Senátor Lebeda za ČSSD: Islám přináší krutosti, vraždění i znásilňování a pohltí Evropu. Čekáme na podříznutí jako hloupé ovce

Senátor za ČSSD Pavel Lebeda říká, že podstatou samotného islámu jako takového jsou krutosti, vraždění a znásilňování. Pohlcení Evropy islámem je podle něho nezvratným faktem. My bychom měli být na pozoru před volným pohybem osob a imigrací, aby nás nepostihl osud západoevropských států. Zdegenerovaná euroamerická civilizace podle něho jako hloupá ovce čeká na svoje podříznutí. Jako americký novinář Foley.

Jak se díváte na fenomén takzvaného multikulturalismu a masové imigrace do Evropy? Nemůže to být pro Evropu hrozba v tom smyslu, že přijde o svůj civilizační, kulturní či společenskoprávní a politický charakter?

Sebevražedná pseudohumanistická ideologie multikulturalismu se ukázala jako falešná karta, kterou už nehrají ani fundamentalističtí lidskoprávníci. To je smutná záležitost mnohých velkých zemí, které měly donedávna otevřené dveře imigraci. Nyní toho trpce litují. Francouzi, kteří opouštěli Alžír a další kolonie, řekli obyvatelům kolonií: „Vy jste Francouzi“, a tak tam tedy nyní mají miliony „Francouzů“, kteří vyznávají islám a jsou kulturně někde jinde. Pět milionů muslimů je v Německu. Historie nás poučila, že všechny ty velkolepé staré civilizace padly a staly se obětí různých barbarů typu Hunů, Tatarů, Mongolů, Osmanů, Arabů a různých primitivních kmenů. Evropě to nyní hrozí také.

Ano?

V Radě Evropy jsme vyzýváni, abychom přijímali imigranty a abychom jim zajistili právní a zdravotní služby, bydlení, otevřeli trh práce a bůhví co ještě. Loni jen přes Středozemní moře připlulo přes 40 tisíc ilegálů, většinou ekonomických, letos jen za půl roku je to přes 60 tisíc. Ale kde je ta hranice? Až jich budou statisíce, miliony? Všichni chtějí za lepším. Když se sem dostane jeden, tak za ním jde celá rodina. Jak říkal kolega exposlanec Chaloupka, jde za ním celá rodina, celé „pueblo“. I kozy, co tam pasou, si vezmou s sebou do Německa nebo do Francie. Byl bych rád, aby moje děti a aspoň i vnoučata ještě žily v Evropě, která je Evropou. Islamizace Evropy je rychle a nemilosrdně progredující nevratný děj a začíná nabírat poměrně agresivní formu. Belgický islamista řekl, že komu se nelíbí islám, ať se z Belgie odstěhuje.

Anglický delegát v Radě Evropy mluvil o tom, jak se máme o ty imigranty starat, že mají svá práva a my jim máme zajistit všestrannou péči, a když se nějaký nelegální imigrant při přeplouvání Středozemního moře náhodou utopí, tak že máme hnát Evropu k zodpovědnosti a sypat si popel na hlavu… Samozřejmě, že je tragédie, když se někdo utopí, ale jsou to ilegální ekonomičtí imigranti, o kterých vůbec nevíme. Proč bychom si měli celé popelářské auto vysypat na hlavu kvůli tomu, že se jich stovky nacpou na nějaký prám, plavou přes moře a potopí se? Leda, že bychom si pro ně kvůli jejich bezpečnosti rovnou jezdili. Převaděčství je výhodný byznys a mnohdy to dělají třeba i rybáři, kteří, když je policie kontroluje, tak tvrdí, že zachránili trosečníky a ještě za to požadují odměnu. Zejména Itálie se s tím potýká. Je smutné, že bylo přijato opatření, že když bude nějaká země zahlcena migranty, tak je možno je v rámci Evropské unie redistribuovat po zemích EU. My si zatím můžeme mnout ruce, že nejsme cílová země, ale to je krátkozraké a za chvíli to pocítíme také.

Není pro nás nebezpečí, když jsme v EU, že jsou otevřené hranice? Když se podíváme na to, jaká je demografická struktura v západoevropských zemích, kdy v některých státech pomalu polovina novorozenců má jméno Mohamed. Zatím tam muslimové tvoří třeba „jenom“ deset procent populace, ale tvoří mnohdy polovinu novorozenců, což ukazuje trend, jaké bude složení populace v těchto státech za pár let. Není tedy Schengen, volný pohyb osob a ta redistribuce imigrantů v rámci EU hrozbou pro naši zemi? Neměla by si Česká republika, která tento problém zatím tak velký nemá, hranice hlídat? Snažit si vyjednat nějaké výjimky či v krajním případě v Evropské unii nebýt? Domluvit se třeba se státy, který tento problém nemají, například v rámci Visegrádu či zemí bývalého východního bloku, a vytvořit si zde jakousi Novou Evropu jako alternativu islamizované západní Evropě? Není v tomto smyslu pro nás EU hrozbou, když masovou imigraci, politickou korektnost a multikulturalismus podporuje a hlásá?

Hlásá, ale už se v tichosti opouští. I státy, které byly donedávna velice otevřené, jako třeba skandinávské, už toho trpce litují. Já jsem letěl z Osla a v tom letadle cestovaly tři „burky“ – těžko říct, co za tím bylo schováno – a kolem těch „burek“ běhalo nějakých jejich devět dětí. Všichni měli pas Norského království. Oni toho už také litují…

Jestli už není pozdě…

Už je pozdě. Jenom přes moře proudí desetitisíce lidí, další v kontejnerech, kamionech, přes zelenou hranici Turecka s Bulharskem a Řeckem.

Plus započítejme jejich větší porodnost…

Ta jejich porodnost je něco podobného jako u romské populace u nás. Ta porodnost je obrovská a přečíslí nás. Problematiku imigrace jsme projednávali na zahraničním výboru a s uspokojením jsem zjistil, že naše Ministerstvo vnitra má v tomto směru velice střízlivou politiku, se kterou musím souhlasit. Bezbřehá otevřenost tam určitě není a máme docela přísné regule, než nějaký imigrant dostane například jenom trvalý pobyt. Jsou tam dlouhé lhůty a imigrant musí leccos splnit. Ta procedura je zaplať pánbůh docela přísná. Ale jestli se ubráníme a jak dlouho, to je otázka.

Jestli to není důvod, abychom kontrolovali hranice našeho státu a oddělovali se od států EU, které budou islamizované. Když nějaký muslim získá občanství či trvalý pobyt ve Francii, může se k nám dostat přes hranice a přesídlit volně k nám. Ve sněmovně byl přijat zákon, že kdo má občanství EU, může brát u nás sociální dávky…

Ano, po třech měsících dostane dávky. Protože například u nás jsou větší dávky než na Slovensku, tak k nám jdou Romové ze Slovenska, kteří zaplňují ubytovny. Což je díky státním příspěvkům na bydlení obrovský byznys. V Kolíně je rodina, která vlastní obrovskou prvorepublikovou vilu, ale odstěhovala se do paneláku, udělala si z vily ubytovnu a „rejžuje“ peníze od státu. I renomovaný kolínský právník se neštítí mít ubytovnu, protože to vydělává velké peníze. A frekventovaná otázka: „A kam půjdou, když se přestanou státem tolik platit ty ubytovny?“ Odpověď je jednoduchá: „Půjdou tam, odkud přišli.“ Nespadli přece ani ze stromu, ani z nebe.

Byl jsem v minulém volebním období členem bytové komise při městském úřadu a několikrát se stalo, že jsme přidělili byt v panelovém domě zdánlivě bezproblémovým Romům do vchodu obývaného většinovou populací. V tom bytě bylo během 14 dnů pětadvacet lidí, začali bydlet i na schodech, tam kouřili, jejich děti tam běhaly a křičely. Do půl roku všichni ostatní obyvatelé na bytové komisi žádali o takzvané odbydlení. Chtěli se přestěhovat jinam. Je to hezké integrovat Romy tak, že je zamícháme do většinové společnosti, ale proč by to mělo být na úkor většinové populace? Já se těm obyvatelům nedivím. Já bych také nepřizpůsobivé nechtěl za sousedy. Známe jejich nechuť k občanskému soužití, vandalismus, kriminalitu. Jak vypadají byty potom, co je užívali? To jsou pak vybydlená a zdevastovaná celá sídliště. A to nás, daňové poplatníky, také stojí strašné peníze.

To jste hovořil o našich Romech či Romech přišlých ze Slovenska, ale když se vrátíme k imigrantům původem mimoevropským, nebylo by řešením dohodnout se se státy, které by vyžadovaly po imigrantech asimilaci a přizpůsobení se našim hodnotám a které by zastavily masovou imigraci, tak že bychom mohli mít s nimi volný pohyb osob? Ale se státy, kde je liberální imigrační politika a které jsou silně islamizované, tak s nimi bychom neměli společný režim volného pohybu osob? Evropská myšlenka je jedna věc, ale až tu bude jednou právo šaría…

K nějakým podobným řešením s redukcí imigrace a volného pohybu osob dříve nebo později bude muset dojít, asi i přes odpor nekritických a zaslepených lidskoprávníků. Některé ideály se ukázaly jako fantasmagorie. Nechci čekat, až se bude někdo snažit ukamenovat vnučku jenom proto, že se líbala s kamarádem v metru…

To možná Óda na radost přestane, když EU takto podporuje multikulturalismus…

Ten volný pohyb osob má svá úskalí. Když opět dám příklad u svých oblíbených Romů, tak když se dali na pochod z Balkánu, tak byla některá italská města jimi fakticky obklíčena. Francouzi deportovali cikány zpátky. Vloni v prosinci jsem byl v Ženevě. Slavilo se 200 let od dobytí Ženevy českým generálem Ferdinadem, hrabětem z Bubna a Litic, který velel v rakouské armádě a v roce 1813 osvobodil Ženevu od napoleonské Francie. My jsem tam byl pozváni ze Senátu a byla tam i poslední hraběnka z Bubna a Litic. Po Ženevě nás provázel představitel české komunity, pan Novotný. Ten mi říkal, že donedávna Ženeva byla otevřené přátelské bezpečné město. Ale že do Ženevy přitáhlo několik set balkánských cikánů a město je zcela paralyzované. A Švýcaři se bojí pustit děti na ulici. Cikánské děti kradou v obchoďácích, kde dosud byla jen slabá bezpečnostní opatření, jako straky. A to jsou důsledky toho volného pohybu osob. Velká Británie se začíná stavět proti volnému pochybu osob. Tím se zabrání tomu, že se tam objeví kočující skupina, která se začne živit kriminalitou, obtěžuje normální lidi, krade, přepadává.

Jestli bychom se neměli poučit, bránit si své hranice a nedopustit to, aby nám hořela auta jako na předměstích francouzských měst…

Někteří zase říkají, že bez imigrace vymřeme. Ale je imigrace a imigrace. Je důležité si stanovit nějaké kvóty přistěhovalců, jaké je možné absorbovat a stanovit si pravidla bez ohledu na nějaké z řetězu utržené lidskoprávníky, jak je vidím ve Štasburku v Radě Evropy, a říci: „Tyhle tady nechceme a tyhle tu chceme za těchto a těchto podmínek.“ Ne, že budou pořad vytahovat „lidská práva“.

My přece ale také máme lidská práva. Lidská práva snad mají i původní obyvatelé svých zemí…

Kupodivu se hájí lidská práva menšin, často problémových, nikoli práva většiny. A menšinová práva se často uplatňují na úkor většiny lidí, kteří pracují a respektují zákony.

My nemáme právo žít v zemi svých předků podle způsobu svých předků? Podle toho, jak jsme naši civilizaci budovali tisíce let?

Ti, kteří dodržují tradice, zvyky této země, pracují a považují to za normální a platí daně, tak jejich práva mají kupodivu menší váhu než práva nějaké menšiny, která se chová v rozporu s jakýmikoli pravidly a tradicemi, zákony.

Často se říká, že nebezpečím je radikální islám, ne samotný islám. Miloš Zeman ale několikrát řekl, že násilí a řada pro nás nepřijatelných věcí jsou zakódovány v islámu jako takovém. V Koránu, hadísech, právu šaría. Tyto věci jsou běžné v islámských zemích a nedělají je jenom nějací teroristé z Al-Káidy. Je to tam běžná zákonná praxe…

Ano. Naprostá většina veršů Koránu je nenávistná. Existuje velký a malý džihád. Upřednostňuje se ten malý džihád, tedy šíření víry skutkem či bojem. Bohužel musím říct, že je to nenávistná a agresivní ideologie. Civilizované až poněkud zdegenerované civilizace se neumí bránit. Jako se neubránil Řím i další, tak se bojím, že se neubráníme ani my. Bojím se, že nás pohltí. Možná ne vojensky…

Jak říkal Kaddáfí, dělohami muslimských žen…

Ano. Ještě mám jeden zajímavý zážitek. Navštívil jsem mnoho muslimských zemí. Navštívili jsme vždy naše velvyslanectví. Na všech jsem viděl tam provdané Češky, které prosily velvyslance, aby je odtamtud dostal, že to tam už nevydrží. Byly to často vysokoškolačky, které se tam provdaly a pak byly nešťastné. Zjistily, že poté, co porodí dítě, budou míň než hadr na podlahu. Ony tam jdou s tím, že vědí, že islám ženám nepřeje, ale myslí si, že zrovna ten jejich manžel je ochrání a bude se chovat jinak, protože je už civilizován Evropou. Ale přijedou tam a zjistí pak skutečný stav věcí. A ti velvyslanci jim vždy říkali: „Jo, dámy, informací jste měly dost. Já vám pomoci ani nemůžu.“ Bylo mi jich líto. Ti muslimové se také často dostanou sňatkem do Evropy nejsnáze. Děje se, že si to i kupují. Řadový Egypťan čeká na vízum do Evropy osmnáct let. Když obloudí českou turistku, že si ji vezme, tak to má rychlejší.

Miloš Zeman též varoval před nynější expanzí džihádistů na Blízkém východě…

Zděšeně sledujeme vznik a expanzi Islámského státu v Iráku a Sýrii, ustavení chalifátů v Africe a výboje islamistů po celém světě. Vše spojené s krutostmi, vražděním, znásilňováním. Nejsme schopni pochopit, že nejde o nějaké excesy vykolejených band, ale že to je sama podstata islámu. Jejich konání se plně řídí Koránem. V něm plných 529 veršů oplývá nenávistí, nesnášenlivostí a nutností zničit vše neislámské i za cenu násilí, krutostí a masové genocidy. V roce 2004 jsme zaregistrovali Ústředí muslimských organizací jako náboženskou společnost. Aniž bychom vzali na vědomí, že z Koránu vyplývá potlačení náboženské svobody a rozpor s Listinou základních práv a svobod. Na závěr bych řekl, že zdegenerovaná euroamerická civilizace jako hloupá ovce čeká na svoje podříznutí. Jako americký novinář Foley.

Umělec, který bojuje proti církevním restitucím: Je naděje. Pane Ištvane, konejte

Režisér a dokumentarista Václav Dvořák, který je spolu s Lenkou Procházkovou aktivním odpůrcem církevních restitucí, se rozohnil nad chováním ČSSD. Podle něj to totiž tato strana s bojem proti restitucím nikdy nemyslela vážně. Měla totiž možnost zákon „odpálkovat“ ze sněmovny svými hlasy zpátky vládě, ovšem neučinila tak. Proto slovům socialistů o tom, že se obrátí na Evropský soudní dvůr ve Štrasburku, moc nevěří.

Je to jen pár dní, co místopředseda Poslanecké sněmovny a zároveň místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek přesvědčoval ParlamentníListy.cz o tom, jak jeho domovská strana „zatočí“ se zákonem o církevních restitucích. „V úvahu přichází i možnost obrátit se na soud kupříkladu ve Štrasburku,“ řekl totiž Zaorálek.

„Jde o to, že rozhodnutí, které se týká církevních restitucí, bylo odhlasováno s pomocí korupce, neboť se čekalo na rezignaci třech nyní obviněných poslanců a oddalovalo se kvůli tomu i hlasování o restitucích až do doby složení mandátu oněmi třemi, tedy Tluchořem, Šnajdrem a Fuksou,“ poznamenal tehdy také Zaorálek, aby bylo jasné, proč úvahy o Štrasburku.

„Ta otázka církevních restitucí tady tak stále visí jako něco, kde nejde jen o legitimitu, ale i o legálnost, neboť když je nějaký právní úkon učiněn v rozporu se zákonem, tak je neplatný. Pokud tedy to schválení restitucí ve sněmovně bylo učiněno v rozporu se zákonem a pokud na to bylo použito úplatků a prokáže se to, tak z toho bych dedukoval, že takový úkon je neplatný. Tady se tedy bude muset zvažovat, jaké jsou možnosti dalších postupů, což není tak jednoduchá právní věc,“ zmínil také místopředseda ČSSD.

Spoléhá ale právě kvůli těmto slovům dvojice aktivních odpůrců církevních restitucí, tedy spisovatelka Lenka Procházková a režisér Václav Dvořák, na to, že svůj boj s „oranžovou stranou“ nějak propojí? Alespoň Procházková totiž před pár dny zmínila pro ParlamentníListy.cz, že kromě dopisu papežovi Františkovi je právě Štrasburk jaksi  „ve hře“.

„Evropská komise, Evropský soudní dvůr, otázka, zda by to ve Štrasburku přijali, jak rychle a kdo to bude řešit,“ odvětila Procházková k dotazu, zda je šance, aby někdo – kromě papeže Františka – restituce v ČR ještě zvrátil.

Dvořák: Oni jsou rozpolcení… Co s nimi?

„Sociální demokracie je rozpolcená strana, vždyť vidíte, co vyvádějí kolem jmenování vlády a podobně. Tam jsou zájmové skupiny lidí, které jsou pro církevní restituce, pak jsou lidé, kteří jsou velmi vyhranění proti církevním restitucím, no a pak je takový střed, který tam vládne. Upřímně, nevím, co se od nich dá čekat,“ uvedl ovšem dnes k dotazu na propojení sil režisér Dvořák.

Míní, že ČSSD už jenom lamentuje nad tím, že s normou nelze nic dělat.

Jen se vymlouvají

„To jsou ale samozřejmě od nich jen výmluvy, neboť ve vedení sociální demokracie jsou i lidé, kteří patří k církvi – mimo těch baptistů, kteří to odmítli. Takže by byli proti těm svým ‚sektám‘. ČSSD za prvé zaspala a neudělala nic s tím zákonem dvacet let, ani když byla u moci. Za druhé socialisté prošvihli několik hlasování, kdy se tvářili, že jsou vypárováni, ale kouřili na chodbě, a přitom mohli ten zákon vrátit vládě. Nestalo se tak. Zákon tak šel do druhého čtení… To znamená, že všechny tyto věci má na svědomí i sociální demokracie. Jsem z toho smutný, ale prostě je to tak,“ postěžoval si dále Dvořák na levicovou stranu.

Podle něj ale nelze ČSSD upřít jednu věc: „Na druhou stranu nám sociální demokracie pomáhala organizovat semináře, ale to už bylo s křížkem po funuse, už bylo v podstatě pozdě.“

Štrasburk? Dali jsme to právníkům a radíme se

Co se týče samotné žaloby do Štrasburku, tak tam zatím s kolegyní Procházkovou „mapují“, co by se dalo podniknout. „My jsme tento podnět dali našim právníkům, aby se na to podívali po dohodě s nejlepšími ústavními právníky. Takže doufám, že z toho nějaký recept vyjde,“ vysvětlil.

Podle jeho náznaků ovšem s Lenkou Procházkovou připravují jistý protitlak proti smlouvám státu s církvemi, které podepsal za stát kvůli navracení majetku bývalý premiér Petr Nečas (ODS). „Máme něco rozpracováno a nevím, jaký bude výsledek. Ale jde o mravenčí práci po archivech, víc vám k tomu zatím říci nemohu,“ poznamenal k tomu tajuplně režisér.

„Ale od toho dopisu papeži Františkovi si slibujeme to, že se přihlásí ke svému odkazu svatého Františka z Assisi, kde pojmenoval církev jako chudou, která pomáhá jiným. Může také domluvit těm našim ‚asociálům‘, kteří vedou katolickou církev a ostatní církve, aby majetek, který není jejich a který jim členové jejich vlastní sekty takto pokoutně věnovali, aby ho prostě vrátili. Měl by sloužit všem a ne jenom prelátům,“ zdůraznil Dvořák.

Církve dostávaly „držhubné“, byla tam korupce

Ohledně smluv státu s církvemi má ovšem kupodivu stejný názor jako Zaorálek.

„Víte, jak ty smlouvy vznikaly, i když jsou v platnosti? Vznikaly na základě korupčního jednání, kde se dokonce podplácely jiné církve, aby dostaly ‚držhubné‘, aby neprotestovaly. Nakonec, jak víte, tak třeba baptisté se jako jediná církev u nás registrovaná zřekla majetku. Ale právě proto, že ty smlouvy vznikaly na základě korupčního jednání, tak je chceme zpochybnit. Posílali jsme také veškerý materiál – to znamená naše veškerá podání státním zástupcům za rok a půl a jejich reakce na to – do Olomouce panu vrchnímu státnímu zástupci Ištvanovi, a to proto, aby si doplnil vědomosti ohledně dalších činů vlády a poslanců, kteří postupovali podle mne nezákonně. Kromě smluv ale zpochybňujeme i dluhopisy, které byly kvůli těmto restitucím vydané. Má to být jakýsi apel a zároveň prosba o morální podporu,“ doplnil Dvořák.

Majetek církve nevlastnily – neměly k tomu ani doklady

Nakonec upřesnil jednu věc, kterou zvláště prý média nepřesně uvádějí: Církev totiž podle něj vlastní majetek, který jí má být „vrácen“, vlastně neměla.

„Abych to upřesnil, tak církev žádný majetek vlastní neměla od roku 1420. Husité ho zabavili a císař Zikmund nevrátil. A nevrátil ho pak nikdo, ani žádný vladař po Bílé hoře. Ten majetek byl tak státní, a to na rozdíl od doby Karla IV… Ve chvíli, kdy císař Josef II. přecházel v rámci organizace státu z knih zemských, kde byly zapsané majetky, na katastr, což bylo novum, tak chtěl od všech majitelů, aby doložili nabývací listiny. Církevní subjekty je ale nebyly schopné předložit. Takže císař dal nad tím majetkem státní kuratelu a ta trvala vlastně do letošního roku. Byl to systém, který se staral o to, aby církevním účelům tento majetek sice sloužil, ale zároveň, aby nebyl rozkraden či rozprodán,“ dodal Dvořák.

Kdo je Václav Dvořák? (zdroj: kosovoonline.cz)

Režisér – dokumentarista, absolvent pražské FAMU (1977). Pracoval externě v Krátkém filmu Praha, vedl filmový štáb vulkanologicko-botanické expedice Ecuador 1982. V roce 1989-1990 v Československé televizi jako člen stávkového výboru vedl vysílání Občanského fóra. Podnikatel a umělec na „volné noze“.

Mimo jiné i autor dokumentárního filmu „Uloupené Kosovo“ (scénář, kamera, režie) odvysílaného v ČT v červenci 2008. Zakládající člen občanského sdružení Nezávislá média. V současné době pokračuje v práci na dalších dokumentech z území bývalé Jugoslávie.