Islám přichází za českými školáky, i za peníze USA. Kníže a Filip to chválí, ale jiní…

Velvyslanectví Spojených států v České republice a Ministerstvo školství ČR podporují projekt Muslimové očima českých školáků, který má ve školách pozitivně prezentovat islám proti „předsudkům a xenofobii“. Vyvolalo to protichůdné reakce politiků.

Českými médii již proběhla informace, že pro české školy se chystá projekt „představení islámské kultury“. Za celou akcí stojí několik odborníků, kteří se netají tím, že jejich vztah k islámu je velmi kladný. Mezi iniciátory projektu lze najít například Šádího Shannaáha, propagátora islámského životního stylu a kromě toho kandidáta do Evropského parlamentu za české zelené, nebo praktikující muslimku Kateřinu Gamal Richterovou.

„V televizních zprávách, novinách a internetových diskuzích se témata spojená s muslimy či islámem objevují takřka denně, v rámci výuky ale žáci toto téma probírají povětšinou jen velmi okrajově a nejsou tím pádem schopni informace podávané médii kriticky hodnotit. Tento stav vede k přejímání a následnému upevňování předsudků a stereotypů, které jsou podpořeny i latentní islamofobií, která se v české společnosti, podle slov helsinského výboru, vyskytuje,“ píše se doslova na webových stránkách projektu www.muslimove.cz.

Ten, kdo odpadne od islámu, má být zabit

„Podle podporovatelů projektu je v pořádku a správné, že nám po Čechách a Moravě budou v budoucnu chodit takto zahalení muslimové a praktikovat zde netolerantní islámské zvyky,“ myslí si bývalý český muslim Lukáš Lhoťan, který monitoruje extremistické tendence mezi českými muslimy.

Upozorňuje, že například za odpadnutí od víry je v islámu dle práva šaría trest smrti podobně jako za homosexualitu. „Sám ředitel Islámského centra v Praze Vladimír Sáňka mnohokrát veřejně potvrdil, že ten, kdo odpadne od islámu, má být zabit a že to je součást pravého islámu,“ dodal. Dříve upozornil na to, že se v českých mešitách káže nenávistně proti „nevěřícím“ či Židům.

Komunisté a sociální demokraté podporují toleranci jiných kultur

ParlamentníListy.cz oslovily české politiky, co si o celé věci myslí a zda je dobře, že se ambasáda cizího státu angažuje v takové věci a že to podporuje Ministerstvo školství. Různé názory na to panují i uvnitř jednotlivých stran, i když komunisté a sociální demokraté projekt podporují.

„Američané podporují různé osvětové akce po celém světě, tak proč ne. A Ministerstvo školství to má vlastně v popisu práce,“ reagoval předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

„Myslím si, že studenti českých škol by měli být vedeni k toleranci jiných kultur a pohledů na svět a že by proto měli mít co nejširší rozhled a základnu znalostí. Nárůst vlivu opravdu extrémních politických ideologií je dnes nezpochybnitelný. Pokud je tedy skutečným účelem této iniciativy pouze výchova studentů k přirozené rezistenci vůči předsudkům, xenofobii či rasismu, nebudeme mít s tímto projektem problém. Jen nevím proč do českých učebních programů má zasahovat jakákoli ambasáda,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip.

Pod pláštíkem obrany lidských práv vládnou směry potírající evropské tradice

„Podobné aktivity jsou důkazem, že se blížíme k bodu, kdy začne zásadní destrukce kulturních a společenských hodnot v naší zemi. Naprosto odmítáme, aby se český stát a jeho občané stali předmětem multikulturních projektů. Podobné projekty budu podporovat až tehdy, až ministerstvo školství Saúdské Arábie zahájí propagaci křesťanství na svých školách,“ řekl redakci předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

„Korigovat většinový názor na nějaký národ v rozporu se všeobecně známými skutečnostmi je naše parketa. Opravdu si někdo myslí, že průměrný školák hloubá o muslimech významně více než o inuitech? Nebo se zdá, že je málo mladých pomatenců konvertujících k islámu? Američanům bych poradil, aby takové projekty zavedli do svých škol. Začít by mohli třeba v Bostonu,“ uvedl nestranický senátor za ČSSD Pavel Lebeda, který tak narazil na to, že atentát na bostonském maratonu provedli muslimové.

„Domnívám se, že tato aktivita je špatná. Evropská civilizace vznikla díky křesťanství a k těmto hodnotám je třeba se vědomě a cíleně vracet. Nyní sledujeme potírání křesťanství, a naopak pod pláštíkem obrany lidských práv se k nám dostávají všelijaké směry, které jdou proti křesťanství a jeho hodnotám. Nesmíme se bát proti tomu ozvat. Jen dodávám, že islám nás nemusí ničit, ničíme se sami totalitním liberalismem. Zcela zjevným,“ řekla redakci místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Chceme, aby v Evropě byla Nová Arábie a vládl zde islám?

„Tohle mi hlava nebere. Od velvyslanectví USA to považuji za nepřípustné vměšování. Američané napadají a destabilizují muslimské země a pak podporují islám v Evropě? Má to být obráceně. My se nebudeme plést muslimům do jejich věcí a oni se nebudou plést k nám. Nemohu pochopit, z čeho začal pracovníkům Ministerstva školství měknout mozek, že takovou věc podpořili. Něco takového do našich škol přijít nesmí, stejně jako jakékoli jiné náboženství. Když už něco, tak by naopak měl vzniknout program, že u nás žijící muslimové se budou učit našim zvyklostem a tradicím. Podívejte se, jak to dopadlo na Západě. Ve Francii jsou oblasti, kde muslimové mají většinu, původní Francouz se tam bojí jít, v ulicích hoří auta a jméno Mohamed se v západní Evropě stává běžným. Chceme, aby v Evropě platilo právo šaría jako v Saúdské Arábii? To chceme podporovat? Chceme, aby se z Evropy stala Nová Arábie?“ řekl redakci senátor Jaroslav Doubrava.

„Nesouhlasím s tím a nelíbí se mi to. Angažovanost ambasády a ministerstva je zcela nepochopitelná,“ říká senátor za ODS Zdeněk Schwarz.

Podle kandidáta KDU-ČSL do europarlamentu Tomáše Zdechovského záleží na obsahu projektu. „Tato zpráva mě popravdě velmi překvapila. Proč ambasáda USA? Doufám, že podobné projekty běží i v Saúdské Arábii nebo Íránu ke křesťanství za podpory USA,“ dodal.

Část muslimů má problémy s tolerancí naší víry a kultury

„Nevidím žádný problém ani v projektu samotném, ani v angažmá Ministerstva školství a ambasády USA,“ sdělil místopředseda sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.

„Obecně lze s projektem souhlasit, protože v naší společnosti je malá povědomost o tom, v čem spočívá islám a jeho učení. A také, jaký je rozdíl mezi jeho pojetím v běžném životě a ve fundamentálním pojetí. Právě tato základní neznalost je živnou půdou pro xenofobii a náboženskou nesnášenlivost. Z tohoto úhlu pohledu vítám tento záměr,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

„Myslím, že muslimové u nás zatím nejsou problém. V tak citlivém tématu by vždy měly figurovat jen domácí instituce, jinak část veřejnosti by to mohla vnímat podezřívavě. Od USA bych přivítal spíš jiné projekty v jiných oblastech, kde jsou dobří. Pokud jde o vlastní projekt, v tomto případě by asi měl směřovat k muslimům. Jejich část má problémy s tolerancí naší víry a kultury. Neznám ale detaily projektu,“ řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

Boj s předsudky a výchova k toleranci je velmi důležitá věc

„Myslím, že boj s předsudky a výchova k toleranci je velmi důležitá věc. Xenofobie v nestabilních časech narůstá – vedle osvěty je ovšem také důležité diskutovat o skutečných kořenech napětí a možnostech bezpečnostní architektury,“ říká místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Na světě žije 1,5 miliardy muslimů a jejich počet roste. Islám vedle křesťanství či judaismu patří mezi hlavní světová náboženství. Z tohoto důvodu se děti ve vyspělých západních zemích učí na školách nejenom o křesťanství, ale i o islámu a muslimech a koneckonců i o ostatních náboženstvích. Vítám proto snahu Ministerstva školství uskutečnit něco podobného i u nás. Podporuje-li tuto snahu konkrétní pomoci americká či jakákoli jiná ambasáda, která má s podobnými projekty zkušenosti, je to jen dobře,“ myslí si europoslanec ČSSD Libor Rouček.

Poslankyně TOP 09 Markéta Adamová si myslí, že je rozhodně dobré se tomuto tématu na školách věnovat: „Dovedu si představit, jak asi budou reagovat populističtí kolegové odmítavě a budou překrucovat smysl a cíl takového projektu. Ale rozhodně je nutné s dětmi a mládeží diskutovat o muslimech, protože jsou u nás často démonizováni a přestože je jejich zastoupení v Česku minimální, je jimi strašeno. Takové vzbuzování nenávisti vůči jakékoli minoritě je velmi nebezpečné. Možná by stálo za to s ním politiky napříč spektrem seznámit. Jsem ráda, že projekt vznikl.“

Podle poslance Úsvitu Petra Adama je prý jakýkoli boj proti nesnášenlivosti a xenofobii správný. „Tento konkrétní program neznám, ale vítám snahy českých úřadů ve vzdělávání v této oblasti. Toleranci k ostatním lidem, k jiným kulturám i náboženstvím a také k odlišným životním postojům a názorům je třeba v lidech posilovat. Samozřejmě ale nikdy tak, aby byla ohrožena svoboda nás samotných. Bohužel společnost je díky všemožným tlakům stále více rozdělena. Tu na bohaté a chudé, jinde na pracující a nepřizpůsobivé a další a další. Úkolem nás politiků je společně najít takovou cestu, aby to nejzásadnější rozdělení bylo jen o tom, jestli jste příznivcem Komety Brno, nebo Sparty Praha, a to samozřejmě pouze na úrovni pozitivního fandění, a ne skutečných bojů. Obávám se, že najít vůli po takovém sjednocení a snaze naučit všechny vzájemné toleranci je spíše mou idealistickou fantazií, ale zkoušet to musíme stále dokola,“ míní poslanec.

Velký bratr z Ameriky

„Nic o této aktivitě nevím a nebudu to tedy nijak komentovat,“ reagoval europoslanec ODS Hynek Fajmon.

„Osobně mám arabský svět velmi rád, přiznávám. Předsudky proto netrpím a nemám je rád. Kdo poznal tamní nelehký život, pochopí, že se našemu poučování brání. Proto tajně doufám, že zrovna mě někde pár tamních šílenců do vzduchu snad nevyhodí. Podobné cvoky najdeme bohužel i v euroamerickém prostoru. Školství do aktivit šťourat nehodlám. Ale že zrovna ambasáda USA? Snad jde toliko o prozření, a ne jenom o velení Velkého bratra. To bych nerad opakoval,“ řekl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Myslím, že jsou i užitečnější projekty hodné podpory,“ míní poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.

Na webu projektu se můžeme dočíst, že: „Projekt je financován z grantu americké ambasády v Praze a za přispění Anna Lindh Foundation, dále spolupracujeme s Městskou knihovnou v Praze, která nám umožnila ve svých prostorách pořídit ilustrační fotografie k projektu. Za podporu děkujeme i Insaanu, centru česko-arabského kulturního dialogu. Projekt není financován žádnou z muslimských zemí či ambasád ani institucemi, které jsou s islámem úzce spjaté. V lednu 2014 získal projekt Muslimové očima českých školáků záštitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.“ Projekt má podporu i Evropské komise.

Vědec poodhalil, co se děje na zákulisním setkání mocných světa Bilderberg

Letos se setkání skupiny mocných tohoto světa Bilderberg koná mezi 6. a 9. červnem v hrabství Hertfordshire v hotelu Grove ve Velké Británii. Odborník na konspirační teorie Daniel Solis, který na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze přednáší předmět Konspirace v mezinárodních vztazích, poodhalil, co se může na setkání odehrávat.

Oficiálně mají členové skupiny Bilderberg ve Velké Británii na programu jednání vytváření pracovních míst v Evropě, dluhovou krizi, politiku EU, rozvoj Afriky, Blízký východ, nacionalismus a populismus.

Nový světový řád

Solis říká, že na tvorbu a řízení politiky mají obrovský vliv různé tajné a polotajné spolky typu svobodných zednářů, iluminátů, Bilderbergu a Trilaterální komise. Ty usilují o vytvoření světovlády, kdy by hrstka nejbohatších ovládala lidi jako otroky.

V České republice je podle něho vedle zesnulého exprezidenta Václava Havla prý nejvýznamnějším exponentem těchto skupin mezi politiky první vicepremiér, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Jako další osobnosti, které prosazují Nový světový řád, uvádí Solis religionistu Tomáše Halíka a politologa Jiřího Peheho či organizaci Člověk v tísni.

Pokud jde o takzvanou skupinu a setkání Bilderberg, kde byl například i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, tak Solis míní, že se význam Bilderbergu trochu přeceňuje, i když to rozhodně není nedůležitý nástroj Nového světového řádu.

Říkat Bilderbergu světová vláda je poněkud zkreslené

„Říkat Bilderbergu světová vláda je poněkud zkreslené, protože ty elity, které kontrolují svět, či se o to snaží, nefungují demokraticky jako instituce národního státu. Pokud chce ale někdo ovládat svět brutálním fašistickým způsobem a ustavit diktátorskou světovládu, o což se oni nepochybně snaží, nemůžeme od něj čekat, že se bude sám chovat demokraticky,“ dodává.

Na Bilderbergu se prý spíše harmonizují názory a ladí noty: „Já myslím, že se tam spíš harmonizují různé názorové proudy a srovnávají se noty či velitelský čas. Jsou tam novináři, majitelé médií, průmyslníci, politici. Čili oni mohou komunikovat spolu i jindy, aniž by je někdo rušil. A když se setkají na Bilderbergu, tak se dostane ven seznam jmen. Tito lidé mají zájem o konsolidaci své moci, neboť o ni musí v dynamickém systému neustále bojovat. I v této skupině dochází ke konfliktům a názorovým či zájmovým střetům. Například někdo z nich chce, aby lidstvo šlo zpátky do jeskyní, do doby kamenné a aby si jen elita užívala luxusu a technických vymožeností, někdo jiný zase říká, že lidstvo musí být na stejné technické úrovni, ale lidí musí být na světě tak o 90 procent méně. Oni o lidech hovoří, jako by se jednalo o skot, dobytek, jako o něčem, čeho není nutno se tázat, co je jejich majetek. Ti lidé mluví úplně jinak,“ míní Solis.

Bilderberg se snaží shodit nálepku tajné lóže

Solis ParlamentnímListům.cz přiblížil i nějaká fakta týkající se letošního Bilderbergu. „Letos je tam poměrně dost lidí z Turecka. Určitě to bude mít souvislost s protesty proti vládě premiéra Erdogana, které v Turecku probíhají. Erdogan se je chystá tvrdě potlačit. Bude tam i polský ministr Jacek Rostowski. Nyní už má Bilderberg oficiální stránky (bilderbergmeetings.org), čili se ze sebe snaží shodit nálepku tajné lóže, ve které se rozhoduje o budoucnosti světa. Letos je tam i hodně zástupců světových bank. Takže se to bude hodně týkat finanční krize. Pak tam je například i Richard Perle z neokonzervativní sekty. To je exporadce George Bushe mladšího. To je velmi nebezpečný člověk, autor textu určeného pro prezidenta Izraele Netanjahu pojednávající o tom, že se mají změnit hranice a mocenské pozice na Blízkém východě a že se má odstranit Saddám Husajn a zlomit Sýrie,“ řekl ParlamentnímListům.cz Daniel Solis.

„Nechybí tam tradičně ani válečný zločinec Henry Kissinger. Podle mě se tam také bude řešit to, že země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) se shodly na tom, že budou vytvářet vlastní finanční instituce nezávislé na Novém světovém řádu. Proto ty zástupci predátorských finančních institucí. Dále je tam zbrojní lobby či naftaři, což zase souvisí s Blízkým východem,“ dodal Solis.

Nový světový řád smete vše tradiční

Investigativní novinář Daniel Estulin napsal knihu o Bilderbergu, kde píše, že lidé, kteří se pravidelně účastní tohoto setkání, usilují o totalitní světovládu, vyhubení podstatné části světové populace zrušení národů, nastolení nového světové řádu bez národů, tradic, rodiny a náboženství a že konkrétními výsledky jejich práce jsou například Evropská unie, OSN, Světová banka či MMF.

Podle Estulina je současná ekonomická krize řízenou akcí, kterou připravila právě skupina Bilderberg. „Planeta má kolem sedmi miliard lidí, ale přírodní zdroje jsou značně omezeny. Nemůžou vystačit pro všechny lidi, takže se musí snížit populace. To provedete tak, že zničíte světovou ekonomiku – když ekonomika roste, roste i populace. Naopak v době krize populace klesá, a to se děje zrovna teď. Současná ekonomická krize je rozhodně zcela řízená a vykonstruovaná,“ uvedl novinář.

Zástupci Evropské unie nesmí chybět

Letos je na seznamu účastníků například nizozemská královna Beatrix, Henry Kissinger, šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová, šéf Google Eric Schmidt, šéf Evropské komise José Manuel Barroso, ministr zahraničí Švédska Carl Bildt, švédský ministr financí Anders Borg, ministr financí Dánska Bjarne Corydon, ministr zahraničí Norska Espen Barth Eide, J. Michael Evans z Goldman Sachs, bývalý ministr financí USA Timothy F. Geithner, bývalý premiér Itálie Mario Monti, britský ministr financí George Osbourne, eurokomisařka Viviane Redingová, ministr financí Finska Jutta Urpilainen a mnozí další z dalších oblastí.

ČR letos nebude mít svého zástupce. V minulosti pozvání Bilderbergu přijal například neúspěšný kandidát na prezidenta Vladimír Dlouhý z Goldman Sachs, v roce 1998 bývalý velvyslanec ČR v OSN Karel Kovanda, o rok později tam byl Havlův poradce Michael Žantovský, v roce 2001 Jiří Pehe a dvakrát (naposledy v roce 2008) se účastnil i Karel Schwarzenberg.

Název skupiny Bilderberg je odvozen od jména hotelu v Nizozemsku, v němž proběhlo v roce 1954 první setkání. Hlavním zakladatelem je David Rockefeller, který se sám oficiálně přiznal k tomu, že jeho cílem je nastolit celosvětovou vládu. Desítky let se o Bilderbergu mlčelo. V Česku vzbudila pozornost právě účast Karla Schwarzenberga v době, kdy se schvalovala Lisabonská smlouva dále utužující centralizaci Evropské unie.

Zpověď spisovatele, jemuž Havel nepodal ruku a štve Schwarzenberga

Zesnulý prezident Václav Havel mu nepodal ani ruku a Karel Schwarzenberg o jeho knize tvrdí, že jde o pustou pomluvu. Týká se to novely Bouře, kde je jasně naznačeno, že příbuzný prvního získal udáním nacistům akcie filmových studií na Barrandově a rodiče druhého využívali na lesní práce za protektorátu Čech a Moravy vězně z tábora Lety u Písku. Spisovatel Paul Polansky nyní ze Srbska promluvil a má toho na srdci celkem dost.

Co si dnes, s odstupem času, myslíte o tuzemském příběhu své knihy Bouře? Mám na mysli to, že o ní knihkupci nejevili zájem, celý náklad byl zatopen vodou, zbylo jen pár výtisků a ty se teď rozšiřují jako samizdat okopírováním či po internetu…

Už léta mi mnoho Čechů mailuje a ptají se, kde mohou koupit českou verzi mé novely Bouře. Píší, že knihu není možné sehnat. Vždy jsem jim doporučil knižní obchody na internetu, kde za určitou cenu obvykle seženete použité knihy, ale teď už vím, že mou novelu Bouře ne. Když se také ukázalo nemožným sehnat ji v angličtině v online knižních obchodech, vydal jsem několik stovek dalších kopií vlastním nákladem s doslovem. Během současných prezidentských voleb v Česku jsem byl hodně překvapen, když mě nespočet Čechů kontaktovalo a chtělo knihu, přestože jsem jim ji mohl nabídnout právě jen v angličtině. Věřím, že v Česku vyrůstá nová generace, která chce vědět pravdu o válečných letech 1939 až 1945. Vždyť čeští historici vždy prezentovali Čechy pouze jako oběti. V každé válce nicméně byli i kolaboranti, kteří tvoří rub oficiální historie. Z určitých důvodů chce ale hodně Čechů z politických kruhů stále zakrývat to, co se stalo během druhé světové války v českých zemích. Pro příklad se můžete podívat na popisy mých knih v katalogu Evropské knihovny. U knihy Tíživé mlčení je sice napsáno, že „přeživší z Letů promluvili“, ale jinak nic víc a navíc je o ní referováno jako o americké literatuře. Takže samozřejmě cítím, že v Česku jsou mé knihy na indexu a můj výklad historie o tom, co se stalo Romům v Letech během války, je oficiálními místy přehlížen.

Myslíte si, že v zemi, kde jsou některé knihy na indexu, kolují v samizdatu a část historie se dostala do stínu oficiální informační masáže, existuje opravdová demokracie?

Předchozí odstavec odpovídá i na tuto otázku. Bojím se, že ne. Možná to pomůže čtenářům chápat, proč jsem napsal Bouři. Ve vysvětlení mé sbírky orální historie přeživších koncentrační tábor Lety, tedy v Tíživém mlčení, jsem vysvětlil, jak jsem pořídil záznamy lidí z Letů a jak jsem je vůbec objevil.

V Bouři píšete o rodičích ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jak najímali vězně z Letů na práci ve svých přírodní pohromou zničených lesích. Je to pravda anebo vaše fantazie?

Mé informace o Schwarzenbercích ze Starého Sedla na Orlíku pocházejí z dokumentů, které jsem našel v městských kronikách dané lokality a z rozhovorů s místními zemědělci a lesníky, kteří pracovali pro Schwarzenbergy před, během a po druhé světové válce. V národním archivu v Praze jsem našel dokumenty o firmě se jménem Schwarzenbergovy závody, která byla zapojená do budování tábora v Letech. V mnoha kronikách se také píše, že později pracovali ve Schwarzenbergských lesích židovští vězni, aby zachránili padlé stromy ze sněhové bouře v prosinci 1939. Tyto informace jsou patrné i z rozhovorů, které jsem pořídil s místními zemědělci. Například jde o stránky 256 až 260 v knize Tíživé mlčení, kde je rozhovor s Václavem Veselým. Schwarzenbergovy lesy nebyly pod nucenou správou Němců do druhého týdne prosince roku 1942. Tehdy byli už všichni Židé pracující jako otročtí dělníci pro Schwarzenbergy deportováni do Terezína a Auschwitzu. Po deportacích Židů byli na záchranné práce v lesích a na práci ve Schwarzenbergově kamenolomu, kde se těžil kámen pro stavbu silnice číslo 19, využíváni Romové z Letů. I za nucené správy Schwarzenbergové profitovali z lesů, protože jim německá administrativa určité peníze platila. Po válce Schwarzenbergové využívali na otrockou práci ve svých lesích v letech 1945 až 1948 sudetské Němce. Všechny informace opět pocházejí z kronik a rozhovorů.

Když se na to Karla Schwarzenberga ptali před druhým kolem přímých prezidentských voleb, odvětil, že to prozkoumalo několik historiků a zjistili, že jde o pustou pomluvu. Co vy na to?

Čeští historici odmítají pátrat po tom, co se opravdu dělo, protože chtějí prezentovat Čechy jako oběti nacistů. Na přelomu let 1997 a 1998 se česká vláda zajímala v Národním archivu v Praze o to, jestli Schwarzenbergové byli zapleteni do problematiky Letů. Badatel – žena, jejíž jméno jsem už zapomněl – řekl, že našel mnoho informací v národním archivu a byl v rozpacích, jestli to má vše ukázat. Později bylo mnoho dokumentů, které ležely dřív v národním archivu, k nenalezení, protože je měla neustále zapůjčeny prezidentská kancelář. Věřím, že to bylo v době, kdy byl Karel Schwarzenberg Havlovým kancléřem. Ctibor Nečas, první český historik, jenž zveřejnil během komunistické éry záznamy z Letů v archivu v Třeboni, zanechal dojem, že Lety byly německým koncentrákem vedeným Němci. Nikdy neventiloval, že strážníci byli včetně velitelů Češi. Do dnešních dnů to po něm čeští historici opakují. Opět vás odkážu, abyste se podíval na orální historii sepsanou v Tíživém mlčení, která nepochází od vězňů koncentráku, ale od samotných Čechů. Je to ke konci knihy. V roce 1995, když jsem odhalil tragédii v Letech v americkém tisku, jsem byl pozván českým velvyslanectvím do Washingtonu DC. Ambasáda chtěla rozšířit příběh a nabídla, že mi s bádáním v archivních záznamech pomůže komise českých historiků. Souhlasil jsem, ale když jsem o několik měsíců později dorazil do Prahy, nabídka byla stažena, protože jsem si stál za tím, abychom začali nejdřív zpovídat bývalé vězně a jejich strážce, jejichž jména jsem našel v archivu v Třeboni. Prohlásil jsem totiž, že dokumenty mohou počkat, ale některé velmi staré oběti vězněné v Letech už ne. Tehdy jsem se setkal s Josefem Havlasem na ministerstvu zahraničních věcí. Pokoušel se mě od mých pátrání odradit, vždy přitom jmenoval Schwarzenberga. Později se stal Havlas šéfem týmu, který zavedl na několik týdnů v archivu v Třeboni šikanu. Každému, kdo by mi dal ještě nahlédnout do materiálů a záznamů, tam vyhrožovali ztrátou zaměstnání a pensionováním. Jeho tým pak vybíral záznamy, které by se daly poslat do Muzea holocaustu ve Washingtonu DC. Za své úsilí byl Havlas odměněn funkcí velvyslance v Japonsku. Dnes je styčným důstojníkem pro CIA jako český velvyslanec v
Íránu, ale to už je jiný příběh.

Setkal jste se někdy s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a hovořili jste o těchto věcech?

Když se prezident Václav Havel rozhodl uctít památku obětí v Letech v květnu roku 1995, nepozvali mě. Navíc mi bylo řečeno, že se toho nemohu zúčastnit. Pak jsme o tom vyjednávali a nakonec souhlasili, že když stopnu kritiku Havla v tisku, budu pozván. Tato vyjednávání byla vedena s Václavem Trojanem, aktivistou v oblasti lidských práv, jehož prezident velmi dobře znal. Při uctění památky jsem stál v řadě s představiteli, kteří tam přijeli s Havlem. Vedle mě postával Karel Schwarzenberg a říkal mi, jak jezdil do koncentráku v Letech s tátou během a po druhé světové válce na koních či v džípu. Havel obešel celou řadu, každému potřásl rukou, ale když došel ke mně, zaváhal. Když mě Schwarzenberg představil jako pana Polanského, Havel mi odmítl podat ruku a pokračoval v pozdravech s dalšími. Dva roky po tom slyšel Schwarzenberg, že jsem napsal knihu o jeho otci a přes mého nakladatele Fedora Gála mě vyzval k setkání, abychom to mohli prodiskutovat. Jednoho večera jsme se setkali v pražské kavárně. Schwarzenberg přišel s jednou mladou dívkou, s níž jsem se později velmi spřátelil. Při našem setkání byl Schwarzenberg překvapen všemi těmi detaily, které jsem o jeho rodině věděl, například když jsem mu řekl, že jeho matka byla lepší střelec než otec. Samozřejmě, že mnoho informací pocházelo od lesníků, kteří pracovali pro Schwarzenbergy před, během a po válce. Měl velké obavy z toho, co řeknu o jeho otci. Později mi senátor Petr Pithart sdělil, že Schwarzenberg miloval svého otce natolik, že udělá vše, aby ochránil jeho pověst. Pithart je jedním z mála Čechů, jenž se seriózně zaobíral mými pátráními a dobře věděl, co se děje za oponou. Se Schwarzenbergem jsem se měl setkat potřetí, když jsem byl na koncertě s jeho mladou přítelkyní, kterou na mě nasadil, aby vyzvěděla vše, co vím, ale právě ona mi nakonec prozradila, co Havla a Schwarzenberga zajímalo na mém pátrání po osudech jejich rodin nejvíc. Tehdy nicméně Schwarzenberg už zjistil, že mi jeho přítelkyně sdělila více informací, než se sama o mně dozvěděla. Přerušil naše setkání a odešel s touto „naší“ přítelkyní.

Některé dokumenty, které jste nalezl v archivech, byly později v neustálé zápůjčce prezidentské kanceláře. Co to bylo přesně za dokumenty?

Jak jsem již řekl, hodně dokumentů, které jsem o Schwarzenbercích získal, pocházelo z různých městských kronik z okolí Orlíku, Letů, Mirotic a Cerhonic. Také jde o nějaké záznamy z archivu v Třeboni. Jednou z nejzajímavějších pro mě byl záznam z pozemkové knihy, který ukázal, že Schwarzenbergům stále patří rybník před táborem v Letech, kde bylo strážci utopeno mnoho dětí tehdejších vězňů. V roce 1999 jeden z českých ministrů vzhledem ke snahám kolem Letů slíbil, že rybník vysuší, aby se odhalily všechny připomínky zlořádů v Letech, které by tam mohly ještě zbýt. To se samozřejmě nikdy nestalo. Všechny záznamy o Schwarzenbergových závodech, které se týkají tábora v Letech, jsou v Národním archivu v Praze.

Bývalý nakladatel Fedor Gál, jenž vydal i vaše knihy, mi sdělil, že jste chtěl skandalizovat rodiny Karla Schwarzenberga a Václava Havla, protože šlo o skvělou reklamu vašich knih. Co vy na to?

Nejsem překvapen tím, co dnes říká Gál. Nicméně to není stejné s tím, co řekl reportérce Tereze Spencerové, jejíž článek byl později opět vydán na Facebooku. V článku je přesně toto. Paul Polansky sbíral materiály ke knize pět let a pomáhala mu v tom mimo jiné i Romka, jejíž matka protrpěla pobyt v Letech na vlastní kůži. „Polansky mi přinesl kila xeroxových kopií dobových dokumentů,“ konstatuje Fedor Gál. „Přesto mi údaje o Havlových a Schwarzenbergovi, které zveřejnil ve svém textu, připadaly tak neuvěřitelné, že jsem pro jistotu vyslal svého právníka, aby je ještě jednou ověřil, pro klid svědomí. Výpisy z katastrů a místní kroniky nabízejí hodně prostoru pro spekulace. Třeba když právník našel v archivu v knize katastrů mezi dobovými stránkami psanými rukou vlepený čerstvý strojopis, který dokládal Havlovo vlastnictví Barrandova. Neměl jsem ale kapacitu, ani motivaci hrabat se v tom vážněji.“  V současnosti se o Gálovi zmiňují záznamy židovských akcionářů v Barrandovských filmových studiích, které strýc prezidenta Havla vlastnil společně s mnoha jinými židovskými akcionáři. Jde o reálná jména. Použil jsem některé tyto postavy, které Havlův strýc udal gestapu za jejich akcie, ale i osoby Židů, kteří pracovali na Schwarzenbergově panství. V roce 1999, před tím než jsem z Prahy odjel do Kosova, mi Fedor Gál osobně sdělil, že už nemohl vydat žádnou mou knihu. Česká vláda ho vydírala, že když publikuje některou z mých knih, bude mít problémy v byznyse a může se stát, že jej vyhostí z Česka, protože byl Slovák. A dnes Gál říká, že moje novela Bouře není už k dostání, protože se do skladu dostala voda, která zničila celý náklad knih. Nicméně když bylo vidět, že to někoho zajímá, proč knihu nevydal podruhé? V roce 2010 jsem poslal mail Robertu Gálovi, synovi Fedora, že jsem napsal pokračování Bouře, které se zabývá českou historií v letch1945 až 1977 a mám vypracovaný koncept třetího pokračování, který se bude zabývat lety 1978 až 1989. Ptal jsem se, jestli by je vydali. Nikdy jsem nedostal odpověď. Samozřejmě, že knihy sledují další příběhy osob a jejich potomků v knize Bouře.

Karel Schwarzenberg neuspěl v přímé volbě prezidenta Česka. Co to podle vás, vzhledem k vašim zkušenostem s ním, znamená pro tuzemskou demokracii?

Nemohu ho obviňovat z toho, že jeho otec používal na otrocké práce v letech 1940 až 1941 Židy a před nucenou správou roku 1942 Romy anebo české Němce v letech 1945 až 1948. Nicméně ho viním z toho, že se nikdy jménem rodiny Schwarzenbergů neomluvil Židům, Romům a českým Němcům, které jeho otec takto zneužíval. Také nechápu, proč se investigativní novináři nepodívají na minulost Karla Schwarzenberga. Jestliže jsou fámy od různých rozvědčíků alespoň trochu pravdivé, a tyto fámy kolují od dob hluboké totality dodnes, Schwarzenberg měl velmi blízký vztah s CIA. Z jeho hradu v Rakousku šířil prozápadní propagandu během studené války. Zakrýval to bojem za lidská práva. Nicméně prý šlo jen o krytí jeho aktivit v roli agenta, kdy kontaktoval a finančně podporoval disidenty v bývalém komunistickém bloku během studené války. Byl tedy agentem CIA, nebo jen pomocníkem? Když jsem v letech 1991 až 1999 žil v Praze, byl jsem kontaktován agentem CIA, jenž používal organizaci Člověk v tísni jako své krytí. Byl jsem dotázán, jestli bych nemohl kubánským disidentům vzít nějaké finance, protože jsem měl španělský pas a mluvím španělsky plynně. Nejdřív jsem to přijal, ale pak jsem si uvědomil, že by to mohl být úskok, jak se mě zbavit v době, kdy jsem byl hlasitým trnem v Havlově a Schwarzenbergově svědomí. Poté, co jsem odmítl, mi bylo přes Člověka v tísni nabídnuto, abych pracoval pro Organizaci spojených národů (OSN) v Kosovu, kde bych upozorňoval na problémy romských uprchlíků. Práci jsem přijal a na Balkáně jsem mimo Schwarzenbergův dosah. Je to proti zákonům USA veřejně pojmenovat nějakou z operací CIA, takže mohu jen hovořit o zvěstech, které jsou velmi dobře známé. Nicméně v mém pokračování novely Bouře odhaluji členství v CIA mnou popsané osoby prince Weissenberga a pokračuji s příběhem i v třetím díle. Během let 1989 až 1999, kdy jsem měl vztah se Schwarzenbergovou mladou přítelkyní, mi právě ona řekla o víkendových letech se Schwarzenbergem do Izraele v soukromém letadle. Tehdy tam prý potkával dost podivné lidi. Ostatně dívka také tvrdila, že je jediná, která může vstoupit do Havlovy kanceláře bez zaklepání.

Co jste následně všechno dělal na Balkáně?

Dnes jsem již čtrnáct let na Balkáně, kde také dávám dohromady mluvenou historii romských obětí druhé světové války. Zveřejnil jsem o tom tři soubory. Jejich tradice a zvyky mě zavedly zpět do oblastí původu v Indii. Také jsem se snažil upozornit na problémy Romů v Kosovu, kteří byli OSN ubytováni třináct let na území, které bylo toxicky zamořeno, přičemž mnoho dětí mělo těžké mozkové disfunkce anebo zemřelo na různé otravy. S právníky v Kosovu, USA a Velké Británii se pro ně snažím domáhat u OSN finanční kompenzace, ale případ stále pokračuje. Nicméně po deseti letech jsem prosadil v Evropské unii a u Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj, že nakonec pro tyto Romy byly v jiné lokalitě postaveny domy za osm milionů eur. Také nyní třetím rokem pracuji v Itálii v Římě v romských táborech a přednáším na tamních vysokých školách a univerzitách o toleranci k Romům a emigrantům. Italové vypadají být mnohem přístupnější ve vztahu k mým knihám. V minulých třech letech totiž byly čtyři mé knihy vydány v italštině. Ještě ne Bouře, ale ta se nyní do italštiny i srbštiny překládá. Mou hlavní současnou snahou bude najít českého nakladatele pro druhé pokračování Bouře. V ní je mimo jiné popisována tragédie Čechů, kteří byli posláni za komunistického režimu do dolů v Jáchymově, kde jich mnoho zemřelo. Mé informace pochází od přeživších, s nimiž jsem dělal rozhovory, když jsem žil v Praze. Ostatně strážníci v Letech se později stali strážníky i v Jáchymově a já jsem rozvinul příběh z Bouře romské rodiny Lopatových a šlechtické rodiny Weissenbergových ve Vídni. Letos se chystám do Prahy na knižní veletrh a snad seženu nakladatele, jenž se nebude bát vydat mé knihy.
Paul Polansky: Narodil se v roce 1942 v Mason City v USA. Od roku 1994 se začal zaměřovat na odhalení minulosti Letů, romského tábora v Česku za druhé světové války. Nakladatelství G plus G, které dříve vlastnil Fedor Gál, vydalo česky kromě Bouře ještě jeho knihy Dvakrát tím samým – Básně o romském holocaustu, Tíživé mlčení a cyklus boxerských básní Toulavej pes.

Profesor Krejčí má strach: Bída z lidí vlky činí. A vlky z lesů žene hlad

Současný stav české armády spíše odpovídá cestovní kanceláři pro dobrodruhy, která slouží velkým mocnostem v jejich nezodpovědných akcích a dnes již není schopna bránit zemi. V rozhovoru je o tom přesvědčen politolog a odborník na mezinárodní politiku, profesor Oskar Krejčí. Kritizuje také ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga.

Profesor Krejčí se zamýšlí nad tím, zda hrozí reálné riziko vypuknutí větších nepokojů v Evropě dle řeckého vzoru. Západ podle něho dlouhodobě žil – a stále žije – nad poměry. Ve snaze představit se jako úspěšnější uspořádání než byl byrokratický socialismus prý zahájil budování sociálního státu.

„Tato idea je bezesporu správná. Nejen z hlediska lidských práv, ale i jako cesta k vyšší ekonomické efektivnosti. Jenže obrovské neproduktivní výdaje například na zbrojení a války – vietnamská válka byla pro USA první válkou programově vedenou na dluh –, ale také nástup konzervativní politiky vedly svorně k dramatickému zadlužení. Obava z narušení sociálního smíru, pohánění spotřeby uměle vytvořenými potřebami, nesmyslné představy o možnosti zadlužovat jedince a stát formou zvyšování výdajů a omezováním daní – to vše je v pozadí obrovského zadlužení Západu,“ míní politolog.

Bída z lidí vlky činí a vlky z lesů žene hlad…

„Takzvaně ‚líní Řekové‘ měli do nedávna největší vojenské výdaje v Evropské unii – v roce 2009 činily vojenské výdaje v Řecku 535 euro na obyvatele, zatímco unijní průměr byl 392 euro. Řekové byli největšími dovozci zbraní z Německa, třetími největšími z Francie – a půjčovali si na to od ochotných německých a francouzských bank. Podle Mezinárodního měnového fondu je dnes zadluženost Evropské unie 83 % HDP, USA 105 %, Japonska 238 % HDP. Nedovedu si představit, že se Západ obejde bez rozpočtových škrtů, které zbrzdí ekonomiku a zpomalí oddlužování. Právě tak si nedovedu představit, že tyto škrty budou spravedlivé, že nepostihnou především sociálně slabé a střední vrstvy. Což nutně povede k většímu napětí. A ‚bída z lidí vlky činí a vlky z lesů žene hlad‘, praví klasik…,“ cituje v obavách Krejčí.

Ten je dle svých slov evropský federalista. „Myslím si totiž, že jednotná Evropa je cestou k odstranění válek v našem regionu a vytváření konkurenceschopnosti v globalizujícím se světě. Pohled na bruselskou byrokracii a kvalitu vlád většiny unijních zemí, které na summitech či ministerských radách za nás rozhodují – ten pohled mne leká. Nestačí mít instituce, je třeba mít i kvalitní kádry,“ říká pro ParlamentníListy.cz

Evropská unie má sice k dispozici jakousi unijní armádu, profesor Krejčí si však nemyslí, že by ji Brusel v případě rozpoutání větších nepokojů v EU byl ochoten použít. „Zatím to nepřichází v úvahu. Především domácí silové sektory v jednotlivých členských státech prozatím vykazují disciplínu. A užití unijních vojáků by bylo velkou diskreditací integrace,“ domnívá se.

Arabské jaro – hrozba pro Evropu?

Může vlna revolucí v arabských státech být přímým bezpečnostním rizikem? Podle Oskara Krejčího ani ne tak pro evropský kontinent, jako pro stát Izrael. „Nejbližším problémem vzešlým z tzv. arabského jara je snížení bezpečnosti Izraele, který je vnímán jako součást Západu a jako strategický spojenec USA. Případný izraelský útok na Írán by tento problém učinil aktuálním,“ mluví profesor o stále častěji předpovídaném íránsko – izraelském konfliktu.

Vzhledem k aktuální evropské situaci se ale podle něho budeme muset učit vnímat islám jako součást evropské kultury. „Nejde jen o historii, kdy maurská Al-Andalus stála u kolébky renesance. Jde i o fakt, že v tomto regionu muslimové žijí. V Rusku je jich 14,5 miliónů, ve Francii 4,7 milionů, v Německu 4 miliony. Je třeba se ptát, proč mezi nimi získávají pozice extremisté – není to z důvodu povahy islámu či většího výskytu patologických osobností. Důvody jsou politické a sociální, přičemž jejich počátky jsou až příliš často v extremistické zahraniční politice Západu a v naivním liberalismu při vytváření multikulturní společnosti,“ kritizuje Krejčí v rozhovoru pro server ParlamentníchListů.cz

O případné hrozbě války profesor Krejčí už v minulosti mluvil v souvislosti s takzvanou změnou světového hegemona, tedy jakéhosi střídání největších světových velmocí. Podle jeho slov se nyní rodí alternativní svět, s nímž se Západ vůbec nemusí dobře vyrovnávat.

„Poslední summit států BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika – pozn.red.), který skončil před dvěma dny v Dillí, už hledal cesty k obchodu bez dolaru a vytvoření vlastní investiční banky. Objevuje se alternativní cesta globalizace, nebo paralelní svět. Stále není jasné, jak se Západ s propadem svého významu vyrovná. Zatím zbrojí a zbrojí, mentoruje a hází bomby. Rozhodně nelze polevit v požadavcích diskutovat o hrozbě války – je to jediná zbraň, kterou mají humanisté tváří v tvář hlouposti a sobectví mocných,“ upozorňuje.

Mravokárce Schwarzenberg se bojí budoucnosti

Při diskusích o české zahraniční politice se stále častěji mluví o rozšíření sfér zájmu v exportní politice. Téma začal otevírat již před časem prezident Václav Klaus a za své ho přijal i ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Plán obchodně se zaměřit hlavně na mimoevropské rostoucí ekonomiky však zatím nijak výrazně nepodporuje ministr zahraničí Schwarzenberg. V tom profesor Krejčí u Schwarzenberga vidí jen obstrukce a hry na mravokárce.

„Maličké Česko i větší Evropská unie musejí hledat jakoukoliv příležitost na nových trzích, jinak nerozpohybují ekonomiku a neposílí měnu. Ideologické předsudky privilegovaných by jim v tom neměly bránit. Navíc je v dějinách odzkoušeno, že budování ekonomických a kulturních mostů pomáhá urychlení rozkladu toho, kdo nedokáže modernizovat své řízení a společnost. Možná, že toto je důvod, proč si ministr zahraničí Schwarzenberg vymýšlí obstrukce a hraje si na mravokárce. Prostě se bojí, že svět, který si pro sebe vytvořil, nemá budoucnost,“ je přesvědčen politolog.

Nepříliš utěšená situace pak dle jeho slov vládne i v české armádě, kde se nedávno sešel tým expertů, aby zahájil diskusi nad novou obrannou strategií našeho státu. „Jsou dva problémy, které znemožňují formovat racionální strategii. Především nás nikdo svoji armádou neohrožuje, chybí nám nepřítel. A vojenské uvažování se pohybuje ve stereotypech klasických bojů. Výsledkem je, že nejsme schopni zformulovat rozumnou strategii, která by obsahovala věcnou analýzu a z ní odvodila požadavky. Třeba na výzbroj. Jak chcete rozhodnout, kolik máte koupit obrněných transportérů, když nevíte, na jaké bitvy je potřebujete?“ ptá se Krejčí.

Morálka a vděčnost. To s mezinárodní politikou nesouvisí…

Výsledkem neschopnosti zformulovat strategii prý je i fakt, že máme armádu, jejímž cílem není chránit zemi, ale pomáhat spojencům. „Když mají mezi našimi spojenci nejdůležitější slovo lidé jako Bush, Blair či Sarkozy, posíláme vojáky či podporu nezodpovědným akcím. Dnes je naše armáda nepoužitelná pro klasické boje. Měla by být budována jako součást integrovaného záchranného systému, ne jako cestovní kancelář pro dobrodruhy,“ navrhuje.

„Vojenské riziko je dnes minimální. Kdyby se naplnily fantazie některých washingtonských a bruselských politiků, pak nám stejně proti raketám Severní Koreje či Íránu klasická armáda nepomůže. A spojenci nám pomohou jen tehdy, když to bude vyhovovat jejich zájmům. Morálka, vděčnost, sebeobětování – to jsou vlastnosti, se kterými se v mezinárodní politice nepočítá,“ shrnuje odborník na mezinárodní politiku.

Ten se také vrací k nedávnému třináctému výročí útoku vojsk NATO na někdejší srbskou část Jugoslávie. „Byla to vojenská agrese, kdy NATO nefungovalo jako obranná instituce, ale jako nástroj prosazovaní úzkoprsých zájmů. To ale nestačí. Někdo nese osobní odpovědnost za tisíce mrtvých jugoslávských civilistů a vojáků. Někdo konkrétní vytvořil onen podivný stát, Kosovo – druhý etnicky čistý albánský stát bez historie i životaschopné ekonomiky. Někdo porušil mezinárodní právo. A někdo tomu přízvukoval pomocí ideologického ospravedlňování,“ naráží na podporovatele bombardování, mezi něž v naší zemi patřil třeba exprezident Havel.

Podle Krejčího je tu ale ještě další problém. „Intervence v Afghánistánu, Iráku, Libyi a politika vůči Sýrii či Íránu ukazují, jak omezená je schopnost západních politiků učit se. Nadužívání vojenské síly, pohrdání mezinárodním právem a úpadek diplomacie – to je problém Západu, jehož bylo bombardování Jugoslávie jen startovacím bodem,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz profesor Oskar Krejčí.

Tabu padá. Prezident Klaus v odporu proti mešitám není sám

Prezident republiky Václav Klaus se minulý týden při návštěvě Vysočiny podle Mediafaxu vyslovil proti stavbě nových mešit v České republice. Systém otevřených hranic Schengenského systému označil za nerozumný krok. ParlamentníListy.cz se zeptaly předáků ODS, zdali souhlasí se zakladatelem své strany. O reakci jsme požádali i politiky dalších stran.

Prezident Václav Klaus dále uvedl, že území České republiky nemá tradici v budování mešit a proto jejich výstavbu nepodporuje. Za strašný omyl pak označil budování multikulturní společnosti.

ODS souhlasí s Klausem

U občanských demokratů nalezl prezident pochopení. Předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová míní, že Klausův postoj je správný. „Tolerance musí existovat z obou stran. Nevím totiž o tom, že by bylo možné stavět katolické kostely v muslimských zemích. Takže v tomto má pan prezident určitě pravdu,“ řekla ParlamentnímListům.cz Němcová.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka si myslí, že lidé, kteří do naší země přicházejí, by se měli přizpůsobit našim zákonům a našim zvyklostem. „Měli by respektovat křesťanský charakter základů naší země a civilizace, a proto nejsem příznivcem budování mešit v naší zemi,“ souhlasil s Klausem Sobotka.

„Velice souhlasím. Dokud je ve většině muslimských zemí trestné agitovat pro přestup mezi vyznáními natož stavět kostely, pak není důvodu povolovat mešity. A multikulturalismus je veliký omyl,“ řekl redakci místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Určitě s panem prezidentem souhlasím. Mešity nepatří do našeho kulturního kontextu,“ uvedl europoslanec a člen výkonné rady Hynek Fajmon.

Schwarzenberg: U nás mešity, u nich kostely

Odlišný pohled má však předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Je-li v dotyčném městě dostatečný počet věřících, tak by měli mít možnost pořídit svou svatyni, nezávisle na tom, jestli je to kostel v muslimské zemi, či mešita u nás,“ odpověděl ministr.

Kritický k výstavbě mešit je naopak jeho stranický kolega a poslanec TOP 09 Daniel Korte. Multikulturalismus je podle něho blud. „Mešity u nás bych nepovolil. Mešita je uzavřený prostor, kam není volný přístup jako například do kostela či synagogy. Vzhledem k islámskému terorismu to znamená i bezpečnostní riziko pro tento stát,“ míní poslanec Korte.

Redakce dále oslovila premiéra Petra Nečase, místopředsedu TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska, předsedu VV ministra školství z Věcí veřejných Josefa Dobeše, místopředsedu strany a ministra dopravy Víta Bártu, předsedkyni poslaneckého klubu VV Krystýnu Kočí, místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha a Lubomíra Zaorálka i předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Ti však na dotaz nereagovali.

Wilders a Zeman

Proti islámu a mešitám v Česku se již dříve vyslovili další politici. Například senátor ODS Jiří Oberflazer, který do Česka pozval liberálního antiislamistu Geerta Wilderse, by si dle vyjádření pro ParlamentníListy.cz nepřál, aby se charakter české krajiny proměnil tak, že by na kopečcích byly kostelíky a kapličky zastíněny minarety. „Nikomu nechci upírat svobodu jeho víry, ale trvám na tom, že nikdo nesmí upírat nám naše tradice a víru našich otců,“ uvedl senátor.

Islám již dříve kritizoval například Miloš Zeman, který uvedl že „základním konfliktem ve 21. století bude konflikt mezi euroamerickou a islámskou civilizací. Mezi náboženstvím lásky a náboženstvím nenávisti“.

ČSSD proti masové imigraci

Z učení islámu jako takového podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha vyplývá, že potlačuje občanská práva například žen. Země západní Evropy podle Škromacha nezvládly začlenit imigranty do většinové společnosti a Česká republika by se z toho měla poučit.Na nebezpečí masové imigrace upozorňovala sociální demokracie i v případě takzvaných zelených karet, které měly umožnit imigraci kvůli přísunu pracovních sil z neevropských zemí. Proti kartám ČSSD hlasovala.

„Já jsem byl vždy přesvědčen, že Česká republika by se měla vyhnout chybám, ke kterým došlo v ostatních zemích západní Evropy. Mám na mysli to, co se stalo ve Francii a v Německu. Země, ve kterých vznikla poměrně rozsáhlá ghetta obyvatelů Turků, Arabů. Vznikla tam celá předměstí, ve kterých jsou dnes poměrně velké dramatické sociální problémy. Ve Francii jsou zapalována auta. Ty země viditelně obtížně hledají schopnost si s přívalem těchto nových etnik, kultur, národů poradit,“ řekl ve sněmovně v srpnu 2008 Lubomír Zaorálek.

„Četl jsem nedávno práci jednoho Francouze, který říká, že Evropa se během 30-50 let promění tak, že se nepozná. Díky přílivu migrantů bude ztrácet svou kulturní identitu, svůj civilizační styl,“ dodal tehdy Zaorálek. Proti mešitám a islamizaci se naposledy vyslovila také šéfka Suverenity Jana Bobošíková. „Jsme kategoricky proti stavbě mešity v Hradci Králové i dalších mešit. Chceme hájit náš křesťanský prostor,“ uvedla.