Velké pohyby, které by měly zneklidnit Američany? Šíří se další informace o ohrožení dolaru

Není všechno zlato, co se třpytí. Právě proto se o zlato vždy v historii vedly spory, války. A ani dnes nedává milionům lidí na světě spát. Jeho cenami hýbe například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. A tu chce krýt – jak bývalo zvykem – právě zlatem.

Čína v poslední době skupuje zlato. Skupuje ho ve velkém, a tak se objevují spekulace o tom, zda za tím nestojí snaha, aby to byla právě Čína, kdo převezme brzy globální rezervní změnu (kterou drží zatím USA). Na rozdíl od Spojených států by však zřejmě mohla tuto měnu krýt zlatem – tak, jak tomu bývalo kdysi.

Poté, co někteří odvážní odborníci nacházejí postupně odvahu hovořit o tom, že je čas začít uvažovat tak, abychom se naučili brzy vnímat jako středobod světové ekonomiky východ, a nikoli dosud dominující euroatlantický svět, lze pozorovat celu řadu faktorů, které tyto teorie potvrzují. Plánuje tedy skutečně Čína podložit jüan zlatem a přeměnit ho na globální rezervní měnu? Je možné, aby jüan nakonec nahradil americký dolar jako primární rezervní měnu planety?

„Je veliký rozdíl mezi cenou a hodnotou zlata. Hodnota zlata se historicky nemění. Již 5000 let je hodnota, myšleno kupní síla, takřka totožná. Mám-li však odpovědět na otázku takzvané ceny zlata, tak jsem bohužel závislý na faktorech, které jsou velice manipulativní. Z mého pohledu se MMF, ECB či FED všemožným způsobem snaží potlačit růst ceny zlata. Využívají k tomu, nicméně, velice krátkozraké nástroje, kterými jsou například levné hypotéky či dnes již záporné úrokové sazby. Tisknutím peněz se nikdy žádný problém nevyřešil,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Žák ze společnosti Zlataky.cz. Přímo k tomu, jaký vývoj může skupování zlata Čínou nabrat, se sice nevyjádřil, přesto jeho vyjádření mnohé napovídá.

„Obecně se dá říci, že historie měn od nejstarších dob po dnešek je kontinuální přehlídkou permanentních pokusů skupin, vlád i mezinárodních institucí o vytvoření náhražek zlata v měnovém systému. A snahy o demonetizaci jsou stále aktuální. Avšak stále dochází k silné tezauraci, a tím tedy role zlata nikdy neskončí. Dochází pouze k přelévání zlata z jedné strany na druhou. Myšleno od vlád k lidem, a naopak. Jak vše může dopadnout, nám může poodhalit minulost. V období nástupu zlata jako měny došlo vždy k velice příznivému růstu ekonomiky (Egypt, rané římské císařství, 12.-15. století v Evropě a i období Bretton-Woodského protokolu). Naproti tomu období pozdního Říma či raně feudální Evropy a možná i dnešní doba signalizují spíše neproduktivní hospodářský cyklus,“ konstatoval Žák.  A tak se vraťme k Číně a jejímu náhlému zájmu o žlutý kov.

Nejde jen o soutěž – ale o moc nad světem

Podle serveru AC24 s alternativním zpravodajstvím je pravdou, že Čína nechce jen soutěžit se Spojenými státy. Spíš plánuje ve skutečnosti Spojené státy nahradit jako dominantní ekonomická mocnost světa. Ve skutečnosti prý Čína už obnáší větší objem globálního obchodu, než kolik připadá na Spojené státy.

Jenomže, kdyby skutečně jednoho dne Čína oznámila, že podložila jüan zlatem a už nebude používat v mezinárodním obchodě dolar, světem, jak ho známe, by to důrazně otřáslo, a podle některých vyjádření by to způsobilo finanční posuv až kataklyzmatický.

Čína však drží v ruce celou řadu dobrých karet. Vlastní například bilion dolarů dluhu Evropy, je druhou největší ekonomikou planety. Navíc – nikdo nepoužívá dolar v mezinárodním obchodě více než Čína, kromě samotných Spojených států. Pokud dosud Čína musela používat dolar v mezinárodním obchodě, protože k tomu nebyla žádná atraktivní alternativa, zlatem podložený jüan by to všechno změnil rychle a zásadně.

„Finanční krize v euroatlantickém světě znamenají, že celý svět potřebuje novou a stabilnější globální rezervní měnu. Četné faktory naznačují, že čínské úřady chtějí, aby k internacionalizaci došlo do roku 2015. A čínská vláda bezpochyby už velice usilovně jüany v mezinárodním obchodě podporuje,“ zmínil server AC24 vyjádření John McCormicka z RBS Group a dodal, že pro Čínu není mít globální rezervní měnu jen o ekonomice. Je to též o moci.

Čína uzavírá dohody i s dalšími zeměmi

I proto zřejmě čínská vláda letos dosud uzavřela dohody o konvertibilitě měny s Austrálií a Novým Zélandem.

Možná i proto čínští zákazníci vloni nakoupili přes 1176 tun zlata, jak uvedla Čínská asociace pro zlato. Poptávka tak meziročně stoupla o 41 procent, dodala tato státem ovládaná organizace s tím, že přes hranici tisíce tun se spotřeba přehoupla vůbec poprvé.

Navíc se očekává, že v následujících čtyřech letech poptávka Číny po zlatě ještě dál poroste. Světová asociace zlata 15. dubna 2013 vydala zprávu s názvem Čínský trh se zlatem: pokrok a budoucnost. V ní se uvádí, že roční poptávka čínských obyvatel po zlatě se zvýší z letošních 1132 tun na 1350 tun v roce 2017.

Zatím k nastartování světových cen zlata však tyto kroky nestačí

Jisté je tak prý jedno – Čína se stala nyní největším trhem se zlatem na světě. Tradičně největší část zlata skončila na pultech klenotnictví. Zlatníci prodali šperky o váze 716,5 tuny, meziročně o 43 procent více. Ještě větší navýšení poptávky, o 57 procent, zažily zlaté pruty, obvykle sloužící jako investiční produkt. O tom, jak jsou na tom Češi, si řekneme níže, zatím zůstaňme u Číny.

Nutno však dodat, že ani čínská poptávka, tvořící podle asociace nyní už čtvrtinu celosvětového zájmu, ale nestačí k opětovnému nastartování růstu globálních cen drahého kovu. Investoři se jej totiž zbavují kvůli obavám, že americká centrální banka zastaví svůj program podpory ekonomiky. Čínští zájemci, nakupující obvykle s omezeným rozpočtem, na vyvolání dlouhodobého růstu cen nestačí.

Jenomže i když to může někomu připadat poměrně jednoduché, pokud čínské úřady opravdu budou chtít, aby jüan nakonec nahradil dolar jako primární rezervní měna světa, potřebují udělat něco, co přiměje zbytek světa, aby ho chtěl používat.

Jak? Mohou toho dosáhnout, pokud podloží jüan zlatem. A že na tom Číňané pracují, napovídá hned několik ukazatelů.

Měsíčně Čína skoupí až stovky tun zlata

„Země spolu zatím jedna s druhou bojovaly, aby zlevnily své měny. Problém s levnými měnami je v tom, že pak jsou komodity dražší. A tak se Čína rozhodla přijmout tvrdší měnu. Ten pohyb jüanu skoro přes noc byl jedním z nejvýznamnějších vzepětí, jaké jsem kdy viděl. Jak jsem řekl, jüan vyrostl na nejvyšší hodnotu všech dob. Za pouhých devět měsíců nabral proti americkému dolaru zhruba 5 procent. Čína jen za jediný měsíc navíc rovněž dovezla přes 200 tun zlata. (Podle agentury Reuters bylo v březnu 2014 dovezeno z Hong Kongu do Číny více než 223 tun zlata. To zastínilo předchozí rekord 114 tun z prosince.)

„To je ohromné množství. Znamená to dovoz rychlostí přes 2 400 tun zlata ročně. A to prostě přiblížilo skutečně okamžik, kdy se Čína stane největším držitelem zlata na světě. Číňané viděli, jak zlato padá, ale nenakupovali ho jen během propadu. Nakupovali tolik, kolik jim trh dal. A zase vidíte, jak jüan stoupá, a to je teď pro Číňany výhodou, poněvadž je pro ně zlato ještě levnější,“ popsal pro prisonplanet.com finanční manažer King World News Stephen Leeb.

Otázkou podle něj je to, kolik Čína v tuto chvíli zlata nashromáždila. Poněvadž to však nikde jejich úřady neprezentují, existují jen odhady. Jeden takový z nedávné doby hovoří o tom, že čínská zlatá rezerva je nyní více než 7 000 tun zlata, potenciálně to ale může být i daleko více.

„Nestane se to příští týden nebo příští měsíc, ale nakonec bychom mohli spatřit Čínu, jak podkládá jüan zlatem. Až k tomu dojde, bude to pro Spojené státy naprostá a totální finanční katastrofa,“ zní komentující doplnění informace na AC24.

Kolaps dolaru a destabilita světové ekonomiky?

Z informací, které prosakují na veřejnost při rešerších zahraničního tisku, vyplývá také, že Čína začala přepracovávat všechny své dosavadní zlaté rezervy do malých kilových cihliček. A dělá to podle některých, zejména těch alternativních, médií proto, aby vydala novou, zlatem krytou rezervní měnu. Zároveň se objevují varování mnohých, že tyto kroky naruší světový obchod a následně mohou způsobit kolaps dolaru.

Příznivci konspirací tak mají jasno a podle nich již není pochyb, že americký dolar bude brzy jen historií. Bezpochyby jde o strategickou část nedávných obchodních dohod s Ruskem, Japonskem, Brazílií, Indií a Íránem. GATA dokonce odhaduje, že 80 procent zlata, o kterém si investoři myslí, že mají alokované, je už dávno fuč, a většina z něj pravděpodobně skončila právě v Číně.

Jedná se prý o nastupující nový proces, který bude tvořit  základnu pro možný nový monetární systém. Zlato v něm bude podporovat obchodní platby. Zpočátku bude použito pro obchod, později i v bankovnictví. Americké dluhopisy by tak šly stranou.

Zaznívají dokonce i názory, že se jedná o předzvěst kolapsu amerického zadluženého dolarového systému, a tak Číňané dál stěhují tisíce metrických tun zlatých cihliček z Londýna, New Yorku a Švýcarska. Cihličky prý už nechtějí v uncích, ale v kilogramech. „Není jasné, zda tento projekt funguje pouze v Číně, protože je tu pár indikátorů, že jsou v tom zapracovány i švýcarské slévárny, protože mají zkušenost a kapacitu,“ uvádí též server alternativního zpravodajství AC24.

Zmiňuje pak to, že již v roce 2013 velké banky z Wall Street oznamovaly, že se potýkají s nedostatkem fyzického zlata. Příkladem za všechny byla prý banka JP Morgan, v jejíchž trezorech se momentálně nachází jen zlomek zásob z počátku letošního roku. Doplnit stavy drahého kovu však není zdaleka tak jednoduché, jak by se při současných cenách mohlo zdát. Americká megabanka zoufale shání zlato, kde se dá. A to klidně kilo po kile.

Boje v Iráku poslaly světové ceny zlata k třítýdennímu maximu

Ovšem ten, kdo by se rozhodl nakupovat zlato i zde v Česku, má celou řadu možností. Nutno však dodat, že v posledních týdnech cena zlata světově letí nahoru. Proč? „Příčinou jsou boje v Iráku a dobytí významných území povstalci. Tím rostou ceny stříbra, zlata a ropy. Zlato díky tomu poprvé od letošního 27. května překonalo opět hranici 1 280 dolarů za unci,“ řekl ParlamentnímListům.cz Libor Skalský, vedoucí obchodního oddělení společnosti Nakupzlato.cz.

Jak dodal, cena zlata začala stoupat už po dobytí Mosulu 10. června a 16. června dosáhla hodnoty 1 283,50 dolaru za unci. Odborníci proto nyní čekají, jak bude pokračovat nejen samotný konflikt, ale i vývoj ceny zlata.

„Dělí se přitom na dvě skupiny. Podle první bude vzestup ceny krátkodobý a růst evropské i americké ekonomiky ho srazí zpět. Další čekají, že boje budou pokračovat a cena ještě stoupne. Upozorňují přitom i na stále napjatou situaci na Ukrajině,“ doplnil Skalský.

Podle analytiků zlato brzy může překonat i 1 300 dolarů

Například podle analytika Société Générale Robina Bhara je možné, že pokud se konflikt v Iráku dál vyhrotí, zlato poprvé od 19. května překoná hranici 1 300 dolarů za unci. Zároveň upozorňuje a upřesňuje, že růst ceny zlata může ovlivnit již zmiňovaná situace na Ukrajině, kde proruští separatisté v noci na 14. června sestřelili ukrajinské vojenské letadlo se 49 lidmi na palubě.

Zlato nejčastěji u nás nakupují muži mezi 40 a 50 roky

Společnost Zlaťáky.cz, která je v Česku největším obchodem se zlatem, se zajímala o zvyky Čechů při jejich nákupech. Zpracovala dokonce průzkum, v rámci kterého zjišťovala, jaké charakteristiky má člověk, který v České republice nakupuje fyzické zlato. Dá se přitom uvést, že se jedná o muže, nejčastěji ve věku 41 – 50 let, který žije v Praze nebo na jižní Moravě. Zůstaneme-li u čísel přímo z českých a moravských luhů a hájů, pak výzkum zaměřený na nákupy zlata ukázal také toto:

Ač podíl 22 % není ve srovnání s jinými formami investování vůbec špatný a ženy se o problematiku nákupu zlatých slitků či mincí zajímají čím dál více, přece jen muži stále udržují značný náskok v podobě zastoupení ve výši 78 %. U věkového rozložení je překvapující kategorie do 20 let s podílem 11 %. Rozdíly v zastoupení jednotlivých krajů dosahují již většího rozptylu. Karlovarský a Pardubický kraj s jedním procentem, naproti tomu Praha s 24 %.(Průzkum byl zpracován v měsíci dubnu 2014. Data byla čerpána ze zákaznické databáze společnosti LINK Holding, a. s. Použitý vzorek čítal několik set tisíc dat, pozn. red.)

Cizinci v Česku zlato též nakupují – a dominují Asiaté a Rusové

A jelikož jsme se v tomto článku významně věnovali Číně, musel nutně dotaz redakce směřovat i k tomu, zda třeba i naše české firmy zaznamenávají větší poptávku po zlatě a drahých kovech ze strany Asiatů. „Naše společnost obsluhuje na českém trhu zhruba 5 procent klientů ze zahraničí. Pokud bych měl blíže rozklíčovat toto složení zákazníků, budou to z velké části Rusové a Asiaté. Ti tvoří více než 50 procent naší zahraniční klientely,“ prozradil Jan Žák.

Toto demografické určení má podle něj svůj přirozený význam. Pro obyvatele Blízkého východu a Asie je investice do drahých kovů jednou ze základních složek jejich aktiv. Poučeni historií tak velice efektivně dokáží vyhodnotit možná rizika novodobých finančních a kapitálových rizik. Důkazem tomu je i fakt, že se roku 1899 připojili ke státům, které patřily do nově vzniklého měnového systému tzv. „zlatého monometalismu“. Čína se ještě nějakou dobu potýkala se stříbrným bimetalismem, avšak roli zlata později také přiznala za nejvýhodnější.

Cena zlata letí dolů. Podle knihy nám navíc mocní něco tají

Bez investic nejde porazit inflaci. To ví nebo tuší zřejmě každý, kdo má alespoň minimální ekonomické povědomí. Jenže – zatím zhruba dvě třetiny Čechů přicházejí kvůli špatnému zhodnocování peněz o své výnosy. A jak se zdá, i ti, co ukládají peníze „do zlata“, mohou mít v současnosti důvody k vráskám na čele. Své o tom ví řada ekonomů. Podle amerického spisovatele Michaela Morrise by lidé v investicích neměli nechávat stranou zájmu ani stříbro. Takže – co bychom měli vědět?

Někteří ekonomové radí, že cesta k tomu, abychom překonali inflaci, je ve využívání fondů. V nich je však zatím v České republice jen necelá desetina úspor. V pětiletém horizontu se přitom prý dá podle odborných analýz ekonomů ČSOB rozumně očekávat, že vyvážené portfolio klientovi vydělá něco mezi 3 – 4 procenty ročně. Pokud tomu tak bude, není to sice mnoho, ale zároveň to určitě není k zahození.

Jak v úterý zástupci ČSOB uvedli, objem úspor českých domácností navzdory krizi přece jen pomalu roste. „Bohužel lidé si peníze nechávají na běžných a spořicích účtech, kde úrokové sazby neustále klesají. Investování ve fondech je cesta, jak lze překonat inflaci, ale většina Čechů je stále vnímá jako něco složitého či riskantního,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Mužík, country manažer společnosti ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost. „Fondy přitom slouží jako nástroj, jak se podílet na růstových oblastech – ať už dle regionu nebo dle odvětví, a dokážou mnohem lépe než jednotlivec rozkládat, a tím snižovat riziko,“ dodal.

Do kterého investičního profilu kdo patří? Je to důležité při rozhodování

Jenomže – řada lidí má obavu z kolísání ceny a dává přednost jistotě před potenciálně vyšším rizikem ztráty. Klientům proto banka nabízí poradenství, které přispívá k lepší orientaci v tomto oboru a pomůže vyhnout se chybám. Prvním krokem je vyplnění investičního dotazníku, jehož výsledkem je přiřazení vhodného investičního profilu.

Jenže nutno dodat, že ne všichni lidé důvěřují bankám a bankovním produktům tak, jako v minulosti. Možná i proto v loňském roce koupili Češi kolem čtyř tun investičního zlata. Právě na tento kov totiž mnozí sázejí. Ovšem jak ukázaly poslední týdny – ani to není sázka na jistotu.

Prudký propad zlata v polovině letošního dubna pravděpodobně zasadil zlaté horečce definitivní smrtelnou ránu. Cena tohoto kovu spadla za jediný den o bezmála 10 procent na 1360 USD za unci – tedy na nejnižší úroveň za poslední dva roky.

Strach z inflace žene lidi do nákupu a investic do zlata. I to má svá ale…

„Paradoxně se tak ale stalo ve chvíli, kdy z globální ekonomiky chodí spíše horší čísla, a centrální banky rozjíždějí nové vlny tištění peněz. Nic z toho se ale stále neukazuje ve vyšší inflaci, a to začíná být po mnohaletém růstu cen zlata trochu problém. Právě strach z inflace a z reálného znehodnocení úspor byl živnou půdou pro útěk k němu. Jenže zlato bez inflačního strachu není prakticky k ničemu,“ upozornil Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

A vysvětlil, že je to proto, že investice do zlata je svojí povahou jiná než investice do akcií, dluhopisů nebo nemovitostí. Na rozdíl od nich zlato nenese žádný výnos a je tak od začátku do konce čirou spekulací na další růst ceny.

„Dluhopisy přinášejí úrokové zhodnocení v podobě kuponů, akcie ve formě dividendy a z nemovitosti se platí nájem. U všech těchto investic lze zhodnotit, zda jsou z pohledu dnešní ceny výnosné. Ze zlata jako investor nemáte nic, jen náklady na úschovu. Zlaté spekulace jsou zpravidla kriticky závislé na levných penězích od centrálních bank (ty tu zatím nějakou dobu zůstanou) a na strachu z toho, že pro peníze neexistuje na světě jiné bezpečné místo. Pokud tento strach opadá, například kvůli poklesu inflačních očekávání, zlato není potřeba. Nic nenese a musí se platit náklady na úschovu a vidina poklesu jeho ceny z něj dělá horký brambor v rukou vlastníka. Chcete ho pouze ve chvíli, kdy jeho cena roste a vy máte jako ostatní strach, že na všem dalším reálně proděláte. Když jeho cena začne prudce klesat, všichni se ho naopak rychle zbavují, tak jako jsme viděli v uplynulých dnech. Velké zlaté fondy jako SPDR gold trust zaznamenaly jeden den v dubnu dokonce třetí historicky největší odliv prostředků,“ objasnil pro čtenáře ParlamentníchListů.cz situaci kolem žlutého vzácného kovu Bureš.

Investiční zlato bez DPH

Nutno dodat, že velkou výhodou zlata i přes jeho rozkolísání cen v poslední době je, že je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Vstupem do Evropské unie byl totiž novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zákon 235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH.

Ačkoli odborníci varují před tím, aby lidé vkládali všechny své úspory do zlata nebo pouhého jediného finančního produktu, z dlouhodobého hlediska se stále ukazuje zlato jako bezkonkurenčně nejlepší měnou, která svému majiteli zvyšuje kupní sílu oproti lidem, kteří zlato nevlastní. Kdo například koupil zlato v roce 1971, dnes starosti s důchodem neřeší. (V roce 1971 si bylo možné koupit za 1 GBP 1,8389 gramů Au. V roce 2011 si bylo možné koupit za 1 GBP jen 0,0300 gramů Au. GBP ztratila od roku 1971 do roku 2011 98,37 % své hodnoty.) A tak se dá usuzovat, že kdo koupí zlato dnes, nebude si také muset pravděpodobně dělat starosti za pár desetiletí.

A proč to tak je? „Zlato se totiž v historii osvědčilo jako ideální prostředek uchování bohatství. Z dlouhodobého hlediska rostoucí cena zlata odpovídá neustále rostoucím nákladům na těžbu zlata. Pokud by cena zlata nestačila kompenzovat zvyšující se náklady na těžbu zlata, těžba zlata by se omezila, nabídka na trhu zlata se sníží, a tak opět časem dojde k růstu ceny zlata,“ vysvětlují obchodníci se zlatem na stránkách Maxmetal.cz.

Co (ne)smíte vědět? Zásoby zlata na Zemi se tenčí

Ten, kdo je ochotný přemýšlet i o takzvaných konspirativních teoriích, by možná v souvislosti s rozhodováním o investicích do zlata, měl vědět i to, na co upozorňuje Michael Morris v knize Co nesmíte vědět.

Zlato se totiž v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech.

Až do roku 1717 bylo ale jak stříbro, tak i zlato používáno ke krytí bankovek: Platil takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Podhodnocené stříbro může prý raketově stoupnout v ceně

Jenže, jak Morris konstatuje, svět spotřebovává mnohem více stříbra, než se ho těží. „Stříbro je tak natolik podhodnoceno, že by po krachu papírových peněz mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek,“ upozorňuje ve své knize.

Dodává, že stříbro se těží už více než 7000 let. Bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili víc než zlato.

V novodobé historii nastal zlom v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto roce sto uncí stříbra. Jenže při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbra. Bylo a je totiž nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se i v medicínsko-technické oblasti. Je to tedy jedna z nejdůležitějších surovin.

A tak – zatímco ve čtyřicátých letech se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Jeho zásoby prudce klesly, americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.

Stříbro je cennější než zlato, nebojte se do něj investovat, radí americký spisovatel

A tak Morris v knize Co nesmíte vědět upozorňuje: Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“ Dále pak detailně vysvětluje, proč je situace kolem stříbra ve světě taková, jaká je. Každopádně autor knihy, která se stala světovým bestsellerem, pak také mimo jiné dodává, že ten, kdo se chce pojistit na těžké dny v budoucnu, nemusí se investic do stříbra obávat, neboť se mohou stát velmi výhodné.

Ekonom Vít Jedlička: Kupujte zlato, potraviny a zbraně. Krize bude hustá

Ekonom a představitel libertariánského serveru Reformy.cz Vít Jedlička varuje před rizikem papírových peněz, které podle něho v době prohlubující se finanční a ekonomické krize mohou ztrácet na hodnotě. Proto doporučuje se zajistit komoditami, které mají hodnotu samy o sobě a nejsou závislé na politice státu či centrálních bank. Státní peníze totiž nejsou ničím kryté a jsou založeny pouze na důvěře.

Vít Jedlička očekává, že hospodářská krize bude čím dál více zneužívaná k politické integraci EU a náklady krize zaplatí daňoví poplatníci, ať již ve formě zvýšených daní, či inflace formou monetizace státního dluhu prostřednictvím tištění peněz.

 

Mocná centrální banka chrlící nekryté papírky

„Je očividný fakt, že krizi řídí bankéři. V Itálii i Řecku se dostali k moci lidé, kteří jsou spojeni s globální bankovní společností Goldman Sachs či neformální globalistickou organizací s názvem Trilaterální komise. Jsou to lidi, kteří mají za úkol finančně konsolidovat státy, tedy zvýšit výběr daní a snížit výdaje států, ale na ne úkor bank či korporátního socialismu. Zaplatí to zase daňoví poplatníci. Výrazně se sníží komfort lidí. Zvýší se věk odchodu do důchodu. Ale nebudou to banky, ani korporace přisáté na státu, které by měly ztráty způsobené krizí zaplatit,“ řekl ParlamentímListům.cz Vít Jedlička.

Podle Jedličky je záměrem vytvořit z Evropské centrální banky stejně mocnou instituci, jako je americký Fed (Federální rezervní systém), která bude monetizovat dluh, tedy tisknout peníze a tím vytvářet inflaci až hyperinflaci, čímž budou ožebračováni vlastníci papírových peněz.

„Myslím, že k tomu nakonec dojde, i přes odpor Německa, které si myslí, že se to dá zvládnout bez toho. Nakonec to stejně ale dospěje k té posílení ECB a monetizaci dluhu, pokud tedy nedojde k rozpuštění eurozóny a rozdělení na několik měnových zón či návrat marky. Podle mě ale spíše dojde k posílení ECB na úroveň Fedu. Dojde k inflaci. Na to se již dnes Němci systematicky připravují. Před týdnem jsem byl v Německu a na každém kroku jsou automaty, kde člověk může nakoupit investiční zlato místo peněz. Občané to začínají vnímat i byznys se k tomu začíná uchylovat,“ říká Jedlička.

 

Zlato jako pojistka proti inflaci

Ten si myslí, že zlato je dobrá pojistka proti inflaci. Současně to může přispět k tomu, že i další lidé začnou odcházet od peněz, které tiskne stát. Lidé pak mohou ztratit důvěru v celý systém bankovnictví založeného na virtuálních penězích. „Je to bublina, do které když se píchne, tak praskne. Pak může přijít hyperinflace. Protože když se natisknou další peníze, tak už jim nikdo nebude věřit a nebude důvěřovat v jejich hodnotu. Myslím si, že Německo je tak silný hráč, že to třeba ustojí a nepovede to k absolutnímu finančnímu kolapsu, i když scénář úplného kolapsu nelze zcela vyloučit,“ dodává Jedlička.

Podle Jedličky hrozí ztráta důvěry v tištěné peníze obecně, i co se týče České republiky a české koruny. „Nakonec ztráta důvěry v papírové peníze je v konečném důsledku správnou cestou, protože si lidé uvědomí, že nebylo dobře, že předali monopol na ničím nekryté peníze centrálním bankéřům a politikům. Není žádný důvod, aby člověk nemohl mít místo nekrytých papírků skutečné zlato. Dnes již na internetu existují služby, kdy člověk může platit ve zlatě. Byl by to návrat ke skutečným penězům, které mají reálnou hodnotu, na rozdíl od papírových peněz, o kterých stát tvrdí, že mají nějakou hodnotu. Je to cesta správným směrem. Může to být bolestivé, ale zároveň ozdravné,“ myslí si Jedlička.

Podle něho je rozumné se připravit na možnost runu na banky, kdy lidé začnou hromadně vybírat úspory a banky nebudou schopny vyplácet vklady střadatelům. „Není zas takový problém převést tištěné peníze do reálné hodnoty, jako jsou drahé kovy. Myslím, že zdaleka nejsme u konce růstu cen drahých kovů, jsme stále na začátku. Množství vytištěných peněz, které jsou kryté jen dobrým slovem centrální banky nebo vlády, je velký v poměru k malému množství drahých kovů, které by je mohly vyvážit. Jsme teprve na úplném začátku přeceňování drahých kovů vůči měnám. Cena zlata podle mě ještě není na svém vrcholu,“ předvídá Jedlička.

 

Zemědělská půda a potraviny

Investice do komodit ropy či uhlí může být též správnou cestou, ale této oblasti musí již investor lépe rozumět.

Podle Jedličky se vyplatí investovat do zemědělské půdy, mít zásoby trvanlivých potravin a zlato. „Svým přátelům doporučuji, aby investovali do půdy, připravili si zásoby potravin do sklepa, kamarád má třeba paletu rýže. Náklady jsou minimální a riziko existuje. Existovalo vždy. Před druhou světovou válkou nikdo netušil, co se stane. Stejně tak nyní existuje riziko, že přijde něco neočekávaného a finanční systém zkrachuje podstatně dříve a vztahy ve společnosti se zpřetrhají do té míry, že nebude možné nakoupit ani jídlo. Náklady na zajištění proti takovému riziku jsou relativně nízké, čili je rozumné tak učinit,“ míní Jedlička.

Pokud jde o pozemky, je lepší investice do zemědělské půdy, která je stále relativně levná i díky územním plánům měst a vyplatí se více než stavební pozemky.

 

Zkrachuje bezpečnost?

Podle něho je dobré investovat i do vlastní bezpečnosti, protože s prohlubováním krize nebude stát schopen plnit své funkce, společně s nezaměstnaností poroste napětí ve společnosti i kriminalita.

„Česko v tomhle nemá tradici jako třeba Švýcarsko, ale všem doporučuji, aby se o svou bezpečnost postarali. Jedině v případě, kdy člověk dokáže bránit svou bezpečnost, svůj život a svůj majetek, je doopravdy svobodný. Pokud pouze spoléhá na bezpečnostní složky státu, které mohou a nemusí fungovat a mohou úplně přestat fungovat v době krize, tak je rozumné zajistit svou vlastní obranu. Například v Řecku hrozí, že policisté nebudou dostávat plat. Tedy kromě investice do zlata, jídla a půdy, je to další investice, která v dnešní době nejistoty stojí za zvážení,“ uzavírá Jedlička.