Přijdete o své úspory v bance jako na Kypru. I to hrozí, varují ekonomové

Ekonomové komentují, jak Evropská unie „vyřešila“ finanční krizi na Kypru, který je členem eurozóny. Je to podle nich další hřebíček do rakve důvěryhodnosti eurozóny. Čeští střadatelé mohou prý být zatím relativně klidní, ale nervozita, nejistota a nedůvěra se ale přelévá i mimo státy eurozóny. A především pojištění vkladů je iluze a banky nemají peníze v hotovosti. Není také jistota, že vláda v budoucnu neznárodní vklady i vám.

„Operace se zdařila, evropský pacient zemřel,“ komentuje zákrok EU Markéta Šichtařová. Vklady nad 100 tisíc eur byly v nejproblémovější kyperské bance z 80 procent zestátněny. Ke zbývajícím 20 procentům se jejich majitelé mají dostat až za pár let, pokud k tomu vůbec dojde. Kypřané si navíc nesmí denně vybrat víc než 300 eur a jsou omezeny převody peněz do zahraničí.

Podle Šichtařové toto vše dokládá, že evropská měnová unie zvaná eurozóna je fikce, neboť jedním z hlavních principů měnové unie je volný pohyb kapitálu a to pro Kypr neplatí. Podle ní Kypr již fakticky není v eurozóně.

Rozpad eurozóny

„Pokud si s německými eury můžete koupit francouzský sýr a nechat si ho poslat poštou, ale s kyperskými totéž udělat nemůžete, pak německé euro nerovná se kyperské euro. Německé euro je jaksi hodnotnější, protože si za něj můžete koupit víc. A nepochybuji, že kdyby dneska někdo přijel na Kypr s kufrem plným papírových dolarů, vystrašení Kypřané, kteří nejsou schopni vydolovat z bank svůj majetek, by byli ochotni platit za dolary o něco víc kyperských eur než Němci. Pokud je ale německé euro hodnotnější než kyperské euro, pak už to není jedna měna, pak jsou to měny dvě. Ale jestli tedy Kypr tímto má jinou měnu než zbytek eurozóny, totiž kyperské euro, pak se tímto technicky vzato od eurozóny odloučil a eurozóna má už jen 16 plnohodnotných členů. Tak dlouho se eurozóna bála svého rozpadu, až se k němu dopracovala,“ upozorňuje ekonomka.

Šichtařová shrnuje, jak to v eurozóně v realitě vlastně „funguje“: „Dostane-li se některá země do potíží, provede se operace. Výsledkem operace je zestátnění úspor v bankách, omezení výběru těch úspor, které zestátněny nejsou, finanční odstřižení od zahraničí, nemožnost nákupu zahraničního zboží, likvidace hlavních odvětví, na kterých ekonomika stojí, likvidace mezinárodní pověsti a díky tomu znemožnění financování se na finančních trzích a výroba hluboké recese. Operace se povedla, zbytek eurozóny je zachráněn, kyperská ekonomiky zemřela. A zbytek eurozóny si ještě užitečně nacvičil, jak operovat, až přijde bída na ekonomiky větší. Třeba na Slovinsko či Itálii. No neměl by snad Kypr levnější svůj bankrot neodkládat na později a zbankrotovat hned?“

Není jistota, že vlády neznárodní vklady v jiných zemích

Ekonom Institutu Václava Klause Marek Loužek míní, že situace v bankovním sektoru je v České republice stabilnější než v dalších zemích EU, nicméně kyperské „řešení“ je nebezpečný precedens a nervozita a nejistota se může šířit a šíří i k nám. Občané si tak nemohou být zcela jisti, zda nějaká vláda v budoucnu také nevyvlastní část jejich vkladů.

„To, co se stalo na Kypru, je určitě velký a nebezpečný precedent. V Evropě se doposud nic takového nestalo. A samozřejmě lidé jsou nyní znejistěni po celé Evropě, protože vidí, že to, co se stalo na Kypru, se může případně někdy stát i u nás. Jistotu, že se to u nás nestane, nemají. Přirozenou reakcí lidí je nervozita, vybírání vkladů. Je otázka, zda státní garance vkladů či pojištění něco opravdu reálně garantuje, protože v případě většího otřesu by ty reálné prostředky nebyly. Je to určitě velký problém,“ řekl ParlamentnímListům.cz Loužek.

„My máme bankovní sektor vcelku stabilní, neboť byl vyčištěn na konci devadesátých let. Ale uvidíme, jak se bude vyvíjet ekonomická, bankovní a finanční krize v eurozóně. Ta nervozita střadatelů je přirozená. Nás se to zatím akutně netýká, ale je vidět, že garance neexistuje. Znárodněním vkladů byl překročen Rubikon a není záruka, že vlády nepřistoupí ke znárodnění kdekoli jinde v EU. A třeba i u nás. Když jednou znárodní vklady, můžou si pak dovolit skoro všechno,“ dodal Loužek.

Nebezpečí zatím na periferii

Ekonom Lukáš Kovanda působící na Vysoké škole ekonomické míní, že v České republice není toto nebezpečí akutní, neboť český bankovní a finanční sektor je v poměrně dobré kondici.

„Obávám se ale, že zejména v periferních státech eurozóny, jako například Itálie, Španělsko, Portugalsko a možná i v některých dalších může v okamžiku dalších ekonomických problémů a prohloubení recese dojít vlivem situace na Kypru, že občané těchto zemí budou hromadně vybírat své vklady, protože budou mít obavy, že jim vláda zkonfiskuje jejich úspory, podobně jako se to stalo na Kypru. Může to vyvolat „runy“ na banky (hromadné vybírání peněz bank – pozn. red.) a nepříznivou psychologickou reakci občanů těchto zemí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Kovanda.

„Myslím, že ten krok EU nebyl z tohoto důvodu vůbec šťastný. Ty psychologické neblahé následky mohou následně vyvolat řetězovou reakci v periferních státech eurozóny a neotřásly by v konečném důsledku pouze finančním systémem těchto zemí, ale celou reálnou ekonomikou, celou eurozónou a důvěrou v euro. Pro ty země, které euro zatím nemají, jako například my, je to určitě varování v tom smyslu, že přijetí eura znamená ztrátu kontroly nad vlastní měnou, což se může projevit z EU řízenými konfiskacemi či zdaňováním vkladů,“ dodal Kovanda.

Ten odpověděl i na dotaz, zda hypoteticky nemůže tato záležitost ohrozit i české střadatele, jejichž banky jsou dcerami matčiných bank z eurozóny a které se mohou ocitnout v potížích či případně zkrachovat: „Může nastat hypotetická situace, že pokud by se dostala do problémů Itálie a začaly by masové výběry z bank a byla by tím zasažena UniCredit Bank, která operuje i v ČR. To by se zprostředkovaně mohlo dotknout i občanů v České republice. Neobávám se, že by tohle byla nějaká bezprostřední hrozba. To riziko je hlavně v těch periferních zemích než v zemích, kde působí dcery matek z periferních zemí.“

Nechtěl bych teď mít peníze v žádné bance na jih od Alp a na západ od Šumavy

Analytik firmy Partners Pavel Kohout také varuje, že se nyní může lavinově šířit obava střadatelů, že přijdou o své vklady v bankách. Hlavně v zemích eurozóny, které mají výrazné ekonomické finanční potíže, což je prakticky celý jih eurozóny.

Obavy střadatelů se nešíří podle něj jenom do Řecka, Itálie a Španělska, ale i jinam, včetně Česka. „Paradoxně banky v Česku jsou mnohem bezpečnější než jejich mateřské společnosti z Francie, z Belgie, Itálie nebo i Nizozemska. Posledně jmenovaný stát musel letos znárodnit další banku. Tuto operaci prováděl mimochodem řečený Dijsselbloem. Upřímně, nechtěl bych teď mít peníze v žádné bance na jih od Alp a na západ od Šumavy. Západoevropské bankovnictví je v kritickém stavu. Ostatně, mít peníze v bance je hloupost, když lze výhodně investovat,“ uvedl Kohout v anketě HN.

Iluze o pojištění vkladů. Peníze nejsou kryté ani papírem

Ekonom Ladislav Tajovský upozorňuje na iluzi o existenci pojištění vkladů. „Kypr není ničím menším než ukázkovým modelem rizik, která právě z těchto pilířů současného bankovnictví vyplývají. A je nebezpečnou iluzí považovat třeba to české za imunní. Principiálně jsme v téže situaci,“ varoval Tajovský v komentáři pro HN.

Tajovský upozorňuje, že většina peněz je virtuálních, jsou na účtech a banky mají jen minimální rezervy v jednotkách procent v bankovkách. Peníze v bankách navíc podle něj reálně pojištěné nejsou. Prostředky určené k případné výplatě v českém Fondu pojištění vkladů totiž zdaleka nestačí ani na sanaci vkladů jedné z velkých domácích bank.

„Dlouhodobě se pohybují mezi 2 až 3 procenty celkových vkladů a přesně taková část z nich je skutečně pojištěná. Zbytek ne. Vrcholnou absurditou modelu pojištění vkladů zrozeného v poslední finanční krizi pak jsou dvě čísla: 100 procent vkladu do 100 tisíc eur. To znamená, že pojištěné je všechno do zhruba 2,5 milionu. A teď pozor: včetně úroků! Tohle nemá s realitou společného vůbec nic,“ říká Tajovský.

„Hra se zdaněním té či oné části vkladů v kyperských bankách tím či oním procentem není ničím jiným než nuceným přiznáním toho, že dotčené peníze nikde nejsou. A že ten, kdo jediný je může virtuálně poskytnout, za to bude něco chtít. Tak vypadá realita společné měnové politiky eurozóny. Je otázkou času a základního ekonomického povědomí, kdy si i střadatelé ve zdravých ekonomikách dají dohromady jedna a jedna: při současných nižších než minimálních úrokových sazbách neexistuje kromě pohodlí při placení kartou jediný důvod mít peníze jinde než doma ve stole. A už jen o krok dál je další logický krok: má smysl dnes jakkoliv spořit? Není lepší teď a tady utrácet? A čímže jsou to dnes kryté naše peníze? Poprvé v historii už vůbec ničím, jen důvěrou v jejich emitenta. Tedy ve stát. Na Kypru platí: v Brusel,“ uzavírá neoptimisticky Tajovský.

Obchoduje se s fikcí založenou na důvěře k bankám. U nás i ve světě, varuje advokát Kolja Kubíček

Sociální sítě přinášejí v posledních několika týdnech mimo jiné výzvy, aby si lidé začali vybírat vklady z bank, poněvadž jsou jejich peníze v ohrožení. Ekonomové bubnují na poplach a varují před tím, co by se uposlechnutím takové výzvy mohlo stát. Naznačují, že informace nese i rysy trestného činu šíření poplašné zprávy. Jak to tedy je? O tom si ParlamentníListy.cz popovídaly s pražským advokátem Koljou Kubíčkem.

Ten se domnívá, že o šíření tzv. poplašné zprávy nejde. A to hned z několika důvodů.

„U nás prakticky neexistuje judikatura,  tedy rozhodnutí vyšších soudů týkajících se tohoto trestného činu, která se týká této problematiky. Je jen jedno rozhodnutí z roku 1997, a v něm šlo o poměrně bezvýznamnou věc – hlášení bomby ve škole. Jinak jsou rozhodnutí jen prvorepubliková, a ta mají trochu jiný charakter. Tedy nelze poukazovat na to, že třeba Nejvyšší soud ČR nějak v podobné věci rozhodoval a projevil nějaký právní názor na to, co je či není šířením poplašné zprávy. Ale ten paragraf je docela jasný, v základní formě i v tzv. kvalifikované skutkové podstatě – tedy v tom, co je uvedeno v dalších odstavcích. Kdyby se jednalo o nepravdivou zprávu a kdyby došlo ke škodě velkého rozsahu (5 a více milionů korun) – byl by pachatel ohrožen trestem až 8 let vězení,“ uvedl pro ParlamentníListy.

Ta zpráva, aby byla poplašná, musí být lživá – a to tato tak zcela není….

K jeho přesvědčení o tom, že se nejedná o překročení zákona, ho vede to, že zmiňovaná zpráva, která se objevila na internetu nejenom s českým obsahem, není jednoznačně nepravdivá.

„Za nepravdivou a tudíž  i poplašnou zprávu by bylo možno třeba označit zprávu, že vybouchl Temelín a že se z něj šíří záření, ačkoliv by to bylo smyšlené. Stejně tak by bylo možno za poplašnou zprávu označit někdejší výbuch atomové bomby v ČR uvedený v TV – jako vtip (skupinou Ztohoven). Poplašnou zprávou by bylo i tvrzení, že například:  „v příštím týdnu banky v ČR zastaví vyplácení jakýchkoliv uložených vkladů že je už o tom rozhodnuto“ – a podobně.

Když ale někdo řekne, že uložené vklady v bankách jsou nejisté a že o ně vkladatelé za určitých okolností mohou přijít – tak to není poplašná zpráva, neboť je to pravda. Argument o pojištění vkladů do výše 100 000,- Euro je irelevantní, neboť zhroutí-li se banky, zhroutí se okamžitě i pojišťovny  a nebude z čeho něco vyplácet. Anebo by se mohlo stát, že stát vytiskne peníze, které nebudou mít žádnou – nebo nepatrnou cenu – rozhodně ne tu, kterou měly ty uložené,“ říká Kolja Kubíček.

Peníze? Ne, již jen fikce…

A upozorňuje na dvě základní okolnosti, v kterých dle jeho mínění, tkví zásadní problém.

„Za prvé – současné  peníze jsou jen symbolem nějaké hodnoty – domluvené a uznávané hodnoty. Samy o sobě žádnou hodnotu nemají, pokud jsou papírové a natož tehdy, pokud jsou jen virtuální v elektronickém záznamu. Hodnotu měly jen peníze kovové, pokud byly z cenného kovu – tedy měly hodnotu toho kovu. A za druhé – současné banky nemají rezervy ve zlatě ani jiných hodnotách, které by odpovídaly u nich uloženým  „ smyšleným“ penězům. Rezervy bank – protihodnota uložených peněz – se pohybuje jen v odhadnuté výši ca 12 procent – což je povinná rezerva, kterou banka musí uložit České národní banky. Bývala jen 2 procenta, současný stav nevím – ale nebude jistě vyšší než 3,1 procent,“ konstatoval právník ve svém vyjádření pro Parlamentní Listy.cz.

Z toho pak podle něj vyplývá: pokud si půjde více jak 10 procent střadatelů vybrat do bank své peníze, tak se banky položí. „Dokonce odhaduji, že by stačilo jen výrazně menší procento střadatelů, pokud by si vybrali najednou více jak 5 procent toho, co celkem má banka od střadatelů uloženo,“ uvedl Kubíček s upozorněním na to, že stále i dnes však ještě existují soukromé bankovní domy, které mají krytí na 100 % uložených vkladů.

Banky – obchodníci s vytvářením fikce hodnoty něčeho, co neexistuje

„Ovšem i ty vydají střadatelům jen peníze v papírové formě a v hodnotě, jakou budou mít v okamžiku vydání. Tedy i třeba znehodnocené tím, že se celý systém položí. Celý bankovní systém v současnosti, jak v Evropě tak i v USA, je vytvořen na fikci, že peníze JSOU a na fikci, že PŘEDSTAVUJÍ NĚJAKOU HODNOTU. To znamená, že mohou fungovat jen na podkladě víry v jejich schopnost mít vaše peníze a uchovávat je pro vás. Proto je ta důvěra v banky tak důležitá. Nebude-li důvěra střadatelů – banky se položí, protože kromě té důvěry žádné peníze (nebo téměř žádné) nemají. Banky – tak, jak jsou v současné době koncipovány – jsou jen obchodníci s fikcí hodnoty něčeho, co ve skutečnosti neexistuje. Problém je, že si to lidé neuvědomují a ani o tom nepřemýšlejí. Až o tom začnou přemýšlet a případně i nějak konat, tak už může být pozdě, protože přijdou o všechny své úspory – nebo o jejich hodnotu,“ varuje advokát.

Závěrem však upozornil na léty prověřená řešení.  A ta tkví v tom, mít své úspory v trvalých a nezničitelných, nebo obtížně zničitelných hodnotách. Za ty se považuje zlato, a povětšinou i nemovitosti, nebo jiné věci trvalé hodnoty. A pak také to, mít úspory v penězích jen do té výše, kterou lze při případné ztrátě oželet.

Zpráva se objevila na sociální síti 6. března

Jak už ParlamentníListy.cz informovaly, výzva k tomu, aby lidé vybrali své vklady z bank, se objevila na zdi skupiny Anonymous na facebooku počátkem měsíce března. I na serveru Youtube se dají najít obdobné, avšak směřované na lidi s jiných koutů světa, nejčastěji v angličtině. A co přesně výzva uvádí?

„Vzhledem k rizikům, která představuje mizerně zabezpečený bankovní sektor v ČR, doporučujeme všem příznivcům (i odpůrcům) neprodleně vybrat veškeré finanční prostředky ze všech vašich bankovních účtů. Podle určitých informací bylo nedávné znepřístupnění některých bankovních služeb pouze testem a varováním pro běžné občany, kteří si ve své naivitě uložili do bankovních institutů své finance. Útoky na bankovní sektor se s velkou pravděpodobností budou stupňovat, cítíme tedy povinnost informovat o bezpečnostním riziku, které pro vaše úspory představuje jejich přítomnost na bankovních účtech. Žádáme média, skupiny i jednotlivce, aby o této možnosti informovali co možná nejvyšší počet lidí. Peníze v bance nejsou v bezpečí, vyberte si je rychle zpět.

Toto není planý poplach nebo výhružka. Toto je varování o možném nebezpečí pro každého člověka, který disponuje účtem v bance.“

Podle ekonomky a finanční analytičky Next Finance Markéty Šichtařové jde zřejmě o snahu zpanikařit obyvatelstvo, které by skutečně mohlo vzít pod náporem takovýchto informací frontálním útokem banky.

„A tady je nutno říci, že i zdravá banka by pak nemusela tento nápor ustát. Podle mě jsou takovéto zprávy skutečně již na hranici trestného činu šíření poplašné zprávy – i když jsem ekonom, nikoli právník. Ty dopady by totiž byly naprosto fatální,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Šichtařová.

Připustila ale, že i ona takovéto nálady mezi obyvatelstvem v poslední době často zaznamenává. Každý den jí prý přichází řada emailů, v kterých se jí lidé dotazují na to, zda nemůže dojít k devalvaci měny či podobnému jevu jako v padesátých letech minulého století – tedy měnové reformě. K obavám je vede současná situace na Kypru.

Nedávné útoky na banky v ČR tak mají údajně pokračovat, operace dostala název CashBack

Po sérii nedávných hactivistických (DDoS) útoků na zpravodajské weby, instituce a také banky v ČR se tak na webu objevují informace o tom, že by měl přijít další a zřejmě masivnější. Podle některých vyjádřeních na sociálních sítích a serveru Youtube by nemělo jít jen o české specifikum, útoky by se mohly údajně objevit i v dalších zemích světa. Jejích cílem mají být opět banky. Operace, která je spojována se skupinou Anonymous, získala název „CashBack“.

Na zhroucený bankovní systém upozorňuje i zkušený novinář Petránek

Již před časem se na téma bank vyjádřil pro ParlamentníListy.cz i dlouholetý publicista a zpravodaj Jan Petránek. Upozornil na to, že se banky vymkly kontrolám. „Zhroutil se poctivý bankovní systém. Přece banky mají shromažďovat peníze, aby je půjčovaly, aby měly jen svůj skromný zisk na rozšiřování služeb – tak, jak to bylo původně. Jenže tyhle současné banky začaly podnikat se svěřeným kapitálem a začaly uplatňovat něco, o čem se taktéž mluví jako o kasínovém kapitalismu. A to je špatné, velmi špatné,“ řekl svůj názor Petránek. A upozornil na další jevy.

„Banky si koupily vlády. A ty vlády tedy nyní poslouchají kasínový systém, místo aby ty vlády ten kasínový systém zakázaly, aby měly opět tu moc. Nemluvě o tom, že už nemohou vlastně ani donutit ty banky, aby se vrátily k tomu svému původnímu poslání. Aby jim připomněly, že nemají právo na kapitálové spekulativní podnikání. Ony mají být služebníky normálního toku peněz…Jenže v okamžiku, kdy se tohleto děje, a my víme, že ano, není návratu jinam, než do pekla. Chceme-li se z té strašné bryndy dostat – a to hovořím ne o světě, ale samozřejmě i o nás a Evropě, potom musíme zjistit, kdo má skutečně v rukou moc a jaké má plány,“ uzavřel Petránek s tím, že by lidé měli při svém přemýšlení brát vážně i jisté konspirační teorie.