ParlamentníListy.cz uveřejnily rozhovor s politologem prof. Miloslavem Bednářem, který je přesvědčen o tom, že Evropa směřuje mílovými kroky k socialistické diktatuře. Miloslav Bednář, který je znám svými pravicovými postoji, je přesvědčen, že se nakonec eurozóna i EU rozpadnou a nemusí to trvat dlouho. Lidé prý vyjdou do ulic. V rámci plurality názorů se redakce dotázala na stanovisko známého politologa prof. Oskara Krejčího, zda rovněž sdílí tento názor.

„Kolega Bednář má nejspíš na mysli, že Evropa směřuje k jakémusi federálnímu uspořádání. Jenomže to je klasická teze, která se v poslední době v české žurnalistice a propagandě objevuje, je ale nesmyslná,“ tvrdí profesor Krejčí.

Je o tom přesvědčen proto, že federální uspořádání je prý institucionální charakteristika, která může být naplněna jakoukoliv doktrínou.

Zakladatelem Panevropského hnutí byl šlechtic a před ním Jiří z Poděbrad, žádní socialisté, směje se Krejčí

„Původní myšlenky na vytvoření evropské federace, pomineme-li například Jiřího z Poděbrad v rámci příprav aliance proti Turkům, vychází z představy, že se dá Evropa uspořádat podobně jako Spojené státy, což znamená dohodou politiků,“ připomíná Krejčí. To mělo zabezpečit mír, a ta první myšlenka byla podle něj skutečně mírová.

Krejčí ale zároveň připomíná, že tato myšlenka dostala obrovskou ránu, když ve Spojených státech vypukla občanská válka. Znovu se pak tato myšlenka objevila v meziválečném období. „Když se ale pozorně podíváte na její historii, tak zjistíte, že vůbec není socialistická. Ve 20. letech Panevropské hnutí zakládá šlechtic,“ dokládá politolog. „A když se podíváte na oživení federalismu, tak kde se otevřela stavidla federalismu? V žádném socialistickém státě, ale ve Velké Británii. Takže moderní poválečný federalismus má kořeny v Británii,“ směje se Krejčí.

Je to, jak říká „strašně zvláštní“, protože tehdy tu myšlenku federalismu hájil kdekdo. Právě proto, že to byla především mírová myšlenka. „No a když se podíváte na seznam federalistů, tak tam najdete celou škálu lidí až po Fridricha von Hayeka, radikálního liberála, který je dnes doslova guruem řady našich kritiků Evropské unie, a to právě z pozic – blíží se k nám strašidlo socialismu,“ prochází evropskou historií Oskar Krejčí.

Liberál Hayek chtěl politickou integraci a ekonomickou svobodu, dnešní liberálové chtějí opak

A proč prý o sjednocení Hayek tolik usiloval? Podle Krejčího právě proto, že šlo o obranu míru. „Opakuji, ta myšlenka od počátku byla především mírová. A ta jeho argumentace byla zcela opačná, než ve srovnání s dnešními radikálními liberály,“ upozorňuje profesor. Uvádí, že Hayek chtěl politickou integraci a ekonomickou svobodu. „No, a ti dnešní liberálové postupují naprosto opačně,“ dodává Krejčí.

Lidé, kteří tvrdí, že směřujeme mílovými kroky k socialistické Evropě, si podle Krejčího nevidí na špičku nosu. „Na to přece neexistuje důkaz,“ tvrdí. Na co prý ale existuje dílčí důkaz, je snaha o větší integraci. Je to však podle něj integrace, která může mít charakter liberální, socialistický, a prý „nedej Bože dokonce fašistický“. „Něco jiného je přece integrace, a něco docela jiného je ideová doktrína, která zaplní ty nově vzniklé struktury, a bude určovat jejich fungování,“ zlobí se profesor.

EU umírá na chaos formování vlastní instituce

A jestli skutečně na něco EU umírá, pak je to podle Oskara Krejčího chaos, který vznikl v instituci v průběhu jejího formování. Jednou je to prý deficit demokracie, jindy nadbytek byrokratismu, a jindy je to uplácení… „téměř bych řekl korupce části evropské politicko-intelektuální elity, která si užívá peněz EU, a tím se ta EU jakoby zklidňuje. A to není jen čistě Evropa, ty peníze tečou až za Ural,“ upozorňuje Krejčí. Jsou to prý neskutečné peníze, obrovské plýtvání, a jestli to má údajně nějaký účel, tak je to podle něj právě ta zklidňující korupce.

Podle Oskara Krejčího je to způsobené tím, že se EU formovala zespoda jako nesocialistický a nefederalistický projekt, protože jako federalistický projekt vznikla Rada Evropy. „A opět, otcem federalismu Rady Evropy není žádný socialista, ale Winston Churchill. Vždyť stačí si připomenout historii těch idejí a je zřejmé, že nemůže jít o žádný lineární pohyb někam k socialismu, federaci…,“ směje se už nahlas Oskar Krejčí. Podle něj existují projekty socialistické Evropy, projekty liberální Evropy, a dokonce projekty fašistické Evropy.

A co s výrokem v původním článku, že bolševici v Bruselu způsobí hladomor?

„Ale kdež, bolševici v Bruselu nejsou,“ nemyslí si profesor. „Měl by se tam jet někdy kolega podívat. Vždyť on asi vůbec neví o tom, co jsou to bolševici, říká konejšivě známý politolog. To je podle něj pouze snaha profesora Bednáře si emotivním pojmem zanadávat. „To nejsou bolševici. To jsou byrokrati,“ vysvětluje. Merkelová, Sarkozy – to jsou podle něj lidé, kteří jsou vyděšení tím, co se děje a snaží se to nějak uregulovat. „To přece není o žádném bolševismu,“ kroutí hlavou.

„Teď například běhá po internetu krásný vtip,“ připomíná Krejčí. „Je to srovnání, kolik má slov desatero a kolik směrnice Evropské unie o zelí. To je nesrovnatelné a jsou to otřesné příklady byrokratismu,“ dodává. Upozorňuje, že ten, kdo někdy četl usnesení Evropského parlamentu například k Julii Tymošenkové, nebo k situaci v Kazachstánu, toho obestírají mrákoty. „To jsou paternalistické deklarace, které jsou velkým problémem,“ komentuje. Není to však podle něj problém socialismu, ale problém nekompetentnosti, byrokracie, a k tomu nedostatku demokracie. Samozřejmě, jsou podle něj taková usnesení naprosto zbytečná, protože to nikdo a nikdy nebude číst, kromě několika málo evropských diplomatů. „Jsou to tak interní hrátky, které vnějšek nijak neovlivní,“ dodává Krejčí.

Za současné situace je podle profesora Krejčího třeba vyčkat. „Ti, kdo chtějí federální nebo integrovanou Evropu, musejí zatnout zuby a více makat, ti, co jsou proti, tak se musejí snažit dvojnásob škodit,“ zasmál se Krejčí.

Oskar Krejčí je navíc přesvědčen o mimořádné potřebnosti eura v současné ekonomice. „A to teď nemluvím o Evropě,“ upozorňuje. Je to podle něj jedna z mála fungujících alternativ vůči dolaru. Je přesvědčen, že spousta států, právě proto, aby od dolaru uhnula, investuje do eura přibližně 10 let.

Ty státy si podle Krejčího vytvořily rezervy, které při pádu eura budou ohroženy, protože těm státům zůstane dolar, který je naprosto nespolehlivou měnou. „To znamená, že jak Rusové, Číňané tak Japonci, a samozřejmě arabští šejchové, se budou snažit, aby to euro vydrželo,“ je přesvědčen Krejčí. „Vždyť by to byly mnohamiliardové ztráty, zatímco záchrana eura je levnější,“ varuje.

I záchrana však podle Krejčího vyžaduje plán. Proto, aby se něco zachránilo, je třeba něco udělat, zatímco ten pád, jak je bytostně přesvědčen, by mohl být samovolný.