Analýza izraelských vědců dospěla k závěru, že uzavírání budov přináší mnohem více škody než užitku: Podle studie stály výluky v Coroně lidi mnoho let života a byly zcela zbytečné.
Uzávěry Covid 19 stály dvacetkrát více let života, než kolik měly ušetřit: Vyplývá to z nové analýzy zveřejněné v časopise International Journal of Environmental Research and Public Health. Autory studie, jejíž závěry vycházejí z rozsáhlého přehledu další relevantní literatury o uzamčení, jsou vědci z Jerusalem College of Technology.
“V tomto článku jsme přezkoumali práce zkoumající výše uvedenou účinnost, jakož i historické zkušenosti s předchozími pandemiemi a analýzy rizik a přínosů založené na vztahu zdraví a zdraví,” uvádí se v článku s názvem “Jsou výluky účinné při zvládání pandemií?”. Výzkumníci uvedli: “Srovnávací analýza různých zemí ukázala, že předpoklad účinnosti výluk nelze podložit důkazy – ani ve vztahu k současné pandemii Covid 19, ani ve vztahu ke španělské chřipce z let 1918-1920 a dalším méně závažným pandemiím v minulosti.”
Tým dále vyčísluje odhadovaný počet let života, které lidé ztratili kvůli opatření Covid 19, jež bylo silně podporováno vrcholnými politiky a představiteli veřejného zdravotnictví, jako jsou Anthony Fauci, Karl Lauterbach a Karl Nehammer: “Náklady na veřejné zdraví v souvislosti s uzavírkami jsou vysoké: na základě známé souvislosti mezi zdravím a bohatstvím odhadujeme, že uzavírky stojí 20krát více let života, než kolik jich zachrání.”
Vlády a zdravotnické organizace o tom věděly
V dokumentu je rovněž uvedeno, že prosazování opatření na uzavření území vládami a mezinárodními zdravotnickými organizacemi bylo v rozporu s jejich postojem k politice veřejného zdraví před příchodem Covid-19: “Stojí za povšimnutí, že ke stejným závěrům – tedy že opatření na uzavření území v případě pandemie nemají jasný přínos – dospěly národní a mezinárodní orgány před příchodem Covid-19. Několik vlád již před lety vypracovalo podrobné plány reakce na pandemii chřipky – viz programy amerického Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (2007) a izraelského ministerstva zdravotnictví (2007).”
Výzkumníci poukázali na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která v říjnu 2019 zveřejnila komplexní 91stránkový plán připravenosti, v němž se výslovně uvádí, že:
- Sociální distanční opatření “mohou být velmi rušivá” a měla by být pečlivě zvážena;
- opatření související s cestováním “pravděpodobně nebudou úspěšná”; “uzavření hranic mohou malé ostrovní státy zvážit pouze v případě závažných pandemií”.
- a v žádném případě se nedoporučuje sledovat kontakty a držet exponované osoby v karanténě.
Dokument nejenže uvádí, že výluky byly pouze neúčinné, ale dodává, že si skutečně vyžádaly životy, které zdravotnické orgány tvrdily, že chrání.
“Uzavírací opatření měla přímý vedlejší účinek v podobě zvýšení úmrtnosti. Nemocnice v Evropě a USA byly připraveny na malé skupiny vysoce nakažlivých pacientů, zatímco na mnohem pravděpodobnější problém – rozsáhlou infekci – připraveny nebyly. V důsledku toho se veřejná zdravotnická zařízení a pečovatelské domy často stávají nositeli infekce – z velké části kvůli politice mimořádných událostí založené na rozdělování,” uvádí se v dokumentu, který jako příklad uvádí New York.
“Ačkoli nás naše znalosti mechanismů přenosu virů vedou k přesvědčení, že výluky mohou být účinným nástrojem pro zvládání pandemií, tento předpoklad nelze podpořit analýzou současné pandemie Covid 19, stejně jako pandemie chřipky typu A (španělské chřipky) H1N1 v letech 1918-1920 a mnoha méně závažných pandemií v minulosti,” uvádí se v závěru dokumentu.