Útok 11. září provedli Američané sami, pád Dvojčat nezpůsobila dopravní letadla a USA pomohly vzniku Islámského státu, říká znalec Blízkého východu

Petr Markvart, který se dlouhodobě profesně pohybuje v oblasti Blízkého východu (hlavně v Iráku a Sýrii), říká, že vznik Islámského státu (ISIS) podpořil spojenec USA Saúdská Arábie a Američané o tom minimálně věděli a nic nepodnikli. Naznačuje, že přímo ISIS podpořili. Navíc 11. září označil za „inside job“. Vysvětlil spoustu zajímavých vazeb týkajících se geopolitiky a ekonomických zájmů na Blízkém východě.

Při invazi USA v Iráku i při takzvaném arabském jaru se hovořilo o tom, že se má na Blízký východ přinést demokracie. K čemu zasahování USA a Západu vedlo?

Nejprve se zmíním o některých atributech výkonu státní moci na Blízkém východě. Arabské země mají své zvyklosti výkonu politické moci, které jsou po staletí ustáleny tím, že hlavou exekutivy – zpravidla je to monarcha nebo prezident – je takzvaný ra´is al-masíra neboli „vůdce pochodu“. A to je člověk, který je zpravidla volen a potvrzován ve svém úřadě aklamativně, o jehož postavení se zpravidla nikdy moc nediskutuje. Všichni ostatní mohou být kritizováni, ale ra´is al-masíra nikoli.

Pokud se podíváme na sekulární arabské režimy, které se staly hlavním terčem takzvaného arabského jara, to znamená Libye, Egypt, Sýrie, do jisté míry Irák – na ten to přišlo kvůli americké invazi již o několik let dříve, tak v zásadě arabští vůdcové, kteří tam vládli, nevládli o nic méně demokraticky, než vládnou monarchové v Saúdské Arábii, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, kteří Američanům nevadí. Takže pokud voláme po zavedení demokracie a lidských práv na Blízkém východě, musíme si položit otázku, proč se to má týkat pouze sekulárních režimů, které se stavěly proti islamismu, a proč se Spojené státy z nějakého důvodu vyhýbají této otázce u monarchů arabských zemí.

Pokud se díváme na výsledky takzvaného arabského jara, tak vidíme, že v Maroku, které bylo tradičně baštou roajalistické strany, která bez problémů vítězila v každých volbách a měla přes 60 procent hlasů, došlo k prudkému nárůstu islamistické strany. Roajalisté se museli po posledních volbách spojit s islamisty, aby vůbec mohli sestavit vládu. Alžírsko vynechám, protože to je zvláštní zóna pod ochranou Spojených států a Francie. Tunisko se zmítá v nepokojích občanských i vojenských již po tři roky. Libye je takzvaný padlý stát, failed state, je rozdělena na několik regionů a jednotlivé kmenové gangy prodávají ropu na vlastní pěst. Egypt se ještě nevzpamatoval a nebýt silné armády, tak by se nevzpamatoval nikdy. V Egyptě to dopadlo, zaplať Bůh, tak, že od moci byli odstaveni důstojníci vzdušných sil a převzali si to důstojníci pozemních sil. Pokud jde o Sýrii, tak země je rozvrácená občanskou válkou v podstatě stejně jako Irák. Je to země, kde se centrální vláda zoufale snaží zajistit nějaká bezpečná útočiště pro obyvatelstvo a na zbytku území se prohánějí různí islamisté a šílenci. Takže toto jsou výsledky, kterých bylo dosaženo v procesu arabského jara, jež Západ podporoval a jež Američané podporovali politicky a sponzorovali finančně.

Nyní Spojené státy bombardují jednotky Islámského státu. Objevují se ale informace, že někteří bojovníci Islámského státu byli vycvičováni v jordánských vojenských výcvikových táborech ve spolupráci s americkou tajnou službou CIA jako takzvaná demokratická opozice proti syrskému prezidentu Asadovi. Je tato informace relevantní? Hrály při vzniku Islámského státu roli USA, případně někteří spojenci Američanů?

Začal bych trochu šířeji než jen povídáním o výcvikové základně v jordánském Safawi. Působil jsem dlouhá léta v západním Iráku a východní Sýrii a tu krajinu dobře znám. Je to přehledná krajina bez jakýchkoli masivních horstev a aridní, bez vegetace. Znám lidi, kteří tam žijí. V podstatě to jsou buď nomádi, kteří se živí chovem dobytka, nebo drobní zemědělci. Samozřejmě v údolí řek Eufrat a Tigrid je zemědělství intenzivnější. Ta krajina je naprosto přehledná, čili není možné, aby v této krajině, která byla do roku 2011, tedy těsně před vypuknutím takzvaného arabského jara, ve zvláštním režimu americkou zvláštní vojenskou zónou obsazenou sborem americké námořní pěchoty, aby tam vznikla skupina několika tisíc, teď Spojené státy říkají, že několika desítek tisíc, bojovníků, aniž by o tom nevěděli Američané. K něčemu takovému potřebujete obrovskou infrastrukturu, logistiku. Jsou vycvičeni, vyzbrojeni, logisticky zajištěni, zaplaceni.

Takže si kladu otázku, jak to vlastně Američané s tím Islámským státem měli od samého počátku, protože neudělali nic proti tomu, aby zabránili jeho vzniku. Naopak udělali všechno pro to, aby jeho vzniku pomohli. Minimálně nikoho neinformovali, že tam něco podobného vzniká.

Co se týče výcvikové základny v jordánském Safawi, tak tato základna byla zřízena se souhlasem jordánských autorit, byla pravděpodobně pod kontrolou saúdské zpravodajské služby a byli tam cvičeni takzvaní bojovníci za mír a demokracii a lidská práva v Sýrii. Role CIA tam byla diskutována na několika místech. Dokonce ji přiznala i americká místa, existují na to zdroje, ze kterých je možné tuto informaci ověřit. Podle našich informací základna v jordánském Safawi byla uzavřena koncem roku 2012, začátkem roku 2013 na základě protestů jordánských zákonodárců. Nicméně toto byla jedna základna, o níž se to ví a o níž se to dostalo na povrch.

Samozřejmě, že existovala celá řada dalších různých zařízení. Abu Bakr al-Baghdadi, vůdce Islámského státu, který sám sebe nazval chalífou, byl údajně šest let vězeň v americkém detenčním zařízení Camp Bucca na jihu Iráku, kde se údajně pod vlivem spoluvězňů radikalizoval. Člověk si musí klást otázku, zda se neradikalizoval někde jinde a pod vlivem někoho úplně jiného.

Kdo tedy Islámský stát stvořil? Bez čí pomoci by nemohl existovat?

Podle všech informací ISIS je jak ideologicky, tak finančně i strukturou velitelskou přímo řízenou organizací saúdsko-arabské zpravodajské služby. To je známo na základě výpovědí zajatých bojovníků ISIS. Ti vypovídali, že jejich chain of command sahal k princi Abdul Rahman al Faisalovi, který je bratrem saúdského ministra zahraničních věcí a bratrem saúdského ministra vnitra. Ten je údajně vrchním velitelem vojenských struktur Islámského státu.

Samozřejmě sama saúdsko-arabská zpravodajská služba byla do poloviny letošního roku řízena nechvalně známým princem Bandarem bin Sultánem al Saudem, který byl 14 let velvyslancem Saúdské Arábie ve Spojených státech a je blízkým přítelem rodiny Bushů. Je to člověk, který se neštítí nikoho a ničeho. Před konáním olympijských her jel vyhrožovat prezidentu Putinovi do Moskvy a nabídl mu, že Saúdská Arábie bude odebírat ruské zbraně, pokud se Ruská federace zřekne podpory syrského prezidenta Bašára Asada. Takže podle mých informací byl Islámský stát stvořen saúdskou zpravodajskou službou minimálně při vědomí, ne-li za velmi významné asistence Spojených států amerických.

V americkém tisku se objevila informace o tom, že 11. září 2001 hráli roli saúdsko-arabští diplomaté, právě zmiňovaný bývalý velvyslanec v USA Bandar bin Sultán. The New York Post vydal před Vánoci článek o tom, že únik z oficiální zprávy vyšetřovací komise k 11. září podává nezvratné důkazy o zapojení vládních činitelů, diplomatů a tajných služeb Saúdské Arábie do teroristických útoků. Do útoků bylo podle reportu přímo zapojeno saúdské velvyslanectví ve Washingtonu a konzulát v Los Angeles. Únosci letadel a teroristé z Al-Káidy měli prý dostávat od politiků Saúdské Arábie logistickou podporu a finance. Navíc rodina Bushů měla přátelské vztahy s rodinou bin Ládinů. A členové této rodiny dle amerických médií odletěli z USA dva dny po 11. září. Co říkáte těmto informacím?

Nechci se pouštět do spekulací. Jedna věc je ale jistá, a to, že pád budov Světového obchodního centra v New Yorku i poškození budovy Pentagonu ve Washingtonu rozhodně nebyly způsobeny dopravními letouny. To, co jsme v přímém přenosu viděli, bylo všechno možné, jenom ne útok unesenými dopravními letouny. Jak vyplývá ze simulací i z výpovědí zkušených pilotů dopravních letounů, s letounem se nedá letět po takové trajektorii, jak bylo zveřejněno americkou Federal Aviation Administration, protože ty letouny dříve, než by narazily do čehokoli, by se ve vzduchu rozpadly. Z analýzy „stressu“ zcela jasně vyplývá, že ty letouny nejsou konstruovány na takový způsob letu, ke kterému 11. září 2001 mělo dojít. Pro mě zůstává od samého počátku 11. září jedním velkým „inside jobem“, který sloužil jako prekurzor k rozpoutání všech možných intervencí pod různými záminkami od Afghánistánu až po bombardování východní Sýrie bez souhlasu Syrské arabské republiky.

Co se týče osoby prince Bandara bin Sultána al Sauda řečeného „Bandar Bush“, tak jeho velmi blízké vztahy s rodinou Bushů, ať už to byl George Bush starší či George Walker Bush mladší, jsou dostatečně známy. Probíhaly tam velmi úzké konzultace a koordinace. A princ Bandar byl hlavním styčným důstojníkem mezi saúdskou královskou rodinou a Spojenými státy. Nakonec to ale není až zas tak nic podivného, protože USA jako země protestantská mají k wahhábismu a saláfismu velmi blízko. Wahhábisté a saláfisté také neuznávají žádné zvyklosti, žádné paralely, žádnou pozdější jurisprudenci ke svému náboženství. Uznávají pouze tu knihu. V případě protestantů je to Bible, v případě wahhábistů je to Al Koran.

Spojené státy říkají, že Írán je hrozbou pro demokracii a hrozbou pro bezpečnost. Varují před tím, že se Írán stane jadernou velmocí. Jaká je role Íránu? Není tam více aspektů? Není případná snaha mít jaderné zbraně logickou obavou, když jsou Peršané obklopeni Araby? Šíité v sunnitském moři? Nehraje tam roli, že Írán nechce obchodovat ropu v dolarech, čímž podkopává pozici petrodolaru a dolaru jako světové rezervní měny? Další věc je, že Sýrie je spojencem Íránu, Írán dodává důležité suroviny Číně, čili útokem USA proti Sýrii může jít o oslabení Íránu a následně Číny…

Celá íránská otázka je velmi komplexní a složitá, ale pokusme se ji zjednodušit na několik základních bodů. Írán je pohádkově bohatá země s ohromným nerostným bohatstvím, které se odtamtud musí jenom nějak dostat. Může se dostávat směrem k Číně, ale přes americký Pákistán nebo Afghánistán, nebo přes americkou Střední Asii. Do Evropy se nějak musí prodrat přes amerického spojence Turecko nebo, jak se mu v nedávné době nabízelo, přes Irák – Iráku vládne šíitská strana – a Sýrii. To se samozřejmě nelíbilo Saúdům a Katařanům, kteří chtějí být těmi, kdo bude dodávat Evropě energetické zdroje, a proto mělo dojít k násilné změně režimu v Damašku. Když toto nevyšlo, tak bylo potřeba vytvořit něco dalšího, co umožní Kataru a Saúdské Arábii export energetických surovin směrem k Evropě. Tímto dalším je území západního Iráku a východní Sýrie, kde nyní řádí islamisté, a až to tam Spojené státy všechno vybombardují, tak tam dojde k nějaké dohodě, dojde k nějakému zvláštnímu statutu těchto území, vznikne tam jakási islamistická skupina, která bude dostatečně umírněná na to, abychom ji už nemuseli dále bombardovat, a přes její území, které se vyrve z území syrského, v podstatě povedou strategické plynovody a ropovody se surovinami, které tolik Evropa potřebuje.

Celý ten konflikt, který se odehrává na Blízkém východě, musíme vidět jako souboj o dominanci na Blízkém východě, tedy zda ji bude mít sunnitská saláfistická wahhábistická Saúdská Arábie, nebo to bude šíitský Írán. Je to boj, který tam je od pradávna. Spojené státy podporovaly deset let Saddáma Husajna v boji proti Íránu. Celá ta irácko-íránská válka měla za následek pouze to, že jak Irák, tak Írán byly ohromně oslabeny. To ale nebránilo některým saúdsko-arabským, ale i izraelským podnikatelům, aby veškerá embarga na vývoz vojenského materiálu do Íránu obešli, což je známá aféra Írán Gate, kdy byl systémem řetězce přes nikaragujské povstalce a přes drogové dealy dodáván vojenský materiál islámské republice Írán, která tehdy byla pod přísným americkým embargem. Vidíte, že americká pragmatičnost nezná mezí.

Spojené státy a americký prezident Obama říkají, že Bašár Asad je diktátor, který používá chemické zbraně, a to má být ospravedlnění toho, proč má být svržen…

V zásadě můžete dnes kohokoli na světě označit jako diktátora. Na začátku jsem mluvil o obvyklé formě vlády, která funguje v zemích Blízkého východu. To se může Spojeným státům nějak jevit, ale to jim pořád nedává legální důvod, aby v této zemi vojensky intervenovaly nebo aby vyzbrojovaly ozbrojenou opozici a podněcovaly občanské nepokoje nebo aby proti této zemi uplatňovaly jakákoli obchodní embarga či jiné ekonomické zbraně. Kdo dal právo Spojeným státům určovat, kdo je diktátor a kdo je demokrat? Podívejme se na amerického spojence Saúdskou Arábii, Kuvajt či Spojené arabské emiráty. Je snad saúdsko-arabský král demokraticky volen? Sestavuje vládu na základě demokratických voleb? Nikoli, a nikomu ve Spojených státech to nevadí. Vyzbrojují snad Spojené státy opozici v Saúdské Arábii a uplatňují vůči Saúdské Arábii embargo na vojenský materiál a hi-tech?

Dnes do Sýrie nevyvezete ani šroubek, protože když syrský zákazník řekne, že je Syřan, tak se s ním 90 procent všech firem přestane bavit, aby neměly doma problémy s vlastními celními a zpravodajskými orgány. V situaci, kdy jsou všechny syrské banky embargovány, neotevřete akreditiv, nepošlete transfer. Na Sýrii je uplatňováno totální embargo a tím trpí především těch dvacet milionů lidí, které si Západ vybral jako své rukojmí. A dokud ti lidé nebudou dostatečně naštvaní a neřeknou: „Tak už toho Bašára sesaďme, ať mají chlapci na Západě radost,“ tak je budou mít nadále za rukojmí.

Ale na straně Západu je základní miskalkulace. Ti Syřané to neudělají. Nikoli proto, že by byli neohroženými bojovníky, ale oni to neudělají, protože vidí tu Libyi, vidí Jemen a protože vidí Irák. Vidí, že když tam ke změně režimu došlo, tak nic lepšího nepřišlo, ale naopak z těch zemí se staly rozvrácené padlé státy. Místo této perspektivy padlého státu si velká část z nich zvolila, že se bude bránit. A Západ dělá vše pro to, aby se proti Islámskému státu neubránili. A pokud jde o chemické zbraně, vyšetřování neprokázalo, že by byly syrské vlády. Vše svědčí o tom, že to byla zase záminka proti Sýrii.

Jaký má angažmá Spojených států dopad na Blízkém východě na křesťanskou menšinu? G. W. Bush se ostentativně hlásí ke křesťanství, v počátcích dokonce hovořil o křížovém tažení…

Vztah a dialog křesťanství a islámu vnímáme prizmatem, který máme zde ve střední Evropě. Nějak vnímáme muslimskou komunitu, která tady žije. To je diametrálně odlišné od toho, jak se vnímají křesťané, muslimové a Židé na Blízkém východě. Ty komunity spolu koexistovaly od příchodu islámu, to znamená od sedmého století našeho letopočtu, a mají dlouhou historii vlastních vztahů, vlastních válek, vlastních revolt, vlastní nenávisti i vlastní lásky vůči sobě. My jsme teď ti, kteří se staví do role těch, kteří mají soudit, co by se mělo, nebo nemělo udělat.

Ale k vaší otázce uvedu nějaká čísla. V roce 1990 bylo v Iráku zhruba 1 300 000 křesťanů, v roce 2012 tam bylo 200 tisíc křesťanů. To znamená, že my jsme způsobili úbytek více než milionu křesťanů jen v jedné zemi za období dvaceti let, kdy jsme tuto zemi zatížili dvěma válkami a dlouho trvající občanskou válkou, která trvá dnes už dalších osm let. V průběhu této občanské války před zraky amerických vojáků byli křesťané perzekvováni, pronásledováni, týráni, zabíjeni a vysídlováni. To je fakt, který nikdo neospravedlní.

Já jsem se osobně setkal se členy irácké křesťanské komunity. V Damašku jsem mluvil s maronity, kteří utekli z Bagdádu. A křesťané, kteří utekli z Bagdádu do syrského Homsu, museli utéci do Damašku, protože v Homsu začala řádit Svobodná syrská armáda a další „demokratické opoziční složky“ a začaly je znovu vyhánět. Iráčtí křesťané uprchlí do Damašku se na mě obraceli s otázkou, proč je Západ tak strašlivě nenávidí a proč je chceme všechny vyvraždit. Takže počty křesťanů se prudce snižují. Pokud jde o Sýrii, tak v roce 1990 jich tam bylo 1 800 000, dnes jich máme zhruba 1,5 milionu.

Na závěr provokativní otázka. Po 11. září se hovořilo o boji USA, euroatlantické civilizace, NATO proti islámskému terorismu. Je to tedy tak, že USA vskutku bojují proti islámskému terorismu, nebo ho fakticky podněcují či dokonce sponzorují?

Celé 11. září a to, co po něm následuje, je věc, která se v žargonu nazývá „false flag operation“, tedy operace pod cizí vlajkou. To znamená, že my implikujeme někoho, ale ten někdo je ve skutečnosti nepáchá, pácháme je my a pouze upozorňujeme na to, že by to mohl být tento člověk. My podprahově obrovsky zvyšujeme povědomí lidí, kteří začínají nenávidět muslimy obecně. Nikoli islamisty, nikoli extrémní vyznavače tohoto náboženství, ale obecně muslimy.

Vykopáváme příkopy mezi lidmi. Ty příkopy jsou vykopávány i v České republice. Pokud u nás máte amerického velvyslance, jehož dvěma hlavními body agendy je podpora homosexualistické Prague Pride a podpora jakéhosi Nadačního fondu proti korupci, tak co vám ten diplomat vlastně říká? „Moje země mě sem poslala, abych vám tady vysvětlil, že se chováte špatně k sexuálním menšinám a že to tady máte celé zkorumpované a my vám to pomůžeme všechno napravit.“ I on začal vykopávat tyto příkopy.

I celá kampaň na zvolení prezidenta ve všelidovém hlasování vykopala příkopy mezi lidmi. I dnešní konflikt na Ukrajině vykopává dál příkopy mezi lidmi. Politiku Spojených států chápu jako politiku rozdělování lidí na celém světě, a je už jedno, na jakém základě, vytvářením co největšího počtu strašáků, kteří se v potřebný čas vytáhnou, lidé jsou jimi děšeni. A pak budu kvůli boji proti strašákům utužovat bezpečnostní opatření, omezování občanských svobod, to, že žijeme ve státě, kde jsme neustále pod dozorem kamer, to, že se mluví zcela vážně o tom, že se budou lidé čipovat a že jim budou odebírat vzorky DNA. Svět se stává čím dál méně demokratickým a svobodným především kvůli Spojeným státům.

Petr Markvart je vystudovaný právník. Ve 2. polovině 80. let pracoval v podniku zahraničního obchodu Technoexport, mimo jiné jako obchodní referent realizace petrochemických investičních celků v Iráku a asistent generálního ředitele. V letech 1989 až 1995 působil v Sýrii jako ředitel blízkovýchodní expozitury – pro Technoexport Praha, později pro německý Südrohrbau Ingolstadt. V letech 1998 až 2001 pracoval pro kanadskou firmu MacDonald Engineering Group Calgary jako ředitel její dceřiné společnosti v Nigérii. Od roku 2002 působí v leteckém průmyslu jako konzultant pro země západní Afriky. Naposledy navštívil Sýrii v červenci 2012.

S tajemným mužem o spiknutí světa. Menší chybou je prý uvěřit mu, než se vysmívat

Uděláte menší chybu, když některým skutečnostem budete či zkusíte věřit, než když se jim budete vysmívat. To jsou slova, která je třeba mít na paměti při čtení rozhovoru s Tomášem Keltnerem – mužem, který o sobě odhaluje, že pracoval několik let v tajné službě. Nyní se věnuje spíše lektorské, spisovatelské a nakladatelské činnosti.

Vše je součástí plánu – i to je jedna z hlavních charakteristik, která se prolíná celým tímto tak trochu jiným rozhovorem, o tématech, o kterých se většinou nemluví a v médiích hlavního proudu nepíše.

Tomáš Keltner je z nejvyšších pater systému, do kterého měl šanci proniknout, vybaven informacemi, o kterých je přesvědčený, že o nich běžný smrtelník nemá ponětí. Pochopil též, že „sovy nejsou tím, čím se zdají být“, a demokracie, svoboda a lidská práva bývají prázdnými pojmy, jež nemívají s realitou nic společného. „Existují tři zpravodajské moudrosti. První říká: Nikdy nikomu nevěř. Druhá: Nikdy nevíš všechno. A třetí: Všechno je jinak,“ připomíná úvodem. A tak v duchu, že vše může být jinak, přichází první otázky…

Velmi často se hovoří o tom, že lidstvo dospělo do finální fáze budování Nového světového řádu. Na toto téma vyšlo i několik celosvětově úspěšných knih, z nichž jedna je celá postavena také na rozhovoru s člověkem, údajně propojeným se zpravodajskými službami i zednářskou lóží – tedy ideální koktejl pro fanoušky konspirací. Jak vnímáte takovéto informace vy?

Víte, je nutné říci, že z církví se staly korporace, které mají za cíl hromadit majetek a moc. A též cíl ovládat. Místo aby pravdu náboženství uchovávalo, tak dělá pravý opak – informace zkresluje a záměrně dezinformuje. Přesto vždy byli jedinci, kteří se snažili ten chod věcí zvrátit, i v historii. Je třeba proto připomenout, že naše euroatlantická civilizace stojí na stejných základech, které kdysi položil jeden Žid – Ježíš Kristus. Tedy na křesťanství. Bohužel, je třeba též říct, že katolická církev je při pohledu z hlediska sektářství jedna velká sekta, vykazující hned několik hlavních charakteristických sektářských bodů.

Sice zatím netuším, jak to souvisí s Novým světovým řádem, ale i v případě katolické církve musím podotknout, že pokud máte pravdu, jde o nejrozšířenější náboženství na světě…V tom je nějaký záměr?

K tomu dojdeme, pokud mi dáte prostor. Samozřejmě, že má tento můj úvod také svůj důvod. U každé sekty, včetně tedy této velké, je ovšem spíše otázkou hlavně to, kdo ji vede. A to je pak i případ zednářských spolků, templářů, rytířů chrámů – tedy všech těch skrytých organizací, které bývají se záměry Nového světového řádu spojovány. Přitom vše má svůj prapůvod z judaismu… Na to by se nemělo zapomínat.  Ale vše je součástí plánu. A tak například není náhoda to, že se snaží v posledních desetiletích postavit svět proti islámu. Ukazují nám, co je na něm špatně, ale neukazují nám, co je v islámu dobře.

Dobře, vzali jsme to tedy poněkud ze široka. Pokud však vezmeme v úvahu fakt, že Nový světový řád – to je též politika, pak asi i ona má vliv na to, jak se bude myšlenka na jeho případné nastolení vyvíjet a růst dál. Nebo i to už je dopředu někým nalajnované?

Svět se skládá z několika sfér vlivu. To jsou v současné době zájmové skupiny, které stojí nad politikou. Politika je nyní vlastně už jen hra pro lidi v hospodách, aby se měli o čem bavit, na co nadávat. Všechno je přitom naplánované, připravené. Nedochází k žádným překvapivým vítězstvím ve volbách či politickým rozhodnutím.

My se tedy můžeme bavit na úrovni státu o tom, jestli volit levici nebo pravici, jestli nové strany, i o tom, zda změnit volební systém. Ale když to celé projdete, nakonec zjistíte, že ti politici nevládnou. Nad nimi je další vrstva, další vrstva a další vrstva. A tam se nedá už dostat skrz nějakou demokracii. Jenomže to jsou ti, kteří vládnou – mezinárodní bankovní kruhy, vlastníci Fedu a podobně. Ale ani oni nejsou ti hlavní, o těch nejdůležitějších nikdy neuslyšíte. Málokdo chápe, že většina takzvaných konspiračních teorií, včetně tedy těch o Novém světovém řádu, má naprosto pravdivý základ, protože začal mluvit někdo zevnitř, kdo na to neměl žaludek. Často ale tyto teorie sám tvoří či dotváří samotný systém, aby je mohl posléze zesměšnit a odvést pozornost. Člověk, pokud se vydá na cestu za svobodou a hledáním pravdy, tak mnohdy zažívá něco, co bychom mohli popsat jako určité záblesky osvícení. Já to přirovnávám ke dveřím, za které nakouknete a leknete se. Takže je hned zabouchnete. Ale už jednou provždy víte, že jste za nimi něco viděla – i když si to později nechcete přiznat.

U každého jedince je cesta k tomu, aby začal hledat pravdu v konspiračních teoriích, jiná. Narážel jste třeba při své práci pro různé, většinou vojenské složky, na něco, co vás osobně přesvědčovalo o tom, že věci možná nejsou takové, jak vypadají a za jaké je většina lidí pokládá?

Určitý příklad lze uvést na způsobu výcviku a výuky osobní ochrany. Nedá moc práce si všimnout faktu, že v případě jakéhokoli konfliktu a potřeby zájmu mohou být i tito speciálně vycvičení lidé poskládáni a paralyzováni jako kostky domina postupně – a všichni. Ten systém je dobrý jen na první pohled – ale je vyučovaný tak, že když oni, v tomto případě kdokoli z těch spojeneckých armád, kdo vyučuje, budou chtít ochranu té určité osoby (což bývají hlavy státu a nejdůležitější osoby země) zlikvidovat, podaří se jim to.

U útvaru speciálních operací – tam nejde ale o hru na ochranu, tam ta metodika práce musí být plně funkční. A za tu jsme ji během výcviku také pokládali. Až když jsme se potkali s lidmi jných speciálních jednotek (SAS), ukázali nám, že ten systém, kterému se učí většina spojeneckých vojsk, je naprosto nefunkční. A když bude někdo chtít, rozebral by nás jak lego. A v tom je záměr. Tím se dostáváme k tomu, že vše jde podle plánu… Ta velmoc, což je v tomto případě USA, vyučuje vojenské jednotky svých spojenců tak, že když budou chtít sami něčeho dosáhnout, lehce je paralyzují. Jsme si vědomi toho, že je to však tvrzení velice kontroverzní, hlavně pro lidi, kteří se v tom aktuálně pohybují.

Připusťme, že to tak je. Co je ale tedy cílem?

Velmocenské ambice. Jednoznačně. Je třeba mít nějakou převahu, a těch je několik druhů. Silová a nejlepší vojenská strategie je totiž stále absolutní přesila… Až za nimi přichází převaha ekonomická nebo informační. A toto – ten způsob výcviku, jak jsem popsal, patří do té sféry informační. Oni vědí, že ten někdo něco neví – tudíž je známo jeho slabé místo. Dá se poté soustředit a útočit na to jediné slabé místo.

Takže lze z toho podle vás usoudit, že by mohlo jít o součást celosvětové strategie?

Stoprocentně ano. Byl jsem na řadě míst, kde jsem měl možnost se setkat s lidmi, co o tom hovořili. Nutno ale zdůraznit, že ty informace a plány jsou velmi staré – ne jen deset, dvacet let, kdy se o nich ve zvýšené míře píše a hovoří. Ty plány se připravovaly staletí.

Komu by to prospělo? Kdo by z toho profitoval, pokud by k nastolení Nového světového řádu došlo?

Především musím říci, že je to záměr opravdu jen části lidí. Problém je v tom, že se často zjednodušuje – a dělí se vše jen na ty zlé a ty dobré. Tak jednoduše to říct nejde. Ti zlí jsou bráni jako ti, co ale chtějí nastolit Nový světový řád, zatímco ti hodní jsou roztroušeni různě po světě a jsou vesměs osvícení. To je nesmysl, tak to není. Je tu totiž podstatně více skupin – a to pozemských i mimozemských, i když to většina světa nechce oficiálně přiznat či o tom alespoň přemýšlet.

Ty přitom pracují s informacemi, které jdou mimo náš rozsah – mimo naše vzdělání, chápání, znalosti… Mimo to, co se k nám kdy dostalo… Jako příklad – my jezdíme stále po zemi auty s naftovými a benzinovými motory, oni využívají zcela jinou techniku k přemísťování. A i tuto skupinu lze zařadit mezi ty, co mají snahu nastolit celosvětový řád.

To už, přiznávám, jsme hodně za hranicemi běžného chápání. I když je pravdou, že například i světově známý publicista a spisovatel David Icke na bytosti, které nevidíme, ale přesto tu žijí, upozorňoval. Pohybuje se tu tedy podle vás někdo jiný, koho nevidíme?

Ano, přesně tak. Někdo, o kom veřejnost absolutně neví. A uděláte menší chybu, když tomu budete věřit, než když tomu věřit nebudete.

Opět mohu dát jeden příklad, který se nevztahuje sice k těm bytostem, ale přesto k věcem nám nepoznaným. Byl jsem před časem při své práci na jednom velice zvláštním místě, do kterého jsme najeli vojenskými auty přes vstup ve skále. K mému údivu jsme tam pak uvnitř jezdili několik hodin rychlostí kolem 40 kilometrů za hodinu. Nesměli jsme vystupovat, byli jsme pouze v těch vozidlech, kterými jsme někoho doprovázeli. Jelikož jsem byl šofér, zajímalo mě samozřejmě to, jak podivně se pneumatiky na povrchu, po kterém jsme jeli, chovaly. Chtěl jsem tedy zjistit, co to je za povrch. Otevřel jsem dveře a na ten povrch, když jsme zastavili, jsem si sáhnul. Nikdy v životě jsem nic takového nikde nepoznal. Bylo to něco naprosto neznámého. Něco mezi sklem a něčím cizím, co jsem nikdy nepoznal, nedotýkal se toho…

V které části světa to bylo, asi neprozradíte? Pokud ne, budu pokračovat v tématu. Jde podle vás všem v tuto chvíli nejmocnějším a nejbohatším o zavedení Nového světového řádu?

K první části otázky – ne, neprozradím, snad jen to, že v naší zemi to nebylo. A k té druhé části – samozřejmě, že všem těm dosud mocným a bohatým o Nový světový řád nejde. Jak už jsem ale říkal, ty plány byly již dlouho dané. A protože se v souvislosti s nastolením Nového světového řádu mluví též o finální válce, je nutno konstatovat, že ta už dávno probíhá. Ovšem ne na hmotné úrovni. Nejde a věřím, že snad ani nepůjde o takovou válku, jak si ji všichni představují podle historie. I když je to jen můj dojem a nerad bych se mýlil tak, jako většina Židů před 2. světovou válkou, když nevěřila, že půjdou do koncentračních táborů. Až dojde k tomu finále, podle mého přesvědčení dojde k něčemu, co by se dalo nazvat asi nejlépe přírodní katastrofou nebo zásahem vyšší moci. Alespoň to tedy tak bude vypadat. Může se však spekulovat třeba o použití seismických zbraní.

S tím některé vlády, myslíte, disponují?

Naše určitě ne, ale například ta americká ano. My jsme mocensky naprosto bezvýznamná země, což neplatí o geografické roli. Jsme též zajímavá země duchovně, navíc v budoucnosti a dle mého nepříliš vzdálené, budeme zajímaví i jiným způsobem. Hladiny oceánů se zvedají, zaplaví části kontinentů, včetně Evropy, ale naše území by mělo nad hladinou zůstat. Jsou to informace, které nelze nijak podceňovat, objevují se i v různých strategických úvahách, na které jsem při své práci narazil.

Některé hlasy tvrdí, že Nový světový řád ale nemusí znamenat pro lidi nic špatného – spíše naopak. Vy se ale asi přikláníte k tomu, že spíše přinese, nastane-li, negativní věci, chápu to dobře?

Souhlasím.

V souvislosti s tím se též mluví o jisté nutné redukci počtu lidí na planetě…

To je nevyhnutelné. I když mnozí, někdy až převzdělaní lidé, vám vypočtou, kolik lidí je naše planeta schopna uživit, kdyby se systematicky rozmístili, že by ani jeden druhého nemusel vidět. Tak to ale nejde. Na planetě je relativně málo míst, kde se skutečně dá žít a na nich se tak velká koncentrace lidí unést nedá. Klimatické změny, co probíhají a jsou víceméně uměle vyvolávané, začnou nutit lidi migrovat. Proto to válečné šílenství, co rozpoutávají Spojené státy v posledních letech. To je dáno tím, že část planety, kde oni žijí, se stane neobyvatelnou. Takže se snaží posunout někam dál..

Konspirační teoretici mají jasno, že i aktuální situace na Ukrajině je předstupněm budování světového pořádku. Je to tak i podle vás?

Je to uměle vyvolaný konflikt, o tom není sporu. Navíc není z velké části ani pravda to, co nám mainstreamová média ukazují. Bují tam prý extrémní nacionalismus, vyvolávají se démoni… Já nejsem příznivec Vladimira Putina, i když vím, že jeho tajné služby se skládají z velkých profesionálů, na rozdíl od lidí, se kterými jsem se setkal z té druhé velmoci – tedy Spojených států. Vadí mi, když se o Rusku často mluví jako o tlupě opilců, ale to fakt není pravda. Všichni v těch službách mluví naprosto dokonale anglicky, alkohol se tam „nepěstuje“ o nic víc ani méně, než kdekoli jinde. Nebují tam navíc ani to obrovské zvěrstvo, které prosakuje všude jinam do armád a ozbrojených složek – tím myslím homosexualitu. Nejsou ani neschopní, ani hloupí. A díky nim si USA nemůže naštěstí dělat úplně vše, co by chtěla. Proto bych Ukrajinu tak jednoznačně s tím tématem, o kterém hovoříme, nespojoval.

Ale – když se podíváme na arabské jaro, i tam to byly uměle vyvolané konflikty americkými zpravodajskými službami. A ony nenápadně k tomu Rusku směřují, protože s jídlem roste chuť. Bohužel, tak jak Merkel řekla o Putinovi, že je odtržený od reality, tak já bych to řekl jinak – že mnohem odtrženější od reality je střední a nižší vojenský managament USA. A zřejmě nejen on.

Takže ale nejde o snahu postavit proti sobě Rusko a Spojené státy v nějakém konfliktu? Hodně lidí se obává, že by to byla cesta k světovému konfliktu – válce…

Ne, to si úplně nemyslím, i když si to možná někteří generálové na dálku přejou. Ten konflikt by totiž nikomu neprospěl. A obě strany to vědí. Bylo by to pro ně destruktivní. Sledoval jsem tu hysterii médií kolem toho, co se dělo na Krymu. Jenomže k tomu lze říct jen to, že my jsme tady v Evropě příliš staří na nějaké změny. Nebo spíš na přijímání změn. Když přijde někdo mladý – teď mám na mysli toho, kdo je schopný přijmout nový způsob myšlení – tak nás prostě převálcuje. A to Rusko je v této pozici. S ním prostě EU nic neudělá. Dobrým mistrovským kouskem Ruska jsou rodící se obchodní dohody s Indií a Čínou. I proto jsou nějaké sankce proti Rusku směšné…

Takže zde jsme se dostali zřejmě do bodu, který součástí plánu není?

Ne, tak se to říct nedá, vše je naplánováno. Jen nelze ve všem hledat signály Nového světového řádu. Alespoň já to tak vnímám.

Když se dostaneme k té finální fázi plánů, tak vše ukazuje na to, že dojde ke konfliktu s něčím, co bude stát mimo lidstvo. Vím, že to už je velká konspirační teorie, ale jsou informace o tom, že to bude s mimozemskou civilizací. Respektive s civilizací označenou za mimozemskou. Součástí tohoto plánu jsou totiž také klony chované v nitru planety a ty budou označeny za tu mimozemskou civilizaci. Bude muset dojít k tomu konfliktu, aby lidé viděli utrpení a tím došli k finálnímu stmelení. Až do tohoto bodu to je plán, na kterém se podílejí všichni, o kterých se mluví i píše vcelku již otevřeně.

V čem je tedy problém? Nebo co je podle vás jinak?

Jde o to, že v tom finále chce být vůdcem více jedinců. A v tom je problém. Nejsou to přitom ti Rockefellerové, Rotschildi a nikdo z dalších takto známých rodin… To jsou v podstatě velmi nešťastné rodiny a lidé, stačí si přečíst, jak tam uvnitř těch rodin funguje komunikace, jak se chovají ke svým dětem, jak žijí v neustálém strachu. Stejně tak i společenství Bilderberg – to je též protnuté obrovským strachem.

Kdo tedy?

To jsou ti hráči, které veřejnost nezná, jak už jsem řekl v úvodu. Nutno dodat, že Rusko se do jakýchkoli těchto plánů nezapojuje, v tom je jeho role osvěžující. Navíc jejich prezident nedávno v jednom svém projevu upozornil na významný aspekt dnešní doby, v kterém je obrovské riziko – totiž na homosexualitu.

Když ji zmiňujete, znamená to, že i na ni lze v nějakých souvislostech pohlížet jako součást plánů, o kterých hovoříte?

Ano, lidé, co touto nemocí trpí, i ti jsou součástí plánu… Chci však zdůraznit, že o homosexualitě nehovořím proto, že bych chtěl lidi, co jsou jí zasažení, diskriminovat. Homosexualitu je však třeba chápat v daleko širších souvislostech, proto v tomto ohledu souhlasím s názory exprezidenta Václava Klause nebo Petra Hájka. Největší zlo, které k nám s tím přichází, je v tom, když takové páry vychovávají děti. To je něco, co bychom neměli dopustit.

Připouštím, že znám i argumentace přívrženců tohoto jevu. Odvolávají se na antiku. Prý že vše, co kulturně hodnotného vzešlo, bylo od homosexuálů… To už je víceméně demagogie… Já studoval korejský systém Hwarang, což je systém, který položil základy tradičním východním naukám. A vím, že i on, na svém sklonku, když upadal, se též přesmykl do homosexuality. Tímto způsobem se dá vypozorovat, že s příchodem a rozšířením homosexuality se vždy zakončují jisté fáze vývoje. Proto homosexuály respektuju, osobně nic proti nim nemám, uzavírání registrovaných partnerství neodmítám. Ale jsem zásadně proti propagaci a jakési glorifikaci této úchylky či nemoci. To je zcestné. Jde totiž o psychický virus.

Co tedy čeká lidstvo z vašeho pohledu v nejbližší době?

Vše se bude zintenzivňovat. Pokud se lidé nenaučí ovládat své emoce, nebudou si s tím vědět rady a budou šikovaní do skupin, které se postupně budou stavět proti sobě, rozeštvávat. Když lidi nepoznají sami sebe a nenaučí se poznávat emoce, budou skrze to velmi dobře ovládaní, a to s pomocí médií. Ukazuje to třeba i ta situace na Ukraiině a v Rusku – média dávají určité informace, které vzbuzují emoce a ty jsou schopny vygradovat tak, že by klidně někteří lidé jen na základě těchto „informací“ šli bojovat za tu či onu stranu a až tam by třeba zjistili, že je pravda úplně jinde. Já osobně se domnívám, že se budou prožitky zintenzivňovat na úrovni osobních životů i vztahů, tak i na úrovních států, národů. Napětí bude jiskřit i mezi jednotlivými etniky. Protože pokud něco chcete zlikvidovat, vytvořite v tom chaos, jednou podpoříte tuto skupinu, podruhé jinou a ono se to rozjede… A pak stačí přijít jako osvoboditel…

Bankéři začínají páchat sebevraždy. Podle některých už tuší velké změny

Svět financí dávno již není suchým světem čísel. Stále více se objevují spekulace o tom, kdo ho ovládá, jaké má záměry a cíle. A také jaké to může mít na lidstvo dopady. Jelikož se nyní objevuje řada hypotéz v souvislosti s několika sebevraždami manažerů světových bank, ParlamentníListy.cz zpracovaly výběr několika faktů i konspiračních teorií, které by se na tom mohly podílet.

Nutno předeslat – i fakta, která jsou zde představována, až na malé výjimky nepocházejí z oficiálních míst. Je tedy třeba na ně tak nahlížet a brát je s jistým nadhledem. Část z nich se však objevila například v úspěšném světovém knižním bestselleru Michaela Morise Co nesmíte vědět, jiné lze najít na různých (i českých) webech, zabývajících se formou alternativního zpravodajství.

Osud měny je vždy osudem národa. Blíží se světová měna?

Finanční expert Franz Pick prý razil větu: „Osud měny je vždy a vždy bude osudem národa.“ Když ji přizpůsobíme současné éře globalizace, potom by mohla znít takto: „Osud světové měny je a vždy bude osudem světa.“ Je skutečně nyní ve hře? A pokud ano, máme se jí bát? A může se na tom všem podílet například i vývoj na Ukrajině? Zkusme to rozplést.

„Světová měna by znamenala konec veškerých regionálních měn jako euro, dolar nebo libra. Její příznivci míní, že tato jediná měna by znamenala konec měnových krizí a směnných kurzů a tím pádem též poplatků za výměnu peněz. Znamenala by však též konec individuální svobody a konec všech liberálních a ekonomických představ. Pokud by totiž všechny státy a měny byly stejné, jednalo by se o supersocialismus nebo čistý komunismus,“ vysvětluje Michael Moris v knize, která byla přeložena do řady světových jazyků.

Světová měna nablízku stejně jako otrokářství?

A jak dodává, světová měna by znamenala to, že by všichni museli i stejně hospodařit. „Všichni by si byli rovní – až (opět?!) na pár rovnějších. Za světovou měnou by ale velmi rychle zřejmě přišel bezhotovostní platební styk. A právě tím by se nakonec z každého účastníka udělal ovladatelný otrok systému,“ varuje autor knihy.

Podle něj přitom stačí se podívat do Evropy. „Zavedení eura přineslo v rozporu se všemi sliby v jednotlivých státech pouze nevýhody. Proč by tomu tedy mělo být jinak u světové měny?“ ptá se a připomíná nedávnou historii.

Již tomu bude prý pět let, kdy ruský prezident představil minci nové světové měny…

Při vrcholném setkání G8 v L`Aquila v červnu 2009 představil prý tehdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv minci, která měla být návrhem světové měny pro sjednocenou budoucnost. Byl to prý jasný pokus o nahrazení vedoucího postavení dolaru jinou měnou.

„Tato v Belgii ražená mince byla předvedena všem účastníkům G8. Honosí se anglickým nápisem Unity in Diversity (Jednota v rozmanitosti). Je dokladem toho, že jsou již mincovny na nástup jednotné světové měny připraveny? Podle jedné zasvěcené osoby, se kterou jsem měl možnost hovořit, Evropská centrální banka po dohodě s FED (a zřejmě též s Ruskem) přinejmenším do roku 2007 začala s přípravami nové měny, jež původně měla vystřídat již v letech 2011 či 2012 euro. Nestalo se tak. Proč, to se lze jen domýšlet,“ uvádí dále Moris.

Konstatuje též v těchto souvislostech, že Rusko, Indie i Čína již delší dobu zpochybňují budoucnost dolaru jako hlavní světové měny. „Čína od roku 2009 apeluje na to, aby byl dolar nahrazen skutečnou světovou měnou, kterou by mohl vydávat Mezinárodní měnový fond, díky zvláštním právům čerpání. To jsou práva, která vycházejí z čerpání bezhotovostní měny, která má MMF povolena již od roku 1969,“ podotkl ještě autor knihy Co nesmíte vědět.

Dluhy, které již systém nemůže zvládnout

Pojďme však dál. Spisovatel připomíná, že Banka pro mezinárodní platby (BIZ) ve zprávě z března 2010 oznámila, že všechny členské státy světa jsou natolik beznadějně zadlužené, že stávající finanční systém vlastně už nepůjde zachránit. Ukazuje, jak od roku 2007 během následujících 4 let stoupaly dluhy v různých členských zemích. Opět to tak prý zapadá do informací všech velkých organizací spojených s bratry Rockefellery (Spojené národy, BIZ a MMF), které zveřejňují neochvějně další a další data, jež mají doložit, že nástup světové měny je nevyhnutelný.

Tempo globálního zadlužování však od doby, kdy Moris psal knihu Co nesmíte vědět, ještě zrychlilo. Částka zadlužení vyrostla od prvních příznaků finanční krize v posledních letech o více než 40 procent na 100 bilionů amerických dolarů. Vlády světa totiž byly nucené si půjčovat, aby své ekonomiky vytáhly z recese, zatímco společnosti využívaly výhod rekordně nízkých úrokových sazeb. Vyplývá to z jedné z posledních zpráv Banky pro mezinárodní platby – vypořádání (BIZ).

Skok v zadlužení, jak ho změřila v Basileji ve Švýcarsku sídlící BIZ ve svém aktuálním kvartálním přehledu, je přitom téměř dvojnásobkem amerického hrubého domácího produktu…

Víte, kolik je na světě skutečných peněz? Jen 7 procent z celého objemu…

„Pro šedé eminence z řad finanční elity by světová měna byla zcela jistě krokem k totální kontrole. Při existenci jediné měny se totiž množství peněz v oběhu dá lehce manipulovat, vyrábět i inflaci, jak se zlíbí. K jiné měně utéct nelze. Není. Nehledě na to, že světová měna by skutečně brzy znamenala, jak jsem naznačil, spíše bezhotovostní platební styk,“ pokračuje dál Moris. A přidává zajímavost: Víte, kolik peněz, s kterými se nyní ve světě obchoduje, je skutečných? Maximálně prý pouhých 7 procent.

Sebevraždy – vědí bankéři něco, s čím nejsou schopni žít?

Je tedy zřejmé, že poslední roky jsou pro ekonomy i politiky rozhodně velmi těžké a složité. Hospodářská recese drtí velkou část světa a odráží se v mnoha oblastech. Jenomže přísné regulace ze strany vlád, ztráta renomé či podlomené „finanční zdraví“ bank – to nejsou jediné potíže, jež sužují světový finanční sektor. V poslední době se v médiích objevují i další negativní zprávy. Bankovní domy totiž čelí vlně sebevražd.

Od začátku letošního roku se už sedm lidí z nejvyšších pater světového bankovnictví dobrovolně rozhodlo skoncovat se životem. Co vlastně za tím stojí, že si bankéři sahají na život? To nedokážou rozlousknout ani novináři, ani odborníci. Alespoň ne veřejně a oficiálně. Možná nejblíže pravdě bude ale teorie o tom, že příčina se může skrývat v rozsáhlém vyšetřování bank, které vlády a úřady spustily takřka souběžně s vypuknutím finanční krize.

Při tom inspektoři odhalili praní špinavých peněz či rozsáhlé manipulace na akciových a komoditních trzích. Jak uvedly před několika dny Novinky.cz, podle Christine Mourtierové z Americké nadace pro prevenci sebevražd za tím může stát též takzvané „uklízení“ v bankovnictví. To lze přeložit jako propouštění desítek tisíc zaměstnanců – mimo jiné třeba i těch, co pracují jako investiční bankéři na Wall Street.

A opět je na scéně – globální konspirace?

Zajímavé informace o tom, co vše může být ale ve hře, přinesl též nedávno i alternativní zpravodajský server AC24. Ten informoval o bývalé vedoucí poradkyni Světové banky Karen Hudes, která strávila několik posledních let svého života úzkou spoluprací s vynašeči celého světa, aby vrhla světlo na to, co nazývá „globální konspirací“.

Hudes, prý ještě v době, kdy pracovala pro Světovou banku jako člen jejího právního týmu, odhalila tolik korupce, že už dále nevydržela mlčet. Postupovala poté řádnými cestami, aby svá zjištění ohlásila. Jenomže její požadavky byly ignorovány všemi místy, na která se obrátila. A tak prý udělala to, co by udělal každý poctivý člověk. Vyšla s tím na veřejnost například v interview s Future Money Trends.

Karen Hudes v rozhovoru, kde se nevyhýbala ani tématům jako hrozící světový finanční kolaps, bankovní machinace na nejvyšší úrovni, Snowdenovi, falešným vlajkám, bývalým americkým prezidentům a jejich podivným úmrtím i tajemstvím Vatikánu, mnohé šokovala. Přesto lze na zmiňovaném webu i v češtině některé její výroky číst. ParlamentníListy.cz z nich vybírají pouze ty, které se týkají financí a ekonomiky. Úsudek si pak musí každý čtenář udělat sám.

  • Ty banky, které jsou příliš velké, aby padly, ty ve skutečnosti tvoří jediný bankovní kartel. A tahle skupina všeobecně skupuje politiky. Existují takové tajné společnosti jako maltézští rytíři, a ty lidi povyšují a zajišťují, že takoví lidé se pak stávají strážci přístupových bran.
  • Pokud by se dovolilo, aby došlo ke ztrátě důvěry v americký dolar, vstoupili bychom do čehosi podobného temnému věku. Nebyli bychom schopni platit za mezinárodní obchod. Měli bychom tu mor… Měli bychom tu masové hladovění…

Jako úplnou tečku všem výše uvedeným „tak trochu jiným“ informacím lze pak připomenout i fakt z kategorie též odborníky a vědci ignorované a mnohdy vysmívané. Astroložka Eva Prokešová, která se však zároveň zabývá i mezinárodními vztahy a ekonomikou, což bylo oborem, který vystudovala, totiž při dotazu ParlamentníchListů.cz na to, co vše může mít za následek krize na Ukrajině, prozradila mimo jiné i následující věci, které prý vidí v postavení hvězd a planet pro příští roky.

Spojené státy jsou vyčerpané. A to ještě prý není konec…

Prokešová si všímá například toho, že Spojené státy jsou v přípravné fázi na rok 2015. „Od března 2014 s obavami sledují, co se děje ve světě, a vydrží jim to až do listopadu následujícího roku. Nesouhlasí, ale nemohou s tím nic dělat. Je to další ze série problematických tranzitů, které běží horoskopem USA jeden za druhým již od roku 2008. Šest let je dlouhá doba, a proto Spojené státy začínají být vyčerpané. Těžké období jim ale nekončí. V roce 2015 se k tomu přidají ještě zásadní problémy s financemi, které budou naprosto dominantní,“ upozornila Prokešová.

Podle ní situace na Ukrajině je i zákulisním bojem mezi dvěma velmocemi – Ruskem a USA. Budou tedy i v následujících týdnech probíhat různá zákulisní politická vyjednávání a rozhodnutí a příprava alternativních variant.

„Od května je jasné, že v tom celém sehrají roli i peníze. Finanční situace USA je totiž ohrožena, začíná se houpat, i když zatím ještě snesitelně,“ popsala ParlamentnímListům.cz Prokešová.

Podle ní těžko zvládatelné finanční problémy přinese Spojeným států ale už rok 2015.

Ameriku čeká nová etapa dějin. A svět hubené roky, varuje astroložka

„Načne se tím další kapitola jejich dějin. Naposledy se podobným způsobem nadepisovala kapitola v roce 2001, kdy útoky na Dvojčata zavdaly prostor pro kontrolu v řadě oblastí pod hlavičkou obrany proti teroristickým útokům. Teď přijdou problémy s dolarem, které potrvají – a ráda bych byla, abych se pletla ve výkladu – někdy do roku 2022. A protože USA jsou silnou ekonomikou a dolar je významná rezervní měna, o své problémy se s námi – tedy zbývajícím světem rychle podělí. Odhaduji, že na EU dopadnou s ročním až dvouletým zpožděním, pak se to začne týkat i nás tady v Česku,“ varuje astroložka před ekonomickým výkyvem, o kterém však mluví i řada odvážných ekonomů.

Důsledkem toho prý bude, že do roku 2022 musí lidstvo počítat s tím, že možná potrvají takzvané „hubené roky“.

Přijde období růstu. Ale co se stane před tím?

„Ekonomicky to opravdu nebude nic moc. Když bych se měla rozmáchnout hodně do budoucna, tak někdy po roce 2026 čekám cosi jako devadesátá léta minulého století. Asi se předtím ale musí něco stát, aby bylo zase z čeho růst,“ uzavřela Prokešová svůj výhled do budoucnosti.

Co by se mělo před tím odehrát, však neupřesnila, a tak je na každém samotném, aby si dosadil budoucí vývoj a jeho možné scénáře.

Konspirace velkého prognostika: Jen několik rodin chce ovládnout celý svět

Zdá se být naprosto jasné, že nás s eurem někdo vědomě oklamal. Ale s jakým cílem? Pasti s úvěry a dluhy účinkovaly přece docela dobře i v případě jednotlivých měn. Rozluštit (nejen) tuto záhadu se pokouší americký autor bestsellerů s konspiračními náměty Michael Morris.

Ten ve svých knihách konstatuje jeden základní fakt: Že západní svět patří jen několika rodinám, a ty nyní už chtějí i celý jeho zbytek. Ovšem nutno poznamenat, že nezůstává jen u pouhého konstatování, ale například v knize s názvem „Co nesmíte vědět! detailně rozebírá fakta a události, které ho k jeho přesvědčení či podezření vedou.Angličané sice byli při zavádění eura jednou z hybných sil, sami ale nebyli tak hloupí (či slabí), aby se své anglické libry vzdali. Zavedení eura a začátek zkázy Evropy umožnila smrt Alfreda Herrhausena, manažera s rozumem a svědomím. Nepostavil se totiž jen proti euru, ale usiloval odvážně též o prominutí dluhů zemím třetího světa. Jak Morris připomíná, podobné myšlenky měl i prezident Treuhadanstalt (úřadu spravujícího majetek v SRN) Detlev Rohwedder. Oba muži byli zavražděni, pachatelé nikdy nebyli dopadeni. Cesta, o které mluvili a prosazovali ji, tak byla uzavřena.

Jediná měna pro celý svět?

Podle amerického spisovatele existují nyní jasné odkazy k tomu, že bankovní kartel usiluje o zavedení jediné měny pro celý svět. Všímá si toho, že od roku 2008 o tom hovoří také řada politiků, Mezinárodní měnový fond IWF a EZB. „Pokud je tohle tím plánem, potom zavedení eura pomohlo udělat velký krok dopředu,“ domnívá se Morris.

K euru pak poznamenává i to, že všechny země eurozóny čekají velmi těžké časy (kniha v ČR vyšla v roce 2012, ve světě o rok dříve, pozn. red.).  „V roce 2011 se ceny v eurozóně mohou zvednout na dvojnásobek. Víme, že v Řecku již v druhé polovině roku 2010 spotřebitelské ceny přímo explodovaly a Řecko se velmi rychle přiblížilo k hyperinflaci. Pokud Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko nevystoupí z eurozóny, čeká stejný osud i další členy eurozóny. Co to znamená, možná tušíte, ale věřte mi, prosím, že bych si to nikdy nepřál,“ konstatuje Michael Morris. Přiznává ale, že neví, jak dopadům zabránit.

Tiskem dalších peněz a poskytováním dalších a dalších půjček určitě ne. Před hrozícím krachem společné měny se nabízí pouze jediná úniková cesta – prominutí státních dluhů. „Avšak na tomto poli nebudou bankéři jistojistě chtít spolupracovat, protože sami učinili vše pro to, abychom se dostali tam, kde právě jsme. Děsí mě, že jsme dosud všichni vážnost situace podceňovali. Co v lednu 2011 začalo v arabském světě, je bezpochyby začátkem něčeho nevypočitatelného – přinejmenším z mého pohledu,“ obává se autor knihy Co nesmíte vědět.

Lidé se postaví na odpor, hlavně ti mladí, předvídá americký prognostik

V daných souvislostech pak upozorňuje na slova newyorského trendového prognostika Geralda Celenta.

„V roce 2011 hra skončí. Již není žádná možnost ani důvod to protahovat. Ve Španělsku je míra nezaměstnanosti mezi osmnácti až šestadvacetiletými lidmi kolem padesáti procent, evropský průměr činí něco kolem 35 procent. I univerzitní diplomy jsou k ničemu. Kromě toho se krátí sociální dávky, národ je vyvlastněn. Lidé se pomalu probouzí, začínají chápat, co se děje. Mládež se dává dohromady. Musíme zdolat hory dluhů a vrchol zůstává v nedohlednu. I proto v Evropě budeme svědky stále častějších studentských bouří a nepokojů. Ani v USA se neděje nic jiného, jen tam vše probíhá pomaleji. Ale semknou se nakonec lidi na celém světě, protože hlavně ti mladí jsou propojeni po síti. A postaví se na odpor,“ pronesl prognostik vizi nejbližší budoucnosti. Nutno dodat, nastiňující, že nebude právě poklidná…

Základním mottem, které se prolíná celou knihou, je přitom to, co bylo uvedeno výše. Že pouhých několik rodin chce ovládnout celý svět. A nejde prý o rodiny, které by se objevily nově, až v posledních letech.

„Již několik staletí všechny západní státy, vlády a ekonomiky a jejich měny ovládá několik málo evropských rodin. Přibližně před sto lety převzaly tytéž rodiny vládu také nad Spojenými státy. Tyto superbohaté klany se bez pochyb snaží ovládnout Zemi a ve jménu Nového světového řádu plánují zřízení světovlády a zavedení jednotné světové měny. Státy přitom chtějí připravit o nezávislost a jejich měny zrušit,“ popisuje Morris.

Mýtus, spiklenecká teorie nebo fakt?

Podle něj má novou světovou vládu sestavit elita, která věří tomu, že jako jediná je k tomu oprávněná a způsobilá a geneticky nadřazená. „Pokud uspěje její taktika, získá totalitní moc nad celosvětovou populací. Malá privilegovaná horní vrstva by ovládala zástupy otroků. Sotva koho překvapí zjištění, že onu tajemnou horní vrstvu tvoří nejdůležitější zástupci vysoké evropské šlechty spolu s americkou finanční elitou. Převážná většina lidí nemá ani tušení, že tato vláda vůbec existuje. Jiní o ní možná slyšeli, ale považují ji za mýtus či pouhou spikleneckou teorii, v které si nechtějí připustit, že by politici byli pouhými loutkami, které na provázcích vodí zpozadí ti, kteří mají peníze,“ říká autor knihy, která zaujala na celém světě.

Mimo jiné v ní pak uvádí citát, který pronesl Mayer Amschel Rothschild (1744 až 1812):

„Dejte mi kontrolu nad měnou jednoho národa – potom mi bude zcela lhostejné, kdo píše zákony.“

Dojde prý i k redukci obyvatel Země?

I to je prý možná důvod, proč více než dvě stě let kolabuje v pravidelných intervalech světové hospodářství. „Přesně naprogramovaný je i nadcházející burzovní krach – ten tu bude zanedlouho. Kolaps přeorganizuje peníze, a tím moc zdola nahoru. Znovu a znovu se necháme nachytat na stejný a starý trik jen proto, že pouze několik lidí chápe, jak funguje globální finanční systém. Zdánlivě je komplikovaný, ale v tom je záměr. Ve skutečnosti je totiž velmi jednoduchý,“ odhaluje Michael Morris s tím, že plány lze již vnímat naprosto veřejně, z otevřených zdrojů. Jen je málokdo chce chápat v celistvosti…Mimo jiné v nich má být uvedeno to, že bude muset dojít prý k nutné redukci obyvatel planety.

Shrnuto, podtrženo: Autor odhaluje v knize, kterou vydalo nakladatelství Anch Books, propletení aktuálních firem nejmocnějších bankéřských rodin světa, koncept Mezinárodního měnového fondu o výživě obyvatelstva a alternativní řešení v hospodářské a sociální oblasti.

V některých zemích ho zakazují, přesto se nevzdává. Upozorňuje: Tajný plán se naplňuje

Je to snad největší podvod v dějinách Spojených států a ví přitom o něm jen málokdo. O co se jedná? ParlamentníListy.cz se pokusí to spolu se spisovatelem Janem van Helsingem odhalit. A jelikož se prý dají najít i jisté souvislosti s biblickou knihou Zjevení sv. Jana, pozornost soustředíme v následujících řádcích i na symboliku čísla 666.

Takže začněme po pořádku. Podvod prý spočívá hlavně v tom, že FED má tím, že vlastní státní obligace, zástavní právo na státní a soukromé pozemky a půdu Spojených států. Jak ale upozorňuje Jan van Helsing v díle Ruce pryč od této knihy, všechny soudní procesy, které ve prospěch odvolání tohoto zákona proběhly, byly doposud neúspěšné. „Když se prezident John F. Kennedy jako první pokusil nařízením zamezit moci FEDu, jak to s ním dopadlo, ví celý svět…“ konstatuje Helsing s tím, že se pochopitelně dá namítnout, že jde o spekulaci. Ovšem, že by na ní něco přece jen mohlo být, poukazují příznivci konspiračních teorií. Ukazují na to, že prvním úředním aktem jeho nástupce ve funkci hlavy Spojených států (Lyndon B. Johnson) bylo zrušení tohoto nařízení.

Autor zmiňované knihy poukazuje pak ale i na celou řadu dalších námětů, které mohou lidem na celém světě vrtat hlavou, poněvadž v nich může spočívat nebezpečí. Upozorňuje zároveň však na to, že někteří jedinci mohou pod tíhou prohlédnutí toho, co se kolem nich děje a získáním informací, které jim do sebe zapadnou, získat pocit „vyvolenosti“.

„Neumějí s tím pocitem však naložit, i kdyby tomu tak bylo. Někteří tací mohou doslova ‚zešílet‘ a ztratit půdu pod nohama. Protože jejích ego (ne duše) se cítí povoláno k vyšším cílům a kvůli tomu zanedbávají svoje povinnosti a ztrácejí se ve fantazijních představách a nejrůznějších chorobných výplodech mozku. Nakonec to pak s nimi bývá horší ještě než před ‚poznáním‘,“ varuje Helsing před nesprávným nakládáním s informacemi, které se pokouší ve svých knihách skládat do sebe jako mozaiku.

„Mnozí lidé čerpali impulsy z mých knih a začali jinak pohlížet na svět. Byl jsem poučen, že někteří s těmito poznatky nedokázali vůbec zacházet – přepadl je strach, paranoia nebo je přepadl ještě větší hněv,“ konstatuje autor další z knih, které jsou v některých zemích dokonce zakazovány. Příznivci konspiračních teorií od něj ale dostávají maximum toho, co hledají. Proto se s ním vypravme za tajemstvím čísla 666 a možným odhalením toho, co za tím hledat v současném světě kolem nás. Opět lze totiž za tím hledat peníze a snahu o ovládnutí.

Znak medvěda nebo čárový kód?

V proroctví indiánů kmene Hopi se říká: Bez znaku medvěda nebude moci nikdo prodávat ani kupovat. Když se tento znak objeví, nastane prý třetí světová válka. Můžeme na to pohlížet jen jako na nevinnou legendu, ale pokud si porovnáme znak medvěda (tedy to, co vyryje svými drápy třeba na dřevěnou desku) a porovnáme ho s čárovými kódy, které známe ze současných obchodů – podobnost lze nesporně najít. Když k tomu přičteme fakt, že indiáni nemohli mít samozřejmě před staletími představu, jak čárový kód může jednou vypadat, připustit se může to, že měli možná skutečně poměrně jasnou vizi.

Západní svět nyní bez čárových kódů už není schopen existovat. A objevují se stále častěji informace o tom, že kód budou v blízké budoucnosti nosit i lidé někde na těle pod pokožkou – například místo kreditní karty (zatím se používají například „jen“ hodinky, bezkontaktní karty či jiné předměty, ale… – pozn. red.).

A tím se přibližujeme k onomu mystickému číslu složenému ze tří šestek. Pokud se někdo zabývá detailněji symbolikou čísla 666, pak jistě již zaznamenal, že největší počítač na světě je nazýván „La Béte“ – což do češtiny přeloženo znamená Zvíře. To je biblické spojení, které přitom lze najít v knize Zjevení svatého Jana s tímto číslem. Samozřejmě, může jít o náhodu, poněvadž se dá říct a platí to, že když chceme najít někde souvislosti a dáme si s tím trochu práce, najdeme je mnohdy až v překvapivých formách. Na druhou stranu je třeba realisticky poznamenat, že to, že je najdeme nebo nějak vyhodnotíme a poskládáme, neznamená, že se mýlíme.

Ale pojďme s číslem 666 pokročit dál. Číselný kód Světové banky je totiž rovněž 666,  stejné číslo se dá najít vytištěné i na kartách australské národní banky. Číselným kódem pracoviště pro zúčtování šeků indických bank v Bombaji je opět 666,  stejně tak i nové americké kreditní karty se chlubí v předčíslí 666. A aby těch náhod nebylo málo, pak je třeba doplnit i to, že počítačový systém Olivetti – Computer –Systém P 6060 používá rovněž čísla, a ta začínají – jak jinak – 666…

Kreditní karty – pekelný plán bankéřů?

Nyní je třeba v hledání možných souvislostí si položit otázku: Kdo zavedl systém kreditních karet a již v různých oblastech používá i tetování laserem? Jak Jan van Helsing odpovídá: Soukromí bankéři – právě ti, kteří v roce 1913 zavedli Federal Reserve System, řídí Wall Street, koncerny a celé země…

Zotročují svět úrokovým systémem, zamýšlejí také využít uměle vyvolaný bankovní krach (například pod hrozbou terorismu či hrozící války). To by jim mělo pomoci k tomu, aby vyměnili hotovostní platby a peníze za umělohmotné a zvládli tak další milník na cestě k jedné nadvládě a Novému světovému řádu,“ upozorňuje autor kontroverzních knih.

Podařit by se to bankéřům a těm, kteří chtějí vybudovat Nový světový řád, mělo podle něj pomocí inflace. Aby hospodářství v určitém bodě mohlo vůbec fungovat dál, bude třeba natisknout další peníze – to je známo již z historie. Nabízí se ale ještě jedno řešení.

„Anebo zřídit novou jedinou hlavní měnu. Ale protože by se v krátké době nemohlo stihnout vytisknout a distribuovat dostatečné množství peněz (obyvatelstvo se totiž od posledního bankovního krachu hodně rozmnožilo), může být jen otázkou času, než někdo oznámí geniální řešení – takzvanou bezhotovostní společnost, fungující pouze pomocí virtuálních peněz a kreditních karet.  A jelikož každý majitel účtu vlastní i kartu, lze pak prohlásit, že když budou všichni platit jen jimi, může pokračovat obchodování,“ uvádí Helsing. Vše zní poměrně logicky, nekonfliktně, nenápadně. „O kurzy jednotlivých měn se konzument starat nemusí, to zařídí šéfové a Big Brother na Wall Street. No a tím se dá soudit, že se Zjevení sv. Jana naplnilo… Nebo zvolna, zato jistě, naplňuje,“ dodává autor bestsellerů s touto tematikou.

Úryvek z knihy Zjevení sv. Jana:

…nechá dát znamení na pravou ruku nebo na čelo (čipy se nabíjejí střídáním tepla – a právě na těchto dvou místech lidského těla k němu dochází nejčastěji), takže nikdo nebude moci prodávat ani kupovat, nebude-li mít toto znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména. Zde je zapotřebí moudrosti. Kdo tomu rozumí, ať spočte číslo té šelmy, neboť je to číslo člověka. To číslo je 666.“

Země, které mají nakročeno být bez peněz, jsou i v Evropě

Švédsko, které v roce 1661 zavedlo do oběhu první bankovky na světě, má nyní šanci stát se pro změnu první zemí, kde se úplně vzdají plateb v hotovosti. Již dnes se tam totiž provádí hotově jen 3 procenta celkových transakcí, zatímco v celé Evropské unii se toto číslo zatím stále pohybuje na 9 procentech. Dobrou zprávou pro ty, co se trendu chtějí obávat, že v Česku takové novinky plošného charakteru zatím v nejbližší budoucnosti asi čekat nemusíme.

Vrátíme-li se ale na sever Evropy, v současnosti se tam banky se vším úsilím snaží, aby se platit kartou dalo úplně všude. Velký ohlas tam vloni vzbudil i církví zveřejněný příběh, který odhalil, že na jednom místě na žádost farníků zavedli už možnost příspěvku církvi nikoli v hotovosti, ale kartou.

Záleží na úhlu pohledu – někomu svět bez peněz nevadí…

Krok, před kterým byla však do světa vyslána řadou osobností, včetně spisovatele van Helsinga, varování, má však jak odpůrce, tak i své příznivce. Ve zmiňovaném Švédsku je jeho příznivcem například Björn Ulvaeus, bývalá pěvecká hvězda skupiny ABBA. „Nevidím žádný důvod, proč bychom se neměli vzdát hotovosti,“ říká a přiznává, že je skutečně aktivním zastáncem zrušení hotovosti. Podle něj hotové peníze dělají život jednodušší stejně pouze zlodějům.

I proto web telegrafist.org letos informoval o tom, že tři ze čtyř největších bank ve Švédsku již oficiálně uvedly, že opravdu budou bojovat za zrušení hotovosti.

Zdá se tedy, že i další informace mohou zapadat do mozaiky, kterou poskládal Jan van Helsing ve svých knihách, které se zabývají fakty, ale i dohady o tom, jak skupinka mocných plánuje převzít vládu nad zbytkem světa. A to i za cenu velmi radikálních postupů. Zmizely-li by totiž peníze, svět by zcela jistě fungoval i dál bez nich, ovšem na základě pouze dobře kontrolovatelných čipů a karet.

A Švédsko by mohlo být skutečným průkopníkem tohoto přerodu. Bez bankovek tam na počátku letošního roku fungovalo totiž již celkem 530 ze 780 poboček velkých bank, mnohé pobočky tam nejsou už vybaveny ani pokladnami.

Knihy Jana van Helsinga byly zakázané v Německu i Švýcarsku

Jan van Helsing dokáže šokovat, podařilo se mu to zcela jistě i v dílu nazvaném Ruce pryč od této knihy. Dvě jeho knihy z dřívějšího období byly přitom kvůli brizantním obsahům v Německu a ve Švýcarsku zakázané. I proto masmédia dodnes veřejnost spíše varují před jeho myšlenkami a mluví o něm jako o nejnebezpečnějším německém autorovi faktografické literatury.

Je totiž pravdou, že Helsing otřásá základy rozšířeného světonázoru. Rozhodnutí o tom, zda jde jen o poutavě sepsané konspirace, stejně jako v detektivce, či fakta, nad kterými stojí za to alespoň popřemýšlet, je na čtenáři samotném.

Kniha, z které je v článku citováno, byla vydaná slovenským nakladatelstvím ANCH Books.

Jan van Helsing provokuje již řad let

Německý autor, vlastním jménem Jan Udo Holey, prý odmalička přivykal samostatnému, na obecném a převládajícím mínění nezávislému myšlení a cítění, poněvadž jeho rodina byla spirituálně orientovaná.

V osmdesátých letech začal intenzivně cestovat a dodnes navštěvuje mnohé země světa. Na svých cestách pátrá po faktech osvětlujících pozadí záhadných přírodních jevů a společenskopolitických utajovaných skutečností. Nashromážděné poznatky, informace i fakta zveřejnil ve svých knihách, kterých dosud vydal deset.

Jeho první publikace Tajné společnosti odkrývala některá fakta na pozadí takzvaných konspiračních teorií a byla přeložena do osmi jazyků. Tři roky poté, v roce 1995, vyšlo pokračování, které však natolik pobouřilo jisté kruhy v Německu a Švýcarsku, že muselo být pod tlakem soudního rozhodnutí okamžitě staženo.

Smyčka šmírování se prý stále utahuje. A teď se navíc chystá další zákon

O hrozbě ztráty svobody se hovoří dlouho, z mnoha stran. A přesto se den po dni k tomuto stavu přibližujeme. Poukázal na to v pondělí po svém propuštění z vazby také exhejtman David Rath, když prohlásil, že jako občan se bude chtít skrze své přátelské vztahy s některými politiky mimo jiné zabývat právě otázkou ohrožení svobody.

Rath připomněl, že žijeme pod neustálým dohledem kamer, také to, že naše e-maily a telefony jsou monitorovány.

„Myslím si, že se objevuje v České republice spousta negativních jevů, které se sem dostávají ze zahraničí. Vezměte si třeba tu kauzu Snowden nebo sledování paní Merkelové. Prostě žijeme ve světě, o kterém jsme si nedávno jen četli v románech, jako je třeba Orwellův 1984 nebo od Kurta Vonneguta Mechanické piano. Ve světě, který najednou začíná být totálně pod dozorem. Neustále někdo někoho odposlouchává, sleduje, všude jsou kamery, každý váš telefon je monitorován, každý váš mail je monitorován. To je třeba jedno z témat, které si myslím, že by mělo začít čím dál tím víc rezonovat v tom veřejném prostoru, jestli to je správný směr,“ nastínil Rath před novináři svůj další okruh zájmu.

A tak se jednoho dne můžeme jen divit…

Exhejtman uvedl také to, že se politice již věnovat nehodlá, přesto vyjádřil to, před čím by se měla mít současná společnost na pozoru. „My si můžeme pořád říkat, že žijeme v demokracii, ale jednoho dne se můžeme probudit, budeme mít třeba najednou jiné politiky, kteří toto, co se teď zavede, využijí k něčemu, co mi dneska ani nedokážeme vůbec dohlédnout. Pak se můžeme všichni divit. Já jsem to částečně na sobě zažil. Byl to tedy děsivý zážitek, když zjistíte, že prostě někoho z vašeho okolí půl roku odposlouchávají v ložnicích, v obývácích… a teď ty věty z toho vytrhají a používají proti vám, tak je to dost depresivní,“ vysvětlil motivy k apelu David Rath.

Jisté je jedno, apelů tohoto charakteru je kolem nás stále více. A náznaků toho, že mohou být na místě, je také celá řada – stačí se jen kolem sebe dívat a umět si připustit i nepříjemné skutečnosti.

Pro ParlamentníListy.cz je nastínil i poslanec ČSSD Richard Dolejš. Upozornil na to, že v dnešním přetechnizovaném světě začínáme vedle jeho výhod skutečně také už doplácet na nové technologie, které mohou být zneužívány nejen státními bezpečnostními složkami, ale především soukromým sektorem.

„V tomto ohledu nikým nekontrolované a těžko kontrolovatelné šmírování je samozřejmě útokem na lidské soukromí a na základní práva a svobody. Je to však celosvětový problém, který může postupně a plíživě změnit demokratické systémy ve skrytou totalitu globálního rozměru. Pokud se o tom nebude zcela vážně veřejně hovořit, tak se tento problém bude prohlubovat, až lidé s úžasem zjistí, že například pod záminkou boje proti terorismu či proti korupci se dobrovolně a postupně zbavili své svobody a soukromí, a ocitnou se v podstatě v roli nevolníků. To je vlastně představa protagonistů Nového světového  řádu,“ varuje Dolejš.

A jak dodal, bohužel se obává, že tento proces bude těžké zcela zastavit. „Stačí se podívat do Německa a několikaleté šmírování kancléřky. Proto je nutné zpřísnit kontrolu používání této šmírovací techniky a zpřísnit tresty a mezinárodní sankce za její zneužívání. Zároveň se musí zákonem přísně regulovat soukromé bezpečnostní agentury a zefektivnit parlamentní a vládní kontrola tajných zpravodajských služeb. Na to již jako bývalý předseda parlamentní komise pro kontrolu činnosti BIS upozorňuji několik let. O nebezpečí zneužívání zpravodajské techniky v oblasti lidských práv a svobod se musí v občanské společnosti odpovědně diskutovat a postupně rozkrývat nekalé praktiky tohoto druhu, a to včetně soukromého sektoru. Ti, kdo v současné době v globálním měřítku zneužívají tuto techniku pro své mocenské a ekonomické zájmy, mají pokušení si hrát na všudypřítomného Boha, což je velice troufalé a zároveň pro lidstvo nebezpečné. Jejich konání se však může otočit proti nim. A to jim zatím nedochází. Jedná se o Pandořinu skříňku,“ uzavřel Richard Dolejš své vyjádření na toto téma pro ParlamentníListy.cz.

Piráti: Upozorňujeme na to, co ohrožuje svobodu, často…

Stejně tak si je vědomý rizika Ondřej Profant z České pirátské strany. Ví, jak snadno a rychle by mohla být svoboda ohrožena. „Taky na vše, co je možnou hrozbou, kterou mnozí v počátcích nevnímají, upozorňujeme od vzniku Pirátů. Na nebezpečí smlouvy ACTA jsme začali upozorňovat rok a půl ještě před tím, než se ve světě rozhořely masové protesty, varovali jsme před monitorovacím a vyhodnocovacím systémem INDECT a víme, že podobných systémů je kolem nás více. Obecně se dá říci, že je tragédií EU a obecně i politiků to, když nové technologie mají ti politici snahu využívat tak, jak by to cítili jako přelomové v době jejich mládí. A neuvědomují si, že svět je někde dál a že řada těch technologií ve využití, které nařizují nebo je využívají, je nebezpečná. Nebezpečná kvůli zneužitelnosti – o čemž mnoho lidí již nepochybuje. Samozřejmě, že nové technologie jsou dobré, ale měla by se hledat cesta, aby sloužily, ale nemohly škodit. A ta zatím není. Proto se obchoduje s údaji na sociálních sítích, i s údaji chování lidí na internetu, přeprodávají se informace mobilních operátorů o pohybu jejich klientů a podobně…“ popsal ParlamentnímListům.cz současný stav Profant s tím, že nikdy nemůžeme vědět, kdo se k údajům dostane a jak s nimi naloží. A v okamžiku, kdy se tak stane, může být již pozdě a škody, které by nastaly, mohou být nedohledné.

Jak dodal, on sám proto vede sérií naučných přednášek a všem, co ohrožuje či může ohrožovat svobodu, o šmírování a nebezpečí, které z toho pramení. Říká totiž, že důležitá je osvěta, aby si lidé sktuečně připustili rizika, která z toho pro ně mohou vznikat. „Zvu ty lidi na takzvané Cryptopárty a seznamuji je s tím, jak se chovat tak, aby nemuseli být současným nastaveným systémem významně poškozování ztrátou svobody,“ uvedl dál ještě Ondřej Profant.

Podobného rizika si je vědomý zcela jistě i zde již zmiňovaný Edward Snowden. I proto spustil skandál kolem tajných špionážních programů NSA, které odhalily tajné plány NATO a USA na ovládnutí světa. Očividně sedm miliard lidí na tomto světě nechce, aby byly jejich e-maily ukradeny a shromažďovány, každý telefon odposloucháván a nahráván, každý obličej sledován satelity…a každý světový politik vydírán a ovládán.

Shromáždění proti globálnímu špehování

I proto se minulý týden v pondělí a úterý (4. a 5. listopadu) po celém světě konala shromáždění odhalující globální špehování. A konala se například i v Íránu, 34 let po obsazení americké ambasády.

Po celé této muslimské zemi se shromažďovali lidé na památku obsazení amerického velvyslanectví v roce 1979, které je jinak známé jako ‚Doupě špionáže.‘ V úterý 5. listopadu se pak konal i v dalších zemích světa pochod Million Mask March sdružující příznivce Anonymous, Wikileaks, hnutí Occupy, Oath Keepers, informátory a hacktivisty na více než 430 místech po celé planety. V Praze se ho zúčastnilo zhruba 400 lidí.

Pravdou je, že ten, kdo vnímá rizika tohoto charakteru, nemůže asi přehlédnout to, že první z orwellowských vyhlášek, které mohou ukončit lehkou verzi hry na demokracii a svobodu, se již objevily a bude záležet na tom, jak budou zpracovány a interpretovány.

Vedle sledovacího systému INDECT a dalších podobných projektů nejen v Evropě, ale i ve světě, se stačí zadívat bedlivěji například na dokument Evropské unie nazvaný Rámec národních předpisů pro propagaci tolerance

V něm Rada bývalých hlav států a vládních lídrů (některá alternativní média upozorňují, že jde vesměs o členy skupiny Bilderberg), vyzvala Evropskou unii, aby vytvořila „národní monitorovací výbory“, které mají sledovat všechny občany 27 členských států EU podezřelých z jakékoli  “netolerance.”

Co je to Evropská rada pro toleranci a usmíření?

Evropská rada pro toleranci a usmíření, zkratka ECTR, je orgánem, který byl založen pod vedením bývalého člena ÚV komunistické strany a bývalého polského prezidenta Alexandera Kwaśniewského a prezidenta Evropského židovského kongresu Moshe Kantora. V radě sedí bývalý prezidenti Slovinska (Milan Kučan), Albánie (Alfred Moisiu), Lotyšska (Vaira Vike-Freiberga) a Kypru (George Vassiliou) a bývalí premiéři Španělska (José María Aznar) a Švédska (Göran Persson). Ve skupině působil též Václav Havel.

Návrh této skupiny zazněl na zasedání Výboru občanských svobod Evropského parlamentu (LIBE), kde byl představen v rámci práce Evropské unie na “Směrnici pro rovnoprávné zacházení” (ETD). Může se tedy brzy stát závazným pro všechny členské země EU.

Oč v něm jde? Zpráva ECTR hovoří o vytvoření “zvláštních administrativních jednotek”, které by měly operovat v rámci ministerstva spravedlnosti. Rovnou tedy předpokládá, že „výchovu“ bude mít pod svou gescí represívní aparát.

V pohádkách bylo zakázáno zpívat, v Evropě bude zákaz pomluv?

A ve zprávě se mimo jiné praví: „Požadujeme zákaz pomlouvání skupin, kterýžto zločin je definován jako pomlouvačné komentáře na veřejnosti, cílené proti skupině…nebo členům skupiny, s úmyslem podněcování násilí, hanobení skupiny, zesměšňování nebo její vystavení falešným obviněním.” Zpráva pak dodává, že “pomlouvání skupin” může mířit na členy skupiny v jiném období (jiné historické době) nebo místě (mimo hranice státu).

Zřejmě není tak úplně náhodou, že tato iniciativa přichází před blížícími se evropskými volbami. Nálada ve většině zemí EU je totiž stále víc protibruselská a současné elity v čele EU se právem jarních voleb do Evropského parlamentu obávají.

Ve zprávě je uvedeno i to, že trestním postihům se nevyhnou „žádné nenávistné zločiny,“ které budou zahrnovat jen “podněcování násilí”, ale třeba „neskrývané schvalování totalitní ideologie, xenofobie nebo antisemitismu“.

Někdo bude mít nárok na speciální ochranu – jenže…?

I členové zranitelných a znevýhodněných skupin by měli mít právo na zvláštní ochranu. Zvláštní ochrana může vyjadřovat jakýsi druh preferenčního zacházení. Jenže jakým způsobem může být pojato? To je samozřejmě otázka, kterou by mohla nepříjemně odhalit až nastolená realita.

Dokument dále zakazuje to, co nazývá „netolerancí“ nejen k vládám, ale také jedincům. Lze něco takového kritizovat? Ano, ale s rizikem pobytu za mřížemi či jiných sankcí.

Součástí „novinek“ je pak očekávatelná zvýšená kontrola médií, včetně těch soukromých. Vlády podle směrnice musí zařídit to, aby školy zajistily speciální kurzy tolerance, státy by měly rovněž dohlédnout, aby též noviny, magazíny, články, filmy a televizní programy propagovaly toleranci.

Vznikne nový „národní výbor“? A bude sledovat toleranci..?

Ano, uvažuje se v rámci vznešené myšlenky k nastolení tolerance, také o ustavení Národního výboru pro sledování tolerance. To by podle serveru: www.lifesitenews.com/ měl být nezávislý orgán složený z významných osob s autoritou propagovat toleranci. V popisu jejich práce by bylo vydávání směrnic a doporučení, vyjadřování názorů, ničení špatných směrnic, vydávání doporučení ke správným názorům přes média a posílení komunikace s podobnými orgány v členských státech. Dá se to pojmout i tak, že by se mohlo jednat o instituci, která by měla za úkol převýchovu a diktát toho, co každý stát bude se svými občany dělat.

Jelikož se hovoří v těchto souvislostech také často o Novém světovém řádu, který by vyžadoval absolutní kontrolu nad lidmi, je nabíledni, že se objevuje každým dnem s touto tématikou i řada konspiračních teorií. Faktem je, že moderní technologie, o kterých se lidem ještě před sto lety nemohlo ani snít, mohou – stejně jako všechny vynálezy – dobře sloužit, stejně jako se stát zkázonosné.

Nová studená válka prý už vypukla. Nebo je to jinak? Hledali jsme odpověď

Návrat ke studené válce mezi Spojenými státy a Ruskem? Stále více lidí si to prý začíná myslet. Podle některých sociologů tuto myšlenku přijalo opět za svou a důvodnou již polovina Rusů a Američanů. Přitom příčiny, jež škodí vztahům mezi dvěma státy, uvádějí ale lidé na různých stranách Atlantiku odlišné.

Co za tím tedy stojí? Změnili Rusové svoje vcelku pozitivní vnímání USA po špiónském skandálu se Snowdenem? Proto se Američané začali dívat na Rusko s větším nepřátelstvím po tom, co Moskva nedovolila Washingtonu vybombardovat Sýrii? Příčin může být hned několik, částečně je rozebral zpravodajský web Hlas Ruska.

Poukázal mimo jiné na to, že počet obyvatel Ruska, kteří jsou přesvědčeni o tom, že mezi Moskvou a Washingtonem může vypuknout nová studená válka, stoupl v poslední době o 9 procent.

Studená válka je velmi pravděpodobná – pokud prý už nevypukla

„Podle průzkumu Všeruského střediska pro průzkum veřejného mínění (VCIOM) připouští si podobný scénář 46 procent respondentů. Agentura Sociální sítě tvrdí, že na 80 procent aktivních uživatelů internetu se domnívá, že studená válka s USA je velmi pravděpodobná anebo již dokonce vypukla,“ uvádí zmiňovaný server. A na důkaz toho dokládá i vyjádření ředitelky pro styky s veřejností VCIOM Olgy Kamenčukové.

„Mezi Ruskem a USA existuje v poslední době dost rozporů. Týká se to případu Snowdena a zvlášť Sýrie. Například, v případu Snowdena měla většina Rusů za to, že ruský postoj zhorší vztahy s USA. Nicméně pouze 15 procent dotázaných řeklo, že není třeba poskytovat mu azyl. Stejně je to se Sýrií. Rusové chápou, že to komplikuje vztahy s Amerikou, nicméně jsou pro nezávislý postoj země v této otázce,“ řekla Kamenčuková.

Je důvodem Snowden, který odhalil metody americké rozvědky a žije nyní v Rusku?

Podle ní i z americké strany je situace podobná. Údaje společnosti Gallup (agentury pro sociální a marketingový průzkum) překročily poprvé od roku 2000 procento těch, kdo považují Rusko za nepřítele. Jenže když se pokles ratingu Spojených států v Ruské federaci časově shodl s případem Edwarda Snowdena, který odhalil metody americké rozvědky, pak se vztah Američanů vůči Rusku zhoršil po úspěšných krocích Moskvy v urovnání syrské krize.

„Jinými slovy, euforie devadesátých let, jež zavládla v rusko-amerických vztazích po pádu železné opony, rozpadu SSSR a podepsání Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní, pominula. Do popředí se dostávají neshodné názory Moskvy a Washingtonu na spravedlivé uspořádání světa. Pro lidi není tajemstvím, že v poslední době nejsou stisknutí rukou našich lídrů doprovázena tolik zářivými úsměvy. Avšak společná věc nepotřebuje nevyhnutelně velké přátelství. Stačí si zachovat čestné partnerské vztahy. Proto dokonce ti ruští respondenti, kteří prohlásili o ztrátě sympatií vůči zaoceánské velmoci, říkají, že úspěchů v boji s terorismem a v řadě dalších světových problémů se dá dosáhnout pouze s pomocí spolupráce,“ shrnula žena z agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM.

Putin varoval před monopolární světovládou a trefoval se do USA

Své polínko do ohně mohl přiložit pravděpodobně i ruský prezident Vladimír Putin. Letos totiž na mnichovské konferenci o bezpečnosti ve svém projevu oznámil, že Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu. A vysvětlil kroky, jak se tomu bránit. Není to přitom poprvé, co se z Ruska takto otevřeně ozývají podobné hlasy. Jak prozradil ParlamentnímListům.cz politolog Zdeněk Zbořil je to prý proto, že obě země hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

Vladimír Putin totiž ve svém vystoupení poukázal mimo jiné též na to, že svět s jedním vládcem a s jedním systémem nemá nic společného s demokracií. Podle něj patří totiž k demokracii nejen moc většiny, ale také respektování menšin.

Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu, která se vyznačuje tím, že existuje podle jejich přání jen jediné centrum síly, moci a rozhodování,“ uvedl Putin. A připomněl, že bezpečnost každého jedince znamená bezpečnost všech – tedy celého světa. Vzpomínkou na Franklina Rooswelta také zopakoval, že mír spočívá v bezpečnosti. Upozornil na to, že současný stav se spíše takovým ideálům vzdaluje. „Mezinárodní bezpečnosti můžeme dosáhnout hlavně globálním dialogem na toto téma,“ uvedl mimo jiné.

Byla nyní terminologie studené války jen nahrazena novou?

„Podobně mluvil prezident Putin už několikrát a při různých příležitostech. Hovořil tak i exprezident Medveděv a většinou i celá diplomacie RSFR. Protože prominentní reprezentanti americké zahraniční politiky také opakovaně považují Rusko za hlavního nepřítele USA z hlediska možné vojenské konfrontace, dostává se jim podobných odpovědí, ačkoli obě strany prohlašují, že jim je cizí terminologie let studené války. Je to jakási měkká konfrontace, nebo jak se v political science (politické vědě, pozn. red.) říká, zaujímání protipozic, které může být benevolentní nebo malvolentní (zlovolné),“ vysvětlil  ParlamentnímListům.cz také možný pohled na věc a vývoj politolog Zdeněk Zbořil.

Hledá se nová ideologie

Upozornil pak také na to, že druhou věcí je, že obě země nyní hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

„Pro Bushe seniora to byl na začátku devadesátých let 20. stol. také opravdu The New World Order (Nový světový řád), pro Billa Clintona ‚velká šachovnice bez kontroly‘ (podle slov Brzezinského), podle Bushe juniora zase ‚střet civilizací a boj proti terorismu‘. Putinovy teze bychom proto měli analyzovat jednak jako protipozici tohoto amerického hledání, ale také jako obnovení ‚světového řádu‘, na kterém by jeho země mohla významněji než dosud participovat,“ konstatoval dále Zbořil.

Ruská říše, bílá nebo rudá, o to, podle politologa, prý vždy usilovala a jejímu současnému reprezentantovi jde tedy také o to, ukázat svým spoluobčanům, že mohou být na reprezentaci této velmocenské kontinuity hrdí.

„Je ovšem pravda, že ruská zahraniční politika je ‚multipolární‘, ne snad proto, že by to byla dobrá vůle, ale že Ruská federace nemá sílu být, podobně jako USA, monopolarní,“ uzavřel Zdeněk Zbořil.

Vládci světa chtějí získat absolutní moc. Autora, který prozrazuje více, zakazují

Nepoložili jste si někdy otázku, proč musíte vlastně platit daně z toho, co jste získali vlastní prací? A proč zlato světa patří jen pár rodinám, které si rovněž z obchodu s diamanty a nerosty udělaly monopol? Rodinám, které před dávnými časy prohlásily, že jim tato Země patří a od těch dob tedy těží, co se dá…? Pokud ano, tak čtěte dál.

Pokud vám podobné dotazy vrtají hlavou, tak čtete správné řádky. ParlamentníListy.cz totiž nahlédly do díla Jana van Helsinga s názvem: Ruce pryč od této knihy. A i když by teoreticky, dle názvu, knihu měly odhodit, přinášejí z ní některé výňatky. Nutno upozornit na to, že dvě knihy německého autora Jana van Helsinga byly kvůli brizantním obsahům v Německu a ve Švýcarsku zakázané. Masmédia dodnes veřejnost varují před jeho myšlenkami a mluví o něm jako o nejnebezpečnějším německém autorovi faktografické literatury. Proč?

Helsing totiž otřásá základy rozšířeného světonázoru. Ten, kdo si však prý tuto knihu přečte, změní svůj postoj. Hlavně ten člověk, který má pocit, že se světem, v němž žijeme, není něco v pořádku. Rozhodnutí o tom, zda jde jen o poutavě sepsané konspirace, stejně jako v detektivce, či fakta, nad kterými stojí za to alespoň popřemýšlet, je na čtenáři samotném.

Pravdou je, že se v poslední době přece jen stále častěji objevují někdy už dokonce i v televizích, ale stále převážně hlavně na serveru YouTube, různé filmy a dokumenty o nebezpečí číhající z nastolení Nového světového řádu. Ať už si o tom jedinec myslí cokoli, pravdou je, že si k tomu v současné době lze přečíst i poměrně rozsáhlou řadu literatury. I kniha Ruce pryč od této knihy, vydaná slovenským nakladatelstvím ANCH Books, se k nim směle zařazuje.

Proč politici potápějí jednu věc za druhou?

A tak ještě jednou – nepoložili jste si někdy otázku, proč musíte vlastně platit daně z toho, co jste získali vlastní prací? A proč zlato světa patří jenom pár rodinám, které si rovněž z obchodu s diamanty a nerosty udělaly monopol? Rodinám, které před dávnými časy prohlásily, že jim tato Země patří a od těch dob tedy těží, co se dá…A vy přitom stále platíte daně a zlobíte se nad neschopností politiků, kteří úspěšně potápějí jednu věc za druhou. Kdysi v Japonsku by tito politici, v případě, že by za sebou zanechali takovou ostudu, sami spáchali harakiri. Dnes je za to odměňují vysokými důchody a pozicemi v koncernech.

V poslední době se v Německu a i ve světě něco, zdá se, přece jen pohnulo… Jak už bylo zmíněno, zaplavily nás knihy zaměřující se na politické pozadí, i když některé z nich pak opět zmizely kvůli soudnímu zákazu z prodeje. Mluví se v nich o tom, že ne všechno, co se nám politici a masmédia snaží namluvit, je totiž opravdu tak. Zdá se, že dlouholeté vymývání mozků pomocí učebnic, vědeckých i náboženských spisů, nemusí nutně zanechat otisky v našich hlavách navždy. Důležitou roli při vyhledávání a šíření alternativních informací hraje nyní i internet.

Společnost se tak postupně probouzí a nenechá se už tak lehce obelhávat. Lidé přehodnocují knihy dějepisu, zamýšlejí se nad věrohodností snímků o přistání na Měsíci a kvantové fyzice se podařilo zpochybnit teorémy prakticky všech vědních oborů.

Jak se pomocí tří světových válek uchopit vlády nad světem?

Autor Jan van Helsing rozebírá v jedné z posledních knih, které u nás byly zatím vydány, řadu teorií – o financích, tajných řádech i ovládání světa.

Uvádí mimo jiné, že již na konci 19. stol. sestavili prý dva pánové – Albert Pike a Giuseppe Mazzini – plán, jak se prostřednictvím tří celosvětových válek chopit světové moci.

A tak jako další krok k Novému světovému řádu (Novus Ordo Seclorum) zinscenovali první světovou válku. Bavorský řád iluminátů pak získal moc nad carským Ruskem. Ve smyslu iluminátských cílů bylo Rusko prý tehdy použito jako obětní beránek v roli nepřítele.

I druhou světovou válku měly vyvolat záměrně (z)manipulované názorové rozdíly mezi německými nacionalisty a politickými sionisty. Následně se měl údajně plánovitě rozšířit vliv Ruska a založit stát Izrael.

Přijde i třetí světová válka?

Autor ale upozorňuje na to, že tím počet světových válek nekončí a opravdu by měla přijít ještě jedna. Její příčinou (třetí světové války) mají být úmyslně podporované názorové neshody mezi sionisty a Araby. V plánu je pak údajně rozšíření tohoto konfliktu po celém světě. Částí třetí světové války má být i vyprovokovaný konflikt nihilistů a ateistů, aby tak nastaly sociální převraty dosud nevídané bestiality a brutality. Na místo rozvráceného křesťanství a ateismu chtějí pravou luciferskou doktrínu a jednou ranou se tím zbavit dvou much.

„Pokud jde o první dvě světové války, jistě souhlasíte, že se plán zdařil. A co se týká té třetí, kdokoli a kdekoli se lze prostřednictvím zpravodajských televizních stanic CNN, N-tv live a jiných, přesvědčit, jak jsou cíleně a uměle vyvolávány konflikty v ohniscích nepokojů – v Iráku, Izraeli či Palestině,“ konstatuje Helsing ve svém komentáři.

A pokračuje dál směrem ke všem, kterým by se mohlo zdát, že přehání. Na obhajobu svého názoru a svých předložených faktů cituje slova bývalého velitele ozbrojených sil NATO Wesleyho Clarka: „Varuji Evropany. Ať si nemyslí, pokud budou ohroženy naše zájmy, že USA budou mít v rámci Nového světového řádu zábrany militaristicky intervenovat i v Evropě. A to všemi prostředky, včetně atomových zbraní. Obecnou snahou Spojených států je ponechat většinu zemí v chudobě, s korupčními, ale poslušnými vládami.“

Blesk, který uhodil do kurýra a pomohl odtajnit, co lidstvo nemělo vědět?

A v těchto souvislostech autor knihy, od které by měli čtenáři jemného ražení dát „ruce pryč“, odkazuje ještě na událost z roku 1785. Tehdy na cestě z Frankfurtu do Paříže udeřil do kurýra bavorských iluminátů blesk a část spisů, které převážel, padla do nepovolaných rukou a tím pádem prosákl jejich obsah na veřejnost. Co obsahovaly?

„Masy se dle vůle iluminátů budou usměrňovat kontrolou tisku. Je třeba až do krajnosti podporovat všechny špatné lidské zvyky, slabosti, vášně a chyby.

Navykneme národy na to, aby zdání považovaly za skutečnost, aby se spokojily s povrchním, hnaly se za zábavou a unavily se v nekončící závislosti hledání něčeho nového…

Je třeba provokovat v Evropě osobnostní a národnostní protiklady, rasovou a náboženskou nenávist a vytvořit tak nepřekonatelné propasti.

Z řad otrocky podřízených je třeba volit za prezidenty ty, v jejichž minulosti je nějaké černé místo. To z nich udělá vykonavatele iluminátských příkazů. Tak mohou ilumináti měnit smysl zákonů a ústavy.

Kvůli korupci nejvyšších státních úředníků budou vlády půjčováním si peněz v zahraničí uvrženy do otroctví zadluženosti vůči iluminátům a státní dluhy tak budou citelně narůstat. Vyvolanými hospodářskými krizemi, když najednou stáhneme z oběhu veškeré zlato, vyvoláme kolaps peněžního hospodářství neiluminovaných. Moc peněz musí získat absolutní nadvládu v obchodě a řemeslech, aby průmyslníci prostřednictvím financí získali politickou moc.

Tak donutíme národy, aby světovládu nabídly iluminátům. Nová světovláda musí vystupovat jako dobrodinec a patron národů a oni se jí pak podřídí. Jestliže se některý stát vzepře, podpoříme vojenský zásah okolních zemí.“

Kdo jsou to vůbec ilumináti?

Dobře, může si říkat mnohý čtenář, který dospěl až k těmto řádkům. Jenže napadá ho jistě, pokud nikdy o něčem podobném neslyšel, kdo to vůbec jsou ti mocní ilumináti. I na to má Helsing odpověď. „Ať už jim říkáme skupina Bilderbergů, tajná vláda, Trilaterální komise, Council of Foreign relations nebo ilumináti, na jménu nezáleží. Tajnou vládu tvoří nejbohatší lidé světa. Přibližně dva tisíce magnátů pevně drží takzvané vlády světa v rukou. Rozhodují o tom, kdo, kdy a kde bude zvolen, kde a kdy se rozpoutá válka. Na celé zeměkouli kontrolují stav potravin, vyvolávají jejich nedostatek a určují inflační politiku jednotlivých měn. Cílem iluminátů je světová moc – Nový světový řád. Jakoby náhodou se o tom zmínil i George Bush senior, 11 let před atentátem na WTC v New Yorku – tedy 11. září roku 1990,“ vysvětluje Jan van Helsing.

Jak už bylo uvedeno, autor se touto tematikou zabývá téměř výlučně, a tak se měli čtenáři (včetně těch českých) možnost zamýšlet nad různými teoriemi, které se mohou zdát šílené, ale stojí nad nimi za to se možná alespoň zamyslet. V předcházející knize (Válka svobodných zednářů), která vyšla v Česku letos na jaře a jejímž obsahem je údajný skutečný rozhovor autora se zednářem vysokého stupně zasvěcení, ukazuje také Helsing čtenářům myšlení, okultní praktiky a plány jednoho z největších tajných spolků dějin. Podařilo se mu to proto, že se prý dostal do kontaktu s aktivním, vysoce postaveným svobodným zednářem. A ten zasvěceně informuje o působení celosvětového tajného společenství. Překvapivé proto asi nebude, že i u této knihy je avizováno: Není určena slabým náturám.

Kdo je autor knihy Jan van Helsing?

Německý autor, vlastním jménem Jan Udo Holey. Odmalička přivykal samostatnému, na obecném a převládajícím mínění nezávislému myšlení a cítění, poněvadž jeho rodina byla spirituálně orientovaná.

V osmdesátých letech začal intenzivně cestovat a dodnes navštěvuje mnohé země světa. Na svých cestách pátrá po faktech osvětlujících pozadí záhadných přírodních jevů a společenskopolitických utajovaných skutečností. Nashromážděné poznatky, informace i fakta zveřejnil ve svých knihách, kterých dosud vydal deset. Jeho první publikace Tajné společnosti odkrývala některá fakta na pozadí takzvaných konspiračních teorií a byla přeložena do osmi jazyků. Tři roky poté, v roce 1995, vyšlo pokračování, které však natolik pobouřilo jisté kruhy v Německu a Švýcarsku, že muselo být pod tlakem soudního rozhodnutí okamžitě staženo.

Český expert popsal „špinavou“ roli USA v Sýrii a jinde: Vraždí se nevinní

Podle odborníka na mezinárodní vztahy Daniela Solise nejde v angažování Spojených států v Sýrii o jejich snahu o mír a zničení chemických zbraní, ale o ropu, snahu oslabit Írán a Čínu a hájit zájmy Izraele.

Jde prý o architekturu Nového světového řádu, kdy by svět ovládaly finanční elity, které dnes ovládají USA. Kvůli svým zájmům rozpoutávají války a ničí statisíce a miliony lidských životů a spojují se i s teroristy.

Otázku chemických zbraní podle Solise USA zneužívají pro své intervenování v Sýrii a pro její případné napadení. Podobně jako v Iráku, kde se zbraně hromadného ničení v době intervence proti Saddámu Hussajnovi nenašly, má falešné obvinění Sýrie z použití chemických zbraní opět ospravedlnit americkou agresi.

A Clean Break: Eretz Israel

Existuje dlouhodobý plán USA, jak posílit vládu Spojených států a Izraele nad oblastí Blízkého východu. Důvod je zřejmý: Jsou zde obrovská naleziště ropy a zemního plynu. Američanům vadí, že mezi Íránem a Čínou se staví plynovody a ropovody, které mají pokrýt čínskou poptávku. Čína v Barmě a Pákistánu kvůli tomu buduje i přístavy.

„Je v zájmu určitých kruhů, které lze nazývat sionistické, již od dvacátých let dvacátého století, vybudovat Velký Izrael, který se měl rozkládal od Nilu až po Eufrat. Čili by kromě dnešního Izraele zabíral část dnešního Egypta, Jordánsko, Libanon, Sýrii, část Saúdské Arábie a asi polovinu Iráku. Tyto staré myšlenky neztratily v určitých kruzích na své relevanci. Když byl poprvé zvolen premiérem Izraele Benjamin Netanjahu v roce 1996, který je jím již potřetí, vznikl dokument s názvem A Clean Break, který hovoří o tom, jaký způsobem je nutné zabezpečit rozvoj tohoto Velkého Izraele,“ řekl ParlamentnímListům.cz Solis.

Za dokumentem A Clean Break stojí neokonzervativec Richard Perle z administrativy George Bushe ml., který se rovněž podílel na Projektu pro nové americké století, který má zajistit vůdčí úlohu USA ve světě. USA podle Solise chtějí překreslovat hranice států Blízkého východu.

Izrael se potřebuje zbavit spojenců Íránu, aby ho mohl napadnout

„Podle dostupných údajů bylo v Sýrii nalezeno obrovské naleziště ropy, zásoby snad ještě větší, než jsou dnes v Saúdské Arábii. Takže jak tento fakt, že Sýrie má velké zásoby ropy, tak i to, že Írán soupeří se Saúdskou Arábií, spojencem USA, ve vývozu ropy, a s Katarem ve vývozu zemního plynu, vedou k angažmá USA v Sýrii. Sýrie je navíc spojencem Íránu. Katar i Saúdská Arábie financují islámské teroristické bojůvky v Sýrii společně s dalšími západními zeměmi včetně USA. V Egyptě se také začaly množit výzvy k útoku na Sýrii spíše gerilovými prostředky, a to v dobách, kdy Mursí z Muslimského bratrstva byl ještě u moci. Asi týden před tím, než byl Mursí svržen, probíhala konference Muslimského bratrstva, které se zúčastnili různí exponenti Ál-Kajdy a kde znělo, že by Egypťani měli bojovat v Sýrii,“ vysvětluje Solis.

Podle Solise chtějí USA a Izrael eliminovat Írán, Sýrii a Hizballáh v Libanonu: „Dlouhodobý úder Izraele na Írán nemůže proběhnout do té doby, dokud bude Sýrie bojeschopná a jako spojenec Íránu by provedla odvetu proti Izraeli společně s Hizballáhem v Libanonu. Takže se snaží salámovou metodou odstranit jednotlivé soupeře. V Clean Break se píše, že první krok je odstranění Saddáma Hussajna a podmanění Iráku, druhý krok je neutralizace Sýrie za pomoci Jordánska a třetí krok je vytvořit například Kurdistán a úplně překreslit hranice. Všechno jde podle toho plánu.“

Útok na Írán má oslabit a destabilizovat Činu jako soupeře USA

„Zničení Íránu je prioritou pro zbrzdění ekonomického růstu Číny, která je největším věřitelem USA. Pokud by Čína spadla do recese, tak by bylo mnohem jednodušší tam provést nějakou barevnou revoluci a dosadit tam režim povolný USA a Novému světovému řádu. Pokud bude Čína v recesi a chaosu, těžko může aspirovat na supervelmocenské postavení, které možná Čínu čeká. V USA totiž hrozí hospodářský kolaps a zavedení totalitní diktatury, ke které se ostatně blíží. Někteří analytici to vidí tak, že Spojené státy melou z posledního a toto je projev poslední agónie impéria,“ říká Solis.

Podle Solise došlo prý v Sýrii již zhruba k patnácti chemickým útokům. Ty mají být casus belli, důvodem k válce, pro Spojené státy. „Prezident Obama totiž před rokem, dvěma prohlásil, že červenou linií pro zásah USA v Sýrii je použití chemických zbraní. Čili, když si USA připravily záminku pro zásah v Sýrii, tak již nezbývalo než použít chemické zbraně. A kdo je použil? Cui bono? Bašár Asad by musel být šílenec, kdyby dal Spojeným státům takovou lacinou záminku.“

Chemické zbraně jako záminka. Jako v Iráku

„Ruská federace pečlivě monitoruje situaci v Sýrii. Ministr zahraničí Lavrov sdělil, že Rusko má k dispozici satelitní snímky, které dokazují, kdo naposledy použil ty chemické zbraně. Prezident Putin řekl, že kdyby se prokázalo, že oficiální vláda použila chemické zbraně, tak podpoří útok na Sýrii. Toto mohl Putin jako spojenec Sýrie říct jedině v okamžiku, kdy má jistotu, že syrská vláda chemické zbraně nepoužila,“ říká Solis.

Podle něho ale řada fotografií, které byly použity jako důkazy, že k chemickému útoku došlo, jsou nevěrohodné: „Na fotkách je vidět, že slunce stojí lidem nad hlavou, zatímco k útoku mělo dojít ráno. Čili je zjevné, že docházelo k mediální manipulaci. Dokonce některé rodiny z Latakie, kde došlo k obrovskému vyvražďování alavitů a kde bylo islamisty, které podporují USA, podřezáno až tisíc lidí, svědčily, že zmizelo mnoho dětí a některé děti na těch obrázcích z toho plynového útoku ty rodiny poznaly. To znamená, že ty mrtvé děti nepocházely z oblasti, kde mělo k chemickému útoku dojít, ale byly tam přivezeny od alavitů. Toto všechno se ví.“

Putin se odmítl upsat ďáblu

Solis hovoří i o roli Ruska. „Šedá eminence nadnárodního korporátního fašismu, kníže Bandár bin Sultan, šéf tajné služby saúdské absolutistické monarchie, byl 31. července přijat prezidentem Ruské federace, Vladimírem Putinem, aby si, s plnou podporou Spojených států amerických, koupil ruskou náklonnost ve více než dvouletém útoku na syrskou suverenitu, kterého finálním motivem pro Saúdy může být jen ovládnutí ropných nalezišť v oblasti a vyšachování svého největšího konkurenta, Íránu, ze hry. Putin ho ale odkázal do patřičných mezí. Odmítl vyvražďování syrského vlivu ve jménu nadnárodních ropných korporací a velmocí,“ říká Solis.

Spojené státy americké v celém příběhu podle něho hrají velmi špinavou roli: „Celé to bylo ale připravováno mnohem dříve, než se Barack Obama stal prezidentem USA. Ale v popisu práce amerických prezidentů je páchat delikty proti mezinárodnímu právu.“

USA podporují islámské teroristy

Solis připomíná, že USA sice používají rétoriku boje proti terorismu, ale samy v Sýrii financují a zbraněmi zásobují islámské teroristy a odnože Ál-Kajdy: „Rétorika Spojených států je, že podporují takzvané dobré rebely, ale v Sýrii žádní dobří rebelové nejsou, protože teroristické organizace hlásící se k Ál- Kajdě infiltrovaly Svobodnou syrskou armádu a veškeré sekulární elementy z ní vraždami, atentáty a únosy odstranily. Armáda rebelů je nyní pod totální kontrolou islámských teroristů.“

Američané cvičí v Jordánsku a Turecku teroristické jednotky rebelů, aby svrhli vládu Bašára Asada. Teroristé podporovaní Američany jsou podle Solise známí svou brutalitou, kdy civilistům, křesťanům či zastáncům sekulárního režimu podřezávali hlavy. „Státní pošťáky házeli spojenci USA z devátého patra budov a jásali nad tím. Stříleli popeláře, které považovali za sluhy veřejné správy. Odhady mrtvých jsou statisíce.“

Jestli je Asad diktátor, je jím i Obama

Solis připomíná, že do Asadovy vlády vstoupili i opoziční politici z voleb 2012 a že vláda Bašára Asada má mandát z demokratických voleb: „Bašár Asad je vykreslován jako diktátor, přitom má mandát z demokratických voleb. Pokud je on vykreslován jako diktátor, můžeme jako diktátora označit i Baracka Obamu.“

Nemůže ale Izraeli uškodit, že Sýrii ovládnou islamisté, kteří jsou proti Státu Izrael a proti sionismu? „Jde o složitou zpravodajskou hru. Ale pro Izrael a USA není problém se s těmi islamisty, poté, co za ně vykonají špinavou práci, vypořádat a eliminovat je v rámci boje proti terorismu. Takže Spojené státy zjistí oficiálně – teď dělají, že to nevědí – že Syrská svobodná armáda je ovládána islamisty, a zasáhnou pak i proti nim. Islamisti jsou pro ně užiteční idioti. Víme, že v Afghánistánu byl Taliban také spojenec USA, ale když nepovolil stavbu plynovodu z Turkmenistánu do Pákistánu, tak pod záminkou nevydání Usámy bin Ládina, kterého Taliban vydat nakonec chtěl, přesto došlo k útoku na Afghánistán.“

USA zničí Sýrii stejně jako Libyi

Podle Solise má Sýrie účinné chemické zbraně, které jsou velmi ničivé. A toho se Izraelci obávají kvůli svému případnému útoku na Írán a syrské odvetě. Saúdská Arábie je sice protiizraelská a odmítá sionistický režim, ale vyhovuje jí, že Izrael chce napadnout Írán, který je druhým největším dodavatelem ropy Číně.

Solis říká, že Sýrie se blíží k tomu, jak to po intervenci USA dopadlo v Libyi: Ke kmenové válce, vraždění, rozpadu země a hospodářskému rozvratu, kdy zahynulo přes dvě stě tisíc lidí během „osvobozování“ Američany.

Konspirace: Připravuje se prý velký plán. Přeživší zažijí ráj na zemi

Před několika dny ParlamentníListy.cz přinesly informaci o tom, jak se k myšlence Nového světového řádu, kterou řada lidí pokládá jen za jednu z mnoha konspiračních teorií, postavil ruský prezident Vladimír Putin. Ačkoli politolog vysvětlil, že příklon k tomuto jevu ze strany světové velmoci může mít ryze praktické politické důvody, redakce ještě u této teorie zůstala – tentokrát s knihou o Tajných společnostech.

„Musí být slepý, kdo nevidí, že se připravuje velký plán, jehož realizace se smíme účastnit jako věrní sluhové,“ pronesl britský premiér a zároveň prý také svobodný zednář vysokého stupně zasvěcení Winston Churchill. Naznačil tak již před desetiletími něco, čemu se dodnes většina lidí včetně médií spíše vysmívá anebo bere jako informace z kategorie crazy (tedy bláznivé).

Jenže jak desetiletí plynou, stále více lidí – a to i na těch nejvyšších úrovních – o tomto „plánu“ promlouvá veřejně. Rozdíl je snad jen v tom, že někteří ho pokládají za ďábelský, pro lidstvo a jeho svobodu naprosto zničující, zatímco jiní v něm vidí řešení pro zdravý další vývoj pozemské civilizace.

Fikce nebo skutečný záznam rozhovoru autora s tajemným mužem?

Kniha Jana van Helsinga (vlastním jménem Jana Udo Holey) Tajné společnosti – válka svobodných zednářů předkládá spíše vizi první – tedy takovou, která lidstvo chce zotročit. V rozhovoru s blíže neidentifikovaným neznámým mužem, vysoce postaveným svobodným zednářem, který se údajně těší i v běžném světě velkému respektu, autor otázkami a zaznamenanými odpověďmi tajemného muže nabízí lidem vizi toho, co vše se momentálně ve světě děje, k čemu se schyluje a od kdy bylo patrné najít náznaky toho, že se tak dít bude. Jen těžko lze odhadnout, zda jde jen o autorovu fikci nebo o skutečný dokument zaznamenávající fakta, která zřejmě nikdy nepřinesou hlavní proudy v médiích. Nelze však opomenout výroky různých osobností, na které se autor (a také onen tajemný muž) odvolávají a které skutečně lze dohledat v archívech řady médií.

ParlamentníListy.cz proto přinášejí některé z nich, aby je porovnaly i s výroky, o kterých již v minulosti též informovaly.

Plán, o kterém se zmínil Churchill, přiblížil v dalších letech například i spoluzakladatel americké centrální banky (FED) Paul Warburg. „Světovou vládu budeme mít, ať už chceme nebo ne. Jedinou otázkou je, jestli s ní budou lidé souhlasit dobrovolně, nebo je k tomu budeme muset přinutit,“ uvedl.

Bilderberg – jednal letos o globální dani?

Hlouposti? Jak se to vezme a jak se na věci pohlédne. Letos v červnu se uskutečnila další výroční konference skupiny Bilderberg (jedna z tajných společností, o které panuje domněnka, že se chystá ovládnout svět). Skupina, kterou tvoří světová elita politiky a byznysu, zde diskutovala nad svou agendou, která bude určovat budoucí politiku ovládající globální záležitosti. Již dopředu některé z aspektů letošní agendy Bidlerbergu byly vyjeveny a měly potenciál přímo ovlivnit nejen velké multinacionální podniky jako Google, ale úplně všechny podniky na planetě.

Jedním z nastolených témat, která se očekávala projednat, měla být situace kolem internetového vyhledavače Googlu. Ten se momentálně účastní bitvy o nezaplacené daně ve Velké Británii a toho, co političtí komentátoři nazývají nyní novým systémem globálního zdanění. Jak se dalo čekat, stalo se to hlavním námětem diskusních sérií všech globálních summitů, které se letos konají.

A zde určitě nelze opomenout fakt, že realita roku 2013 je taková, že Google je v pozici správy nad téměř všemi aspekty života lidí – jejich komunikace, práce, sociálního života a dokonce i jejich historie. Pokud by tedy v souvislosti s ním došlo na globální daň, mohlo by to znamenat též globální vládu.

Ale zpět k tomu, co tušili lidé již dlouhá léta.

Mnozí budou trpět, ale ti, co přežijí…

Jak zmiňuje autor knihy Helsing, jedna z nejdůležitějších postav plánů nového uspořádání světa – Henry Kissinger – prý byl přesvědčen, že po tom vše bude jinak. „Mnozí budou trpět, když bude nastolen Nový světový řád. Na ty, kdo ale přežijí, čeká mnohem lepší svět, ve kterém život bude dlouhodobě lepší,“ pronesl.

Není proto asi překvapivé, že si náznaků takových snah museli všimnout i vysocí církevní hodnostáři, hlavu katolické církve nevyjímaje. V červnu roku 1965 totiž uvedl papež Pavel VI. na tu dobu poměrně překvapivou větu: „Chceme vybudovat světový stát a novou, ideální společnost.“ Co tím myslel konkrétně?

Každopádně nebyl však sám. Podobnou rétoriku použil později i Jan Pavel II. Také totiž vyzval k budování nového mezinárodního společenského řádu, který by zajistil mír, podporoval spravedlnost a respektoval lidskou důstojnost. „Jednota lidské rasy si takové společenské zřízení žádá,“ pronesl v papežském letním sídle Castel Gandolfo při audienci britských poslanců. Podpora dobročinné spolupráce mezi národy byla podle jeho slov naléhavým úkolem světa.

Zatím se tedy může zdát, že vize spojenectví a jednoty, jak je předkládána, s sebou nenese nic špatného a strach by mohla způsobovat jen špatná interpretace těchto plánů. Jenomže…i současný papež František mluvil na téma globálního spojenectví. A jeho slova byla spíše varující.

Nastoluje se už neviditelná tyranie?

V polovině letošního května totiž vyslovil jistou hrozbu ve stylu: Pozor, nastoluje se nová neviditelná tyranie. „Myslím, že jedna z příčin této situace je ve vztahu, který jsme si vytvořili k penězům,“ pokračoval Svatý otec s tím, že lidé akceptovali to, že peníze ovládají je samé i jejich společnosti.

Lidstvo jako by v tomto okamžiku bylo podle jeho slov ve stoosmdesátistupňové zatáčce. „Přibývá patologií s psychologickými důsledky, srdce mnoha lidí zachvacuje strach a zoufalost – a to i v takzvaně bohatých zemích, umenšuje se radost ze života, zatímco roste násilí a nemravnost. Chudoba je stále zjevnější. Lidé bojují o přežití – avšak toto přežívání často není vůbec důstojné,“ uvedl mimo jiné papež František ve Vatikánu. Nerovnováha má podle papeže původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace a brání státům v jejich právu kontroly. „Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla,“ všímá si současná hlava katolické církve. A i když nastínila cestu, jak z toho ven, jen těžko lze říci, zda ji lidé budou chtít a také mít možnost podstoupit.

Jan van Helsing totiž připomíná slova skupiny amerických svobodných zednářů, kteří v roce 1940 v knize Město lidí uvedli to, že pokud má v budoucím světě panovat mír, musejí všechny státy seskočit z urostlého oře a disciplinovaně se podřídit novému světovému řádu. „Podmínkou všeobecného míru může být pouze jednotné lidstvo podřízené jednomu zákonu a jedné vládě,“ zní doslovný překlad…

O šest a půl miliardy méně lidí je ideální?!

O něco podrobněji formulovaný ideální obraz velkého světového plánovače lze najít na takzvaných Georgijských poradních kamenech (Georgia Guide Stones). Kdo neví, oč jde, tak si bez problémů může vyhledat, že se jedná o šestimetrové megalitické uskupení žulových kamenů v americkém státě Georgia.  Monument připomínající Stonehenge byl postavený v roce 1978 na zakázku neznámého muže s pseudonymem R. C. Christian. V osmi světových jazycích (hebrejsky, anglicky, španělsky, svahilsky, arabsky, hindsky, čínsky a rusky) je na něm vyryto jisté poselství v několika bodech. Asi jeden z nejzarážejících bude ten, který doporučuje udržovat lidskou populaci pod hranicí 500 milionů (je nás ale o 6,5 miliardy více!!!) – protože jen tak prý bude zachována trvalá rovnováha s přírodou. S tím souvisí pak i další rada – kontrolovat reprodukci. „Sjednoťte lidstvo pomocí nového živého jazyka. Ochraňujte lidi a národy spravedlivými zákony. Zrušte zbytečné zákony a úředníky,“ to jsou některá další doporučení, které zdají se být určena příštím generacím.

A kdo že vztyčení tohoto monumentu financoval? Sponzorem prý je „malá skupinka lidí, jejíž cílem je věk rozumu“. Touha či dokonce globální plány tím opět získávají jasnější podobu. Jedno náboženství, jeden světový soud, jeden jazyk.

Nový světový řád – dobro nebo zlo?

Nabízí se tedy otázka: Pokud je teorie o tom, že svět míří k Novému světovému řádu, pravdivá, jsou ti současní a zřejmě i budoucí vládcové špatní, zlí? Jde o nejbohatší, nejvzdělanější lidi planety, takže to třeba může být to nejlepší, co by lidstvo potkalo…

Pravdou je, že velká většina lidí, která se snaží k informacím tohoto typu dostat a přemýslet nad nimi, se obává spíše opaku. Například na české facebookové i webové stránce nazvané New World Order Opposition se lidé sdružují, vyměňují si informace o tom, jak proti vzniku Nového světového řádu, od kterého se dá čekat prý jen zotročení, bojovat. A takových skupin je jak v Česku, tak po celém světě řada.

Na riziko Nového světového řádu či společenství upozornil před nedávnem i ruský prezident Vladimír Putin na mnichovské konferenci o bezpečnosti. Ve svém projevu oznámil, že Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu. A vysvětlil kroky, jak se tomu bránit. Není to při tom poprvé, co se z Ruska takto otevřeně ozývají podobné hlasy. Podle politologa Zdeňka Zbořila je to však prý proto, že obě země hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

„Je to jakási měkká konfrontace, nebo jak se v political science (politické vědě, pozn. red.) říká, zaujímání protipozic, které může být benevolentní nebo malvolentní (zlovolné),“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz možný pohled na věc  – bez konspiračních teorií – politolog Zdeněk Zbořil.