanční systém vlastně už nepůjde zachránit. Ukazuje, jak od roku 2007 během následujících 4 let stoupaly dluhy v různých členských zemích. Opět to tak prý zapadá do informací všech velkých organizací spojených s bratry Rockefellery (Spojené národy, BIZ a MMF), které zveřejňují neochvějně další a další data, jež mají doložit, že nástup světové měny je nevyhnutelný.

Tempo globálního zadlužování však od doby, kdy Moris psal knihu Co nesmíte vědět, ještě zrychlilo. Částka zadlužení vyrostla od prvních příznaků finanční krize v posledních letech o více než 40 procent na 100 bilionů amerických dolarů. Vlády světa totiž byly nucené si půjčovat, aby své ekonomiky vytáhly z recese, zatímco společnosti využívaly výhod rekordně nízkých úrokových sazeb. Vyplývá to z jedné z posledních zpráv Banky pro mezinárodní platby – vypořádání (BIZ).

Skok v zadlužení, jak ho změřila v Basileji ve Švýcarsku sídlící BIZ ve svém aktuálním kvartálním přehledu, je přitom téměř dvojnásobkem amerického hrubého domácího produktu…

Víte, kolik je na světě skutečných peněz? Jen 7 procent z celého objemu…

„Pro šedé eminence z řad finanční elity by světová měna byla zcela jistě krokem k totální kontrole. Při existenci jediné měny se totiž množství peněz v oběhu dá lehce manipulovat, vyrábět i inflaci, jak se zlíbí. K jiné měně utéct nelze. Není. Nehledě na to, že světová měna by skutečně brzy znamenala, jak jsem naznačil, spíše bezhotovostní platební styk,“ pokračuje dál Moris. A přidává zajímavost: Víte, kolik peněz, s kterými se nyní ve světě obchoduje, je skutečných? Maximálně prý pouhých 7 procent.

Sebevraždy – vědí bankéři něco, s čím nejsou schopni žít?

Je tedy zřejmé, že poslední roky jsou pro ekonomy i politiky rozhodně velmi těžké a složité. Hospodářská recese drtí velkou část světa a odráží se v mnoha oblastech. Jenomže přísné regulace ze strany vlád, ztráta renomé či podlomené „finanční zdraví“ bank – to nejsou jediné potíže, jež sužují světový finanční sektor. V poslední době se v médiích objevují i další negativní zprávy. Bankovní domy totiž čelí vlně sebevražd.

Od začátku letošního roku se už sedm lidí z nejvyšších pater světového bankovnictví dobrovolně rozhodlo skoncovat se životem. Co vlastně za tím stojí, že si bankéři sahají na život? To nedokážou rozlousknout ani novináři, ani odborníci. Alespoň ne veřejně a oficiálně. Možná nejblíže pravdě bude ale teorie o tom, že příčina se může skrývat v rozsáhlém vyšetřování bank, které vlády a úřady spustily takřka souběžně s vypuknutím finanční krize.

Při tom inspektoři odhalili praní špinavých peněz či rozsáhlé manipulace na akciových a komoditních trzích. Jak uvedly před několika dny Novinky.cz, podle Christine Mourtierové z Americké nadace pro prevenci sebevražd za tím může stát též takzvané „uklízení“ v bankovnictví. To lze přeložit jako propouštění desítek tisíc zaměstnanců – mimo jiné třeba i těch, co pracují jako investiční bankéři na Wall Street.

A opět je na scéně – globální konspirace?

Zajímavé informace o tom, co vše může být ale ve hře, přinesl též nedávno i alternativní zpravodajský server AC24. Ten informoval o bývalé vedoucí poradkyni Světové banky Karen Hudes, která strávila několik posledních let svého života úzkou spoluprací s vynašeči celého světa, aby vrhla světlo na to, co nazývá „globální konspirací“.

Hudes, prý ještě v době, kdy pracovala pro Světovou banku jako člen jejího právního týmu, odhalila tolik korupce, že už dále nevydržela mlčet. Postupovala poté řádnými cestami, aby svá zjištění ohlásila. Jenomže její požadavky byly ignorovány všemi místy, na která se obrátila. A tak prý udělala to, co by udělal každý poctivý člověk. Vyšla s tím na veřejnost například v interview s Future Money Trends.

Karen Hudes v rozhovoru, kde se nevyhýbala ani tématům jako hrozící světový finanční kolaps, bankovní machinace na nejvyšší úrovni, Snowdenovi, falešným vlajkám, bývalým americkým prezidentům a jejich podivným úmrtím i tajemstvím Vatikánu, mnohé šokovala. Přesto lze na zmiňovaném webu i v češtině některé její výroky číst. ParlamentníListy.cz z nich vybírají pouze ty, které se týkají financí a ekonomiky. Úsudek si pak musí každý čtenář udělat sám.

  • Ty banky, které jsou příliš velké, aby padly, ty ve skutečnosti tvoří jediný bankovní kartel. A tahle skupina všeobecně skupuje politiky. Existují takové tajné společnosti jako maltézští rytíři, a ty lidi povyšují a zajišťují, že takoví lidé se pak stávají strážci přístupových bran.
  • Pokud by se dovolilo, aby došlo ke ztrátě důvěry v americký dolar, vstoupili bychom do čehosi podobného temnému věku. Nebyli bychom schopni platit za mezinárodní obchod. Měli bychom tu mor… Měli bychom tu masové hladovění…

Jako úplnou tečku všem výše uvedeným „tak trochu jiným“ informacím lze pak připomenout i fakt z kategorie též odborníky a vědci ignorované a mnohdy vysmívané. Astroložka Eva Prokešová, která se však zároveň zabývá i mezinárodními vztahy a ekonomikou, což bylo oborem, který vystudovala, totiž při dotazu ParlamentníchListů.cz na to, co vše může mít za následek krize na Ukrajině, prozradila mimo jiné i následující věci, které prý vidí v postavení hvězd a planet pro příští roky.

Spojené státy jsou vyčerpané. A to ještě prý není konec…

Prokešová si všímá například toho, že Spojené státy jsou v přípravné fázi na rok 2015. „Od března 2014 s obavami sledují, co se děje ve světě, a vydrží jim to až do listopadu následujícího roku. Nesouhlasí, ale nemohou s tím nic dělat. Je to další ze série problematických tranzitů, které běží horoskopem USA jeden za druhým již od roku 2008. Šest let je dlouhá doba, a proto Spojené státy začínají být vyčerpané. Těžké období jim ale nekončí. V roce 2015 se k tomu přidají ještě zásadní problémy s financemi, které budou naprosto dominantní,“ upozornila Prokešová.

Podle ní situace na Ukrajině je i zákulisním bojem mezi dvěma velmocemi – Ruskem a USA. Budou tedy i v následujících týdnech probíhat různá zákulisní politická vyjednávání a rozhodnutí a příprava alternativních variant.

„Od května je jasné, že v tom celém sehrají roli i peníze. Finanční situace USA je totiž ohrožena, začíná se houpat, i když zatím ještě snesitelně,“ popsala ParlamentnímListům.cz Prokešová.

Podle ní těžko zvládatelné finanční problémy přinese Spojeným států ale už rok 2015.

Ameriku čeká nová etapa dějin. A svět hubené roky, varuje astroložka

„Načne se tím další kapitola jejich dějin. Naposledy se podobným způsobem nadepisovala kapitola v roce 2001, kdy útoky na Dvojčata zavdaly prostor pro kontrolu v řadě oblastí pod hlavičkou obrany proti teroristickým útokům. Teď přijdou problémy s dolarem, které potrvají – a ráda bych byla, abych se pletla ve výkladu – někdy do roku 2022. A protože USA jsou silnou ekonomikou a dolar je významná rezervní měna, o své problémy se s námi – tedy zbývajícím světem rychle podělí. Odhaduji, že na EU dopadnou s ročním až dvouletým zpožděním, pak se to začne týkat i nás tady v Česku,“ varuje astroložka před ekonomickým výkyvem, o kterém však mluví i řada odvážných ekonomů.

Důsledkem toho prý bude, že do roku 2022 musí lidstvo počítat s tím, že možná potrvají takzvané „hubené roky“.

Přijde období růstu. Ale co se stane před tím?

„Ekonomicky to opravdu nebude nic moc. Když bych se měla rozmáchnout hodně do budoucna, tak někdy po roce 2026 čekám cosi jako devadesátá léta minulého století. Asi se předtím ale musí něco stát, aby bylo zase z čeho růst,“ uzavřela Prokešová svůj výhled do budoucnosti.

Co by se mělo před tím odehrát, však neupřesnila, a tak je na každém samotném, aby si dosadil budoucí vývoj a jeho možné scénáře.

Tajné spolky, pseudoelita a (ne)mocní v pozadí. Spisovatel odhaluje spiknutí proti světu

Elitní skupiny rekrutující se z horních deseti tisíc si dodnes libují v tradici prastarých mystických kultů a okultních nauk. Platilo to již jak pro středověké spolky, stejně jako třeba pro Ku Klux Klan, bonesmany či jiné tajuplné spolky, jako i Bohemian Club (nezaměňovat se sportovním klubem). Ovládají však svět a vývoj událostí, proto se nabízí otázka, do jaké míry mohou lidstvu škodit.

Lze ovlivnit a měnit politiku? Nebo jde jen o iluzi hrátek, u kterých za nitky tahají nahoře neznámí mocní? I o tom je kniha Spiknutí proti světu od autora Andrease von Rétyie, kterou vydalo v edici Největší záhady světa nakladatelství Dialog. Ačkoli se někomu mohou zdát teorie autora přitažené za vlasy, jisté historické milníky, které ovšem staví do poněkud odlišného světla, než jsme zvyklí vnímat, za zamyšlení stojí.

Autor mimo jiné uvádí, že například zmíněná tajná společnost Bohemian Club se schází každé léto. V nejužším kruhu se přitom prý její příslušníci oddávají výstředním sexuálním praktikám. Spolek se ale také věnuje i obřadům v duchu původních parthských kultů ohně, během nichž jsou symbolicky páleny všechny starosti světa. Ovšem nutno dodat, že jde o starosti společenské elity, nikoli starosti obyčejných lidí. (Bez zajímavosti není ani jistá souvislost s historií naší země. To, že od roku 1882 je patronem klubu Jan Nepomuk. Legenda totiž praví, že byl svatý Jan zabit v roce 1339 na příkaz Václava IV., krále Bohémanů a krále svatého římského impéria, protože nechtěl odhalit tajemství královny Johany. Svatý Jan Nepomucký tak symbolizuje právo soukromí Bohémanů. Pozn. red.).

Elity žijí ve vlastním světě, jejich konání vyvolává strach

Jak víme, elitní skupiny drží přirozeným způsobem při sobě. Žijí ve vlastním světě a udržují si od ostatních lidí odstup. Stejně tak se chová například i další organizace z řádu tajných či alespoň konspirátory označovaná za kontroverzní – CFR (vysvětlivka níže). Je nezvykle početná, poněvadž sdružuje několik tisíc členů (i zde pak existuje úzké jádro zasvěcenců, kteří se objevují v mnoha dalších tajných spolcích typu Skull and Bones, což přeloženo do češtiny znamená Lebka a hnáty), kteří jsou samozřejmě často ve vedoucích pozicích celosvětových koncernů. „Tím chobotnice svými chapadly obtáčí celou zeměkouli, i když rozhodující činitelé nesedí přitom ve vládních křeslech, ale především též v palácích vojenskoprůmyslového komplexu podporovaného tajnými službami,“ upozorňuje autor knihy Rétyi.

Podle něj žijeme ve světě, jehož chod je stále více řízen novodobou iluminátskou elitou. Mnohé oblasti veřejného života jsou pod bezvýhradnou kontrolou mainstreamu, který zároveň určuje, v co se bude věřit a co se bude učit. „Důležité přitom je ale hlavně to, co není nikdy vyřčeno. I proto se mnohé podstatné zprávy v médiích vůbec nevyskytují, zatímco nepodstatné hlouposti dostávají palcové titulky. Kdo ovládá média, ovládá veřejnost,“ dodává spisovatel v knize Spiknutí proti světu.

Ocenění jen „vhodným“ novinářům?

A na důkaz svých závěrů upozorňuje na to, jak byl roku 1915 do řádu Skull and Bones přijat jistý Archibald McLeish. Záhy se stal též prvním ředitelem Nieman Foundation for Journalism – nadace, která oceňovala stovky schopných a „vhodných“ novinářů, jejichž práce se ubírala vhodným směrem. „Je více než jisté, že kariéru totiž udělá jen ten, kdo pochopí, co se od něj žádá. Na rozdíl od totalitních režimů postupují současní ovlivňovatelé šikovněji a nechávají zaznít i kritické hlasy – jen však do jisté míry. Skutečně nebezpečná témata jsou smetena ze stolu, stejně jako jsou smeteni, případně zlikvidováni, nepohodlní svědkové,“ konstatuje Rétyi.

A přidává další souvislosti. „Něco podobného se stalo po 11. září 2001. Od marného pátrání po iráckých biochemických zbraních se datují záhadná úmrtí v řadách mikrobiologů. Stali se nepohodlnými, poněvadž při inspekcích prostě nic neviděli. V nebezpečí jsou i příliš zvídaví právníci a novináři, kteří jsou na stopě rejdům mocných světa. Podobná vůdčí vrstva, jakou známe z USA, totiž vznikla též v současném Rusku. Proto není asi náhodou, že tam od rozpadu Sovětského svazu přišlo za podivných okolností o život více než 200 novinářů. Dříve bývali v ohrožení života, pokud psali kriticky o komunistickém režimu. Po rozpadu Sovětského svazu se novináři museli začít obávat jiných sil než KGB. Například Paul Klebnikov, který byl šéfredaktorem ruského vydání magazínu Forbes, tak dlouho čenichal v temných zákoutích ruské elity a zajímal se o zneužívání moci a korupci, což je globálním tématem, až ho někdo na ulici zavraždil,“ uvedl autor knihy.

Kdo se dostal na vrchol moci, pokládá se za všemocné bohy

Andreas von Rétyi připomíná ale i známý, mnohdy však pozapomínaný fakt, že myšlenky jsou lidským výtvorem. „Ti, kdo se však díky svým pronikavým ideím dostali až na vrchol moci, se bohužel přestávají pokládat za lidi a vidí v sobě všemocné bohy. Zbytek světa tak z jejich činů většinou žádný prospěch nemá, spíše naopak. Ostatně – mnozí z těchto mocipánů se na vrcholná místa nedostali proto, že mají výjimečné schopnosti, ale díky příslušnosti k vybraným rodinám. I proto se jejich příslušníci sdružují do nenápadných spolků,“ popsal. (A uvedl další příklad, tentokrát Řádu 322, což jsou údajně dědicové zaniklých německých iluminátů.)

Zmiňované spolky, u kterých vždy autor knihy nachází jistou spojovací nit, však mají i některé společné cíle. Jak už bylo řečeno – tím nejdůležitějším cílem je moc. I proto dospěli lidé, kteří se údajně v tajných spolcích sdružují a ovládají svět, jenž si touží podmanit, k tomu, že podněcovaný terorismus jim poslouží k ospravedlnění vojenských dobrodružství. A podle toho se tak prý chovají. Přesto stále existuje možnost, jak neblahý budoucí vývoj zvrátit.

„Velké plány jsou dávno hotové a nyní dochází k jejich postupnému naplnění. Světovládu je třeba uchvátit všemi prostředky. Pokud ale co nejvíce lidí pochopí, do jaké míry jsou historické události ovlivňovány několika málo osobami, tím větší existuje naděje, že bude tento zvrhlý vývoj ještě zastaven. Hrstka zákulisních vládců by měla poznat obyčejné občany a uvědomit si, že se člověk vyznačuje především lidskostí a jeho hodnota se neměří v první řadě mocí nebo bohatstvím. Problém je, že ta pseudoelita zatím pokládá lidská individua pouze za součásti manipulovatelné masy a pomocníky ke globální nadvládě,“ uvádí Rétyi.

Šílenství určuje historii

O tom, že v historii lidstva není současná etapa ničím výjimečným, asi není třeba pochybovat. Stejně tak jako o tom, že dějiny světa jsou hlavně dějinami válek a velikášství.

„Kolik válek bylo vedeno kvůli bludným představám? Šílenství určuje historii. Stačí si otevřít podrobné dějiny světa na jakékoli stránce a vždy se dá najít text, který pojednává o dobývání, polních taženích, vraždách a smrti. Vždy v tom jde o moc. Proč se tak děje? Není ale pravda, že chod dějin nelze ovlivnit. Naopak – chod světa je cíleně řízen již stovky let. Stačí, když se spojí několik vlivných osobností a už se planeta řítí do neštěstí. Jednotlivci tak dokážou přinést zkázu celým národům,“ varuje autor knihy, ve které se snaží nastínit, kde všude takoví jedinci mohou být a s čím je možné je spojovat.

I proto varování ještě posiluje. „Dějiny jsou velmi často vytvářeny duševně nemocnými osobnostmi. Zná je každá epocha, každé století – jde o individua hnaná kupředu neutišitelnou touhou po moci, ochotná učinit vše, jen aby se stala nesmrtelnými. A je jim úplně jedno, že do neštěstí kvůli tomu uvrhnou třeba i miliony lidí. Namátkou se dá z dávnější historie připomenout Ramses II., Alexandr Veliký, Caesar, Napoleon Bonaparte… Z té bližší historie jména připomínat netřeba. Společné mají však jedno – jsou to divoši dějin, opojeni mocí, která jim umožňuje dělat cokoli,“ vyjmenovává Rétyi.

Do jaké míry lze jeho apely, vyjmenované události zasazené do souvislostí i teorie brát vážně a kdy se jimi nezabývat, nechávají ParlamentníListy.cz již na čtenáři samotném.

Co je to Council on Foreign Relations (CFR)?

Jde o Radu pro zahraniční vztahy, není to tedy žádná tajná společnost či tajný spolek, přesto do souboru společností, kterými se zabývá autor knihy, patří. Základním jejím heslem je pluralismus, hovoří se o ní jako o jistém výtahu k moci.

Má přibližně 4000 členů, mezi kterými jsou významná jména z nejrůznějších oblastí veřejného i méně veřejného života. Do řad CFR vstupují nejen lidé toužící po politické kariéře, ale i významní podnikatelé, vědci a zástupci médií. Nutno však vědět, že ne každému se to podaří jen na základě vlastní touhy.

Kandidáta musí písemně doporučit osvědčený člen a minimálně další dva musí návrh podpořit (znamená to, že musí být shromážděny minimálně čtyři doporučující dopisy). Šanci mají přitom jen lidé do 34 let věku. Doporučení pak zkoumá blíže neznámá skupina vedení této organizace. Z CFR se stává jakási supervláda, která stojí nad zájmy vlád zemí.

Bývalý člen CFR Caroll Quigley přitom prozradil, že cílem CFR je zrušení národních hranic. Padnou-li tedy hranice, zavládne velká jednota, všichni lidé budou bratry a sestrami a nebude pak docházet k válkám? „Naivní, že? Mírovou cestou nikdy světový jednotný národ vzniknout nemůže. I to je důkaz toho, jak jsou autoři tohoto návrhu a mocní v pozadí zcela mimo realitu,“ napsal Rétyi v této souvislosti.

Podobné teorie, i když spíše z ekonomického pohledu, přináší i Morris

Pravidelní čtenáři ParlamentníchListů.cz vědí, že autorů, zabývajících se shromažďováním faktů o tom, že mocní v pozadí touží ovládnout svět a zavést takzvaný Nový světový řád, je však na celém světě hodně. To, že západní svět patří již jen několika rodinám, a ty nyní už chtějí i celý jeho zbytek, píše ve své knize, která se stala světovým bestsellerem, i Američan Michael Morris. Nutno poznamenat, že nezůstává jen u pouhého konstatování, ale v knize „Co nesmíte vědět“ detailně rozebírá fakta a události z hlediska světové ekonomiky, které ho k jeho přesvědčení či podezření vedou.

Ta pokládá za jasné odkazy například mimo jiné to, že bankovní kartel usiluje o zavedení jediné měny pro celý svět. Všímá si toho, že od roku 2008 o tom hovoří otevřeně i řada politiků, včetně Mezinárodního měnového fondu IWF a EZB.

Kdo je autorem knihy Spiknutí proti světu?

Andreas von Rétyi se už více jak dvacet let jako nezávislý publicista a známý autor literatury faktu zabývá vědeckými otázkami, přičemž se věnuje zejména brizantním tématům, sleduje tajné vojenské projekty, utajené pochody v řadách mocenské elity naší planety a v neposlední řadě rozpory v klíčových událostech světových dějin. Má na svém kontě již řadu bestsellerů. Jeho práce byla oceněná mimo jiné v publikaci Who´s Who in the World, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Konspirace velkého prognostika: Jen několik rodin chce ovládnout celý svět

Zdá se být naprosto jasné, že nás s eurem někdo vědomě oklamal. Ale s jakým cílem? Pasti s úvěry a dluhy účinkovaly přece docela dobře i v případě jednotlivých měn. Rozluštit (nejen) tuto záhadu se pokouší americký autor bestsellerů s konspiračními náměty Michael Morris.

Ten ve svých knihách konstatuje jeden základní fakt: Že západní svět patří jen několika rodinám, a ty nyní už chtějí i celý jeho zbytek. Ovšem nutno poznamenat, že nezůstává jen u pouhého konstatování, ale například v knize s názvem „Co nesmíte vědět! detailně rozebírá fakta a události, které ho k jeho přesvědčení či podezření vedou.Angličané sice byli při zavádění eura jednou z hybných sil, sami ale nebyli tak hloupí (či slabí), aby se své anglické libry vzdali. Zavedení eura a začátek zkázy Evropy umožnila smrt Alfreda Herrhausena, manažera s rozumem a svědomím. Nepostavil se totiž jen proti euru, ale usiloval odvážně též o prominutí dluhů zemím třetího světa. Jak Morris připomíná, podobné myšlenky měl i prezident Treuhadanstalt (úřadu spravujícího majetek v SRN) Detlev Rohwedder. Oba muži byli zavražděni, pachatelé nikdy nebyli dopadeni. Cesta, o které mluvili a prosazovali ji, tak byla uzavřena.

Jediná měna pro celý svět?

Podle amerického spisovatele existují nyní jasné odkazy k tomu, že bankovní kartel usiluje o zavedení jediné měny pro celý svět. Všímá si toho, že od roku 2008 o tom hovoří také řada politiků, Mezinárodní měnový fond IWF a EZB. „Pokud je tohle tím plánem, potom zavedení eura pomohlo udělat velký krok dopředu,“ domnívá se Morris.

K euru pak poznamenává i to, že všechny země eurozóny čekají velmi těžké časy (kniha v ČR vyšla v roce 2012, ve světě o rok dříve, pozn. red.).  „V roce 2011 se ceny v eurozóně mohou zvednout na dvojnásobek. Víme, že v Řecku již v druhé polovině roku 2010 spotřebitelské ceny přímo explodovaly a Řecko se velmi rychle přiblížilo k hyperinflaci. Pokud Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko nevystoupí z eurozóny, čeká stejný osud i další členy eurozóny. Co to znamená, možná tušíte, ale věřte mi, prosím, že bych si to nikdy nepřál,“ konstatuje Michael Morris. Přiznává ale, že neví, jak dopadům zabránit.

Tiskem dalších peněz a poskytováním dalších a dalších půjček určitě ne. Před hrozícím krachem společné měny se nabízí pouze jediná úniková cesta – prominutí státních dluhů. „Avšak na tomto poli nebudou bankéři jistojistě chtít spolupracovat, protože sami učinili vše pro to, abychom se dostali tam, kde právě jsme. Děsí mě, že jsme dosud všichni vážnost situace podceňovali. Co v lednu 2011 začalo v arabském světě, je bezpochyby začátkem něčeho nevypočitatelného – přinejmenším z mého pohledu,“ obává se autor knihy Co nesmíte vědět.

Lidé se postaví na odpor, hlavně ti mladí, předvídá americký prognostik

V daných souvislostech pak upozorňuje na slova newyorského trendového prognostika Geralda Celenta.

„V roce 2011 hra skončí. Již není žádná možnost ani důvod to protahovat. Ve Španělsku je míra nezaměstnanosti mezi osmnácti až šestadvacetiletými lidmi kolem padesáti procent, evropský průměr činí něco kolem 35 procent. I univerzitní diplomy jsou k ničemu. Kromě toho se krátí sociální dávky, národ je vyvlastněn. Lidé se pomalu probouzí, začínají chápat, co se děje. Mládež se dává dohromady. Musíme zdolat hory dluhů a vrchol zůstává v nedohlednu. I proto v Evropě budeme svědky stále častějších studentských bouří a nepokojů. Ani v USA se neděje nic jiného, jen tam vše probíhá pomaleji. Ale semknou se nakonec lidi na celém světě, protože hlavně ti mladí jsou propojeni po síti. A postaví se na odpor,“ pronesl prognostik vizi nejbližší budoucnosti. Nutno dodat, nastiňující, že nebude právě poklidná…

Základním mottem, které se prolíná celou knihou, je přitom to, co bylo uvedeno výše. Že pouhých několik rodin chce ovládnout celý svět. A nejde prý o rodiny, které by se objevily nově, až v posledních letech.

„Již několik staletí všechny západní státy, vlády a ekonomiky a jejich měny ovládá několik málo evropských rodin. Přibližně před sto lety převzaly tytéž rodiny vládu také nad Spojenými státy. Tyto superbohaté klany se bez pochyb snaží ovládnout Zemi a ve jménu Nového světového řádu plánují zřízení světovlády a zavedení jednotné světové měny. Státy přitom chtějí připravit o nezávislost a jejich měny zrušit,“ popisuje Morris.

Mýtus, spiklenecká teorie nebo fakt?

Podle něj má novou světovou vládu sestavit elita, která věří tomu, že jako jediná je k tomu oprávněná a způsobilá a geneticky nadřazená. „Pokud uspěje její taktika, získá totalitní moc nad celosvětovou populací. Malá privilegovaná horní vrstva by ovládala zástupy otroků. Sotva koho překvapí zjištění, že onu tajemnou horní vrstvu tvoří nejdůležitější zástupci vysoké evropské šlechty spolu s americkou finanční elitou. Převážná většina lidí nemá ani tušení, že tato vláda vůbec existuje. Jiní o ní možná slyšeli, ale považují ji za mýtus či pouhou spikleneckou teorii, v které si nechtějí připustit, že by politici byli pouhými loutkami, které na provázcích vodí zpozadí ti, kteří mají peníze,“ říká autor knihy, která zaujala na celém světě.

Mimo jiné v ní pak uvádí citát, který pronesl Mayer Amschel Rothschild (1744 až 1812):

„Dejte mi kontrolu nad měnou jednoho národa – potom mi bude zcela lhostejné, kdo píše zákony.“

Dojde prý i k redukci obyvatel Země?

I to je prý možná důvod, proč více než dvě stě let kolabuje v pravidelných intervalech světové hospodářství. „Přesně naprogramovaný je i nadcházející burzovní krach – ten tu bude zanedlouho. Kolaps přeorganizuje peníze, a tím moc zdola nahoru. Znovu a znovu se necháme nachytat na stejný a starý trik jen proto, že pouze několik lidí chápe, jak funguje globální finanční systém. Zdánlivě je komplikovaný, ale v tom je záměr. Ve skutečnosti je totiž velmi jednoduchý,“ odhaluje Michael Morris s tím, že plány lze již vnímat naprosto veřejně, z otevřených zdrojů. Jen je málokdo chce chápat v celistvosti…Mimo jiné v nich má být uvedeno to, že bude muset dojít prý k nutné redukci obyvatel planety.

Shrnuto, podtrženo: Autor odhaluje v knize, kterou vydalo nakladatelství Anch Books, propletení aktuálních firem nejmocnějších bankéřských rodin světa, koncept Mezinárodního měnového fondu o výživě obyvatelstva a alternativní řešení v hospodářské a sociální oblasti.

V některých zemích ho zakazují, přesto se nevzdává. Upozorňuje: Tajný plán se naplňuje

Je to snad největší podvod v dějinách Spojených států a ví přitom o něm jen málokdo. O co se jedná? ParlamentníListy.cz se pokusí to spolu se spisovatelem Janem van Helsingem odhalit. A jelikož se prý dají najít i jisté souvislosti s biblickou knihou Zjevení sv. Jana, pozornost soustředíme v následujících řádcích i na symboliku čísla 666.

Takže začněme po pořádku. Podvod prý spočívá hlavně v tom, že FED má tím, že vlastní státní obligace, zástavní právo na státní a soukromé pozemky a půdu Spojených států. Jak ale upozorňuje Jan van Helsing v díle Ruce pryč od této knihy, všechny soudní procesy, které ve prospěch odvolání tohoto zákona proběhly, byly doposud neúspěšné. „Když se prezident John F. Kennedy jako první pokusil nařízením zamezit moci FEDu, jak to s ním dopadlo, ví celý svět…“ konstatuje Helsing s tím, že se pochopitelně dá namítnout, že jde o spekulaci. Ovšem, že by na ní něco přece jen mohlo být, poukazují příznivci konspiračních teorií. Ukazují na to, že prvním úředním aktem jeho nástupce ve funkci hlavy Spojených států (Lyndon B. Johnson) bylo zrušení tohoto nařízení.

Autor zmiňované knihy poukazuje pak ale i na celou řadu dalších námětů, které mohou lidem na celém světě vrtat hlavou, poněvadž v nich může spočívat nebezpečí. Upozorňuje zároveň však na to, že někteří jedinci mohou pod tíhou prohlédnutí toho, co se kolem nich děje a získáním informací, které jim do sebe zapadnou, získat pocit „vyvolenosti“.

„Neumějí s tím pocitem však naložit, i kdyby tomu tak bylo. Někteří tací mohou doslova ‚zešílet‘ a ztratit půdu pod nohama. Protože jejích ego (ne duše) se cítí povoláno k vyšším cílům a kvůli tomu zanedbávají svoje povinnosti a ztrácejí se ve fantazijních představách a nejrůznějších chorobných výplodech mozku. Nakonec to pak s nimi bývá horší ještě než před ‚poznáním‘,“ varuje Helsing před nesprávným nakládáním s informacemi, které se pokouší ve svých knihách skládat do sebe jako mozaiku.

„Mnozí lidé čerpali impulsy z mých knih a začali jinak pohlížet na svět. Byl jsem poučen, že někteří s těmito poznatky nedokázali vůbec zacházet – přepadl je strach, paranoia nebo je přepadl ještě větší hněv,“ konstatuje autor další z knih, které jsou v některých zemích dokonce zakazovány. Příznivci konspiračních teorií od něj ale dostávají maximum toho, co hledají. Proto se s ním vypravme za tajemstvím čísla 666 a možným odhalením toho, co za tím hledat v současném světě kolem nás. Opět lze totiž za tím hledat peníze a snahu o ovládnutí.

Znak medvěda nebo čárový kód?

V proroctví indiánů kmene Hopi se říká: Bez znaku medvěda nebude moci nikdo prodávat ani kupovat. Když se tento znak objeví, nastane prý třetí světová válka. Můžeme na to pohlížet jen jako na nevinnou legendu, ale pokud si porovnáme znak medvěda (tedy to, co vyryje svými drápy třeba na dřevěnou desku) a porovnáme ho s čárovými kódy, které známe ze současných obchodů – podobnost lze nesporně najít. Když k tomu přičteme fakt, že indiáni nemohli mít samozřejmě před staletími představu, jak čárový kód může jednou vypadat, připustit se může to, že měli možná skutečně poměrně jasnou vizi.

Západní svět nyní bez čárových kódů už není schopen existovat. A objevují se stále častěji informace o tom, že kód budou v blízké budoucnosti nosit i lidé někde na těle pod pokožkou – například místo kreditní karty (zatím se používají například „jen“ hodinky, bezkontaktní karty či jiné předměty, ale… – pozn. red.).

A tím se přibližujeme k onomu mystickému číslu složenému ze tří šestek. Pokud se někdo zabývá detailněji symbolikou čísla 666, pak jistě již zaznamenal, že největší počítač na světě je nazýván „La Béte“ – což do češtiny přeloženo znamená Zvíře. To je biblické spojení, které přitom lze najít v knize Zjevení svatého Jana s tímto číslem. Samozřejmě, může jít o náhodu, poněvadž se dá říct a platí to, že když chceme najít někde souvislosti a dáme si s tím trochu práce, najdeme je mnohdy až v překvapivých formách. Na druhou stranu je třeba realisticky poznamenat, že to, že je najdeme nebo nějak vyhodnotíme a poskládáme, neznamená, že se mýlíme.

Ale pojďme s číslem 666 pokročit dál. Číselný kód Světové banky je totiž rovněž 666,  stejné číslo se dá najít vytištěné i na kartách australské národní banky. Číselným kódem pracoviště pro zúčtování šeků indických bank v Bombaji je opět 666,  stejně tak i nové americké kreditní karty se chlubí v předčíslí 666. A aby těch náhod nebylo málo, pak je třeba doplnit i to, že počítačový systém Olivetti – Computer –Systém P 6060 používá rovněž čísla, a ta začínají – jak jinak – 666…

Kreditní karty – pekelný plán bankéřů?

Nyní je třeba v hledání možných souvislostí si položit otázku: Kdo zavedl systém kreditních karet a již v různých oblastech používá i tetování laserem? Jak Jan van Helsing odpovídá: Soukromí bankéři – právě ti, kteří v roce 1913 zavedli Federal Reserve System, řídí Wall Street, koncerny a celé země…

Zotročují svět úrokovým systémem, zamýšlejí také využít uměle vyvolaný bankovní krach (například pod hrozbou terorismu či hrozící války). To by jim mělo pomoci k tomu, aby vyměnili hotovostní platby a peníze za umělohmotné a zvládli tak další milník na cestě k jedné nadvládě a Novému světovému řádu,“ upozorňuje autor kontroverzních knih.

Podařit by se to bankéřům a těm, kteří chtějí vybudovat Nový světový řád, mělo podle něj pomocí inflace. Aby hospodářství v určitém bodě mohlo vůbec fungovat dál, bude třeba natisknout další peníze – to je známo již z historie. Nabízí se ale ještě jedno řešení.

„Anebo zřídit novou jedinou hlavní měnu. Ale protože by se v krátké době nemohlo stihnout vytisknout a distribuovat dostatečné množství peněz (obyvatelstvo se totiž od posledního bankovního krachu hodně rozmnožilo), může být jen otázkou času, než někdo oznámí geniální řešení – takzvanou bezhotovostní společnost, fungující pouze pomocí virtuálních peněz a kreditních karet.  A jelikož každý majitel účtu vlastní i kartu, lze pak prohlásit, že když budou všichni platit jen jimi, může pokračovat obchodování,“ uvádí Helsing. Vše zní poměrně logicky, nekonfliktně, nenápadně. „O kurzy jednotlivých měn se konzument starat nemusí, to zařídí šéfové a Big Brother na Wall Street. No a tím se dá soudit, že se Zjevení sv. Jana naplnilo… Nebo zvolna, zato jistě, naplňuje,“ dodává autor bestsellerů s touto tematikou.

Úryvek z knihy Zjevení sv. Jana:

…nechá dát znamení na pravou ruku nebo na čelo (čipy se nabíjejí střídáním tepla – a právě na těchto dvou místech lidského těla k němu dochází nejčastěji), takže nikdo nebude moci prodávat ani kupovat, nebude-li mít toto znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména. Zde je zapotřebí moudrosti. Kdo tomu rozumí, ať spočte číslo té šelmy, neboť je to číslo člověka. To číslo je 666.“

Země, které mají nakročeno být bez peněz, jsou i v Evropě

Švédsko, které v roce 1661 zavedlo do oběhu první bankovky na světě, má nyní šanci stát se pro změnu první zemí, kde se úplně vzdají plateb v hotovosti. Již dnes se tam totiž provádí hotově jen 3 procenta celkových transakcí, zatímco v celé Evropské unii se toto číslo zatím stále pohybuje na 9 procentech. Dobrou zprávou pro ty, co se trendu chtějí obávat, že v Česku takové novinky plošného charakteru zatím v nejbližší budoucnosti asi čekat nemusíme.

Vrátíme-li se ale na sever Evropy, v současnosti se tam banky se vším úsilím snaží, aby se platit kartou dalo úplně všude. Velký ohlas tam vloni vzbudil i církví zveřejněný příběh, který odhalil, že na jednom místě na žádost farníků zavedli už možnost příspěvku církvi nikoli v hotovosti, ale kartou.

Záleží na úhlu pohledu – někomu svět bez peněz nevadí…

Krok, před kterým byla však do světa vyslána řadou osobností, včetně spisovatele van Helsinga, varování, má však jak odpůrce, tak i své příznivce. Ve zmiňovaném Švédsku je jeho příznivcem například Björn Ulvaeus, bývalá pěvecká hvězda skupiny ABBA. „Nevidím žádný důvod, proč bychom se neměli vzdát hotovosti,“ říká a přiznává, že je skutečně aktivním zastáncem zrušení hotovosti. Podle něj hotové peníze dělají život jednodušší stejně pouze zlodějům.

I proto web telegrafist.org letos informoval o tom, že tři ze čtyř největších bank ve Švédsku již oficiálně uvedly, že opravdu budou bojovat za zrušení hotovosti.

Zdá se tedy, že i další informace mohou zapadat do mozaiky, kterou poskládal Jan van Helsing ve svých knihách, které se zabývají fakty, ale i dohady o tom, jak skupinka mocných plánuje převzít vládu nad zbytkem světa. A to i za cenu velmi radikálních postupů. Zmizely-li by totiž peníze, svět by zcela jistě fungoval i dál bez nich, ovšem na základě pouze dobře kontrolovatelných čipů a karet.

A Švédsko by mohlo být skutečným průkopníkem tohoto přerodu. Bez bankovek tam na počátku letošního roku fungovalo totiž již celkem 530 ze 780 poboček velkých bank, mnohé pobočky tam nejsou už vybaveny ani pokladnami.

Knihy Jana van Helsinga byly zakázané v Německu i Švýcarsku

Jan van Helsing dokáže šokovat, podařilo se mu to zcela jistě i v dílu nazvaném Ruce pryč od této knihy. Dvě jeho knihy z dřívějšího období byly přitom kvůli brizantním obsahům v Německu a ve Švýcarsku zakázané. I proto masmédia dodnes veřejnost spíše varují před jeho myšlenkami a mluví o něm jako o nejnebezpečnějším německém autorovi faktografické literatury.

Je totiž pravdou, že Helsing otřásá základy rozšířeného světonázoru. Rozhodnutí o tom, zda jde jen o poutavě sepsané konspirace, stejně jako v detektivce, či fakta, nad kterými stojí za to alespoň popřemýšlet, je na čtenáři samotném.

Kniha, z které je v článku citováno, byla vydaná slovenským nakladatelstvím ANCH Books.

Jan van Helsing provokuje již řad let

Německý autor, vlastním jménem Jan Udo Holey, prý odmalička přivykal samostatnému, na obecném a převládajícím mínění nezávislému myšlení a cítění, poněvadž jeho rodina byla spirituálně orientovaná.

V osmdesátých letech začal intenzivně cestovat a dodnes navštěvuje mnohé země světa. Na svých cestách pátrá po faktech osvětlujících pozadí záhadných přírodních jevů a společenskopolitických utajovaných skutečností. Nashromážděné poznatky, informace i fakta zveřejnil ve svých knihách, kterých dosud vydal deset.

Jeho první publikace Tajné společnosti odkrývala některá fakta na pozadí takzvaných konspiračních teorií a byla přeložena do osmi jazyků. Tři roky poté, v roce 1995, vyšlo pokračování, které však natolik pobouřilo jisté kruhy v Německu a Švýcarsku, že muselo být pod tlakem soudního rozhodnutí okamžitě staženo.

Vládci světa chtějí získat absolutní moc. Autora, který prozrazuje více, zakazují

Nepoložili jste si někdy otázku, proč musíte vlastně platit daně z toho, co jste získali vlastní prací? A proč zlato světa patří jen pár rodinám, které si rovněž z obchodu s diamanty a nerosty udělaly monopol? Rodinám, které před dávnými časy prohlásily, že jim tato Země patří a od těch dob tedy těží, co se dá…? Pokud ano, tak čtěte dál.

Pokud vám podobné dotazy vrtají hlavou, tak čtete správné řádky. ParlamentníListy.cz totiž nahlédly do díla Jana van Helsinga s názvem: Ruce pryč od této knihy. A i když by teoreticky, dle názvu, knihu měly odhodit, přinášejí z ní některé výňatky. Nutno upozornit na to, že dvě knihy německého autora Jana van Helsinga byly kvůli brizantním obsahům v Německu a ve Švýcarsku zakázané. Masmédia dodnes veřejnost varují před jeho myšlenkami a mluví o něm jako o nejnebezpečnějším německém autorovi faktografické literatury. Proč?

Helsing totiž otřásá základy rozšířeného světonázoru. Ten, kdo si však prý tuto knihu přečte, změní svůj postoj. Hlavně ten člověk, který má pocit, že se světem, v němž žijeme, není něco v pořádku. Rozhodnutí o tom, zda jde jen o poutavě sepsané konspirace, stejně jako v detektivce, či fakta, nad kterými stojí za to alespoň popřemýšlet, je na čtenáři samotném.

Pravdou je, že se v poslední době přece jen stále častěji objevují někdy už dokonce i v televizích, ale stále převážně hlavně na serveru YouTube, různé filmy a dokumenty o nebezpečí číhající z nastolení Nového světového řádu. Ať už si o tom jedinec myslí cokoli, pravdou je, že si k tomu v současné době lze přečíst i poměrně rozsáhlou řadu literatury. I kniha Ruce pryč od této knihy, vydaná slovenským nakladatelstvím ANCH Books, se k nim směle zařazuje.

Proč politici potápějí jednu věc za druhou?

A tak ještě jednou – nepoložili jste si někdy otázku, proč musíte vlastně platit daně z toho, co jste získali vlastní prací? A proč zlato světa patří jenom pár rodinám, které si rovněž z obchodu s diamanty a nerosty udělaly monopol? Rodinám, které před dávnými časy prohlásily, že jim tato Země patří a od těch dob tedy těží, co se dá…A vy přitom stále platíte daně a zlobíte se nad neschopností politiků, kteří úspěšně potápějí jednu věc za druhou. Kdysi v Japonsku by tito politici, v případě, že by za sebou zanechali takovou ostudu, sami spáchali harakiri. Dnes je za to odměňují vysokými důchody a pozicemi v koncernech.

V poslední době se v Německu a i ve světě něco, zdá se, přece jen pohnulo… Jak už bylo zmíněno, zaplavily nás knihy zaměřující se na politické pozadí, i když některé z nich pak opět zmizely kvůli soudnímu zákazu z prodeje. Mluví se v nich o tom, že ne všechno, co se nám politici a masmédia snaží namluvit, je totiž opravdu tak. Zdá se, že dlouholeté vymývání mozků pomocí učebnic, vědeckých i náboženských spisů, nemusí nutně zanechat otisky v našich hlavách navždy. Důležitou roli při vyhledávání a šíření alternativních informací hraje nyní i internet.

Společnost se tak postupně probouzí a nenechá se už tak lehce obelhávat. Lidé přehodnocují knihy dějepisu, zamýšlejí se nad věrohodností snímků o přistání na Měsíci a kvantové fyzice se podařilo zpochybnit teorémy prakticky všech vědních oborů.

Jak se pomocí tří světových válek uchopit vlády nad světem?

Autor Jan van Helsing rozebírá v jedné z posledních knih, které u nás byly zatím vydány, řadu teorií – o financích, tajných řádech i ovládání světa.

Uvádí mimo jiné, že již na konci 19. stol. sestavili prý dva pánové – Albert Pike a Giuseppe Mazzini – plán, jak se prostřednictvím tří celosvětových válek chopit světové moci.

A tak jako další krok k Novému světovému řádu (Novus Ordo Seclorum) zinscenovali první světovou válku. Bavorský řád iluminátů pak získal moc nad carským Ruskem. Ve smyslu iluminátských cílů bylo Rusko prý tehdy použito jako obětní beránek v roli nepřítele.

I druhou světovou válku měly vyvolat záměrně (z)manipulované názorové rozdíly mezi německými nacionalisty a politickými sionisty. Následně se měl údajně plánovitě rozšířit vliv Ruska a založit stát Izrael.

Přijde i třetí světová válka?

Autor ale upozorňuje na to, že tím počet světových válek nekončí a opravdu by měla přijít ještě jedna. Její příčinou (třetí světové války) mají být úmyslně podporované názorové neshody mezi sionisty a Araby. V plánu je pak údajně rozšíření tohoto konfliktu po celém světě. Částí třetí světové války má být i vyprovokovaný konflikt nihilistů a ateistů, aby tak nastaly sociální převraty dosud nevídané bestiality a brutality. Na místo rozvráceného křesťanství a ateismu chtějí pravou luciferskou doktrínu a jednou ranou se tím zbavit dvou much.

„Pokud jde o první dvě světové války, jistě souhlasíte, že se plán zdařil. A co se týká té třetí, kdokoli a kdekoli se lze prostřednictvím zpravodajských televizních stanic CNN, N-tv live a jiných, přesvědčit, jak jsou cíleně a uměle vyvolávány konflikty v ohniscích nepokojů – v Iráku, Izraeli či Palestině,“ konstatuje Helsing ve svém komentáři.

A pokračuje dál směrem ke všem, kterým by se mohlo zdát, že přehání. Na obhajobu svého názoru a svých předložených faktů cituje slova bývalého velitele ozbrojených sil NATO Wesleyho Clarka: „Varuji Evropany. Ať si nemyslí, pokud budou ohroženy naše zájmy, že USA budou mít v rámci Nového světového řádu zábrany militaristicky intervenovat i v Evropě. A to všemi prostředky, včetně atomových zbraní. Obecnou snahou Spojených států je ponechat většinu zemí v chudobě, s korupčními, ale poslušnými vládami.“

Blesk, který uhodil do kurýra a pomohl odtajnit, co lidstvo nemělo vědět?

A v těchto souvislostech autor knihy, od které by měli čtenáři jemného ražení dát „ruce pryč“, odkazuje ještě na událost z roku 1785. Tehdy na cestě z Frankfurtu do Paříže udeřil do kurýra bavorských iluminátů blesk a část spisů, které převážel, padla do nepovolaných rukou a tím pádem prosákl jejich obsah na veřejnost. Co obsahovaly?

„Masy se dle vůle iluminátů budou usměrňovat kontrolou tisku. Je třeba až do krajnosti podporovat všechny špatné lidské zvyky, slabosti, vášně a chyby.

Navykneme národy na to, aby zdání považovaly za skutečnost, aby se spokojily s povrchním, hnaly se za zábavou a unavily se v nekončící závislosti hledání něčeho nového…

Je třeba provokovat v Evropě osobnostní a národnostní protiklady, rasovou a náboženskou nenávist a vytvořit tak nepřekonatelné propasti.

Z řad otrocky podřízených je třeba volit za prezidenty ty, v jejichž minulosti je nějaké černé místo. To z nich udělá vykonavatele iluminátských příkazů. Tak mohou ilumináti měnit smysl zákonů a ústavy.

Kvůli korupci nejvyšších státních úředníků budou vlády půjčováním si peněz v zahraničí uvrženy do otroctví zadluženosti vůči iluminátům a státní dluhy tak budou citelně narůstat. Vyvolanými hospodářskými krizemi, když najednou stáhneme z oběhu veškeré zlato, vyvoláme kolaps peněžního hospodářství neiluminovaných. Moc peněz musí získat absolutní nadvládu v obchodě a řemeslech, aby průmyslníci prostřednictvím financí získali politickou moc.

Tak donutíme národy, aby světovládu nabídly iluminátům. Nová světovláda musí vystupovat jako dobrodinec a patron národů a oni se jí pak podřídí. Jestliže se některý stát vzepře, podpoříme vojenský zásah okolních zemí.“

Kdo jsou to vůbec ilumináti?

Dobře, může si říkat mnohý čtenář, který dospěl až k těmto řádkům. Jenže napadá ho jistě, pokud nikdy o něčem podobném neslyšel, kdo to vůbec jsou ti mocní ilumináti. I na to má Helsing odpověď. „Ať už jim říkáme skupina Bilderbergů, tajná vláda, Trilaterální komise, Council of Foreign relations nebo ilumináti, na jménu nezáleží. Tajnou vládu tvoří nejbohatší lidé světa. Přibližně dva tisíce magnátů pevně drží takzvané vlády světa v rukou. Rozhodují o tom, kdo, kdy a kde bude zvolen, kde a kdy se rozpoutá válka. Na celé zeměkouli kontrolují stav potravin, vyvolávají jejich nedostatek a určují inflační politiku jednotlivých měn. Cílem iluminátů je světová moc – Nový světový řád. Jakoby náhodou se o tom zmínil i George Bush senior, 11 let před atentátem na WTC v New Yorku – tedy 11. září roku 1990,“ vysvětluje Jan van Helsing.

Jak už bylo uvedeno, autor se touto tematikou zabývá téměř výlučně, a tak se měli čtenáři (včetně těch českých) možnost zamýšlet nad různými teoriemi, které se mohou zdát šílené, ale stojí nad nimi za to se možná alespoň zamyslet. V předcházející knize (Válka svobodných zednářů), která vyšla v Česku letos na jaře a jejímž obsahem je údajný skutečný rozhovor autora se zednářem vysokého stupně zasvěcení, ukazuje také Helsing čtenářům myšlení, okultní praktiky a plány jednoho z největších tajných spolků dějin. Podařilo se mu to proto, že se prý dostal do kontaktu s aktivním, vysoce postaveným svobodným zednářem. A ten zasvěceně informuje o působení celosvětového tajného společenství. Překvapivé proto asi nebude, že i u této knihy je avizováno: Není určena slabým náturám.

Kdo je autor knihy Jan van Helsing?

Německý autor, vlastním jménem Jan Udo Holey. Odmalička přivykal samostatnému, na obecném a převládajícím mínění nezávislému myšlení a cítění, poněvadž jeho rodina byla spirituálně orientovaná.

V osmdesátých letech začal intenzivně cestovat a dodnes navštěvuje mnohé země světa. Na svých cestách pátrá po faktech osvětlujících pozadí záhadných přírodních jevů a společenskopolitických utajovaných skutečností. Nashromážděné poznatky, informace i fakta zveřejnil ve svých knihách, kterých dosud vydal deset. Jeho první publikace Tajné společnosti odkrývala některá fakta na pozadí takzvaných konspiračních teorií a byla přeložena do osmi jazyků. Tři roky poté, v roce 1995, vyšlo pokračování, které však natolik pobouřilo jisté kruhy v Německu a Švýcarsku, že muselo být pod tlakem soudního rozhodnutí okamžitě staženo.