Austrálie v šoku: už i muslimské děti propagují džihád proti Západu

Minulý týden vytočilo celou Austrálii video s muslimskými dětmi, které mávají prapory Islámského státu a zpívají, že nikdo není příliš malý či mladý, aby nemohl být bojovníkem islámistického kalifátu. Dále se na videu děti zasvěcují válce proti Západu a Obama je posílán do pekel. Chtějí rovněž hlavu syrského prezidenta Assada, jehož stát se Islámskému státu i přes pomoc USA stále nedaří dobýt. Za džihádistickým videm s australskou muslimskou mládeží údajně stojí islámistická skupina Hizb ut Thrir, která muslimy na Západě vyzývá ke svržení demokracie.
Video šokovalo nejen australskou veřejnost, ale samozřejmě i vládu. Ministr pro imigraci Morrison je označil za pobuřující a ministryně zahraničních věcí Bishopová hovoří o šoku.

zdroj:
https://au.news.yahoo.com/nsw/a/25380378/muslim-kids-radicalised-in-shocking-new-video/
http://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/1,114871,16894015,6_latek_spiewa__ze__nikt_nie_jest_za_mlody__by_byc.html
http://www.msn.com/en-au/news/australia/indoctrination-video-is-shocking-julie-bishop/ar-BBbWwCO
http://www.heraldsun.com.au/news/law-order/unmasked-aussie-jihadists-heading-into-islamic-state-terror-zones/story-fni0fee2-1227062790468?nk=271ac8c098726a94c643b71ec1df9092
http://www.georgianewsday.com/news/regional/298487-radicalised-six-year-old-calls-for-obama-to-go-to-hell-in-extremist-video.html
http://www.abc.net.au/news/2014-10-21/australian-is-fighter-threatens-tony-abbott-in-video/5830040
https://au.news.yahoo.com/nsw/a/25383009/aussies-have-a-right-to-be-outraged-bishop/
video:
http://www.smh.com.au/nsw/boy-6-calls-for-caliphate-in-sickening-footage-filmed-in-lakemba-20141030-11dzhe.html
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2813312/You-never-young-Soldier-Khilafah-Radicalised-six-year-old-chants-support-Caliphate-calls-Obama-hell-shocking-extremist-video.html
http://www.theaustralian.com.au/in-depth/terror/sydney-muslim-youth-group-accused-of-indoctrinating-children/story-fnpdbcmu-1227106462527

Islámské šátky v české škole jsou počátkem konce naší svobody

Dlouho očekávané se stalo skutkem. Militantní islám začal testovat odolnost české společnosti. A tak jako všude jinde, okázalým zakrýváním hlav tam, kde to běžné předpisy nepovolují. Normální místní obyvatelé vyrazili na obranu vlastní civilizace, intelektuálové zase na obranu islámských šátků. A skoro nikoho nezajímá, co se vlastně stalo. Když se ale podíváme podrobněji (zde), vidíme, že šlo o dva zcela rozdílné případy.

Jedna z dívek podle všeho do zdravotnické školy vůbec nechtěla chodit. Spíše to působí, že se přihlásila jen, aby mohla podat diskriminační žalobu. Při přijímacím pohovoru lhala a odhlásila se hned první den školy. Klasický a osvědčený postup militantních muslimů všude v Evropě.

Druhý případ je ale zajímavější. Dívka začala chodit do střední zdravotnické školy, neobjevily se známky žádných problémů a žádných konfliktů, a po dvou měsících náhle z ničeho nic zjistila, že se bez islámského šátku cítí špatně a že jako muslimka nemůže pokračovat. Není těžké představit si, co se stalo. V lepším případě se jí dostalo poučení od imána, v horším případě se jí dostalo vyhrůžky podříznutím. V každém případě to znamená, že se o možnost získat za peníze českých daňových poplatníků kvalifikaci zdravotní sestry připravila.

Zde se dostáváme k jádru celého problému. Nejspíš je tomu opravdu tak, že existují umírnění muslimové, kteří si váží toho, že v České republice nejsou poměry jako v Pákistánu a kteří by chtěli žít tak, aby nenarušovali chod místní společnosti. Jenže takoví lidé jsou v očích radikálů zrádci a riskují, že podle toho dříve či později dopadnou – to nejlepší, v co mohou doufat, je rychlá a bezbolestná smrt. Jedině jednoznačné místní zákony a jejich tvrdé prosazování, jim může dát omluvu. Pak i radikál bude muset uznat, že dívka vychází ven bez šátku a vdaná žena s nezakrytou tváří jen proto, že se – ač nerada – podřizuje místním přísným podmínkám.

Stalo se už zvykem nadávat na radikalizaci muslimů v Evropě, ale v tom by nemělo zaniknout, že neděláme nic proto, abychom ochránili ty umírněné před militantními souvěrci.  Multikulturalisté se naopak snaží zvýhodnit spíše ty radikály. Pak se nemůžeme divit, že přistěhovalecké komunity se v řadě evropských zemí staly tak násilnickými, že ohrožují přežití většinové společnosti.

A dvě poznámky na závěr. Za prvé. Spor o islámské zakrývání hlav a obličejů není sporem o náboženský symbol. Tak, jako nikomu místnímu nevadí výstřednosti Hare Krišna, bylo by snadné tolerovat i zakryté vlasy nebo tváře. Jenže dnešní islámské šátky a závoje odpovídají spíše situaci z 30.let, kdy se Němci demonstrativně procházeli po Praze ve svých národních krojích. Na kšandách není nic závadného, ani na mysliveckých kloboučcích. Nepřijatelnými se stávají ve chvíli, kdy je oběma stranám jasné, že tím agresor vyjadřuje svoji dominanci na dobývaném území.

Není možné nikomu určovat, jak se obléká doma. A není možné ani žádné soukromé organizaci nařizovat, zda má nebo nemá obsluhovat zákazníky v určitém odění. Ale tam, kde platí daňoví poplatníci, bychom symboly agresorů trpět neměli.

Za druhé. Je neuvěřitelné, jak snadné je stát se v Čechách intelektuálem. Stačí vyplodit dvě věty na obranu islámské víry a zasypat je povinnými omšelými slovními obraty jako „česká xenofobie“, „burani“, „vidlácká islamofobie“ či „pivní rasismus“  a z člověka se stane myslitel. Není to krásné? To je vlastně jediná pozitivní stránka celého případu.

Doplněk:

V diskuzi na podobné téma na serveru FinMag (zde) upozornil Jan Daniel (mimochodem, jeden z nejzajímavějších a nejinteligentnějších diskutérů na českých serverech) na důležitý aspekt, který v dosavadní diskuzi zanikl. A sice rozlišení práv a privilegií. Práva mohou být poskytnuta všem svobodným občanům. Privilegia mohou dostat jen někteří, a jsou z principu nenároková. Ony dvě islámské dívky s nárokem na změnu školního řádu (se kterým předtím samy souhlasily) se dožadují privilegií, neuplatňují práva. Pokud někdo tvrdí, že jim má být takové privilegium poskytnuto, implicitně tím vyjadřuje, že „čeští burani“ jsou proti muslimům lidmi druhé kategorie. Člověku přijde líto, že zákon neumožňuje iniciovat referendum o zákazu dotací pro nejrůznější lidskoprávní skupiny.

Převzato z blogu na www.hampl.blog.ihned.cz

Jak muslimové skrývají svou agresivitu za obviňování druhých z perzekuce muslimů

Níže uvedený text je kapitolou z nově vyšlé knihy „Jak porozumět Mohamedovi a muslimům“, kterou vydal bývalý muslim Lukáš Lhoťan za podpory příznivců facebookové stránky Islám v České republice nechceme. Výňatek z knihy zveřejňujeme na základě dohody s vydavatelem knihy.

Mýtus pronásledování muslimů

Mohamedovy výzvy k přestupu na víru se v Mekce setkaly s lhostejností. Mekkánci tolerovali všechna náboženství, stejně jako většina dnešních nemuslimů. Nábožen­ská perzekuce byla v tamních zemích něco zcela neznámého, neboť polyteistická společenství jsou ze své podstaty tolerantní. Mekkánců se samozřejmě dotklo, když Mohamed urážel jejich bohy, ale neublížili mu. Zesměšňovali ho i jeho náboženství, podobně jako se islámu vysmívají lidé dnes.

Ibn Ishák vypráví:

Společníci Alláhova proroka se odešli modlit do údolí, skryti před lidmi. Jednou, zatímco se Sa’d a několik dalších Prorokových společníků modlilo, byli objeveni modloslužebníky, kteří je začali urážet, odsuzovali jejich činy a provokovali je k boji.

Pak Sa’d udeřil modloslužebníka velbloudí čelistí a zranil ho. To byla první krev prolitá v islámu. (Ibn Ishák, Život Alláhova proroka, str. 35)

Všimněte si, že modloslužebníci oplatili urážku svého náboženství pouze výsmě­chem. Za to byli napadeni a zraněni. Muslimům připadá v pořádku ostouzet myš­lenky, které jiní považují za svaté, ale jakmile je jim oplaceno stejnou mincí, uchylují se k násilí.

Ishák dále píše: „Když Prorok začal mezi svými lidmi šířit islám, jak mu Alláh na­řídil, nezačali mu odmlouvat, až do okamžiku, kdy začal urážet jejich modly. Když to však udělal, obvinili ho z toho, že touží po moci, popírali jeho zjevení a spojili se, aby ho potupili.“ (tamtéž)

To vyvrací veškerá tvrzení, že nepřátelství Mekkánců vůči muslimům se dá po­važovat za náboženské pronásledování. Je normální, že se lidé urazí, když někdo os­touzí jejich náboženství a předky. Dá se rovněž pochopit, pokud na kritiku reagují kritikou a na výsměch výsměchem. Obyvatelé Mekky na muslimy nedoráželi kvůli jejich víře v Alláha a nevíře v jiná božstva. Židé, křesťané a sabejci byli koneckonců také monoteisti a nevěřili v modly Kurajšovců, přesto mohli svou víru svobodně praktikovat a hlásat. Muslimové byli izolováni proto, že se chovali násilně a uráž­livě.

Mohamedovy urážky pobouřily kurajšovské stařešiny, kteří se vydali za Moha­medovým stárnoucím strýcem Abú Tálibem a naléhali na něj, aby svému nestoud­nému synovci zabránil ostouzet jejich víru: „Tvůj synovec urazil naše bohy a od­soudil naše náboženství. Považuje naše mladé muže za hlupáky a o našich otcích tvrdí, že chybovali. Musíš ho buďto uklidnit, nebo nám dovolit vykonat proti němu odvetu, protože naše náboženství je stejné jako tvoje a stojí proti jeho.“ (Ibn Ishák, Muhammad. Život Alláhova proroka, str. 35)

To se dá za řeč a postoj pronásledovatelů označit jen těžko. Je to prosba, ultimá­tum, aby Mohamed přestal urážet mekkánské bohy. Srovnejte toto jednání s tím, co udělali muslimové, když se jejich prorok objevil na několika karikaturách – vy­volali pouliční nepokoje a zabili stovky nevinných lidí. Kurajšovci přitom v zájmu společenské soudržnosti snášeli Mohamedovy posměšky po celých třináct let. Je­jich tolerance dodala Mohamedovi odvahu. Když jsou surovci tolerováni, stávají se agresivnějšími.

Stařešinové kmene přišli za Abú Tálibem podruhé a svou prosbu i ultimátum zopakovali. Abú Tálib si synovce zavolal a nabádal ho, aby byl vůči náboženství a citům jejich lidu ohleduplnější. „Ach, synovče,“ řekl Mohamedovi, „tvoji lidé řekli spoustu zlých věcí. Vezmi v úvahu můj život i svůj a nezatěžuj mě tím, co nemohu unést.“

Mohamed se lekl, že se ho strýc zříká. Ztropil scénu a prohlásil: „I kdyby chtěli dát slunce napravo ode mě a měsíc nalevo, nevzdám se svého úkolu (tj. hlásání is­lámu).“ Nato tento padesátiletý stařec vstal, otočil se k odchodu a rozplakal se jako malé dítě.

Jeho divadélko zafungovalo. Mohamed věděl, jak strýce nejlépe zmanipulovat. Dobrosrdečný Abú Tálib na něj zavolal a řekl mu: „Synovče! Jdi a říkej, co si budeš přát. Při Alláhovi! Nikdy tě nezklamu.“ Jak ještě uvidíme v další kapitole, Mohame­dova emocionální vyspělost nikdy nepřekročila vyspělost dítěte.

Přestože snahy Kurajšovců zabránit Mohamedovi a jeho stoupencům v urážení jejich víry selhaly, své ultimátum nesplnili. Mohamedovi se nic nestalo. Nebylo to proto, že by se Mekkánci báli Abú Táliba, křehkého, zchudlého starce. Chovali ho sice v úctě, ale neměl jim jak ublížit. Mohamedův klan by se samozřejmě rozzlobil, kdyby byl někdo z jeho příslušníků zavražděn. Jak by se ale jedna jediná rodina mohla postavit celému městu? Kurajšovci se ovládli ve jménu tolerance a soudrž­nosti. Později za to zaplatili vysokou cenu. Několik jich bylo zabito. Jejich město na­konec padlo a jejich náboženství a způsob života byly sprovozeny ze světa. Hrozilo jim, že budou stejně jako mnoho jiných arabských kmenů povražděni, a zachránilo je jen to, že byli příbuznými muslimů. Je chybnou strategií snažit se surovce utišit a tolerovat netoleranci. Kvůli toleranci padla za oběť islámu spousta zemí, které následně přišly o svou identitu a svobodu. Míru s muslimy se nedá dosáhnout tím, že budeme tolerovat jejich šikanování. Ten, kdo si to myslí, by si měl vzít poučení z historie.

Mohamedovi se nic nestalo dokonce ani po Abú Tálibově smrti. Setkával se sice s mnoha projevy nepřátelství, nikoli ale s pronásledováním. Kdyby Kurajšovci bý­vali rozhodnější, byli by mohli islám zničit. Jenže muslimové patřili do jejich rodin, a tak jim nechtěli ublížit. Naproti tomu muslimové zpřetrhali se svými nevěřícími příbuznými veškeré rodinné vazby a neváhali své nejbližší a nejdražší zabíjet.

Příkladem budiž Abú Hudhaifa, který v bitvě u Badru vyzval na souboj svého otce Utbu. Jeho sestra Hind (manželka Abú Sufjána) mu oplatila satirickou básní, v níž se bratrovi vysmívala pro jeho šilhavost a krutost, s níž vyzval k boji vlastního otce. (Muir, Life of Muhammad, díl 2, str. 110)

Když se Abdulláha ibn Amra ibnul-Áse zeptali, jak se nepřátelství Kurajšovců projevilo nejhůře, odpověděl:

Jednoho dne se u Káby sešli nejvýznačnější obyvatelé města a padla mezi nimi zmínka o Alláhově apoštolovi. Tvrdili, že nikdy nepoznali horší nesnáze, než jaké jim působil on: prohlašoval jejich způsob života za směšný, urážel jejich předky, hanobil jejich náboženství, vrazil mezi ně klín a proklínal jejich bohy. Takto o něm rozprávěli. Apoštol k nim vykročil, políbil posvátný kámen, obešel chrám a prošel kolem Kurajšovců. Když je míjel, viděl jsem na jeho tváři, že o něm říkají ošklivé věci. Když chrám obcházel podruhé, napadli jej znovu. Prorok se zastavil a pravil: „Slyšte, Kurajšovci! Přísahám při Tom, kdo drží můj život ve Svých rukou, že bu­dete pobiti!“ Jeho slova na ně dolehla tak silně, že zůstali mlčky stát. Pak promluvil vlídným hlasem ten, který o něm až do té doby mluvil nejneurvaleji: „Vzdal se, otče Kásimův, neboť při Bohu, ty nejsi vrah.“ Apoštol tedy odešel. Následujícího dne se znovu sešli u Káby, já mezi nimi, a mluvili o tom, co se včera mezi nimi a Prorokem přihodilo a jak ho nechali být, když řekl něco otevřeně nepřátelského. Zatímco takto hovořili, objevil se Alláhův apoštol. Obklíčili ho a zeptali se ho: „To ty mluvíš proti našim bohům a náboženství?“ Mohamed odpověděl: „Ano, to jsem já.“ Jeden muž ho popadl za šat. Abú Bakr se mezi ně s pláčem vložil a řekl: „Chceš zabít člověka jen za to, že prohlašuje Alláha za svého Pána?“ Tak ho nechali být. Nikdy jsem ne­viděl, že by mu Kurajšovci někdy udělali něco horšího. (Ibn Ishák, Sírat Rasúl Alláh, str. 131)

Jeden muž popadl Mohameda za šaty. Nic horšího mu Kurajšovci neudělali, přesto­že urážel jejich náboženství a přísahal jim smrt.

Mohamed se choval násilnicky a urážlivě, ale jakmile ho někdo chytil za oděv, začal se Abú Bakr dovolávat soucitu. Plakal a dělal ze sebe oběť, načež Kurajšov­cům podsunul něco, co nikdy neřekli, a zvolal: „Chceš zabít člověka jen za to, že prohlašuje Alláha za svého Pána?“ Kurajšovci se Mohameda nechystali zabít, ani se na něj nezlobili proto, že prohlásil za svého Pána Alláha. Zlobili se, protože urazil jejich náboženství.

Kurajšovci nakonec vyhlásili bojkot; rozhodli se Mohamedovi ani jeho násilnic­kým stoupencům do budoucna neprodávat žádné zboží a nic od nich také neku­povat. Tak to vydrželo přibližně dva roky. Opatření dolehlo na muslimy tvrdě, ale bojkot není to samé co zabíjení, a proto ho nemůžeme označovat za perzekuci. Na­proti tomu perzekucí lze nazvat to, co muslimové udělali Bahájům. Tisíce iránských Bahájů bylo během dvou století bez milosti umučeno a zmasakrováno, ačkoli nikdy neurazili islám, jeho zakladatele nebo posvátnou knihu.

Pronásledování je činnost zahrnující například odepření lidských práv, uvěznění, mučení nebo ztrátu života. Naproti tomu bojkot je nečinnost a nelze jej považovat za pronásledování. Je přirozeným právem člověka přerušit společenské a ekono­mické styky s někým, kdo uráží jeho náboženství.

Ibn Ishák píše: „Kurajšovci dali své nepřátelství poznat všem, kdo Proroka násle­dovali. Každý klan útočil na své muslimy, uvězňoval je, mučil hladem a žízní a ne­chával je v Mekce napospas žhnoucímu vedru, aby je od jejich víry odlákal.“ (tamtéž, str. 143)

Ishák své tvrzení ale dokládá jen málo příklady. Zmiňuje například černého otroka Bilála, který po přestupu na islám šel ve stopách svého proroka a začal urážet nábožen­ství Kurajšovců. Za to ho jeho pán Umajja uvázal na řetěz a nechal ležet na slunci s kamenem na hrudi. Abú Bakr nabídl Umajjovi jiného černého otroka, čímž Bilála osvobodil. Celkem takto Abú Bakr vykoupil sedm otroků.

Dají se podobné tresty považovat za náboženskou perzekuci? Zkusme se vcí­tit do situace. Mekkánští otrokáři od svých otroků očekávali, že budou je i jejich náboženství respektovat. Viděli ale, že se otroci přidali k sektě a jejich vírou opo­vrhují. Nedokázali se s muslimy rozumně dohodnout, protože islám není založen na rozumu, a otroky potrestali za jejich nestydatost. Je pochopitelné, že Kurajšovce rozzlobilo, když otroci začali urážet jejich víru. Jakmile se však někdo nabídl, že je od nich odkoupí, rádi je prodali a zbavili se jich. Nedokazuje to snad, že zotročení muslimové nebyli mučeni kvůli své víře, ale protože zapomněli na povinnosti vůči svým pánům a byli neuctiví? Nechal by u sebe zaměstnavatel zaměstnance, který otevřeně uráží jeho náboženství? Proč by měl pán tolerovat otroka, který napadá jeho víru?

Ibn Sa’d píše: „Každý klan útočil na své muslimy.“ Tito muslimové byli dětmi Mekkánců a obrátili se proti svým bohům a předkům. Jejich rodiče a příbuzní byli znepokojeni, protože jejich blízcí se přidali k sektě. A jelikož je nemožné se s mus­limy rozumně dohodnout, snažili se je k odchodu od islámu donutit.

Odpírat vlastnímu vzpurnému dítěti kapesné, jídlo, nebo je i bít, aby se polepšilo, není náboženské pronásledování. Rodiče udělají cokoli, aby přiměli své neposlušné děti přijít k rozumu. To se v zemích Blízkého východu považovalo a stále považuje za rodičovské právo a povinnost.

Ibn Ishák dále vypráví příběh o mekkánských mladících, kteří se rozhodli za­jmout několik muslimských potížistů a pokárat je. Mezi oněmi muslimy se nacházel i bratr Hišáma ibn Valída, silného muže. Když Mekkánci o svém plánu Hišámovi pověděli, řekl jim: „Pokárejte ho, ale nezabíjejte, protože přísahám při Bohu, že po­kud ho zabijete, pobiji vás do posledního muže.“ (Ibn Ishák, Sírat Rasúl Alláh, str. 145) Mladíci od svého nápadu raději upustili.

Mezi Kurajšovci a muslimy panovalo silné napětí, ale plnou zodpovědnost za ně nesl Mohamed a jeho stoupenci. Ano, Mekkánci se své děti a otroky snažili před Mohamedovou sektou zachránit za každou cenu, takže je mnohdy nepouštěli z domu a bili je (v případě otroků). Zabít je ovšem nechtěli. Příběh o pronásledo­vání muslimů je lež omílaná už 1400 let a považovaná za pravdu, přestože ji nedo­kládají žádná fakta.

  • Název: Jak porozumět Mohamedovi a muslimům

·        Nakladatel: Lhoťan Lukáš

·        ISBN: 978-80-904932-9-2, EAN: 9788090493292

·        Originál: Understanding Muhammad and Muslims

·        Popis: 1× kniha, brožovaná, 320 stran, 15,8 × 23,1 cm, česky

·        Rozměry: 15,8 × 23,1 cm

·        Rok vydání: 2014 (1. vydání)

K zakoupení v internetovém knihkupectví Kosmas zde.

Podřezávání lidí je v souladu s Koránem, říká islámský duchovní

Civilizovaný svět byl pobouřen popravou amerických novinářů Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa, o kterém jeho vrazi netušili, že je zároveň i izraelským občanem. Kdo však pobouřen nebyl, je islámský učenec Husajn bin Mahmúd.

Husajn bin Mahmúd odkazuje na korán 47:4: „Když potkáte nevěřící, setněte jim hlavu…“

Islámský duchovní tím reaguje na vraždu amerického novináře Jamese Foleyho islámskými vrahy z organizace Islámský stát (IS).

Znalec koránu tvrdí, že podřezávání je „efektivní způsob terorizování nepřátel islámu, islám to povoluje a doporučuje, protože je náboženstvím války a boje.“ Na Shumoukh Al-Islam forum 21. 8. 2014 řekl:

„Všichni islámští učenci, bez výjimky, souhlasí, že je dovoleno zabít nevěřícího. Jestliže nevěřící vstoupí na islámskou půdu bez pozvání, je jeho život, majetek i rodina oprávněným terčem. Západ ovlivnil mnohé generace muslimů, takže už neznají boj a stínání hlav, což je požehnané a na muslima, který to vykoná, čeká odměna.“

Bin Mahmúd jen odsoudil zabití muslima jiným muslimem a pokračoval v poučování: „Židé, křesťané, alawité i odpadlí šiíté musí být terorizováni a podřezáni bez slitování. Stínání hlav je prorokova tradice. Až do křesťanské okupace islámského území ve 20. století stínání hlav nebylo problém. Křižáci narušili pojetí islámského práva, zkomolili naše náboženství a přesvědčili muslimy, že je islám náboženstvím míru, umírněnosti, lásky a harmonie, a že v něm není místa pro boj, krev a zabíjení. K tomu se muslimové vrátili až po mučednické smrti Abú Mus’aba Al-Zarkawího.“

Islámský duchovní pak podával řadu islámských textů, které stínání hlav nevěřících podporují. Podle něho je „džihád a mučednictví podstatou islámu a islám je náboženstvím stínání hlav.“

„Obraz islámu nepokřivilo stínání hlav nevěřícím a terorizování nepřátel, ale ti muslimové, kteří chtěli následovat Mandelu a Gándhího bez zabíjení, bez boje, bez brutality a bez stínání hlav. Ale to pak není náboženství podle Mohameda, který byl poslán bojovat mečem až do soudného dne. Jediná súra, pojmenována po Mohamedovi, je súra boje. Islám je náboženstvím, přikazující useknutí ruky tomu, kdo poníží muslima. Každý muslim, bojující za svůj majetek, krev a čest, je mučedníkem. Turistika v islámu znamena džihád pro Alláha. Pro muslima neexistuje opravdový život bez džihádu a hlavním cílem je umřít pro islám.“

Autor: Karel Orlík

Přiblížil se muslimský Armagedon?

Poslední bitva vzplála.. – i to je součástí ideologického paradigmatu islámistů bojujících v Iráku a Sýrii. Islámský stát je pro frustrované mladé muslimy v západních i nezápadních zemích lákavý nejen tím, že zabral značnou část světa s jeho významnými kariérními posty, infrastrukturou a obrovskými vojenskými i hospodářskými zdroji, ale i tím, že pro ně ztělesňuje a vydává se za islámský Armagedon – definitivní zdrcující porazitele nevěreckých křižáků.

Podle staletých islámských tradičních podání – hadísů nastane fatální a kontumační porážka “nevěreckých hord” v soudné bitvě “malahim” (islámská obdoba biblického Armagedonu) u Syrského města Dabiq stejně, jako tam v předobrazně porazil nevěrce prorok Mohamed. A Dabiq byl v srpnu islámisty dobyt. Ti nyní předpokládají, že “hordy Římanů” (tj. Zápaďanů) na Dabiq vytáhnou, a budou definitivně poraženi na hlavu, a dějiny lidstva se jednou pro vždy překlopí na islámské.

Dabiq se dnes jmenuje i propagandistický časopis a portál Islámského státu, který chrlí krutosti jeho supremacie do éteru.

zdroje:
http://www.kuzbassislam.ru/news-58725.html
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2786039/The-1-300-year-old-apocalyptic-prophecy-predicted-war-Islamic-army-infidel-horde-Syria-fuelling-ISIS-s-brutal-killers.html
http://www.elconfidencial.com/mundo/2014-09-13/esta-es-la-revista-oficial-del-estado-islamico-y-es-increiblemente-profesional_191817/
http://www.newsru.com/religy/09oct2014/mus_armageddon.html
http://www.elnuevoherald.com/noticias/mundo/article2568011.html
http://konkurent.bg/article/29968/prorochestvo-na-1300-godini-predskazalo-isliamska-durjava
http://www.ibtimes.co.in/isis-war-was-predicted-1300-years-ago-jihadists-claim-ancient-apocalyptic-prophecy-heralds-their-611000
http://www.blitz.bg/news/article/295582
http://www.ucanews.com/news/islamic-state-wants-western-armed-intervention-warns-analyst/71803
http://www.ng.ru/world/2014-10-15/2_iq.html
http://www.elperiodico.com/es/noticias/internacional/profecia-del-armagedon-del-estado-islamico-3587173

Francie: Taková běžná rodinka. Celá odjela na džihád

Francouzská kontrarozvědka DGSI pátrá po 11-členné imigrantské rodině z Nice, po které se slehla zem. No, ne tak docela – vnitřní tajná služba DGSI má totiž pádné indicie, že i s babičkou a dětmi odjela do Islámského státu na džihád. Taková běžná rodinka – léto, seno, džihád… Znáte to.

A to není zdaleka první případ, kdy se celé rodiny vypravily za cca 1000-členným (!) kontingentem francouzských džihádistů. Jak vypověděli jedni odjíždějící, „jedeme za velkými hrdiny, kteří potírají nevěrce“. A tak není výjimkou, že si leckteří imigranti za sociální dávky daňových poplatníků vyjedou trochu zapodřezávat, aby měli nějakou praxi a jen nepřihlíželi jako puci, až Islámský stát, podle svých propagandistických prohlášení, jakmile své akce na Blízkém východě dokončí, půjde na Evropu. Své ochránce lidských práv a ombudsmany však nenechávají s prázdnýma rukama: zabíjení nevěrců je prý rovněž – a to více než kdy jindy – nedílnou součástí jejich aktivně prožívané náboženské integrity, a jako takové od nepaměti spadá do kodifizované kontinuity náboženských svobod.

zdroje:

http://www.rivieratimes.com/index.php/provence-cote-dazur-article/items/nicoise-family-suspected-to-be-en-route-to-join-jihad.html

http://www.la-croix.com/Actualite/France/Nice-onze-membres-d-une-famille-soupconnes-d-etre-partis-faire-le-jihad-en-Syrie-2014-10-08-1246083

http://www.thelocal.fr/20141008/eleven-members-of-french-family-leave-for-jihad

http://www.nicematin.com/france/nice-onze-membres-dune-famille-soupconnes-detre-partis-faire-le-jihad-en-syrie.1936202.html

http://www.ladepeche.fr/article/2014/10/08/1967982-nice-onze-membres-famille-seraient-partis-faire-jihad.html

http://www.7sur7.be/7s7/fr/31902/La-menace-EI/article/detail/2079837/2014/10/08/Onze-membres-d-une-meme-famille-de-France-engages-dans-le-jihad.dhtml

http://pamelageller.com/2014/10/dutch-born-jihadist-explains-why-he-is-fighting-in-syria-we-want-islamic-law-its-the-only-solution.html/

http://www.leparisien.fr/international/nice-onze-membres-d-une-meme-famille-partis-pour-le-jihad-en-syrie-08-10-2014-4197073.php

http://www.parismatch.com/Actu/Societe/Le-drame-d-une-famille-nicoise-dont-11-membres-sont-partis-en-Syrie-631190

http://algeriepatriotique.com/article/france-onze-membres-dune-famille-soupconnes-detre-partis-faire-le-jihad-en-syrie

http://www.lepopulaire.fr/page-10/france-monde/actualites/a-la-une/national/2013/01/03/nice-onze-membres-d-une-famille-soupconnes-d-etre-partis-faire-le-jihad-en-syrie_11174973.html

http://www.lamontagne.fr/france-monde/actualites/a-la-une/national/2014/10/08/nice-onze-membres-d-une-famille-soupconnes-d-etre-partis-faire-le-jihad-en-syrie_11174973.html

http://www.linfo.re/france/societe/653293-nice-onze-membres-d-une-meme-famille-sont-candidats-au-djihad

Dánská mešita vyjádřila podporu Islámskému státu a pochopení pro podřezávání

Mešita Grimhoj v dánském multikulturalizovaném Aarhusu vyjádřila podporu islamistům nového Kalifátu v Sýrii a Iráku, který naopak USA prohlásily za rakovinu a apokalypticky zkázonosnou hrozbu. Mluvčí mešity Fadi Abdalláh konstatoval, že islámský stát je to, po čem muslimové touží „a tak nelze s tím než souhlasit“; dále vyjádřil porozumění pro zvěrská zabíjení a podřezávání nevěrců, neboť „věci fungují jinak tam a jinak tady“.

Kolem aarhuské mešity Grimhoj se již po léta srocují zastánci islámského terorizmu a kazatelé nenávisti a zabíjení židů. Dánsko je mj. také druhou zemí, která má nejvíce islámských bojovníků na obyvatele v Sýrii a Iráku. Nyní, více než pět minut po dvanácté, zákonodárci řeší možnost navrátivším se přistěhovaleckým islámským zabijákům odebírat dánské občanství a vykazovat je ze země.
zdroje:
http://denkorteavis.dk/2014/talsmand-for-dansk-moske-giver-nu-aben-stotte-til-islamisk-stat/
http://cphpost.dk/news/mosque-in-jutland-expresses-support-for-is.10703.html
http://ekstrabladet.dk/nyheder/samfund/article4996604.ece
http://www.newsweek.com/three-arrested-copenhagen-after-danish-mosque-declares-its-support-isis-268464
http://politiken.dk/debat/ledere/ECE2395054/muslimsk-protest-fortjener-bred-stoette/
http://rt.com/news/184600-isis-denmark-support-mosque/
http://denkorteavis.dk/2014/fade-abdallah-vi-stotter-opforelse-af-en-islamiske-stat/
http://jyllands-posten.dk/aarhus/politik/ECE6991935/grimhoej-talsmand-vi-kan-ikke-doemme-islamisk-stat/
http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/184754#.VBnS702KDZ4
http://www.tv2.no/a/5974228

Senátor Lebeda za ČSSD: Islám přináší krutosti, vraždění i znásilňování a pohltí Evropu. Čekáme na podříznutí jako hloupé ovce

Senátor za ČSSD Pavel Lebeda říká, že podstatou samotného islámu jako takového jsou krutosti, vraždění a znásilňování. Pohlcení Evropy islámem je podle něho nezvratným faktem. My bychom měli být na pozoru před volným pohybem osob a imigrací, aby nás nepostihl osud západoevropských států. Zdegenerovaná euroamerická civilizace podle něho jako hloupá ovce čeká na svoje podříznutí. Jako americký novinář Foley.

Jak se díváte na fenomén takzvaného multikulturalismu a masové imigrace do Evropy? Nemůže to být pro Evropu hrozba v tom smyslu, že přijde o svůj civilizační, kulturní či společenskoprávní a politický charakter?

Sebevražedná pseudohumanistická ideologie multikulturalismu se ukázala jako falešná karta, kterou už nehrají ani fundamentalističtí lidskoprávníci. To je smutná záležitost mnohých velkých zemí, které měly donedávna otevřené dveře imigraci. Nyní toho trpce litují. Francouzi, kteří opouštěli Alžír a další kolonie, řekli obyvatelům kolonií: „Vy jste Francouzi“, a tak tam tedy nyní mají miliony „Francouzů“, kteří vyznávají islám a jsou kulturně někde jinde. Pět milionů muslimů je v Německu. Historie nás poučila, že všechny ty velkolepé staré civilizace padly a staly se obětí různých barbarů typu Hunů, Tatarů, Mongolů, Osmanů, Arabů a různých primitivních kmenů. Evropě to nyní hrozí také.

Ano?

V Radě Evropy jsme vyzýváni, abychom přijímali imigranty a abychom jim zajistili právní a zdravotní služby, bydlení, otevřeli trh práce a bůhví co ještě. Loni jen přes Středozemní moře připlulo přes 40 tisíc ilegálů, většinou ekonomických, letos jen za půl roku je to přes 60 tisíc. Ale kde je ta hranice? Až jich budou statisíce, miliony? Všichni chtějí za lepším. Když se sem dostane jeden, tak za ním jde celá rodina. Jak říkal kolega exposlanec Chaloupka, jde za ním celá rodina, celé „pueblo“. I kozy, co tam pasou, si vezmou s sebou do Německa nebo do Francie. Byl bych rád, aby moje děti a aspoň i vnoučata ještě žily v Evropě, která je Evropou. Islamizace Evropy je rychle a nemilosrdně progredující nevratný děj a začíná nabírat poměrně agresivní formu. Belgický islamista řekl, že komu se nelíbí islám, ať se z Belgie odstěhuje.

Anglický delegát v Radě Evropy mluvil o tom, jak se máme o ty imigranty starat, že mají svá práva a my jim máme zajistit všestrannou péči, a když se nějaký nelegální imigrant při přeplouvání Středozemního moře náhodou utopí, tak že máme hnát Evropu k zodpovědnosti a sypat si popel na hlavu… Samozřejmě, že je tragédie, když se někdo utopí, ale jsou to ilegální ekonomičtí imigranti, o kterých vůbec nevíme. Proč bychom si měli celé popelářské auto vysypat na hlavu kvůli tomu, že se jich stovky nacpou na nějaký prám, plavou přes moře a potopí se? Leda, že bychom si pro ně kvůli jejich bezpečnosti rovnou jezdili. Převaděčství je výhodný byznys a mnohdy to dělají třeba i rybáři, kteří, když je policie kontroluje, tak tvrdí, že zachránili trosečníky a ještě za to požadují odměnu. Zejména Itálie se s tím potýká. Je smutné, že bylo přijato opatření, že když bude nějaká země zahlcena migranty, tak je možno je v rámci Evropské unie redistribuovat po zemích EU. My si zatím můžeme mnout ruce, že nejsme cílová země, ale to je krátkozraké a za chvíli to pocítíme také.

Není pro nás nebezpečí, když jsme v EU, že jsou otevřené hranice? Když se podíváme na to, jaká je demografická struktura v západoevropských zemích, kdy v některých státech pomalu polovina novorozenců má jméno Mohamed. Zatím tam muslimové tvoří třeba „jenom“ deset procent populace, ale tvoří mnohdy polovinu novorozenců, což ukazuje trend, jaké bude složení populace v těchto státech za pár let. Není tedy Schengen, volný pohyb osob a ta redistribuce imigrantů v rámci EU hrozbou pro naši zemi? Neměla by si Česká republika, která tento problém zatím tak velký nemá, hranice hlídat? Snažit si vyjednat nějaké výjimky či v krajním případě v Evropské unii nebýt? Domluvit se třeba se státy, který tento problém nemají, například v rámci Visegrádu či zemí bývalého východního bloku, a vytvořit si zde jakousi Novou Evropu jako alternativu islamizované západní Evropě? Není v tomto smyslu pro nás EU hrozbou, když masovou imigraci, politickou korektnost a multikulturalismus podporuje a hlásá?

Hlásá, ale už se v tichosti opouští. I státy, které byly donedávna velice otevřené, jako třeba skandinávské, už toho trpce litují. Já jsem letěl z Osla a v tom letadle cestovaly tři „burky“ – těžko říct, co za tím bylo schováno – a kolem těch „burek“ běhalo nějakých jejich devět dětí. Všichni měli pas Norského království. Oni toho už také litují…

Jestli už není pozdě…

Už je pozdě. Jenom přes moře proudí desetitisíce lidí, další v kontejnerech, kamionech, přes zelenou hranici Turecka s Bulharskem a Řeckem.

Plus započítejme jejich větší porodnost…

Ta jejich porodnost je něco podobného jako u romské populace u nás. Ta porodnost je obrovská a přečíslí nás. Problematiku imigrace jsme projednávali na zahraničním výboru a s uspokojením jsem zjistil, že naše Ministerstvo vnitra má v tomto směru velice střízlivou politiku, se kterou musím souhlasit. Bezbřehá otevřenost tam určitě není a máme docela přísné regule, než nějaký imigrant dostane například jenom trvalý pobyt. Jsou tam dlouhé lhůty a imigrant musí leccos splnit. Ta procedura je zaplať pánbůh docela přísná. Ale jestli se ubráníme a jak dlouho, to je otázka.

Jestli to není důvod, abychom kontrolovali hranice našeho státu a oddělovali se od států EU, které budou islamizované. Když nějaký muslim získá občanství či trvalý pobyt ve Francii, může se k nám dostat přes hranice a přesídlit volně k nám. Ve sněmovně byl přijat zákon, že kdo má občanství EU, může brát u nás sociální dávky…

Ano, po třech měsících dostane dávky. Protože například u nás jsou větší dávky než na Slovensku, tak k nám jdou Romové ze Slovenska, kteří zaplňují ubytovny. Což je díky státním příspěvkům na bydlení obrovský byznys. V Kolíně je rodina, která vlastní obrovskou prvorepublikovou vilu, ale odstěhovala se do paneláku, udělala si z vily ubytovnu a „rejžuje“ peníze od státu. I renomovaný kolínský právník se neštítí mít ubytovnu, protože to vydělává velké peníze. A frekventovaná otázka: „A kam půjdou, když se přestanou státem tolik platit ty ubytovny?“ Odpověď je jednoduchá: „Půjdou tam, odkud přišli.“ Nespadli přece ani ze stromu, ani z nebe.

Byl jsem v minulém volebním období členem bytové komise při městském úřadu a několikrát se stalo, že jsme přidělili byt v panelovém domě zdánlivě bezproblémovým Romům do vchodu obývaného většinovou populací. V tom bytě bylo během 14 dnů pětadvacet lidí, začali bydlet i na schodech, tam kouřili, jejich děti tam běhaly a křičely. Do půl roku všichni ostatní obyvatelé na bytové komisi žádali o takzvané odbydlení. Chtěli se přestěhovat jinam. Je to hezké integrovat Romy tak, že je zamícháme do většinové společnosti, ale proč by to mělo být na úkor většinové populace? Já se těm obyvatelům nedivím. Já bych také nepřizpůsobivé nechtěl za sousedy. Známe jejich nechuť k občanskému soužití, vandalismus, kriminalitu. Jak vypadají byty potom, co je užívali? To jsou pak vybydlená a zdevastovaná celá sídliště. A to nás, daňové poplatníky, také stojí strašné peníze.

To jste hovořil o našich Romech či Romech přišlých ze Slovenska, ale když se vrátíme k imigrantům původem mimoevropským, nebylo by řešením dohodnout se se státy, které by vyžadovaly po imigrantech asimilaci a přizpůsobení se našim hodnotám a které by zastavily masovou imigraci, tak že bychom mohli mít s nimi volný pohyb osob? Ale se státy, kde je liberální imigrační politika a které jsou silně islamizované, tak s nimi bychom neměli společný režim volného pohybu osob? Evropská myšlenka je jedna věc, ale až tu bude jednou právo šaría…

K nějakým podobným řešením s redukcí imigrace a volného pohybu osob dříve nebo později bude muset dojít, asi i přes odpor nekritických a zaslepených lidskoprávníků. Některé ideály se ukázaly jako fantasmagorie. Nechci čekat, až se bude někdo snažit ukamenovat vnučku jenom proto, že se líbala s kamarádem v metru…

To možná Óda na radost přestane, když EU takto podporuje multikulturalismus…

Ten volný pohyb osob má svá úskalí. Když opět dám příklad u svých oblíbených Romů, tak když se dali na pochod z Balkánu, tak byla některá italská města jimi fakticky obklíčena. Francouzi deportovali cikány zpátky. Vloni v prosinci jsem byl v Ženevě. Slavilo se 200 let od dobytí Ženevy českým generálem Ferdinadem, hrabětem z Bubna a Litic, který velel v rakouské armádě a v roce 1813 osvobodil Ženevu od napoleonské Francie. My jsem tam byl pozváni ze Senátu a byla tam i poslední hraběnka z Bubna a Litic. Po Ženevě nás provázel představitel české komunity, pan Novotný. Ten mi říkal, že donedávna Ženeva byla otevřené přátelské bezpečné město. Ale že do Ženevy přitáhlo několik set balkánských cikánů a město je zcela paralyzované. A Švýcaři se bojí pustit děti na ulici. Cikánské děti kradou v obchoďácích, kde dosud byla jen slabá bezpečnostní opatření, jako straky. A to jsou důsledky toho volného pohybu osob. Velká Británie se začíná stavět proti volnému pochybu osob. Tím se zabrání tomu, že se tam objeví kočující skupina, která se začne živit kriminalitou, obtěžuje normální lidi, krade, přepadává.

Jestli bychom se neměli poučit, bránit si své hranice a nedopustit to, aby nám hořela auta jako na předměstích francouzských měst…

Někteří zase říkají, že bez imigrace vymřeme. Ale je imigrace a imigrace. Je důležité si stanovit nějaké kvóty přistěhovalců, jaké je možné absorbovat a stanovit si pravidla bez ohledu na nějaké z řetězu utržené lidskoprávníky, jak je vidím ve Štasburku v Radě Evropy, a říci: „Tyhle tady nechceme a tyhle tu chceme za těchto a těchto podmínek.“ Ne, že budou pořad vytahovat „lidská práva“.

My přece ale také máme lidská práva. Lidská práva snad mají i původní obyvatelé svých zemí…

Kupodivu se hájí lidská práva menšin, často problémových, nikoli práva většiny. A menšinová práva se často uplatňují na úkor většiny lidí, kteří pracují a respektují zákony.

My nemáme právo žít v zemi svých předků podle způsobu svých předků? Podle toho, jak jsme naši civilizaci budovali tisíce let?

Ti, kteří dodržují tradice, zvyky této země, pracují a považují to za normální a platí daně, tak jejich práva mají kupodivu menší váhu než práva nějaké menšiny, která se chová v rozporu s jakýmikoli pravidly a tradicemi, zákony.

Často se říká, že nebezpečím je radikální islám, ne samotný islám. Miloš Zeman ale několikrát řekl, že násilí a řada pro nás nepřijatelných věcí jsou zakódovány v islámu jako takovém. V Koránu, hadísech, právu šaría. Tyto věci jsou běžné v islámských zemích a nedělají je jenom nějací teroristé z Al-Káidy. Je to tam běžná zákonná praxe…

Ano. Naprostá většina veršů Koránu je nenávistná. Existuje velký a malý džihád. Upřednostňuje se ten malý džihád, tedy šíření víry skutkem či bojem. Bohužel musím říct, že je to nenávistná a agresivní ideologie. Civilizované až poněkud zdegenerované civilizace se neumí bránit. Jako se neubránil Řím i další, tak se bojím, že se neubráníme ani my. Bojím se, že nás pohltí. Možná ne vojensky…

Jak říkal Kaddáfí, dělohami muslimských žen…

Ano. Ještě mám jeden zajímavý zážitek. Navštívil jsem mnoho muslimských zemí. Navštívili jsme vždy naše velvyslanectví. Na všech jsem viděl tam provdané Češky, které prosily velvyslance, aby je odtamtud dostal, že to tam už nevydrží. Byly to často vysokoškolačky, které se tam provdaly a pak byly nešťastné. Zjistily, že poté, co porodí dítě, budou míň než hadr na podlahu. Ony tam jdou s tím, že vědí, že islám ženám nepřeje, ale myslí si, že zrovna ten jejich manžel je ochrání a bude se chovat jinak, protože je už civilizován Evropou. Ale přijedou tam a zjistí pak skutečný stav věcí. A ti velvyslanci jim vždy říkali: „Jo, dámy, informací jste měly dost. Já vám pomoci ani nemůžu.“ Bylo mi jich líto. Ti muslimové se také často dostanou sňatkem do Evropy nejsnáze. Děje se, že si to i kupují. Řadový Egypťan čeká na vízum do Evropy osmnáct let. Když obloudí českou turistku, že si ji vezme, tak to má rychlejší.

Miloš Zeman též varoval před nynější expanzí džihádistů na Blízkém východě…

Zděšeně sledujeme vznik a expanzi Islámského státu v Iráku a Sýrii, ustavení chalifátů v Africe a výboje islamistů po celém světě. Vše spojené s krutostmi, vražděním, znásilňováním. Nejsme schopni pochopit, že nejde o nějaké excesy vykolejených band, ale že to je sama podstata islámu. Jejich konání se plně řídí Koránem. V něm plných 529 veršů oplývá nenávistí, nesnášenlivostí a nutností zničit vše neislámské i za cenu násilí, krutostí a masové genocidy. V roce 2004 jsme zaregistrovali Ústředí muslimských organizací jako náboženskou společnost. Aniž bychom vzali na vědomí, že z Koránu vyplývá potlačení náboženské svobody a rozpor s Listinou základních práv a svobod. Na závěr bych řekl, že zdegenerovaná euroamerická civilizace jako hloupá ovce čeká na svoje podříznutí. Jako americký novinář Foley.

Tisíce zfanatizovaných muslimů opět řádily ve Francii

Záběry, které Vám opět nejspíše česká media nepřinesou. Tisíce zfanatizovaných muslimů útočí na francouzskou policii a hulákají Alláhu akbar. Pokoušejí se napadnout židovskou menšinu a synagogu a nakonec na velkém shromáždění mávají palestinskými vlajkami a symboly islámského džihádu.

Toto vše můžete shlédnout na níže uvedeném videu na webu Youtube.com. Když sleduji záběry těchto fanatiků, tak si říkám, jak je ještě mohou naši multikulturalisté obhajovat? Jak mohou naši politici podporovat Brusel v jeho snaze nastěhovat sem další a další podobné lidi?

Jak jsem upozornil ve své knize Islám a islamismu v České republice, a jak sami opět nedávno deklarovali čeští muslimové, je jejich cílem zničení státu Izrael a islamizace Evropy, Čech a Moravy. Znáte lepší důvod proč konečně pochopit, že existence a přežití státu Izrael je v zájmu nás všech? I včetně našich evropských antisemitů a antiizraelců? Proč národ mlčí k tomu, že Brusel tyto lidi úmyslně podporuje v přistěhovalectví do Evropy, a chtějí je tlačit i do Čech a na Moravu?

Je to jednoduché. Když necháme padnout stát Izrael, muslimové se budou cítit ještě silnější a přitvrdí i v Evropě. Tak jako zrada Československa v Mnichově posílila nacisty. Zradí opět západoevropané?

Na webu jihadwatch to dobře komentují slovy, že takovíto lidé se těžko budou integrovat do evropské společnosti …

 

https://www.youtube.com/watch?v=t6k3RH3AUkc&feature=player_embedded

 

 

http://lukaslhotan.blog.idnes.cz

 

Muslimové ve Střední Africe pozabíjeli křesťany v kostele

Přinejmenším dvaadvacet lidí zemřelo při pondělním útoku muslimských milic Séléka na katedrálu ve Středoafrické republice. Mezi oběťmi útoku jsou prý i ženy a děti, informuje server tyden.cz. Desítky křesťanů se v katedrále svatého Josefa v Bambari ukrývaly před řáděním muslimů.

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/muslimove-ve-stredni-africe-vyzabijeli-krestany-v-kostele_312377.html#.U7xINk2KDZ4