Mar 24, 2022
Politicky výbušné – vědecky irelevantní
Od prvních veřejných zpráv na toto téma jsme opět obdrželi řadu dopisů s žádostí o vyjádření. Zpočátku jsme nepovažovali za nutné otázku biologických zbraní znovu otevírat, protože jsme již vlastně zveřejnili video, které vysvětluje všechny podstatné vědecké a lékařské aspekty. Když se však začaly šířit nevyhnutelné fámy a teorie – což je v takových případech předvídatelná reakce -, ukázalo se, že ačkoli celá věc není vědecky významná, přesto má společenský význam a nese s sebou velkou dávku strachu. Proto jsme se rozhodli věnovat se tématu biologických zbraní ještě jednou.
Na tomto místě upozorňujeme na naše video “01: Biologické zbraně – mýtus o patogenech vytvořených člověkem“, které najdete v obou našich videokanálech na Odysee, Gegenstimme a Bitchute. V tomto videu jsme se již zabývali teorií biologických zbraní a také jsme vysvětlili, proč moderní koncepty uměle vytvořených nebo modifikovaných patogenů nemohou být realizovány a proto nepředstavují žádné nebezpečí. V tomto článku se proto nebudeme těmito body podrobně zabývat, ale zmíníme se o několika vědeckých aspektech, které v našem videu ještě nebyly vysvětleny a osvětlíme také důležité společenské aspekty. Tím není třeba k tématu biologických zbraní a tzv. umělých patogenů nic dalšího dodávat. Zbývají politické nebo nepodstatné teoretické otázky, které nejsou naším tématem.
Stručné shrnutí událostí
O co přesně jde a co se dosud stalo? Abychom se mohli věnovat podrobnostem celého tématu, shrneme v této části nejprve všechny politické aspekty událostí, přičemž, jak bychom na tomto místě rádi zdůraznili, nechceme hodnotit politické důsledky, ale pouze vysvětlit, jaká je situace a jednotlivé postoje zúčastněných stran.
Především bychom chtěli upozornit, že při shrnutí událostí se jako na zdroje odvoláváme především na alternativní mediální portály a nezávislé novináře. Většina našich informací pochází od německých novinářů Thomase Röpera a Aliny Lippové, neboť oba o tématu rozsáhle informovali a překládali oficiální dokumenty, prohlášení a deklarace z ruštiny do němčiny. Thomas Röper žije v Petrohradě a vede zpravodajský web “Anti-Spiegel”, Alina Lippová v současné době žije v Donbasu, odkud informuje o aktuálním dění na Ukrajině na svém telegramovém kanálu “Zprávy z Ruska” (“Neues aus Russland”). Vzhledem k tomu, že ruský pohled je v této věci obzvláště důležitý a my sami neumíme ani rusky, ani ukrajinsky, jsme v tomto případě odkázáni na překlady.
Pokud by někomu naše zdroje vadily, například proto, že je považuje za jednostranné nebo má jiné zdroje, které informují o něčem jiném, dovolte nám ještě jednou zopakovat, že v tomto prohlášení nejde o politické aspekty a o to, kdo má pravdu. V této části chceme pouze stručně popsat, o čem se diskutuje a jaké informace se zatím dostaly na veřejnost.
Problematika výzkumu biologických zbraní na Ukrajině má dlouhou historii. Než se dostaneme k současnému dění, uvedeme tři důležité body o tom, co se stalo dříve a co by si měl člověk uvědomit:
- Rusko údajně již léta monitoruje americké biolaboratoře v Gruzii a na Ukrajině a opakovaně před nimi veřejně varuje. Kromě možného vstupu Ukrajiny do NATO, což, jak Rusko opakovaně zdůrazňovalo, byla červená linie, kterou nebude akceptovat, prý zejména tyto biolaboratoře považovalo Rusko za vážnou hrozbu. Rozšiřování a financování biolaboratoří ze strany amerického Pentagonu nebylo ze strany USA utajováno ani popíráno. USA však vždy striktně odmítaly nezávislou mezinárodní kontrolu těchto laboratoří a v určitém okamžiku byly informace o těchto laboratořích, které byly do té doby veřejně přístupné na internetu, z nevysvětlitelných důvodů ze sítě odstraněny. Oficiálně laboratoře patřily ukrajinským zdravotnickým úřadům a údajně sloužily k výzkumu prevence nebezpečných infekčních chorob a “biologického nebezpečí”. Z ruského pohledu je však otázkou, proč čistě vojenský americký Pentagon podporoval zdravotnické orgány na Ukrajině a odmítal nezávislé kontroly.
- Válka na Ukrajině nezačala teprve v únoru 2022. Donbas (nejvýchodnější část Ukrajiny, kde žije převážně ruská část ukrajinského obyvatelstva) byl ostřelován ukrajinskou armádou již 8 let a údajně si před únorem 2022 vyžádal smrt 13 000 až 15 000 lidí, včetně velkého počtu civilistů. Západní mainstreamová média vždy tvrdí, že ukrajinská armáda bojuje v oblasti Donbasu proti “proruským separatistům”, ale lidé na místě a nezávislí novináři hovoří o válce proti civilnímu obyvatelstvu a také o pokusu o genocidu, při níž se ukrajinští nacisté snaží vyhladit ruskou část ukrajinského obyvatelstva. Z tohoto důvodu ji budeme v tomto článku označovat jako “ruskou vojenskou operaci”. Nechceme věc zlehčovat ani se nesnažíme vyhnout používání slova “válka”, ale bez ohledu na to, jaký má kdo na celou věc názor, zda Putina odsuzuje, zda si myslí, že ruská intervence byla správná, nebo zda je vůči tomu všemu neutrální, faktem je, že Rusko válku nezačalo, ale zasáhlo do již existujícího konfliktu.
- Ukrajinská vláda se údajně pokusila vybavit bezpilotní letouny pocházející z Turecka specializovanými nádobami, které by mohly být použity k rozprašování aerosolů. Od září 2021 prý ukrajinská armáda pomocí těchto dronů zaútočila na sklady pohonných hmot v Doněcku. Tyto kontejnery, které jsou údajně aerosolovými rozprašovači, se používají výhradně pro chemické a biologické zbraně, a proto lze vyloučit jejich použití např. pro zemědělské účely.
Tolik k pozadí, pojďme se podívat na aktuální události.
Na začátku března údajně mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že existují důkazy o tom, že USA provozují na Ukrajině různé laboratoře, v nichž se provádí výzkum biologických zbraní. Uvedl, že zaměstnanci těchto laboratoří vyzradili ruskému ministerstvu dokumenty nařizující okamžité zničení vysoce nebezpečných patogenů. Jednalo se o údajné patogeny cholery, antraxu, moru a tularémie (údajné bakteriální onemocnění hlodavců, o němž se předpokládá, že je přenosné na člověka). Po zahájení ruské vojenské operace se Kyjev údajně snažil důkazy o výzkumu těchto biologických zbraní co nejrychleji utajit, protože by tím USA a Ukrajina porušily článek 1 “Úmluvy o zákazu biologických zbraní” (BWC) OSN. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dokumenty s příkazem k likvidačním opatřením v laboratořích v Poltavě a Charkově ještě téhož dne (viz odkazovaný článek úplně dole). Dne 7. března ruské ministerstvo obrany na tiskové konferenci oznámilo, že na Ukrajině existuje více než 30 biolaboratoří, v jejichž rámci byl prováděn výzkum Agenturou pro snižování obranných hrozeb (DTRA) z pověření amerického ministerstva obrany. Práce v těchto laboratořích prý mimo jiné zahrnuje “výzkum potenciálních biologických bojových látek specifických pro daný region, které mají přírodní ohniska [přirozeně se vyskytující patogeny na rozdíl od patogenů vytvořených člověkem] a mohou být přeneseny na člověka”. Zpráva dále uvádí, že “činnost biologických laboratoří, jejichž aktivity sledujeme od roku 2014 […], vedla k nekontrolovatelnému nárůstu výskytu zvláště nebezpečných a ekonomicky významných infekcí. Na Ukrajině se zvýšil počet případů zarděnek, záškrtu a tuberkulózy. Výskyt spalniček se zvýšil více než stonásobně.” (překlad z ruštiny Thomas Röper v článku “Rusko zveřejnilo další podrobnosti o výzkumu biologických zbraní USA na Ukrajině” ze dne 7. března 2022).
Po analýze ukrajinských dokumentů, které pocházely z laboratoří, prý bylo Rusku jasné, že se tamní výzkum musel pokoušet zvýšit patogenní vlastnosti (tj. schopnost vyvolat v organismu onemocnění) nebezpečných patogenů. To je prý jediné vysvětlení pro obrovský spěch, s nímž chtělo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví krátce po zahájení ruské vojenské operace patogenní kmeny v laboratořích zničit.
Ruské ministerstvo obrany pokračovalo ve vyšetřování této záležitosti a brzy byly zveřejněny další podrobnosti. Bylo oznámeno, že existuje projekt s názvem UP-4, datovaný do roku 2020, jehož cílem bylo prozkoumat, jak dobře lze využít stěhovavé ptáky (prolétající Ruskem) k šíření zvláště nebezpečných patogenů. Pozornost se prý soustředila na údajný virus H5N1 (známá “ptačí chřipka”), který je údajně obzvláště patogenní a má prý velmi vysokou úmrtnost u lidí. Jedna z laboratoří údajně zapojených do tohoto projektu se má nacházet v Kyjevě.
Rusko tento projekt označilo za pravděpodobně nejnehumánnější a nejnezodpovědnější věc, s jakou kdy Spojené státy v tomto ohledu přišly. Už jen proto, že v případě jeho vzniku by neexistoval způsob, jak epidemiologickou situaci kontrolovat.
Jiný velmi podobný projekt s názvem R-781 prý zkoumal netopýry za stejným účelem. Tyto pokusy prý byly prováděny mimo jiné s údajnými koronaviry, aby se zjistilo, jak dobře se mohou šířit pomocí netopýrů. Velmi zarážející prý byla nejen zjevná souvislost s koronovou krizí, ale také to, že tento výzkum probíhal v blízkosti ruských hranic. V Gruzii a v čínském Wuhanu prý USA rovněž prováděly takový výzkum koronavirů po celá léta, což prý opět představuje podezřelou souvislost s koronavirální krizí a dává to nový impuls teorii o virech z Wuhanu.
Dokumenty o projektu nazvaném UP-8, v jehož rámci měl být mimo jiné prováděn výzkum údajného hantaviru, také údajně dokazují, že se na výzkumu přímo podíleli nejen ukrajinští, ale i američtí vědci.
Existovala prý i řada dalších podezřelých projektů. V rámci některých z nich prý byly pod záminkou stanovení titrů protilátek odeslány do zahraničí (včetně Německa) stovky vzorků krevního séra slovanských obyvatel.
Na závěr náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov údajně uvedl, že laboratoře na Ukrajině jsou jen malým zlomkem z více než 300 světových laboratoří s účastí USA, o nichž budou brzy zveřejněny dokumenty.
Souhrnně lze říci, že ruské ministerstvo obrany považuje za pravděpodobné, že USA a jejich spojenci měli v úmyslu vyvinout v ukrajinských biolaboratořích geneticky modifikované patogeny, které by byly zaměřeny na určité etnické skupiny obyvatelstva a že je chtěli rozšířit nejen v ruské části Ukrajiny, ale i v samotném Rusku. USA by se tak fakticky snažily vyvinout patogen, který by byl nebezpečný pouze pro Rusy. Ke všemu se podle všech dosavadních informací zdá, že ukrajinská vláda plánovala útok na Donbas a možná i na samotné Rusko a to buď biologickými, nebo chemickými zbraněmi z ukrajinských laboratoří.
Americká diplomatka a náměstkyně ministra zahraničí Victoria “Fuck the EU” Nulandová 8. března při slyšení v americkém Senátu přiznala, že na Ukrajině skutečně existují biolaboratoře, kde se provádí výzkum biologické bezpečnosti. Když byla na slyšení dotázána, zda má Ukrajina chemické a biologické zbraně, nepopřela to. Vyhýbavě odpověděla, že “zařízení pro biologický výzkum” existují, a okamžitě zdůraznila obavu, že by laboratoře, databáze a “výzkumné materiály” mohly padnout do rukou Rusů, takže USA s Ukrajinou úzce spolupracují, aby tomu zabránily. Na návodnou otázku, zda si myslí, že by za případným útokem biologickými zbraněmi na Ukrajině mohli stát Rusové – vždyť se zabývali šířením propagandy -, paní Nulandová odpověděla, že podle ní není pochyb o tom, že v případě útoku biologickými nebo chemickými zbraněmi by za něj mohli být odpovědní pouze Rusové. “Nepochybuji o tom, pane senátore, a je to klasický ruský modus operandi – obviňovat druhé z něčeho, co sami plánují,” řekla Nulandová při slyšení v americkém Senátu. Slyšení a prohlášení Nulandové vyvolaly takové vlny, že se zprávám o něm nevyhnula ani mainstreamová média.
Agentura Reuters 11. března uvedla, že WHO doporučila Kyjevu zničit “vysoce nebezpečné patogeny”, aby případné zničení biolaboratoří během války nevedlo k uvolnění “patogenů” a vypuknutí nebezpečných nemocí. Tato zpráva pro mnohé potvrdila ruský pohled na celou záležitost a ti, kteří byli k prohlášením Američanů kritičtí již na začátku, nyní považovali tuto zprávu za konečné potvrzení toho, že USA lhaly a skutečně prováděly na Ukrajině výzkum biologických zbraní. Za prvé, USA neumožňují audit svých biologických laboratoří na Ukrajině (což samo o sobě porušuje BWC), za druhé, americký Pentagon bez vysvětlení stáhl ze sítě své informace o biologických laboratořích na Ukrajině, za třetí, vyhýbavá odpověď paní Nulandové před americkým Senátem a za čtvrté, požadavek WHO, aby Kyjev zničil své vysoce nebezpečné patogeny. Kdo bude popírat, že se to zdá být velmi podezřelé?
Ještě téhož dne se údajně na žádost Ruska konalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž se projednávala ruská obvinění, že USA provozují na Ukrajině laboratoře na výrobu biologických zbraní.
Je třeba poznamenat ještě dvě věci. První je, že kritici USA někdy tvrdí, že USA aktivně popíraly, že by se v laboratořích na Ukrajině nacházely nebezpečné patogeny. To se nám v rámci našeho výzkumu nepodařilo potvrdit. Aspekt biologických zbraní je odmítán, ale nikde jsme nečetli ani neslyšeli, že by práce na nebezpečných patogenech byla popírána jako taková. Zdá se nám, že to vyplývá spíše z bodů popsaných v předchozím odstavci, ale nemůžeme také vyloučit, že jsme příslušné prohlášení USA někde přehlédli.
Druhým bodem je, že prohlášení Nulandové a zdánlivě pokrytecké chování americké vlády je kritizováno i v USA. Americká televizní stanice FOX News se k tomu vyjádřila: “Nulandová byla jedním z lidí, kteří nás dostali do války v Iráku, kteří se za ni nikdy neomluvili a kteří byli neustále povyšováni, protože tak to ve Washingtonu (DC) funguje. Victoria Nulandová je nyní náměstkyní ministra zahraničí Joea Bidena, která má na starosti Ukrajinu. A Ukrajinu zná velmi dobře. […] Victoria Nulandová nyní pod přísahou při veřejném slyšení ve výboru potvrdila, že ruské dezinformace, o kterých nám dříve říkali, že jsou to všechno lži, konspirační teorie, šílenství a nemorální o nich vůbec přemýšlet, jsou ve skutečnosti v každém ohledu pravdivé. Wow! Takové věci se ve Washingtonu neslyší každý den.” Takže v každém případě by se na celou záležitost (stejně jako na celou válku na Ukrajině jako takovou) nemělo pohlížet jako na boj mezi dvěma či více zeměmi, jejichž obyvatelstvo by každé z nich jednomyslně zastávalo určitý názor! Dokonce i v rámci všech zemí existují nejednotné názory. Vždy je proto třeba rozlišovat mezi vládou (se všemi jejími možnými podporovateli a jejími ekonomicko-vojenskými zájmy) a obyvatelstvem dané země! Tyto dvě skupiny spolu málokdy mají mnoho společného.
Mezitím si již mnoho lidí klade otázku, zda právě tyto americké biolaboratoře a případný plánovaný útok biologickými nebo chemickými zbraněmi na ruské obyvatelstvo v Donbasu nemohly být rozhodujícím důvodem, proč se Rusko cítilo být nuceno podniknout na Ukrajině vojenskou akci.
Toto jsou informace a politické pozadí, které máme v současné době (15.03.2022) k dispozici k tomuto tématu a které jsme prozkoumali.
Podívejme se nyní na vše z vědeckého hlediska a mějme přitom stále na paměti následující: v celé kauze zdaleka nejde jen o to, co se v těchto laboratořích vlastně zkoumalo, která strana nakonec bude mít pravdu, nebo dokonce o to, zda v souvislosti s těmito biolaboratořemi existuje nějaké nebezpečí – neexistuje. Jde spíše o to, čemu věří ti, kdo jsou v Rusku a USA u moci, a čeho se bojí. Strach je rozhodující hnací silou a představuje skutečné nebezpečí, protože strach nejenže vede k iracionálnímu chování, ale může se také rychle změnit v agresi a dlouhodobě způsobit lidem nemoci. Proto je třeba brát strach lidí v úvahu. Bez ohledu na to, zda se strach jeví jako oprávněný nebo iracionální, je pro dotyčného člověka skutečný.
Biolabs obecně
Biologické laboratoře existují po celém světě a USA nejsou zdaleka jedinou zemí, která je provozuje. Taková zařízení nemají v žádném případě automaticky nic společného s vývojem biologických zbraní – což by bylo v drtivé většině zemí beztak nelegální vzhledem k již zmíněným dohodám BWC -, ale oficiálně se používají k provádění různých druhů “zdravotního” a “preventivního” výzkumu údajně za účelem ochrany obyvatelstva před údajnými patogeny všeho druhu.
Za tímto oficiálním účelem jsou v laboratořích nakupovány a skladovány všechny druhy “patogenů” (nebo cokoli, co je považováno za patogenní) pro výzkumné účely. Mimo jiné se pokoušejí: zkoumat, jak pravděpodobné je, že by údajný patogen mohl vyvolat epidemii nebo pandemii, aby bylo možné předvídat nové “infekční nemoci” a jak by “patogeny” mohly překonat “druhovou bariéru”. Vlastní “výzkum” spočívá, jak už to tak bývá, v manipulaci s buněčnými kulturami, mučení zvířat a hledání nějakého proteinu, jemuž je v rámci virové teorie přisuzován určitý význam, aniž by to bylo řádně ověřeno.
Většina lidí si výzkum v takových biolaboratořích představuje jako mnohem složitější a komplikovanější, než ve skutečnosti je. Mnohé z takzvaných “výsledků” takového výzkumu také znějí mnohem fascinovaněji a definitivněji, než ve skutečnosti jsou. Ve skutečnosti se děje to, že se něco smíchá dohromady nebo se něco extrahuje a pak se to vstříkne nebo jinak vpraví do jedince nebo buněčné kultury. Poté změří určité hodnoty v krvi a snaží se prokázat přítomnost určitých “genetických” složek pomocí PCR – což PCR neumí – nebo vyvozují závěry z pouhého pozorování některých procesů v manipulované buněčné kultuře pod mikroskopem.
Pak vyvozují závěry, aniž by předtím provedli řádné kontrolní pokusy, a pak oznámí, že se jim například podařilo vybavit myš lidským “imunitním systémem” – tento proces označují jako “humanizaci” – a že nyní mohou pozorované fyzikální procesy u myši přenést na člověka. Zní to absurdně a také je.
Další věcí, na které se v takových biolaboratořích pracuje a která často vyvolává kontroverze, je snaha “geneticky modifikovat” údajné patogeny, aby se urychlily předpokládané “mutační” procesy a bylo možné je lépe pozorovat a pochopit. Jde o to, aby se “patogeny” staly infekčnějšími, patogennějšími nebo dokonce specializovanějšími ve své schopnosti napadat lidský organismus a jeho “imunitní systém”. Tento typ výzkumu, který má uměle vytvářet nebo urychlovat předpokládané mutace a činit “patogeny” nebezpečnějšími pomocí genetických modifikací, se nazývá výzkum zisku funkce (gain-of-function research, GoF). A samozřejmě zahrnuje i výrobu vakcín. Cílem výzkumu GoF je rychleji a s předstihem vyvinout “lepší” vakcíny, které by chránily obyvatelstvo před případnými útoky biologickými zbraněmi.
Výzkum GoF údajně již v průběhu let přinesl řadu pokroků a tvrdí se, že některé typy patogenů byly úspěšně modifikovány nebo byly vytvořeny nové kmeny a mutanty. Údajně mezi ně patří modifikovaná chřipka a koronaviry. Všechna tato tvrzení jsou nepodstatná a neopodstatněná, protože jsou založena na stejně povrchním pohledu na věc a chybné interpretaci jako samotné důkazy o viru.
V Německu (a pravděpodobně ve všech zemích, které takové laboratoře provozují) existuje celá řada zákonem předepsaných bezpečnostních opatření, která musí být splněna, aby bylo možné s údajnými “patogeny” pracovat. V závislosti na tom, s čím se pracuje a s čím se pracuje, musí laboratoře splňovat požadavky stanovené úrovně bezpečnosti, přičemž existují celkem 4 takové úrovně bezpečnosti, přičemž 4 je nejvyšší úroveň.
Tato bezpečnostní opatření zahrnují označování nebezpečných materiálů, specifické dezinfekční postupy, ochranné oděvy, omezení přístupu, bezpečnostní brány, nouzové napájení, spalovny pro mrtvá těla zvířat a mnoho dalšího. Je zřejmé, že při práci s něčím, co je obecně považováno za nebezpečný, nakažlivý “patogen”, je třeba přijmout nejvyšší bezpečnostní opatření, aby se zajistilo, že žádné “patogeny” nemohou neúmyslně uniknout. Jednou z verzí teorie o viru z Wuhanu je právě to, že SARS-CoV-2 byl výsledkem takového výzkumu se ziskem funkce, který pak unikl únikem nebo nedbalostí v čínské biolaboratoři.
Zde je nejdůležitější otázka týkající se biolaboratoří:
Je výzkum gain-of-function nebo cokoli, co se v těchto laboratořích provádí v souvislosti s “patogeny”, funkční?
Ne. Stejně jako genetický výzkum nikdy nebyl schopen předložit nic užitečného, ani gain-of-function a všechny ostatní teorie preventivního “zdravotního výzkumu” z oblasti ortodoxní medicíny nikdy nebyly schopny dosáhnout skutečného úspěchu.
Ještě v roce 2000 se pevně předpokládalo, že s pomocí genetického výzkumu bude během několika let překonáno mnoho, ne-li všechny známé nemoci lidstva. Nic se však nestalo. A i dnes čas od času člověk čte a slyší o údajně neuvěřitelném pokroku v té či oné oblasti a s tím spojených převratných možnostech medicíny, které budou brzy dostupné nám všem. Nakonec z toho však nikdy nic není.
Co se týče biologického výzkumu v laboratoři, je třeba říci, že s realitou má zpravidla pramálo nebo vůbec nic společného. Živou přírodu, která je v koloběhu a neustále se mění, nelze studovat ve sterilní laboratoři. Stejně jako nelze studovat přirozené chování zvířat v nepřirozené zoologické zahradě. To, co se děje ve zkumavce, nemá s realitou vůbec nic společného.
Vědci, kteří pracují právě v takových laboratořích, mají vždy v hlavě určité nezpochybnitelné, ustálené představy a vše, co pozorují ve zkumavkách a pod mikroskopem, hodnotí v rámci těchto představ – stejně jako virologové a údajná detekce virů. To je automaticky zaslepuje vůči všem rozporům, které nevyhnutelně vznikají v důsledku biologické reality. V důsledku toho se investuje spousta času a peněz do snahy odpovědět na otázku, proč někteří jedinci, kteří sdílejí stejné vnější podmínky, onemocní méně často než jiní. Mají snad ve svém těle určitou přirozenou odolnost, kterou je třeba izolovat a extrahovat, aby bylo možné vyrobit lepší vakcínu? Samotné pozorování však lze považovat za náznak toho, že základní představa o nákaze, jak si ji představujeme – ale nikdy nebyla prokázána -, nemusí vůbec fungovat.
Stejně zamotané uvažování se objevilo i v případě údajného “bezpříznakového průběhu nemoci”, který byl odvozen od pozorování, že i zcela zdraví lidé měli pozitivní testy na koronu, místo aby se vidělo, co to vlastně je: jasný důkaz, že PCR test prostě nefunguje.
Biologické zbraně, laboratoře a člověkem vytvořené patogeny
Výzkum Gain-of-Function je opakovaně kritizován navzdory jeho propagovaným “ušlechtilým” záměrům. Tvrdí se, že navzdory všem bezpečnostním opatřením představuje umělé vylepšování či spíše zhoršování “patogenů” vždy vysoké riziko pro širokou veřejnost. Stačí chyba v bezpečnostním systému, lidská chyba nebo něco nepředvídaného, co by vedlo k úniku v laboratoři, a nespočet lidských životů by byl podle této teorie ohrožen. Je to obava, kterou lze jistě pochopit, pokud se na ni díváme v kontextu převládající teorie o patogenech. Největší strach panuje z toho, že by nějaký šílenec, nějaká bezohledná vláda nebo nějaká ideologicky zaslepená skupina mohla tento druh výzkumu zneužít ke zlovolným účelům a vytvořit dokonalý zabijácký mikrob, který by mohl vylidnit celý svět. Možná to zní přehnaně, ale v jádru je to strach. I zde lze říci, že tento strach je v rámci teorie patogenů pochopitelný.
I kdyby USA dokázaly obhájit své kroky a prokázat, že výzkum údajně “nebezpečných patogenů” v biolaboratořích na Ukrajině byl prováděn pouze v rámci “zdravotnického výzkumu”, stejně nelze tento výzkum označit jinak než jako politicky nezodpovědný a hloupý. Každý mohl předvídat, že jakákoli forma výzkumu GoF (zejména ze strany USA) v blízkosti ruských hranic bude z ruské strany vnímána jako hrozba.
K tématu biologických zbraní je třeba říci ještě jednu důležitou věc ze společenského hlediska. Ačkoli jsou biologické zbraně také považovány za zbraně hromadného ničení, které by v případě svého fungování vždy znamenaly převážně civilní oběti, mezi (teoretickou představou) biologických a jaderných zbraní jsou velmi velké rozdíly.
V případě jaderných zbraní nebylo po mnoho let hlavním cílem jejich skutečné použití, ale jejich vlastnictví a s tím spojená hrozba jejich nasazení. Biologické zbraně, pokud by skutečně fungovaly, by však nepochybně použity byly. Představte si scénář: někdo vyšle do země novou “nákazu”, nechá “patogen” zabít tisíce a tisíce lidí, popírá použití biologických zbraní a tvrdí, že šlo buď o výskyt přirozeného “patogenu”, nebo o útok nějaké nepřátelské země, přičemž jakoukoli formu kritiky a opačný názor samozřejmě odmítá jako nesmyslnou konspirační teorii. Kromě toho se před novináři předstírá nejhlubší soucit s “tamními chudáky” a možná se dokonce využije příležitosti prodat vlastnímu obyvatelstvu vakcíny jako “preventivní opatření”. To by bylo teoretické použití biologických zbraní a naštěstí pro nás všechny celý koncept “patogenu jako zbraně” nefunguje.
Zatímco jaderné zbraně mohou způsobit strašlivou katastrofu, pro většinu lidí je představa použití biologických zbraní mnohonásobně horší a především perfidnější, protože představa patogenů je vždy spojena s dlouhým utrpením a pomalou, mučivou smrtí. Proto by vlády na rozdíl od jaderných zbraní nikdy nepřiznaly, že samy biologické zbraně mají nebo se je dokonce snaží vyvinout. Něco tak nelidského by udělal jen nepřítel. Přesně tento spor a obviňování lze nyní pozorovat mezi USA (či vlastně celým Západem) a Ruskem. A pokud by se potvrdilo ruské obvinění, že Ukrajina vyvíjela biologické zbraně s pomocí USA, a pokud by se potvrdilo, že možná již plánovala jejich použití, jistě by se dalo pochopit, že by to bylo vnímáno jako vážná hrozba a agrese z ruské strany. Dokud bude celý svět přesvědčen o koncepci patogenů, je třeba brát vážně i strach s ní spojený.
Fyzické použití umělých patogenů rozhodně nepřipadá v úvahu, protože celý vědecký základ, na němž je tato myšlenka založena, je chybný. Co však vždy velmi účinně funguje, je použití strachu, tj. psychologická válka, a ta se úspěšně používá již léta. Stačí tvrdit, že někdo jiný vlastní biologické zbraně, které by neváhal použít proti nám všem a tím legitimizovat útok na něj. Přesně to se stalo v případě amerického útoku na Irák v roce 2003, kdy se tvrdilo, že tehdejší diktátor Saddám Husajn disponuje zbraněmi hromadného ničení (i když šlo spíše o chemické než biologické zbraně), což se následně ukázalo jako “omyl”. Do této kategorie spadá i údajný útok antraxem krátce po útocích z 11. září. Událost, která je vždy prezentována jako něco skutečného a údajně prokázaného, ale při bližším zkoumání jsou k dispozici pouze tvrzení některých “odborníků”, agentů tajných služeb nebo jiných pochybných osob, ale žádná solidní, vědecká fakta, která by obstála při zkoumání. A samozřejmě je snadné vykreslit zdánlivě epidemickou nebo pandemickou epidemii jako údajný útok biologickými zbraněmi nebo nehodu. Tímto způsobem lze očernit vládu jiné země a vykreslit určité osoby jako zrůdy, které se všemožně příčí našim “západním hodnotám”, našim vlastním “pravdoláskařům” a naší vzorové demokracii.
Něčeho podobného jsme nyní svědky v případě Corony, i když v případě Corony je to ve skutečnosti spíše scéna kritiků než jakákoli vláda, která se ze všech sil drží teorie viru získaného z wuhanské biolaboratoře a využívá ji k legitimizaci svého válečného pokřiku a boje proti “těm u moci”. Údajná “vlna delta varianty” v roce 2021 byla některými kritiky rovněž prohlášena za skrytý útok biologickými zbraněmi. Tvrdí, že první ‘vlny Corona’ byly ve skutečnosti jen přirozenou chřipkou, ale že právě ‘varianta Delta’ je skutečně nebezpečným virem pocházejícím z laboratoře pro výrobu biologických zbraní a že právě jím ‘mocnosti’ sledovaly velmi perfidní plán. Tvrdí, že s touto údajnou biologickou zbraní by konečně mohlo dojít k předpovídaným, očekávaným úmrtím a přeplněným nemocnicím, protože předchozí virus nepřinesl kýžený efekt.
Kritici také tvrdili, že tato biologická zbraň pak bude cíleně použita na demonstracích, aby úřady konečně měly oprávnění označit demonstrace za superzhoubné akce a tím konečně zničit kritizovanou scénu.
Toto tvrzení nemělo o nic víc obsahu než jakékoli prohlášení nového německého ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha, ale jak víme, celá kritická scéna funguje na základě tzv “ó-ó-ó-ó” důkazů! Buďme však spravedliví, Bill Gates také využívá strachu z údajného útoku biologickými zbraněmi a doprovodné předpovědi “mnohem horší pandemie”, aby veřejně ospravedlnil svou globální očkovací strategii a udržel lidi v novém normálu výjimečného stavu.
Nejlepší využití biologických zbraní nebo spíše myšlenky na ně, je tedy vyvolat strach, což je v současné době zcela zřejmé. Lze je využít k vyvolání nepokojů, k vytvoření obrazu nepřítele, k tomu, aby se dříve nemorální věci staly náhle ospravedlnitelnými a aby se ospravedlnily všechny druhy státního pronásledování a násilného chování.
Viry nebyly nikdy prokázány a stejně jako představy “genů rakoviny” a “imunitního systému” nejsou nakonec ničím jiným než výsledkem neschopnosti vysvětlit nemoci věrohodným, logickým a srozumitelným způsobem, aniž by se opíraly o představu hmotného patogenu, nepřítele v těle. Nebo jinak řečeno, od určitého okamžiku v dějinách medicíny už nebylo možné obviňovat z nesčetných nemocí bakterie, tak se za příčinu začal považoval “virus”. Struktura, která je údajně mnohem menší než bakterie a která se skrývá v buňkách těla. To do jisté míry stále ospravedlňuje skutečnost, že viry nelze nalézt.
Na druhou stranu bakterie a některé houby jsou organismy, které se mohou podílet na tělesných procesech, které jsou mimo jiné vnímány jako špatné, bolestivé potíže a které v některých případech mohou vést až ke smrti organismu. To z nich však nedělá nepřátele, kteří napadají tělo zvenčí, v těle jsou přítomni neustále (jen ne v tak velkém množství za normálního stavu). Jejich funkce v těle je nesprávně interpretována a otoky, bolesti a další nepříjemné pocity, které způsobují, jsou vnímány jako něco zlého, s čím je třeba bojovat.
Laboratorně vyrobené patogeny nelze vyrobit z prostého důvodu, že viry jsou stále jen neexistujícím přízrakem a bakterie nefungují tak, jak si konvenční medicína představuje. Stejně jako se nepodařilo přimět srnku, aby se stala masožravým vlkem, nelze přimět bakterie, které nejsou patogeny, aby se staly patogeny. A jak vytvořit uměle vytvořený zabijácký virus, když nemohu najít ani přírodní?
Myšlenka patogenů, které by bylo možné geneticky naprogramovat tak, aby byly nebezpečné pouze pro určité etnikum, je tak obzvlášť nehumánní, že každý její realizátor musí být naprosto šílený (počítá se záměr), ale z vědecko-medicínského hlediska je a zůstává naprostým nesmyslem. To není science fiction, to je fantazie bez reálného základu.
Ale co patenty na biologické zbraně a geneticky modifikované patogeny?
Patenty nemají žádnou vědeckou hodnotu. Může se stát, že existují patenty na nějaký “super antrax”, “geneticky modifikovaný virus neštovic”, umělou “choleru 2.0” nebo jiné třeskuté nápady. Patent neznamená, že něco již existuje a skutečně funguje. Je to především nápad, který je chráněn. Patentový úřad bude jen stěží kontrolovat, zda tento nápad není z vědeckého a lékařského hlediska zcela absurdní.
Podezřelé hromadění nemocí
Jak lze vysvětlit hromadění podezřelých případů onemocnění na Ukrajině bez “patogenu”?
Válkou! Proto je tak důležité vědět a pochopit, že mimo jiné válka na Ukrajině netrvá jen od konce února, ale trvá již od roku 2014! A podle lepšího chápání biologie, které představuje Nová medicína (podle Dr. Hamera, pozn. překl.) a které popisuje komplexní formu psychosomatiky, jsou nemoci vyskytující se na Ukrajině snadno pochopitelné.
V našem videu na téma biologických zbraní již Dr. Lanka na příkladu Izraele vysvětlil, jak může vysoce stresující permanentní stav ve společnosti, způsobený neustálými násilnými konflikty a permanentním strachem, masivně ohrozit veřejné zdraví.
Podle prohlášení ruského ministerstva obrany se na Ukrajině od roku 2014 podezřele často objevují případy zarděnek, spalniček, záškrtu a tuberkulózy. Ačkoli je tato zpráva zcela věrohodná, zvýšený výskyt některých onemocnění není důkazem toho, že něco uniklo z nějaké laboratoře, ani toho, že na ukrajinském obyvatelstvu byly prováděny pokusy s biologickými zbraněmi. Pravděpodobně by se našla řada dalších zvýšených potíží obyvatelstva (např. různé druhy rakoviny), které však do teorie infekčních onemocnění nezapadají a proto jsou ignorovány.
Skutečnost, že se na Ukrajině již léta hromadí určité tělesné potíže, je věrohodná; ale s ortodoxními lékařskými definicemi vyskytujících se onemocnění nesouhlasíme. Abychom mohli přesně tvrdit o procesech v těle, musíme se zabývat individuálními příznaky každého člověka.
V tomto článku se nebudeme zabývat symptomy, jejich vývojem a přesnými fyzickými procesy, protože bychom museli jít mnohem hlouběji do celého tématu nové medicíny a psychosomatiky. Tomu se budeme věnovat v samostatných článcích. V tomto článku se budeme zabývat především obsahem konfliktů, vnímaných strachů a trápení, které mohou v konečném důsledku vést k fyzickým potížím.
Zarděnky a spalničky mají stejnou příčinu a v podstatě stejné příznaky a proto je lze shrnout do jedné věci. Konvenční medicína je jednoduše definuje jako dvě samostatná onemocnění. Konflikt se týká odloučení od jiné osoby a přímého kontaktu s kůží. Buď člověk ztratí fyzický kontakt, který je žádoucí, nebo se fyzickému kontaktu brání a chce se od někoho dostat pryč. Ztráta milované osoby nebo zvířete je o pocitu opuštěnosti, nebo přeneseně o tom, že člověk není schopen pocítit nebezpečí (včas). Nechtěný kontakt je o tom, že se někdo přiblíží příliš blízko, než aby to bylo příjemné, nebo o tom, že chceme někoho odehnat a držet se od něj dál. V závislosti na případu jsou postiženy různé části těla a oblasti.
Zdánlivě “epidemické” propuknutí kožních vyrážek (spalniček) vzniká v důsledku kolektivních konfliktů, které pociťují všichni postižení stejně. Zcela typicky k tomu dojde v případě sourozenců v rodině nebo dětí ve školní třídě. Vzhledem k individualizaci, nedostatku společenství a základní osamělosti jednotlivců v moderní společnosti se kolektivní konflikty projevují stále méně často. To může znít jako pozitivní vývoj, nicméně nedostatek smyslu pro komunitu a sociální chování přináší nové problémy a v každém případě se ojedinělé výskyty spalniček víceméně nezměnily. V krizových a válečných oblastech jsou takové kolektivní konfliktní situace vlastně zcela typické, zejména mezi civilním obyvatelstvem, které je tváří v tvář těmto událostem obvykle zcela bezmocné. Každému je jistě pochopitelné, jak dochází k těžkým separačním konfliktům, když je například při útoku zabit člen rodiny nebo je otec/syn odveden do armády a tím odtržen od rodiny.
Lékařská označení jako záškrt však nejsou užitečná, protože tato definice nemoci je stejně jako COVID, chřipka a celá řada dalších nemocí nesmyslným konglomerátem různých příznaků v různých tkáních. Tento komplex příznaků existuje jako samostatná, ucelená nemoc pouze na papíře. Ve skutečnosti je třeba všechny příznaky, které se u každého člověka vyskytují, posuzovat individuálně, aby bylo možné stanovit užitečnou diagnózu. A v mnoha případech se ukáže, že dotyčná osoba netrpí pouze jedním konfliktem, ale hned několika.
Záškrt je spojen se zánětem hrtanu, krku, nosu a mandlí a také se zduřením lymfatických uzlin. Posuzováno jednotlivě, všechny tyto příznaky vytvářejí jasný obraz a lze je snadno spojit s podmínkami na Ukrajině od roku 2014, což vysvětluje častý výskyt těchto příznaků u obyvatelstva. Zde se podíváme na dva příklady, které ukazují, co se vlastně skrývá za některými příznaky, které jsou spojeny se záškrtem.
Hrtan reaguje na šok z leknutí, pocit nemluvnosti nebo prožívání teritoriálního strachu, přičemž šok z leknutí představuje ženskou pasivní reakci a teritoriální strach mužskou agresivní reakci. Náhlé, akutní nebezpečí nebo hřmotný hluk (dopadající bomby nebo dělostřelecká palba, s nimiž jsou lidé v Donbasu od roku 2014 konfrontováni téměř každý den); strach ze ztráty teritoria, kterým může být domov nebo pracoviště – ale také osobní role/postavení nebo dokonce partner (například strach, že partner nepřijde večer domů, protože by mohl být zabit při útoku nebo protože je odveden a nucen bojovat proti své vůli); nesmějí mluvit, je jim znemožněno vyjádřit svou nespokojenost (například návrh na sjednocení celé Ukrajiny a zákaz ruštiny jako jazyka).
Hrdlo reaguje na rozdělení ve smyslu, že nechce něco spolknout a chce to zase vyplivnout. To lze chápat doslova, např. když jsou děti nuceny jíst něco, co jim nechutná, nebo v přeneseném smyslu – “to se těžko polyká”, “spolkni svůj vztek” apod. (v jazycích světa je zakotveno velmi mnoho fyzických souvislostí) – když jsou děti např. ve škole nuceny a tlačeny k tomu, aby se učily látku, která je nezajímá. V tomto separačním konfliktu může jít o nepřátelství, obviňování, vyhrožování a urážky, proti nimž se člověk nemůže náležitě bránit (s tím se nyní setkává i mnoho Rusů v západních zemích, kteří jsou náhle vystaveni opovrženíhodné rusofobii).
Častý výskyt tuberkulózy (TBC) je typickým krizovým a válečným jevem, který byl masově pozorován v mnoha zemích po druhé světové válce. V žádném případě nejde o oslabený imunitní systém a agresivní patogeny, ale o dlouhodobý strach ze smrti.
Strach ze smrti je zvláštní program přírody, který je určen pro velmi krátkou dobu a pouze pro naprosto mimořádné situace, kdy je k překonání skutečného fyzického nebezpečí zapotřebí fyzického maximálního výkonu. Bojuj, nebo uteč. V přírodě trvá strach ze smrti v průměru jen několik vteřin, zatímco v denaturovaném světě civilizovaného člověka mohou stavy strachu přetrvávat roky a v naprosté většině případů nejde o nebezpečí skutečné, fyzické povahy. V našich kulturách jsou nejčastějšími spouštěči dlouhotrvajícího strachu ze smrti, který může časem vést k onemocnění a dokonce i ke smrti, vážné (ale falešné) diagnózy nemocí a strašení údajnými patogeny a infekcemi. Lidé, kterým je například diagnostikována “rakovina” nebo “AIDS”, což se pro mnohé rovná rozsudku smrti, žijí v neustálém strachu ze zla ve vlastním těle, kterému od okamžiku diagnózy nemohou uniknout. A krize kolem Corony působivě ukázala, jak jsou lidé náchylní k nesmyslnému strašení a strachu z neviditelného nepřítele. Zlý zabijácký virus číhá všude a může do vás kdykoli proniknout a způsobit smrtelnou nemoc. Pokud jste v pasti tohoto vyprávění, není možné, abyste dlouhodobě žili zdravě.
Právě proto, že dlouhodobý strach ze smrti může vést nejen k iracionálnímu chování a agresi, ale také k vážným tělesným onemocněním (včetně smrti), je strašení politiků a médií tak zrůdné a nezodpovědné. Čínský oftalmolog Li Wenliang, “udavač Corony” z Číny, zahynul mimo jiné také na následky vlastního strachu z údajného nového smrtícího viru. To je důvod, proč Dr. Lanka a náš tým neustále zdůrazňují, jak nebezpečné je strašit ostatní lidi, a proč tak ostře kritizujeme nejen politiku, ale i tzv “covid kritickou scénu” s jejími nezodpovědnými teoriemi, fámami a tvrzeními o genocidě prostřednictvím očkování, “selhání imunitního systému” prostřednictvím genetických injekcí, “shedding” a dalších nesmyslech.
Na druhou stranu strach ze smrti v krizových a válečných oblastech je reálný, i když každý organismus má také určité ochranné mechanismy, které mu pomáhají lépe se vyrovnat s přetrvávajícími extrémními situacemi. Například určité “otupení” vůči válečnému hluku (střelbě a výbuchům) nebo pohledu na smrt a zkázu je zcela normální, a dokonce důležité pro přežití.
Tuberkulóza se může ve válečných zónách vyskytovat jako kolektivní jednorázový jev nebo jako časté, samostatné individuální případy. Pokud je například oficiálně vyhlášen konec války a všichni postižení lidé kolektivně ztratí strach ze smrti, přejdou všichni relativně současně do “řešení konfliktu”, tj. tělo zruší trvalý stav poplachu a iniciuje změnu zvýšení funkce plic zpět k normálu, což vyvolá příznaky, které ortodoxní medicína nazývá tuberkulózou. Pokud válečný nebo krizový stav a nejistá, neuspořádaná doba přetrvávají, rozhodují individuální okolnosti lidí o tom, zda přejdou do řešení konfliktu.
Důležité upozornění! Zejména lidé, kteří o Nové medicíně ještě neslyšeli, budou mít po této části jistě nespočet otázek a mnoho věcí jim ještě nebude dávat smysl. Podrobně se Novou medicínou budeme zabývat v dalších článcích a celý systém podrobně vysvětlíme. Pro ty, kteří nechtějí čekat tak dlouho a chtějí se o tématu informovat předem, doporučujeme knihu “Díky, doktore Hamere” od Claudia Trupiana, která je k dostání v každém knihkupectví a je velmi dobrým úvodem do tématu.
Abychom předešli záplavě e-mailů: nejsme lékaři ani alternativní praktici, NESMÍME a NEBUDEME poskytovat lékařské rady (to se týká i doporučování terapeutů). NEBUDEME stanovovat osobní diagnózy ani odpovídat na lékařská přání! Na dotazy týkající se našeho projektu budeme odpovídat pouze prostřednictvím našich kontaktních údajů. Prosíme o pochopení, ale nemáme čas a kapacitu podrobně odpovídat na jednotlivé dotazy.
Závěr
Všechny politické aspekty této záležitosti jsou rozhodně diskutabilní, o tom není pochyb. Uvidíme, kdo předloží nezvratné důkazy o jakých záměrech a činech proti komu. Důležité jsou především dvě věci:
1.) Bez ohledu na to, co se zkoumá v kterékoli biologické laboratoři a jaká teoretická zvěrstva kdo plánuje s umělými nebo modifikovanými patogeny, naštěstí absolutně nic z toho nikdy nebude fungovat. Chemické zbraně jsou úplně jiná věc, ale pokud jde o biologické zbraně, může být každý klidný.
2.) To, co činí tuto problematiku relevantní na společenské úrovni, jsou obavy s ní spojené. Přesvědčení lidí, že nějaký nepřítel by proti nim mohl nebo chtěl použít biologické látky, může vést ke strachu ze smrti, nenávisti, zoufalství a děsivé agresi. Pokud by ti, kdo jsou na odpovědných místech, chtěli skutečně vážně chránit obyvatelstvo, lze takové jednání, jaké vidíme ze strany politiků nebo oligarchů, jako je Bill Gates, považovat pouze za kontraproduktivní a nezodpovědné a to i v rámci teorie patogenů.
Vláda, která zjistí nebo má dokonce důvodné podezření, že v cizích biolaboratořích se vyvíjejí údajně umělé patogeny, které hodlá použít jako zbraně, se může cítit nucena podniknout vojenskou preventivní akci. Další možností je, že takové obvinění a údajné podezření je použito jako záminka k útoku. To je samozřejmě také kdykoli možné a jediné, co lze dělat, je doufat, že skutečné zbraně nebudou okamžitě nasazeny.
Tato záležitost opět jasně ukazuje, jak zásadní se stala jak otázka virových důkazů, tak potřeba změny paradigmatu v medicíně. Kolik strachu, agrese, zneužívání moci, chamtivosti, politických nesmyslů a společenského obtěžování by automaticky odpadlo, kdybychom konečně mohli opustit válečnické myšlení dobro-zlo a mechanický medicínský systém a vstoupit do světa skutečné biologie a humánní medicíny?
To nejhorší, co nás může potkat, pokud budeme pokračovat v nastoupené cestě, je náš vlastní zánik. A to ani nemusí přijít prostřednictvím války. Moderní civilizace se již natolik vzdálila přírodě a například s genderovou ideologií se na společensko-politické úrovni stále více propadá do naprosté absurdity. Instinktivní vědomí a cítění a přirozené chování bude brzy téměř nemožné. Taková společnost by poskytovala ideální příznivé prostředí pro nejrůznější biologické šoky vyvolané symptomy, které rozhodně nelze léčit toxickými látkami, jako jsou vakcíny, antibiotika nebo chemoterapie!
To nejhorší, co se může stát, když opustíme svůj mechanický, mrtvý pohled na svět, je vynaložení určitého úsilí v procesu odhazování něčeho starého a nahrazování něčím novým – pro případ, že by to někdo vážně vnímal jako negativní. Není třeba vakcín, WHO ani farmaceutického průmyslu – pro případ, že by to někdo vážně vnímal jako negativní.
Váš tým Projektu Immanuel