Nová studená válka prý už vypukla. Nebo je to jinak? Hledali jsme odpověď

Návrat ke studené válce mezi Spojenými státy a Ruskem? Stále více lidí si to prý začíná myslet. Podle některých sociologů tuto myšlenku přijalo opět za svou a důvodnou již polovina Rusů a Američanů. Přitom příčiny, jež škodí vztahům mezi dvěma státy, uvádějí ale lidé na různých stranách Atlantiku odlišné.

Co za tím tedy stojí? Změnili Rusové svoje vcelku pozitivní vnímání USA po špiónském skandálu se Snowdenem? Proto se Američané začali dívat na Rusko s větším nepřátelstvím po tom, co Moskva nedovolila Washingtonu vybombardovat Sýrii? Příčin může být hned několik, částečně je rozebral zpravodajský web Hlas Ruska.

Poukázal mimo jiné na to, že počet obyvatel Ruska, kteří jsou přesvědčeni o tom, že mezi Moskvou a Washingtonem může vypuknout nová studená válka, stoupl v poslední době o 9 procent.

Studená válka je velmi pravděpodobná – pokud prý už nevypukla

„Podle průzkumu Všeruského střediska pro průzkum veřejného mínění (VCIOM) připouští si podobný scénář 46 procent respondentů. Agentura Sociální sítě tvrdí, že na 80 procent aktivních uživatelů internetu se domnívá, že studená válka s USA je velmi pravděpodobná anebo již dokonce vypukla,“ uvádí zmiňovaný server. A na důkaz toho dokládá i vyjádření ředitelky pro styky s veřejností VCIOM Olgy Kamenčukové.

„Mezi Ruskem a USA existuje v poslední době dost rozporů. Týká se to případu Snowdena a zvlášť Sýrie. Například, v případu Snowdena měla většina Rusů za to, že ruský postoj zhorší vztahy s USA. Nicméně pouze 15 procent dotázaných řeklo, že není třeba poskytovat mu azyl. Stejně je to se Sýrií. Rusové chápou, že to komplikuje vztahy s Amerikou, nicméně jsou pro nezávislý postoj země v této otázce,“ řekla Kamenčuková.

Je důvodem Snowden, který odhalil metody americké rozvědky a žije nyní v Rusku?

Podle ní i z americké strany je situace podobná. Údaje společnosti Gallup (agentury pro sociální a marketingový průzkum) překročily poprvé od roku 2000 procento těch, kdo považují Rusko za nepřítele. Jenže když se pokles ratingu Spojených států v Ruské federaci časově shodl s případem Edwarda Snowdena, který odhalil metody americké rozvědky, pak se vztah Američanů vůči Rusku zhoršil po úspěšných krocích Moskvy v urovnání syrské krize.

„Jinými slovy, euforie devadesátých let, jež zavládla v rusko-amerických vztazích po pádu železné opony, rozpadu SSSR a podepsání Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní, pominula. Do popředí se dostávají neshodné názory Moskvy a Washingtonu na spravedlivé uspořádání světa. Pro lidi není tajemstvím, že v poslední době nejsou stisknutí rukou našich lídrů doprovázena tolik zářivými úsměvy. Avšak společná věc nepotřebuje nevyhnutelně velké přátelství. Stačí si zachovat čestné partnerské vztahy. Proto dokonce ti ruští respondenti, kteří prohlásili o ztrátě sympatií vůči zaoceánské velmoci, říkají, že úspěchů v boji s terorismem a v řadě dalších světových problémů se dá dosáhnout pouze s pomocí spolupráce,“ shrnula žena z agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM.

Putin varoval před monopolární světovládou a trefoval se do USA

Své polínko do ohně mohl přiložit pravděpodobně i ruský prezident Vladimír Putin. Letos totiž na mnichovské konferenci o bezpečnosti ve svém projevu oznámil, že Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu. A vysvětlil kroky, jak se tomu bránit. Není to přitom poprvé, co se z Ruska takto otevřeně ozývají podobné hlasy. Jak prozradil ParlamentnímListům.cz politolog Zdeněk Zbořil je to prý proto, že obě země hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

Vladimír Putin totiž ve svém vystoupení poukázal mimo jiné též na to, že svět s jedním vládcem a s jedním systémem nemá nic společného s demokracií. Podle něj patří totiž k demokracii nejen moc většiny, ale také respektování menšin.

Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu, která se vyznačuje tím, že existuje podle jejich přání jen jediné centrum síly, moci a rozhodování,“ uvedl Putin. A připomněl, že bezpečnost každého jedince znamená bezpečnost všech – tedy celého světa. Vzpomínkou na Franklina Rooswelta také zopakoval, že mír spočívá v bezpečnosti. Upozornil na to, že současný stav se spíše takovým ideálům vzdaluje. „Mezinárodní bezpečnosti můžeme dosáhnout hlavně globálním dialogem na toto téma,“ uvedl mimo jiné.

Byla nyní terminologie studené války jen nahrazena novou?

„Podobně mluvil prezident Putin už několikrát a při různých příležitostech. Hovořil tak i exprezident Medveděv a většinou i celá diplomacie RSFR. Protože prominentní reprezentanti americké zahraniční politiky také opakovaně považují Rusko za hlavního nepřítele USA z hlediska možné vojenské konfrontace, dostává se jim podobných odpovědí, ačkoli obě strany prohlašují, že jim je cizí terminologie let studené války. Je to jakási měkká konfrontace, nebo jak se v political science (politické vědě, pozn. red.) říká, zaujímání protipozic, které může být benevolentní nebo malvolentní (zlovolné),“ vysvětlil  ParlamentnímListům.cz také možný pohled na věc a vývoj politolog Zdeněk Zbořil.

Hledá se nová ideologie

Upozornil pak také na to, že druhou věcí je, že obě země nyní hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

„Pro Bushe seniora to byl na začátku devadesátých let 20. stol. také opravdu The New World Order (Nový světový řád), pro Billa Clintona ‚velká šachovnice bez kontroly‘ (podle slov Brzezinského), podle Bushe juniora zase ‚střet civilizací a boj proti terorismu‘. Putinovy teze bychom proto měli analyzovat jednak jako protipozici tohoto amerického hledání, ale také jako obnovení ‚světového řádu‘, na kterém by jeho země mohla významněji než dosud participovat,“ konstatoval dále Zbořil.

Ruská říše, bílá nebo rudá, o to, podle politologa, prý vždy usilovala a jejímu současnému reprezentantovi jde tedy také o to, ukázat svým spoluobčanům, že mohou být na reprezentaci této velmocenské kontinuity hrdí.

„Je ovšem pravda, že ruská zahraniční politika je ‚multipolární‘, ne snad proto, že by to byla dobrá vůle, ale že Ruská federace nemá sílu být, podobně jako USA, monopolarní,“ uzavřel Zdeněk Zbořil.

Putin varovně promluvil o Novém světovém řádu

Ruský prezident Vladimír Putin na mnichovské konferenci o bezpečnosti ve svém projevu oznámil, že Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu. A vysvětlil kroky, jak se tomu bránit.

Vladimír Putin poukázal mimo jiné též na to, že svět s jedním vládcem a s jedním systémem nemá nic společného s demokracií. Podle něj patří totiž k demokracii nejen moc většiny, ale také respektování menšin.

„Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu, která se vyznačuje tím, že existuje podle jejich přání jen jediné centrum síly, moci a rozhodování,“ uvedl Putin na konferenci. Připomněl též, že bezpečnost každého jedince znamená bezpečnost všech – tedy celého světa. Vzpomínkou na Franklina Rooswelta také zopakoval, že mír spočívá v bezpečnosti. Upozornil na to, že současný stav se spíše takovým ideálům vzdaluje. „Mezinárodní bezpečnosti můžeme dosáhnout hlavně globálním dialogem na toto téma,“ uvedl mimo jiné.

Vladimír Putin poukázal mimo jiné též na to, že svět s jedním vládcem a s jedním systémem nemá nic společného s demokracií. Podle něj patří totiž k demokracii nejen moc většiny, ale také respektování menšin.

„Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu, která se vyznačuje tím, že existuje podle jejich přání jen jediné centrum síly, moci a rozhodování,“ uvedl Putin na konferenci. Připomněl též, že bezpečnost každého jedince znamená bezpečnost všech – tedy celého světa. Vzpomínkou na Franklina Rooswelta také zopakoval, že mír spočívá v bezpečnosti. Upozornil na to, že současný stav se spíše takovým ideálům vzdaluje. „Mezinárodní bezpečnosti můžeme dosáhnout hlavně globálním dialogem na toto téma,“ uvedl mimo jiné.

Jak lze na jeho slova však nahlížet? Znamená to, že Rusko chce zabránit nastolení nového světového řádu a varuje okolní svět, který tuto hrozbu nevnímá? Nebo lze za tím spíše hledat politiku?

Terminologie studené války nahrazená tou o Novém světovém řádu?

„Podobně mluvil prezident Putin už několikrát a při různých příležitostech. Hovořil tak i exprezident Medveděv a většinou i celá diplomacie RSFR. Protože prominentní reprezentanti americké zahraniční politiky také opakovaně považují Rusko za hlavního nepřítele USA z hlediska možné vojenské konfrontace, dostává se jim podobných odpovědí, ačkoli obě strany prohlašují, že jim je cizí terminologie let studené války. Je to jakási měkká konfrontace, nebo jak se v political science (politické vědě, pozn. red.) říká, zaujímání protipozic, které může být benevolentní nebo malvolentní (zlovolné),“ vysvětlil možný pohled na věc politolog Zdeněk Zbořil.

Upozornil pak také na to, že druhou věcí je, že obě země hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

„Pro Bushe seniora to byl na začátku devadesátých let 20. stol. také opravdu The New World Order (Nový světový řád), pro Billa Clintona ‚velká šachovnice bez kontroly‘ (podle slov Brzezinského), podle Bushe juniora zase ‚střet civilizací a boj proti terorismu‘. Putinovy teze bychom proto měli analyzovat jednak jako protipozici tohoto amerického hledání, ale také jako obnovení ‚světového řádu‘, na kterém by jeho země mohla významněji než dosud participovat,“ konstatoval dále Zbořil.

Ruská říše, bílá nebo rudá, o to, podle politologa, vždy usilovala a jejímu současnému reprezentantovi jde tedy také o to, ukázat svým spoluobčanům, že mohou být na reprezentaci této velmocenské kontinuity hrdí. „Je ovšem pravda, že ruská zahraniční politika je ‚multipolární‘, ne snad proto, že by to byla dobrá vůle, ale že Ruská federace nemá sílu být, podobně jako USA, monopolarní,“ řekl Zdeněk Zbořil.

Kdo neví, co je Nový světový řád?

O Novém světovém řádu se toho napsalo a namluvilo již hodně, přesto řada lidí stále tápe, co znamená. Připomeňme tedy, že Nový světový řád (zkratka NWO, podle anglického New World Order) je konspirační teorie, která tvrdí, že malá skupina mezinárodních elit kontroluje a manipuluje vlády, průmysl a mediální organizace po celém světě a že primárním nástrojem, který používá k ovládnutí národů, je systém centrálního bankovnictví. Jedná se o teorii, která se stala populární po roce 1990 a která je spojena především s americkým prostředím, v Evropě dosud není v takové míře rozšířena.

Tato teorie tvrdí, že skupina konspirátorů financovala, a v některých případech i způsobila, prý většinu velkých válek za posledních 200 let, a to zejména prováděním útoků pod falešnou vlajkou (aby získala na svou stranu veřejné mínění). Podle Wikipedie říkají konspirační teoretici, že tato skupina napomohla třeba rozpoutání 1. a 2. světové války, války ve Vietnamu; stojí za útoky z 11. září 2001 či za bojem proti terorismu. Obecně je tedy Nový světový řád spíše symbolem zla.

Svět nevydržel vlastní tíhu a zhroutil se

NWO nedá proto spát nejen laickým konspirátorům, ale i různým odborníkům a některým politikům. V Moskvě se tak například v roce 2009 konala prezentace knihy nazvané Druhý nový světový řád. Geopolitické hlavolamy. Autorem je známý politolog ze Spojených států ruského původu Nikolaj Zlobin. Představuje názor, že svět s jedním pólem, jenž vznikl po skončení studené války, nevydržel vlastní tíhu a zhroutil se. Pohřbil pod sebou myšlenku starého světového řádu a pověst USA jako dominujícího vůdce.

A jaké problémy z toho mohou lidstvo čekat?

„Hlavní problém spočívá podle mne v tom, že máme co do činění s absolutně novým světovým řádem, jenž se vytváří mimo naše politická nebo ekonomická úsilí,“ řekl tento politolog pro Hlas Ruska s tím, že tento nový řád vzniká spontánně, jakoby bez účasti kohokoli, včetně velkých mocností, které si pořád myslí, že řídí svět.

„Ale pohybujeme se směrem k světu bez žádných pólů, kde nebudou určitá centra síly a vlivu. Je to závažný trend a vyžaduje seriózní rozbor. Vojenská síla již nehraje takovou úlohu jako dřív. Vidíme, že nejmocnější z vojenského hlediska země, USA, nemůže dnes vyhrát žádnou válku! Žijeme ve světě, jak říkám, ´globálních looserů‘, protože nevidím dnes žádný úspěšný model státu, kde by se spravedlivě řešily všechny sociální problémy. V novém světě vyhrají podle mého názoru země, jež dokáží vytvořit nejatraktivnější model společnosti, kde člověk získá nejvíc šancí pro rozvoj, včetně intelektu. A není důležité, je-li tato země velká či ne,“ doplnil Zlobin.

Světový řád bude demokratičtější, míní Sergej Lavrov

To, že ne každý vidí v nastolení Nového světového řádu zlo, potvrdil však před necelými třemi lety například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj nový, polycentristický světový řád, který se utváří na planetě, bude demokratičtější, stabilnější a bude odpovídat soudobým realitám.

Může tomu tak být, ovšem v tuto chvíli zřejmě převládají obavy i na těch nejvyšších společenských místech. Vyjádřil je například i papež František, i když výraz Nového světového řádu přímo nepoužil.

„Lidstvo jako by v tomto okamžiku bylo ve stoosmdesátistupňové zatáčce. Přibývá patologií s psychologickými důsledky, srdce mnoha lidí zachvacuje strach a zoufalost – a to i v takzvaně bohatých zemích, umenšuje se radost ze života, zatímco roste násilí a nemravnost. Chudoba je stále zjevnější. Lidé bojují o přežití – avšak toto přežívání často není vůbec důstojné,“ uvedl letos papež František na sklonku jara ve Vatikánu.

Podle něj jedna z příčin celé této situace spočívá ve vztahu, který si lidé vytvořili k penězům.

„A co je ještě horší – každá lidská bytost je považována za spotřební statek, který je možno využít a pak odhodit. Zavedli jsme kulturu, která se zbavuje nepotřebného odpadu. S tímto myšlenkovým posunem se setkáváme na individuální i společenské rovině. Vyřazovací kultura je upřednostňována a solidarita – poklad chudých – se často považuje za kontraproduktivní. Odporuje totiž racionalitě financí a ekonomiky. Zatímco zisky menšiny exponenciálně rostou, příjmy většiny klesají. Tato nerovnováha má původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace a brání státům v jejich právu kontroly. Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla,“ upozornila hlava katolické církve.

Uznávaný ekonom: Útok na peníze lidí může být obrovský. Kypr je začátek

Situace na Kypru i varování aktivistické skupiny Anonymous o tom, že jsou peníze lidí v bankách ohroženy kybernetickými útoky – to vše jsou jevy, které bankovnímu sektoru u nás i ve světě na důvěře nepřidávají. Naopak. Objevily se dokonce z několika míst informace o tom, aby lidé začali vybírat své vklady, pokud nechtějí o peníze přijít. Toto téma proto ParlamentníListy.cz předložily světově uznávanému ekonomovi působícímu ve Spojených státech, Milanu Zelenému.

Před několika dny i server EUTimes.com přinesl zprávu o tom, že údajně po světě koluje oběžník ruského ministerstva zahraničí a radí nejen občanům, ale i společnostem, aby zrušili své investice a vklady u západních bankovních a finančních institucí. Kreml se totiž prý obává, že jak Evropská unie, tak Spojené státy připravují prý největší krádež soukromého bohatství v moderní historii.

V souvislosti s tím se zákonitě vyrojila celá řada otázek. Není totiž bez zajímavosti, že na možné pády bank i finanční „chaos“ mnozí nezávislí ekonomové upozorňovali již v minulých letech. Všichni se však shodují v jednom – pokud lidé tyto výzvy uposlechnou a vzali by hromadně bankomaty a bankovní přepážky útokem kvůli výběrům, neustála by takový atak zřejmě leckterá, v tuto chvíli zatím i „zdravá“ banka. Považují tedy podobné zprávy za velmi nebezpečné, s možnými fatálními následky.

Přestali nebo přestanou lidé bankám věřit?

Zkušenosti z Kypru, které veřejnost mohla několik dnů vidět ve sdělovacích prostředcích, tak možná otřásla důvěrou řady lidí v banky a celý bankovní sektor. Je to jen nepodložená spekulace nebo fakt?

„Samozřejmě, že se důvěra v banky, pokud ještě nějaká existuje, naruší a narušila. Hlavně se však naruší důvěra v politiky Evropské unie, kteří vytvářejí tlak na solidární konfiskaci úspor. Jestli se to odrazí také v Česku, to opravdu nevím. Češi jim ale již léta skáčou téměř na všechno. Že se důvěra k bankám naruší například v USA je zcela jisté. Kypr tam je již nyní v popředí řady veřejných debat. Hovoří se v nich o tom, že bruselští byrokrati volají po nezávislém zdroji příjmů, nechtějí již jen vybírat od členských států – touží dostat se totiž přímo ke korytu,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený, který působí jako profesor na jedné z prestižních amerických univerzit.

Útoky na peníze lidí nebudou ojedinělým jevem…

Jak dodal, pokud se nemýlí, skoro žádné české banky vlastně již nyní nejsou – jde jen dceřinné společnosti bank zahraničních. A v tom vidí podstatný háček. „Takže, v případě nátlaku na zahraniční banky budou české banky bez odpovídající ochrany. Konfiskace úspor bude v budoucnosti stále populárnějším zdrojem příjmů pro politické vrstvy bránící svá privilegia, moc a pohádkové platy za nic. Útok na peníze jiných lidí bude celosvětový, Kypr je zatím jen pouhá metafora,“ vyslovil neveselou prognózu ekonom.

Všechna fakta nahrávají tomu, že se objevují na scéně nyní víc než kdy jindy obchodníci se zlatem a nabádají k investování právě do drahých kovů a kamenů. Je to opravdu bezpečnější řešení ukládání peněz?

Politická moc drží u krku banky i střadatele, míní profesor Zelený

„Nesdílím tento názor. Drahé kovy jsou předmětem spekulací a výkyvy jejich hodnot lze těžko předvídat. Existují také problémy s konvertibilitou na použitelnou měnu – ta může být prudce omezena státními zásahy. Pokud nechcete držet cihly doma, což nedoporučuji, musíte je stejně uložit v bankách. Přitom zdanění zlatých vkladů je možné. Pokud by se zlato stalo oficiálním platidlem, pak bude mít význam je kupovat, ale k tomu je daleko. Krytí bankovek zlatem má stabilizační dopad, ale pak je jedno, zda držíte bankovky nebo zlato. Tak jako tak, politická moc dnes drží pevně u krku nejen banky, ale hlavně střádající občany,“ uzavřel svůj pohled na věc profesor ekonomie Milan Zelený.

Jako bonus pak přidal pro čtenáře slovníček ekonomických pojmů s vysvětlením toho, jak najít cestu k určité transformaci.

Slovníček transformace

  • Transformace: dlouhodobá a nezvratná přeměna hospodářství společnosti. Např. přechod z agrární na průmyslovou, z průmyslové na služby, atp. Nemá nic společného s krizí. Dnes hlavně akcelerující přechod od globalizace k relokalizaci, se všemi doprovodnými jevy.
  • Víte, co je strategie 3P? 1. Pochopit transformaci, 2. Přizpůsobit se novým podmínkám, 3. Využít nabízených Příležitostí.
  • A copak že to je ta relokalizace? Proces deglobalizace, tj. návrat do původního kontextu lokálních podmínek za účelem snížení nákladů a rizik spojených s logistikou globálních dodavatelských řetězců; nástup řetězců poptávkových (zákaznických). Vzniká vlna nové lokalizace produktů zemědělství, průmyslu i služeb v místních a regionálních ekonomikách. I proto transformace globalizace → tzv. relokalizace dnes probíhá ve většině vyspělých zemí.
  • Co je glokalizace? Globální lokalizace znamená přizpůsobování globálních produktů, výrobků a služeb specifickým místním kulturám a preferencím za účelem pronikání do vzdálených lokalit globálních trhů. Jde tedy o první krok k relokalizaci. Má i své nesporné regionální výhody: v globálním světě se uplatňují výhody lokálních podmínek. Jako příklad se dá uvést  dnešní Silicon Valley v Kalifornii, průmyslové distrikty sev. Itálie, anebo kdysi Baťův Zlín a jejich průmyslové město.
  • Pro transformaci je též nutná restaurace místní komunity. To znamená, že hospodářskou relokalizaci nutně doprovází komplexní obnova autonomie místní nebo regionální samosprávy a soběstačnosti, jakož i obroda autentické (decentralizované, nestranické) demokracie.
  • Hovoří se často také o podnikatelské univerzitě, co to znamená? Je třeba nových podnikatelů – jen ti totiž vytvářejí nové pracovní příležitosti a nikoli stát. Podnikat se učíme skutečným podnikáním, ne jen čtením knih o podnikání: proto univerzita, kde se podniká. Byla to původně myšlenka Jana A. Bati.
  • Dobré je podle Milana Zeleného vědět i to, co je to reintegrace. Znamená to, že namísto tradiční dělby práce a extrémní specializace akceleruje reintegrace: tj. méně součástek v produktech, méně operací v procesech a širší pracovní zodpovědnost jednotlivých spolupracovníků.
  • Uměli byste vysvětlit, co je to desintermediace? Jde o vylučování zbytečných mezičlánků, nastavení přímé návaznosti mezi zákazníkem a výrobcem, mezi spotřebitelem a poskytovatelem.
  • Když se řekne self-service, je to něco jako samoobsluha, i když s významem mnohem širším. V podstatě „outsourcing“ funkcí a činností přímo na zákazníka a spotřebitele. Viz všechny automatické přijímače vratných lahví.
  • A když se řekne masová kustomizace, věřte, že jde o výrobky a služby šité na míru. Tedy plně individualizované a kustomizované, ale v ceně srovnatelné s masovou (hromadnou?) výrobou v tradičních prodejnách. Obsahuje tedy přežití tradičních hypermarketů za pomoci nárůstu internetových nákupů; či lokalizovaného doručování přímo do domu.