1) udržovat se v kondici. posilovat, během, cvičit obratnost.
2) naučit se nějakou sebeobranu. V poslední době je módní krav-maga, ale jsou i jiné styly
3) naučit se zacházet se střelnou zbraní a ideálně si ji i pořídit
4) udržovat stálé kontakty s lidmi, kteří to vidí stejně
5) pěstovat bojového ducha a nebát se. I to se dá naučit. Agresor musí mít jistotu, že neuhneme.
6) pěstovat uvědomění, že boj patří k životu a vést k tomu i svoje děti. Makety zbraní by měly být samozřejmou hračkou.Kluci musí být vedeni k rozvoji agresivity i k tomu, aby jí dokázali zvládat.
Většina z toho se dá stihnout (aspoň na základní úrovni) za 2 – 3 roky a nepotřebujeme k tomu úřady. Potřebný výcvik se dá nakoupit poměrně levně. To se týká sebeobrany a střelby, ale i dalších věcí. Vím třeba o armádním psychologovi, který vedl skvělé kurzy přežití a dnes je na volné noze. Samozřejmě, je to namáhavé a nepohodlné, chvílemi to může bolet, ale žádná lepší cesta není.
Zkrátka, potřebujeme se stát národem, jehož podstatná část je schopná klást odpor. Dobrým prvním krokem může být třeba australský fotbal (tréninky pro nové zájemce probíhají každou středu od 20 hodiny na rugbyovém hřišti Slavie v Edenu).
Jo, a sluníčkáři mohou nacvičovat, jaké je to klečet se svázanýma rukama a čekat na upižlání hlavy.
Převzato z facebook.com autora s jeho svolením www.facebook.com/sociologpetrhampl
Autor: Petr Hampl