Austrálie a přistěhovalci

Předseda vlády Austrálie a i jeho nástupkyně toto řekli:

Přistěhovalci, a ne Australané se musí přizpůsobit. Buď to akceptujete, nebo ne, ale potom ponesete důsledky. Jsem již unavená z obav našich lidí, jestli urážíme některé jednotlivce, nebo jejich kulturu. Od teroristických útoků na Bali zažíváme vzplanutí vlastenectví většiny Australanů. Naše kultura se vyvíjela po dobu dvou staletí bojů, zkoušek a vítězství milionů mužů a žen, kteří hledali svobodu. Mluvíme převážně anglicky, ne španělsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakýmkoliv jiným jazykem. Proto, jestli se chcete stát součástí našeho společenství, naučte se tento jazyk!…Většina Australanů věří v Boha. To není křesťanské pravicové křídlo, politický tlak, ale fakt, protože křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských zásadách a je to jasně zdokumentované. A není to potřebné vystavovat na stěnách našich škol. Jestli vás uráží Bůh, potom vám navrhuji zvážit jiný kout světa jako svůj nový domov, protože Bůh je součástí naší kultury…My budeme akceptovat vaši víru a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme od vás, je, abyste akceptovali naši víru a žili s námi v souladu s mírovým spolužitím…Toto je NAŠE KRAJINA, NAŠE ZEM A NÁŠ ŽIVOTNÍ STYL a my vám dáváme příležitost, abyste si to vše užívali. Ale jen co si začnete stěžovat, brečet a frflat na Naši ústavu, Naše závazky, Naši křesťanskou víru nebo Náš životní styl, potom vás vyzývám, abyste využili další výhodu velké australské svobody – PRÁVA ODEJÍT. Pokud tady nejste šťastní, potom ODEJDĚTE. Nebudeme vás nutit tady zůstat. Vy jste požádali, abyste tady mohli být. Takže akceptujte krajinu, pro kterou jste se rozhodli a která vás přijala.

Nejvyšší čas to říct aspoň v České republice, když už to neřekne Evropská unie. Pane Sobotko, máte na to koule?

Šéf ODS Fiala: Odmítám islámskou Evropu a šíření nenávisti přistěhovalců k nám. Přestaňme se chovat sebevražedně.

Předseda ODS Petr Fiala odmítá, aby v Evropě vládlo islámské právo šaría. Muslimové mohou pokojně vyznávat svou víru, pokud nehlásají věci v rozporu s našimi zákony a základními západními hodnotami. Politika Západu šíření demokracie na Blízkém východě byla nešťastná. Musíme zabránit, aby nám Brusel určoval kvóty na imigranty a neexistuje automatické právo na imigraci. Evropa by si měla uvědomit své křesťanské kořeny, ze kterých vyrostla.

Zásadní otázka. Když se vede debata o islámském terorismu, problematice imigrace a tak dále, tak jedna část lidí říká, že islám za násilné věci nemůže, že za to může takzvaný islamismus, který je nějakou perverzí a zneužitím islámu pro politické účely, ale pak jsou lidé, například pan Konvička z iniciativy Islám v ČR nechceme, či bývalí muslimové jako Ayan Hirsi Ali či Ibn Waraq, kteří říkají, že to násilí je podstatou islámské nauky jako takové, že je to obsaženo v Koránu, že negativní věci jsou v právu šáría, kde za odpadlictví od islámu je trest smrti stejně jako za homosexualitu, ženy jsou považovány oproti mužům za podřadné bytosti. Dalším argumentem je, že prorok Mohamed od prvopočátků šířil islám ohněm a mečem a expanze islámu arabská i osmanská byla krutá q násilná. Takže existuje mírumilovný islám, nebo v samotném islámu jsou nebezpečné prvky?

Na toto neexistuje jednoduchá odpověď, pokud má být poctivá. U každého náboženství, které je založeno na nějaké knize, knihách či výrocích zakladatele, proroků a podobně do značné míry záleží na interpretaci těch textů. Říct a priori a úplně jednoduše, že islám je ve své podstatě násilný, je přílišné zjednodušení a není to pravda. Máme spoustu muslimů, kteří žijí mírumilovně a normálně. Problém je v tom, že nyní čelíme ideologii radikálního, militantního islámu. Čelíme ideologii, která se sice odvolává na náboženské základy, ale která má všechny parametry politického náboženství. Tato ideologie nás ohrožuje přímo a ohrožuje naší civilizaci. Problém je, že tato ideologie i ve svých nejbrutálnějších činech se odvolává na islám. S touto věcí si musíme poradit. Rád bych ale upozornil na hlasy zevnitř islámského světa, kdy někteří předáci jsou si tam stále víc vědomi toho, že jestli bude v očích ostatního světa islám chápan v činech a výrocích militantního islámu, tak to špatně dopadne.

Jaké hlasy?

Zde bych poukázal na egyptského prezidenta Sísího a jeho novoroční poselství, kde vyzval islámské učence, aby ukázali světu jinou interpretaci islámu, než je tato násilná. Takže není to jednoduchá věc. Není jednoduché rozlišovat, ale jde to. Uvedl bych příklad. Předseda frakce Evropských konzervativců a reformistů je britský věřící muslim. On sám vyzývá k boji proti militantnímu islámu. Vyzývá k integraci a říká, že všichni Britové musí sdílet britské hodnoty a že je nutné je k tomu nutit.

Vy jste ale řekl, že nechcete žít v islámské Evropě…

Když já mluvím o tom, že nechci žít v islámské Evropě, tak tím nemyslím tím, že chci žít v Evropě, kde nejsou muslimové. Ať tu jsou. A hlavně tu již jsou. Myslel jsem tím, že nechci žít v Evropě, která se řídí islámským právem a kde obětujeme naše civilizační hodnoty, o kterých jsem přesvědčen, že je to to nejlepší, co kdo v historii kdy dokázal.

Není problém, že čeští muslimští předáci jako Sáňka, Abbás či Alrawi, kteří se prezentují jako umírnění, sice odsoudili teroristické útoky, ale současně hovoří sami nebo vydávají publikace o tom, že právo šáría by mělo být závazné a úkolem muslima je usilovat o to, aby by byl nastolen islámský stát s islámským právem? Mohamed Abbás hájil kamenování žen, že je to slovo Boží… Není to také tak, že jistě existují mírumilovní muslimové, ale ti jimi jsou v rozporu či na úkor Koránu a islámu, že to je podobná věc, jako když existují pokřtění matrikoví katolíci, kteří fakticky věřícími nejsou a jdou do kostela na Vánoce a možná na Velikonoce a berou to spíš jako tradici? Není to tak, že agresivita muslimů klesá s mírou a intenzitou jejich vyznavačství islámu?

Ta otázka, kterou kladete, je na místě. Není na ní jednoduchá odpověď a jako civilizace, jako Evropané ji budeme hledat. Protože si musíme také uvědomit, že ty teroristické útoky nepáchají lidé ze zemí ovládaných radikálním islámem, ale to jsou lidé, kteří v Evropě žili, využívali místní sociální systém, často mají naše vzdělání, poznali naše hodnoty a odmítli je. A stoupenci radikálního islámu jsou mnohdy občany EU. Pokud někdo hlásá, že v této společnosti má platit islámské právo, tak jde proti zájmům a hodnotám naší civilizace. Pokud chce někdo vyznávat svou víru, může, ale nesmí ordinovat společnosti, co zde má být či si dělat výjimku z obecně platného řádu. Pokud nezačne evropská společnost přemýšlet nad hodnotami, na kterých sama stojí, tak budeme mít čím dál větší problém čelit tlaku radikalizujících islámských skupin, jejichž členů přibývá a kteří budou mít politické požadavky.

Když si to dáme do souvislosti s debatami, jestli může viset ve školách či veřejných prostorách kříž, kdy proběhly obrovské debaty v Itálii či Rakousku a byly o tom i rozsudky soudů, když si to dáme do souvislosti, jak dopadl kandidát na evropského komisaře Rocco Butiglione, který jenom řekl, že je přesvědčeným katolíkem a že si myslí to a to a zároveň dodal, že bude jako evropský komisař respektovat jiné názory, a stejně byl odstaven, a vedle toho připouštíme, aby zde někdo hlásal, že je správné kamenovat ženy s tím, že je to jeho právo to říkat, tak na to říkám ne. Chceme-li zachovat evropskou civilizaci a chceme-li se těšit toleranci a svobodě, kterou máme, tak ji musíme aktivně hájit na základě hodnot, na kterých vznikla, jinak to nemůže fungovat.

Debata v médiích se vede pouze ohledně islámského terorismu. Ale není to z hlediska integrace, jestli je vhodné, aby tady žil nějaký imigrant, málo? Není podmínka, že mě zrovna nevyhodí do vzduchu nebo nezastřelí, nedostačující? Zmíním dva faktory. První je věc identity. Já jako Čech, Evropan, křesťan, katolík jsem zvyklí, že na vesnici jsou kostelíky, ve velkých městech katedrály a vůbec by se mi nelíbilo, aby panorama tvořily mešity. Jsem přece původní obyvatel této země, jehož předkové zde žili po generace a chci zachovat kulturně-civilizační a národní ráz této země. Druhý faktor je, že problém s imigranty z muslimských zemí není jen, co se týče terorismu, ale často v těchto komunitách vidíme kriminalitu, asociální chování. Víme, že jenom během silvestrovské noci v Paříži shořelo tisíc aut, v městech s imigranty, například v Oslo, jsou často znásilňovány ženy, vidíme krádeže, žití na sociálních dávkách a nezaměstnanost…

Debata o imigraci musí být spojena s debatou o integraci. Že se tomu evropští politici dlouho vyhýbali, vedlo ke špatným koncům. Dnes se tomu již nevyhýbají. S překvapením sleduji, že když řeknu, abychom pomohli některým syrským uprchlíkům, ale přemýšlejme o tom, jak zde dlouho budou, co to znamená a jaké stanovíme pravidla hry, a pak začne pokřik o tom, že nechceme přijmout nemocné syrské děti, tak mě to upozorňuje na nepřipravenost na tu veřejnou debatu. To, co říkám já, říkají dnes již evropští politici naprosto běžně. Když jsem prohlásil, že multikulturalismus selhal, tak jsem to řekl jako prohlášení faktu a všichni to vědí. V českém mediálním prostoru se najednou rozvířila debatu, jak si mohu dovolit to říct. Všechny země, které podporovaly multikulturalismus, přiznaly, že multikulturalismus selhal a že to není cesta a že se musíme zabývat integrací. V Německu zjistili po útocích v New Yorku, že náboženské vzdělávání, které platil německý stát, bylo zneužíváno pro vedení k militantním postojům a nenávisti ke společnosti. S integrací a imigrací také souvisí naše pojetí sociálního státu.

V jakém smyslu?

Statistiky dokazují, že převážná část přistěhovalců v minulosti byli ekonomičtí imigranti. Využívali obrovských výhod našeho sociálního systému prakticky bez jakýchkoli našich požadavků. Pak žijí v uzavřených komunitách, v ghettech se radikalizují názory a nakonec ve druhé či třetí generaci nejsou potomci přistěhovalců integrovaní, ale naopak nenávidí naší společnost. Chci vyvrátit mýtus, kterým nás krmí levice a liberální intelektuálové, že ti lidé se k radikálnímu islámu hlásí proto, že žijí v bídě a jsou nevzdělaní. Toto je vyvráceno fakty. Oni mají vzdělání, nežijí v bídě, využívají všech výhod státu, studují, a přesto se k radikálnímu islámu hlásí. To není způsobeno jenom ekonomickými důvody. Marxistické vysvětlení nefunguje. Těch příčin je spousta.

Které například?

Jednou z nich je, že západní společnosti se přestaly věnovat něčemu, co bych nazval občanským vzděláváním, které by mělo základní hodnoty civilizace sdělovat a předávat. Bez uznávání těchto hodnot členy společnosti, nemůže fungovat demokratická společnost. My se ve výsledku nechováme tolerantně a velkoryse, my se chováme sebevražedně. Pokud demokracie, bez ohledu na to, kdo je jakéhokoli původu, nebude lidem vštěpovat základní demokratické hodnoty, pravidla hry a nebude je vést k úctě k demokratickým institucím a postupům, tak nemá šanci. Američané po druhé světové válce věnovali obrovskou pozornost – a můžeme si o tom myslet cokoli – politickému vzdělávání v Německu, protože byli přesvědčeni, že pokud u mladých lidí nedojde k rehabilitaci demokratických institucí a důvěru v ně, tak se ta změna nepovede. Na takové věci nesmíme rezignovat.

Vy jste mluvil o nebezpečí radikálního islámu a o tom, že máme vynucovat naše základní hodnoty. Neměly by státní orgány více sledovat, co v těch mešitách děje a káže? Bývalý český muslim Lukáš Lhoťan napsal knihu Islám a islamismus v ČR, kde dokazuje, že české mešity jsou napojené na Saudskou Arábii a jsou odtud i financované. Tam je wahhábistický islám, který je velmi radikální či fundamentalistický a pak se takové věci hlásají i v českých mešitách. Nemělo by se tedy zabránit tomu, aby se tam hlásala nenávist vůči západní civilizaci a vůči západním hodnotám a aby se tam propagovalo právo šáría?

Měřme všem stejným metrem. Pokud někomu bráníme, aby hlásal protidemokratické věci a aby vyzýval k násilné likvidaci a bojujeme proti takzvanému pravicovému či levicovému extremismu, tak musíme bojovat i proti tomuto typu extremismu. Prostě musíme. To není nic proti náboženské svobodě. Kdybyste se mě zeptal, mají-li se sledovat jenom mešity, tak bych řekl, že ne. Ale pokud byste se měl zeptal, zda se mají sledovat všechna shromáždění, kde se vyzývá k násilí vůči této společnosti a kde se hlásá popírání práv a svobod, tak odpovím ano. A pokud se něco takového děje v mešitách a pokud máme informace, že tam dochází k radikalizaci, tak je opravdu potřeba se tím zabývat.

Jsem pro občanský princip. Pravidla mají platit pro všechny. Problémem západní společnosti je, že na vymáhání těchto pravidel rezignujeme tam, kde narazíme na odpor. Takže to vymáháme jen po těch, kteří zákony dodržují a u nichž je snadné to vymáhat. A když narazíme na komunitu, která pravidla respektovat nechce, tak často mávneme rukou. To je nebezpečné. Musíme po všech požadovat dodržování pravidel hry.

A jak se tedy stavíte ke stavbě těch mešit?

Když teď řeknu, že tu nemáme mít mešity, protože tu máme mít kostely, tak budou druhý den titulky, jak jsem nenávistný vůči islámu. Toto je ale debata, kterou nemusíme vymýšlet. V řadě zemí kolem nás tato debata proběhla a jsou různá řešení. V některých zemích smí být mešita, ale nesmí tam být minaret. Právě proto, že máme nějakou historii, tradici, charakter krajiny a tak dále. A je to i v zemích, které jsou velmi tolerantní. Jinde se rozhodli jinak. Tato debata je na místě. Nikomu nemusíte bránit ve vyznávání víry, když mu dovolíte mít modlitebnu a žít jeho způsob života. Ale ve chvíli, kdy on řekne: „Nad tímto městem se musí tyčit symbol islámu, mé víry“, tak vy můžete říct: „Tak to tedy ne.“ A je to naprosto demokratická legitimní debata.

Prezident Miloš Zeman teď řekl, že lidé by měli žít primárně v zemích, odkud pochází. Exprezident Klaus před časem napsal něco v tom smyslu, že neexistuje žádné právo na imigraci a právo potulovat se kdekoli po světě, kde se mi zamane. Řekl, že existuje právo emigrovat…

Právo na emigraci existuje a když jsou lidé někde pronásledováni a je tam ohrožována jejich základní životní existence a utečou, tak ty další země by jim měly nějak pomoci. Já jsem říkal, že syrským uprchlíkům máme poskytnout pomoc, ale nemusí tu zůstat trvale. Můžou tu být řadu let, než skončí konflikt v Sýrii a pak uvidíme. Ti, kteří budou moci, odejdou zpět a pokud zde bude někdo s novou rodinou či to bude lékař, kterého budeme potřebovat, tak ať se integruje. Ale automaticky přijímat skupiny lidí, které zde budou žít pořád, nevidím smysluplné ani pro ty lidi. Můj strýc s tetou emigrovali na konci šedesátých let do Kanady a na začátku devadesátých let, když mohli, tak se vrátili zpět do vlasti, i když se vrátili do mnohem horších podmínek. Vrátili se do své země. Tohle je přece přirozené. A nechápu, proč by to mělo být jinak. Debata o syrských uprchlících, jak je v médiích občas vedena, pokládám za pokryteckou.

Proč?

V místě konfliktu žijí v šílených podmínkách statisíce lidí. A jestliže přijeme 15, 130 či 100 rodin a na základě toho si řekneme, jak jsme se skvělí a jak se staráme, je to vědomá lež. Jestli máme opravdu pomoci uprchlíkům, tak jim pomáhejme v zemích, kam utekli a v zemích, kde jsou, pomáhejme uprchlickým táborům. Tvrdím, že jako v podstatě bohatá země tu povinnost máme a ten region nás zajímá. Ale my stejně nedokážeme přijmout všechny. Když tady dáme třeba 50 milionů na pomoc uprchlíků u nás, dlouho to nevydrží, ale když je pošleme tam, tak to má mnohonásobně větší význam a efekt. Humanitární akce v místě konfliktu jsou nejúčinnější.

Není odpovědnost také na sousedech těchto zemí. Na bohatých arabských a islámských zemích, které jsou těm uprchlíkům, s výjimkou křesťanů, etnicky, nábožensky a kulturně blízké? Když je konflikt na Ukrajině, tak uprchlíci jdou buď do Ruska, nebo k nám. Neutíkají do Saudské Arábie, Kataru či Spojených arabských emirátů, protože my jsme jim bližší. Proč nemají bohatí Arabové a muslimové převzít větší odpovědnost za své soukmenovce?

To by měli, ale to bychom s nimi museli intenzivněji jednat a naše politika vůči tomuto regionu by musela vypadat jinak. To, co dělal Západ ve vztahu k arabskému jaru a podobně, to bylo nešťastné. A i nyní, pokud chceme porazit Islámský stát, tak musíme zvažovat vojenskou pozemní intervenci. Bombardování a pomoc Kurdům nestačí. A to bychom měli udělat ne proto, abychom vyváželi demokracii, ale abychom se chránili. My jsme pomohli svrhnout Kaddáfího režim. Jaký máme výsledek? Máme rozbitou Libyi, kde se dějí hrůzné věci, a nic pozitivního. Všichni, kdo tu zemi znali, před tím varovali. V Egyptě padnul Mubarakův režim. Zaváděli jsme tam demokracii. Ale v těchto zemích nejsou vhodné podmínky pro demokracii. Nastoupilo tam Muslimské bratrstvo. Sísí udělal vojenský převrat. A teď je tam pokračování Mubarakova režimu v jiné podobě. A to to ještě dobře dopadlo.

V rozvráceném Iráku a Sýrii operuje skupina, která je nebezpečnější než cokoli, co kdy na Blízkém východě bylo a která ohrožuje i nás. Pojem Blízký východ vychází z toho, že to je území „blízko“ nám. Takže se nás ta oblast týká. Dnes je tam největší katastrofa, která tam kdy byla. Po léta tam jsou vyvražďování křesťané. Před třiceti lety se to nedělo. Žili tam po staletí v nějakých komunitách, které byly respektovány. Tady musíme aktivně vystoupit proti Islámském státu a nesvrhávat každý režim, který nevypadá jako západní demokracie a spolupracovat musíme s těmi umírněnými. Umírněný je ten, který neexpanduje, nepodporuje terorismus po celém světě, drží se ve svých hranicích. Řada politiků naivně uvěřila ideologiím, že na Blízkém východě dokážeme během pár let vytvořit fungující demokratické systémy. K demokracii nestačí volby, ale potřebujete mít kulturní, sociální a další podmínky, které tam nejsou. Západ si nemůže dovolit rozpad a destabilizaci celého Blízkého východu a severní Afriky. To nás extrémně ohrožuje.

Jsme členy EU a Schengenu. Tlačí se na společnou imigrační politiku a kvóty. V Lisabonské smlouvě se píše o řízení migračních toků na základě společné solidarity. Není volný pohyb osob bez hraničních kontrol rizikem? Tím nikdo nechce stavět drátěné ploty a rušit bezvízový styk. Jestli to není příliš vysoká cena, že ušetříme deset minut na hranicích a že nemusíme ukázat pas, když ztrácíme kontrolu, kdo k nám jde a když nám hrozí kvóty na imigranty… Představte si, že já napíšu něco negativního o islámu. Nějaký český radikální muslim to předá bratřím třeba do Německa. A přijede sem nějaké komando přes hranice, aniž by někdo zkontroloval, jestli to nejsou rizikové osoby v nějaké databázi či nejsou hledané… Nesnižují tato rizika kouzlo Evropské unie?

Myšlenka kvót je šílená. Různé země mají různou absorpční schopnost. Když si někdo v Bruselu představuje, že bude přidělovat dle nějakých parametrů imigranty do jednotlivých zemí, tak je to scestné. Proto jsme chtěli vyvolat debatu ve sněmovně s vládou, jakou má imigrační politiku a zeptat se, zda náhodou přijetí syrských rodin není prvním krokem k realizaci kvót. I na syrské uprchlíky se dle některých nápadu měly přidělovat kvóty. Pokud jde o kvóty, tak doufám, že ten návrh nebude schválen.

To, co říkáte, je bolestná otázka. Já dlouhodobě říkám, že pro mě má evropská integrace smysl ve čtyřech svobodách a že považuji za dost nešťastnou postupující politickou a byrokratickou integraci. Představa volného pohybu osob, jak tomu bylo i v 19. století, je dobrá. Ale vyžaduje, že tento prostor má výborně chráněné vnější hranice. Ta rizika, o kterých mluvíte, existují. Radikální islám se nás týká už jen kvůli tomu, že existuje Schengenský prostor. A nemusíte kvůli tomu ani číst prohlášení představitelů Islámského státu, dle kterého jsme všichni bezvěrci hodni vyvraždění. A ti nerozlišují, zda je někdo Francouz, Čech nebo Dán. Někteří lidé namítají, že máme málo imigrantů. Vidíme Maďarsko nedaleko, podobná země, relativně uzavřená, složitý jazyk. Za rok 2013 dvojnásobný počet imigrantů. Je iluze, že se České republice problémy s imigrací musí vyhnout.

Zavedení hranic uvnitř Schengenu bych viděl jako poslední krok. Musely by pro to být extrémní důvody a bylo by to velmi složité. Pokud jde o pařížské atentáty, tak je hrozivé, že ti lidé žili ve Francii a že bezpečnostní složky ty lidi znaly a vědělo se, že k tomu inklinují. Německá kancléřka, britský premiér nyní říkají, že občanům, kteří se dostanou do styku s radikálním islámem, seberou pas nebo odeberou občanky. Ale vždy, když se uvažuje o větší bezpečnosti, současně se uvažuje o menší svobodě. Je potřeba to hodně zvažovat. Nejsou jednoduché odpovědi. Dnes potřebujete na letištích dvě hodina k odbavení a kontrolám, před dvaceti lety to bylo za půl hodiny. Teď si musíme jako společnost říct, zda chceme riskovat, že to letadlo někdo vyhodí do vzduchu a zda budeme absolvovat to sledování a kontrolování občanů. Na to nejsou jednoduché odpovědi.

A co postavit mešitu na Hradčanech, paní Šabatová?

Ombudsmanka Šabatová se veřejně zastala dívek, kterým škola v Praze zakázala nosit hidžáb. Zákaz je prý diskriminační, protože podle ní je muslimský šátek projevem náboženství navenek.

Je s podivem, že ochránkyně lidských práv, která vehementně hájí muslimské šátky, adopci dětí homosexuály, či přístup zdravotních pojišťoven k datům rodinných příslušníků, stejně usilovně nevystupuje na obranu důchodců, připoutávaných k lůžkům, hladovějících a okrádaných v některých rádoby pečovatelských domech. Ombudsman je ochránce lidských práv, jeho posláním je tato práva hájit. Pokud ale diktuje školám, co smí či nesmí mít jejich žáci na hlavě, pokud lobbuje za soukromé pojišťovny, pak podle mého paní Šabatová lidská práva nehájí, ale zcela nemístně do nich zasahuje se snahou je omezovat.

V případě zákazu hidžábu šlo o muslimky ze Somálska a Afghánistánu a podle Šabatové je škola diskriminovala, protože prý nerespektovala jejich náboženství a zvyky jejich země. Fajn. Zkuste vyrazit s manželkou třeba do Dubaje a vzít ji za ruku na ulici, nebo dokonce políbit, jak je naší běžnou zvyklostí. Skončíte ve vězení. Pokud nebudete sezdáni a budete mít na hotelovém pokoji sex, může být partnerka obviněna ze smilstva. Pokud by se to stalo ne v Dubaji, ale třeba v tom Somálsku, nebo Afghánistánu, hrozilo by jí zřejmě ukamenování. Tak vypadá respekt arabského světa k našemu náboženství a zvyklostem. Přitom oni požadují, abychom my respektovali je.
Paní Šabatové při jejím boji za práva muslimek prezentovat veřejně jejich náboženství nedošla zásadní věc. Muslimky mimo jiné nesmí na ulici bez doprovodu muže, nesmí se cizího muže jakkoli dotknout, nesmí jej vidět nahého, nesmí být s cizím mužem o samotě. Inu, jak s těmito nekompromisními pravidly jejich náboženství chtějí vykonávat praxi zdravotních sester a učit se jí? Takže, ten jejich pokřik o údajném porušování jejich práv zní velmi účelově a paní ombudsmanka ve svém boji za lidská práva muslimek očividně sedla na lep. Což svědčí o její neprofesionalitě. Nač je nám tedy ombudsman, který je laikem a hájí nábožernství, které ani nezná?
Evropa se otevřela imigraci všem, tedy i muslimům. Začalo to prosbami o azyl, o práci a končí to požadavky na stavbu mešit, nošení hidžábu a burek, vypalováním obchodů a domů jako ve Francii, či vraždami jako v Anglii a jinde. Přistěhovalci z „arabského světa“ v Evropě skupují nemovitosti, staví mešity a tak ji nenápadně osidlují, aby později, v rámci „hájení“ svého území , majetku a „práv“ vyhlásili okolí „svatou válku“? Lidé z nearabského světa, kteří respektují a neporušují práva muslimů na jejich území, jsou unášeni s požadavky výkupného, zabíjeni bombami a podřezáváni. Je otázkou času, kdy se to s naším dosavadním přístupem, pseudobojem za lidská práva a stávající imigrační politikou, začne dít u nás.

V Norsku údajně čtyři muslimové znásilnili dvanáctiletou dívku a dostali za to jen pokutu a trest veřejně prospěšných prací. Zřejmě proto, že s ohledem na jejich „náboženství“, kdy je u nich takové jednání s ženami běžné, by byl tvrdší trest diskriminační a potlačoval by jejich práva. Se stávajícím přístupem za chvíli může ombudsmanka orodovat za postavení mešity na Hradčanech., protože dramaticky naroste počet „Čechů“ s muslimskou vírou, jejichž práva bude nutno hájit. Uvítal bych, kdyby ombudsmanka Šabatová hájila lidská práva občanů této republiky, místo obhajování práv muslimů. Přehmaty a vlastní laickostí jí zastávaný úřad degraduje a posouvá jej do role zbytečnosti.

Autor: Michal Malý

Ta nová, turecko-germánská rasa uspěje tam, kde ta čistě germánská neuspěla: ovládne Evropu!

Pravidelní čtenáři serveru Eurabia si snad ještě vzpomínají na moje dopisy z Moskvy, z Ukrajiny a z Paříže, uveřejněné během roku 2014.Přikládám nyní ještě dopis z Německa – i když jsem tam teď vykonal pouze velmi krátký pobyt.

Německo je velmi krásná, dobře organizovaná, blahobytná země. Mnoho Čechů má vůči Německu dost ambivalentní postoj. Na jedné straně je tu určitý obdiv, ba závist, německých úspěchů. Na druhé straně přetrvává určitý, snad ne vždy vědomý, odpor vůči Němcům. Byl vytvářen nejen generacemi českých obchodníků a podnikatelů, bojujících s německou konkurencí, ale i generacemi vzdělanců, usilujících o zachování našeho jazyka a kultury. A byl samozřejmě posilován tradiční německou povýšeností vůči Čechům i ostatním slovanským národům.

Lidí mladších generací se tato problematika třeba už tolik netýká. Já osobně jsem se narodil za Protektorátu. Začínal jsem svou existenci v útrobách své matky v době Heydrichiády. Možná něco z úzkosti, kterou tehdy prožívala, se nějak prostřednictvím jejích hormonů zapsalo do mého podvědomí. Nyní jsem v Německu navštívil, mimo jiné, obec Reinhardsdorf. A samozřejmě jsem si okamžitě vybavil, že křestní jméno říšského protektora Heydricha bylo právě Reinhard.

Mnozí si asi říkají: „Co nám tu ten starý pán vykládá. My už s tím vším přeci nemáme nic společného. My jsme už dvacet pět let občany svobodného stát, jehož bezpečí je zajištěno členstvím v Severoatlantickém paktu a v Evropské unii.“

Řekl bych k tomu, že hlavní chybou mnoha lidí je, že si těžko dovedou představit, že by se svět, na který jsou zvyklí, mohl najednou rychle změnit.

Při tom všichni vědí, že islamizace západní Evropy pokračuje velmi rychle. Psal jsem dlouze o islamizaci Francie. Možná ale, že islamizace Německa představuje ještě větší nebezpečí.

Vzpomínám si na jeden článek, jehož autor říkal, že současný turecký režim je ještě nebezpečnější, nežli ten v Íránu. Tam už se islámská republika mnoha lidem začíná znechucovat. V Turecku prý naopak islamisté postupují pomalu, ale jistě. Skutečně přesvědčují, místo aby nutili.

Víme, že nejpočetnější muslimské obyvatelstvo Německa tvoří Turci. Německý a turecký národ se dobře doplňují. Oba se v historii dlouho projevovaly jako agresivní a dobyvačné. Byly spojenci za první světové války. Osmanský chalifát spáchal tehdy první genocidu dvacátého století, genocidu Arménů – shodou okolností prvního národa, který jako celek kdysi přijal křesťanství. Osmanská říše byla tenkrát zcela závislá na Německu. To se ale nikterak nesnažilo genocidě zabránit.

Víme také, že politik, který nese největší zodpovědnost za jmenování Hitlera říšským kancléřem, byl jeho předchůdce Franz von Papen. Ten byl za první světové války na Blízkém Východě velitelem štábu čtvrté osmanské armády, bojující s německou pomocí proti Britům. Později, během druhé světové války, byl velvyslancem v Turecké republice. Ta byla tehdy oficiálně neutrální. Přesto ale poslala své poradce pomáhat Němcům organisovat spolupráci s muslimskými národy jako krymští Tataři nebo Čečenci, na územích okupovaných Třetí říší.

Ale vazby nacistů s islámem byly ještě daleko hlubší. Víme, že Rudolf Hess, jeden z prvních spolupracovníků Hitlera, později jeho ministr a zástupce ve vedení nacistické strany, se narodil a vyrostl v Egyptě. Mnoho autorů zvažovalo, do jaké míry islám, se svou dobyvačností a kultem násilí, ovlivnil Hessův pohled na svět. Heinrich Himmler, šéf SS a Gestapa, v dětství katolický ministrant, v dospělosti pravidelně četl Korán.

Mnoho muslimů, jako budoucí egyptský prezident Anvar Sadat, nebo tuniský prezident Habíb Burgiba, spolupracovalo s nacisty. Irák se za války postavil na stranu nacistického Německa a v Bagdadu došlo k velkému masakru Židů. Po dobytí země Brity a jejich spojenci, irácký ministerský předseda Rašíd Ali El Gajlani uprchl do Berlína, spolu s velkým jeruzalémským muftím Hadž Amínem El Husejním. Ten byl přijat Hitlerem a pak organizoval muslimské divize SS v okupované Jugoslávii. V roce 1948 se stal hlavním vůdcem arabské správy pásma Gaza.

Před několika lety jsem navštívil město Ramallah u Jeruzaléma, kde sídlí autonomní palestinská správa. Hlavní třída tam nese jméno Amín Husejní. Možná o tom rozhodl jeho slavný příbuzný Jásir Arafat (jehož skutečné příjmení bylo též Husejní). Projel jsem čtyřmi kontinenty, ale musel jsem dojet na předměstí Jeruzaléma, abych mohl vidět ulici nesoucí jméno nacistického válečného zločince.

To svědčí o tom, že problematika o které píši se netýká jenom minulosti. Síly, které před sedmdesáti lety spáchaly tolik zla, nezanikly. Jenom se představují jiným způsobem.

Bývalí nacisté, kteří věřili, že existuje jenom právo silnějšího, se po prohrané válce snažili ztotožnit s vítězi. Nebyli lepší komunisté, než ti ve východním Německu a lepší demokraté, než ti v západním Německu. Masa obyčejných občanů Spolkové republiky se po letech strádání a utrpení ráda nechala vézt k radostem konzumní společnosti. Se vším, co tato forma společnosti s sebou nese. První evropskou zemí, ve které se zhroutila porodnost, byla Spolková republika.

Může se zdát paranoické tvrdit, že Wotan, starý germánský bůh války, ještě nezemřel, že jenom dlouho spí. Ale možná, že ho probudí právě setkání s muslimským Alláhem.

Víme, že Adolf Hitler na konci svého života trpce litoval, že nerozvinul radikálnější spolupráci s muslimským světem. Bránily mu v tom ohledy na jeho spojence: na Mussoliniho Itálii, Pétainovu Francii, Francovo Španělsko. Před svou smrtí prý Hitler říkal, že tito spojenci mu stejně moc nepomohli a že kdyby se plně spojil s muslimy, byl by válku vyhrál.

Co kdyby se z nejžhavějších hlubin pekla ještě Hitlerův duch volal: „Deutschland, erwache!“ (Německo, probuď se!) Co kdyby říkal: „Udělejte, co jsem nebyl schopen udělat já. Spojte se s muslimy, především s Turky. Ti byli našimi dobrými spojenci v letech 1914-1918. Dnes mají početné rodiny, jsou pracovití a ukáznění. Drží se svých bojových tradic, povinnosti svaté války jejich proroka Mohameda i tradic tureckých a tatarských dobyvatelů, kteří vytvořili obrovské říše. Na Kypru nedávno udělali z Řeků rychle fašírku a to byl jenom skromný začátek.

Samozřejmě, Němci musí dál vézt hospodářství Evropy. Musí rozhodovat o investicích, o sociální politice, řídit evropskou měnu. S tím, že německé ženy provdané za Turky se zase naučí rodit a vychovávat děti. Ta nová, turecko-germánská rasa uspěje tam, kde ta čistě germánská neuspěla: ovládne Evropu!“

Někdo se může smát, že mám mnoho představivosti. Víme ale, že mnoho německých podnikatelů i politiků usiluje o vstup Turecka do Evropské unie. O tom řekl bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d´Estaing, že by to neznamenalo nic menšího, než konec Evropské unie. Možná se tak vyjádřil proto, že se cítil vinným za to, že kdysi uzákonil příchod žen a dětí přistěhovalých pracujících do Francie. Tím rozpoutal proces, na jehož konci bude možná zánik francouzského národa.

Pro Čechy je ovšem podstatnější budoucnost Německa, nežli budoucnost Francie. Češi žijí mezi Německem a Tureckem. A všechny slovanské národy žijí mezi Německem a rozsáhlým prostorem, obývaným turko-tatarskými národy. Jde o obrovský celek, táhnoucí se od Balkánu přes Malou Asii a Kavkaz na východ. Zahrnuje prakticky celou střední Asii, velké části Ruské federace a západní území Číny, tradičně zvané Sin-kiang, nebo též čínský Turkestán. V Turecku existuje významné panturánské hnutí, usilující o sjednocení všech těchto zemí pod vedením Ankary.

O tom všem české sdělovací prostředky vůbec neinformují. Také nelze říci, že informují objektivně o současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Je nepochybné, že svojí současnou politikou Rusko narušuje mezinárodní řád, který byl vytvořen po konci studení války. Na druhé straně určitě není v českém národním zájmu, aby Rusko bylo úplně slabé a bezvýznamné. Spíš než dokazovat naší věrnost západním spojencům a udržovat vzpomínky na sovětskou invazi roku 1968 se mi zdá pozitivní hledat možnosti kompromisu a usmíření mezi Ukrajinou a Ruskem. A především nezapomínat odkud přichází ta hlavní hrozba. Sovětský svaz okupoval Československo něco víc než dvě desetiletí. Osmanský chalifát okupoval část Slovenska skoro dvě staletí.

Možná, že je to přece jenom užitečné učit se dobře dějepis.

Stane se Rožnov pod Radhoštěm dalším opěrným bodem pro šíření islámu?

Stane se Rožnov pod Radhoštěm centrem islámu v Beskydech? Mezi obyvateli Valašska již několik dní koluje informace, že muslimové odkoupili pozemky a budovy v oblasti Rožnova pod Radhoštěm, kde mají záměr vybudovat lázeňské centrum. Lidé mají strach, aby se Rožnov nestal, podobně jako Teplice v Čechách, arabskou enklávou.

V e-mailu, který si nyní obyvatelé Valašska houfně přeposílají, se píše: „V Ostravě existuje společnost s názvem Společnost pro obnovu a rozvoj lázní Rožnov pod Radhoštěm s.r.o., IČ : 253 70 464, sídlem Výstavní ul.2224/8. Tuto společnost vlastnil do 14. 7. 2014 ostravský architekt ing. arch. Roman Kuba. Tato společnost vlastní v Rožnově pod Radhoštěm obrovské pozemky, a to v prostoru, jak sjíždíš z Pinduly, tak od poloviny svahu nalevo, podél cesty včetně veliké rozestavěné budovy, která byla prý původně rekreačním střediskem (Rudý říjen nebo tak nějak). Možná si ji vybavíš. Tak tento pan architekt prodal uvedenou společnost i s těmito rozsáhlými pozemky pánovi jménem Ahmad Fouad M Hachmieh ze Saúdskoarabského království.“ (Celý text mailu je zveřejněn zde.)

K tématu lázní v Rožnově se v minulosti věnoval i například Valašský deník zde.

Jak již víme a máme zkušenosti z fungování jiných míst, kde se lázně soustředily na arabsko-islámskou klientelu, tak se velice rychle do těchto míst stáhli muslimové, kteří našli zaměstnání v servisních službách pro arabsko-islámskou klientelu. S usazením muslimů v dané lokalitě došlo k vybudování mešity a islám se začal prosazovat i do škol. Také se pozvolna objevovalo typické chování pro islámský svět – agresivita muslimů, netolerance a korupce spojená se znechucením místních obyvatel.

Bude tedy v i Rožnově jednou stát mešita a lidé budou čelit projevům vyznavačů „náboženství míru“? To je otázka budoucnosti a skutečných záměrů Společnosti pro obnovu a rozvoj lázní Rožnov pod Radhoštěm …

Kauze se již věnují místni lidé i na regionalních webových stránkách. Například Čeladenský zpravodaj zde.

Imigranty přitahuje nízký počet deportací. Německo to chce změnit

Podle spolkového ministerstva vnitra poslední nízké počty deportací motivují další a další imigranty k příchodu do Německa a podání si žádosti o azyl. V letošním roce jich odhadem bude dvakrát více než loni – tedy něco kolem 200 tis. (!). To se má podle ministerstva napříště změnit.

Nízký počet odsunů je zapříčiněn jednak tím, že se efektivně nedaří prokázat identitu imigrantů (před cestou do Evropy vyhodí své doklady, a žádná země si pak nechce dát dumpingovat nějaké „cizí ilegály“ na své terirorium), a dále i nedůslednost provádění odsunů, a to, že se imigranti prostě zdejchnou ve vnitrozemí Německa či potažmo Evropy.
zdroje:
http://www.welt.de/politik/deutschland/article133533153/Niedrige-Abschiebezahl-lockt-Fluechtlinge-an.html
https://www.taz.de/Asylpolitik-in-Deutschland/!148167/
http://aktuell.evangelisch.de/artikel/110466/ekd-synodenchefin-fluechtlingspolitik-muss-sich-aendern
http://www.mainpost.de/ueberregional/politik/zeitgeschehen/Zu-wenige-Abschiebungen;art16698,8391823
http://www.wallstreet-online.de/nachricht/7101352-fluechtlingspolitik-niedrige-abschiebezahl-lockt-fluechtlinge-innenministerium-abschiebungen
http://www.ad-hoc-news.de/wegen-geringer-abschiebungen-kommen-immer-mehr-fluechtlinge–/de/News/39674633
http://www.saarbruecker-zeitung.de/nachrichten/themen/Berlin-Einwanderung-Einwanderungslaender-Innenminister-Minister;art2825,5482726

Vítejte v Arábii, sakra vždyť to je Neapol!

>Jaké má důsledky masové přistěhovalectví na jihu Itálie? V mnoha městech si již člověk připadá jak někde v Saúdské Arábii či Africe, než v evropské zemi. Několik staletí poté, co s těžkým nasazením křesťanů byli muslimští nájezdníci odraženi při pokusu dobýt Itálii a Řím (poškodili přitom i baziliku svatého Petra) tak dnes se jim to daří bez násilí, i skrze politiku Evropské unie a díky masovému přistěhovalectví.

Židovská internetová stránka jewsnews.co.il zveřejnila fotografie z italského města Neapol, kde se muslimové veřejně modlili na islámských shromážděních k svátku Íd al-adhá. Fotografie zveřejnil Eliyokim Cohen a ukazují veřejnou manifestaci islámu.

Já jako autor knih Islám a islamismus v České republice a Ježíš Kristus & islám, dlouhodobě upozorňuji na problém islamizace Evropy a špatnou strategii, jak této islamizaci čelit u některých antiislámských organizací a politiků – jenže kolik našich spoluobčanů tento dlouhodobý problém zajímá? Koho zajímá, že tento problém má hlubší kořeny, než jen masové přistěhovalectví a politiku Evropské unie?

Dobře to řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz Tomáš Petráček, vedoucí Katedry kulturních a náboženských studií Univerzity v Hradci Králové:

„Do čeho se ale mají menšiny integrovat? Do českého relativismu, neschopnosti v něco věřit, stát si za vlastními hodnotami? To je přece nemůže povzbudit k asimilaci, taková kultura v nich nebudí respekt. Lidé jsou ochotni akceptovat kulturu, která se jim jeví jako silnější, hodnotnější, perspektivnější. Ale absence jednotícího momentu v moderní české identitě, něco, proč jsou lidé ochotni žít a umírat, pro co se obětovat, tento nedostatek hodnot české společnosti je markantní. Proč by měli opouštět nějakou identitu, která je silná a nosná, ve prospěch postmoderní relativistické rozbředlosti?“

Podobný názor má i jeden můj známý diskutující, který byť ateista, vidí problém také v hodnotách:

To je ten problém, že tě od mala nutí věřit ve falešné hodnoty. Jedno je, jestli je to komusimus a jiny ismus – vždy špatně. Ta nejnesmyslnější je bůh. Místo toho, aby ti někdo vysvětlil, že ke konání dobra a jak být dobrým člověkem potřebuješ věřit hlavně sám v sebe. Na tom byli postavení řečtí bohové a podle toho vypadala společnost té doby.

http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/

Muslimové si v ČR nelegálně nárokují uzavírání manželství

Podle českých zákonů nesmí česká muslimská obec uzavírat sňatky či provádět rozvody, přesto si tyto pravomoci nárokuje a vykonává je, a to s mezinárodním dosahem. Česká republika se tak řadí po bok jiných evropských zemí, kde místní muslimská komunita vytváří paralelní společnost s vlastním justičním systémem.

Proč by mi měla vadit výstavba mešity třeba i u nás v Kolíně? Prohlásil kandidát TOP09 v komunálních volbách a místopředseda kolínské TOP09 Bc. Petr Křemen. Ano, z veřejných projevů pana Křemene je jasné, že mu vznik paralelní islámské společnosti v České republice nevadí, naopak ji podporuje.

Jenže on to není pouze Křemen či jeho šéf, kníže Karel Schwarzenberg, kdo u nás hlásají, že šíření islámu a tedy i navazující paralelní islámská společnost není problém. U multikulturalistů ze Strany zelených, kde jsou zaháčkovaní lidé typu Šádího Shanaáha a další islamofilové, to jsou i politici z KSČM či ČSSD. U TOPkařů je to o to kurióznější, že se pořád ohánějí tradicemi Evropy, kde zásadní tradicí od vzniku islámu ovšem byl evropanský odpor k agresivnímu islámskému dobývání Evropy.

Ovšem tento postoj mnoha českých politiků se odráží i v tom, že některé z činností české muslimské obce, které jsou minimálně na hraně zákona (ne-li rovnou za ní) a rozhodně nepomáhají integraci muslimských přistěhovalců, spíše ukazují na postupné vytváření paralelní společnosti a jsou našimi politiky včetně státní správy tolerovány a přehlíženy.

Vezměme si příklad manželství. Podle zákona o rodině (Část 1.,Hlava 1.,§ 3):
„manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci (dále jen „matriční úřad“) nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem.“

Žádná muslimská církev či obec nemá tedy v České republice právo uzavírat sňatky. Přesto Islámské nadace v Praze a Brně vydávají dokumenty o uzavření manželství (viz. obrázek níže) již od 90. let 20. století. Dokonce má Muslimská obec v Praze na webu Sunna.cz zveřejněné informace k provádění uzavření manželství a rozvodů touto muslimskou obcí. Samozřejmě, že je tam obligátní věta, že „IKR je komise spadající pod Muslimskou obec v Praze. Její činnost je tedy čistě náboženská. Sňatky, rozvody a další aktivity, které zde probíhají, jsou pouze náboženské, tj. mají hodnotu pouze pro muslimy.“

Přitom komise IKR (Islámská komise pro rodinu) je dle slov duchovního pražských muslimů Samera Shehadeha českou obdobou islámského soudu.

Mohli bychom si říci, že o nic nejde. Že skupina poblázněných věřících muslimů si zde hraje na islámskou samosprávu, byť samozřejmě je to vše v rozporu s českými zákony. Ale.

Ale je zde zásadní problém. Dokumenty vydané Islámskými nadacemi či Muslimskou obcí jsou v islámských zemích brány jako úřední dokumenty vydané v České republice a jsou nadřazeny dokumentům vydaným českými úřady. A zde začínají skutečné problémy.

Pokud totiž vydá muslimská obec dokument o tom, že pan X si vzal slečnu Y podle islámu, tak v islámských zemích je tento dokument brán jako úřední sňatek. Samozřejmě, že když se budete ptát muslimů z Muslimské obce, budou se bránit tím, že tyto dokumenty vydávají teprve na základě českého úředního sňatku. To je ovšem lež. Z osobní zkušenosti vím o případech, kdy muž a žena neměli úřední sňatek, a přesto byli oddáni v mešitě. Stačilo jen, že byli lidem z mešity známi a bylo jim řečeno, aby o tom veřejně nemluvili.

Dalším bodem je skutečnost, že mešity vydávají dokument o druhém a dalším manželství, protože podle islámu si můžete vzít až 4 ženy zároveň, a pokud muslim chce se svými manželkami vycestovat do islámské země, tak tento dokument potřebuje, aby nebyl s ženami obviněn z cizoložství. Zde se nejen muslimové dopouštějí vydání nelegálního úředního dokumentu, ale možná i trestného činu, neboť „v České republice je bigamie trestným činem dvojího manželství a spáchá jej ten, kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné nebo ten, kdo uzavře manželství s osobou, která již je v manželství jiném. Hrozí za něj trest odnětí svobody až na dva roky.“

Informace o jiných kontroverzních aktivitách českých muslimů jsem uvedl již ve své knize Islám a islamismus v České republice, ale jak se bohužel ukazuje, islamofilům tyto kontroverze vůbec nevadí a dál svou zaslepeností podporují islamizaci Moravy a Čech …

Tedy opravdu se není v případě rostoucí muslimské komunity ničeho bát? Nebo lidé jako je pan Křemen z kolínské TOP09 jen slouží jako užiteční idioti? Jen dnes ne Hitlerovi nebo Leninovi, ale Mohammedovi…

http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/

666? Ne, 266 obyvatel na 1 imigranta: Rakouská kvóta

Rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová se pod vzrůstajícím imigračním přetlakem (imigranty už není kam dávat) již s obcemi, a potažmo vlastními občany, nehodlá párat. Befél zní jasně: na každých 266 obyvatel musí mít obce alespoň 1 imigranta. A jak vyplynulo z konference imigrantských referentů v Kärntenu, ministryně má spadeno na obce s ještě nižším počtem obyvatel. A samozřejmě  i na východní země EU, které (snad krom Maďarska) tolik imigrantů nemají ani zbla.

zdroje:

http://www.krone.at/Nachrichten/Neues_Asyl-Konzept_sieht_bessere_Verteilung_vor-Turnsaele_als_Lager-Story-420609

http://derstandard.at/2000005960924/Fluechtlingsreferenten-beraten-Asylregelung

http://www.tt.com/politik/innenpolitik/9021354-91/konferenz-bringt-keine-l%C3%B6sung-f%C3%BCr-akute-platznot.csp

http://www.salzburg.com/nachrichten/oesterreich/politik/sn/artikel/asyl-konferenz-ohne-loesung-fuer-akute-platznot-121955/

http://www.newswalk.info/erstunterbringung-266-einwohner-ein-fluechtling-miklleitner-will-asylwerber-auf-gemeinden-aufteilen-291890.html

graf:

http://diepresse.com/home/politik/innenpolitik/3874953/Asyl_Quoten-fur-die-Gemeinden?_vl_backlink=/home/index.do

Eurokomisařka: Chci v EU ještě více ilegálních Afričanů a Arabů…

„Do Evropské unie se přes Středozemní moře valí další a další vlny ilegálních běženců. Pro jejich utrpení má eurokomisařka pro vnitřní záležitosti alespoň částečné řešení,“ píše server tyden.cz s tím, že Cecilia Malmströmová vyzývá členské země, aby vybudovaly větší kapacity pro příjem utečenců. Unie jim za to prý pošle peníze, slibuje.

více zde 
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/eurokomisarka-chce-v-eu-vice-i-legalnich-africanu-arabu_312356.html#.U70pt02KDZ4
http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/323193-europska-komisarka-vyzvala-na-prijimanie-syrskych-utecencov/
http://www.welt.de/politik/ausland/article129903189/Kommissarin-will-weitere-Fluechtlinge-aufnehmen.html