Prezident USA: „Budoucnost nepatří těm, kdo urážejí proroka islámu“

Věřme americkému prezidentovi B. Husseinovi Obamovi jeho slova o islámu – tak se dá shrnout sbírka Obamových výroků o islámu, které sestavila americká bloggerka Viktoria Jackson.

Prezident USA Barack Hussein Obama například prohlásil:

Budoucnost nepatří těm, kdo urážejí proroka islámu (Mohammeda).

Obama také například řekl, že jeho „role jako prezident Spojených států, je třeba bojovat proti negativním stereotypům islámu všude, kde se objeví.“

Myslím si, že všechna tato jeho prohlášení jen dokreslují fakt, že v posledních letech zesílí snaha části americké administrativy podporovat prosazování islámských zájmů v evropských zemích. Různé proislámské projekty na podporu muslimských komunit a boje proti kritice islámu skrze americké ambasády v Evropě ukazují, že nejvyšší patra americké vlády se připravují na to, až bude za pár desetiletí Evropa islámská a oni budou muset s muslimy umět vycházet. Lze se tomu divit, když naše dnešní evropská společnost páchá dobrovolně sebevraždu?

Rouhačské prohlášení prezidenta USA Obamy, že hlavní hrozbou pro světovou stabilitu a bezpečnost je virus Ebola, Rusko a až na třetím místě teroristé Islámského státu

Kanada zažila tento týden ohlasy války s radikálním islámem, kterou tato země rozhodla svádět spolu s USA.

V pondělí srazil v městečku Saint-Jean-sur-Richelieu místní islamista autem dva vojáky. Jeden zemřel. A ve středu zastřelil terorista strážce u válečného památníku v klidné metropoli Ottawě a pak vpadl do parlamentní budovy, ale byl zastřelen. Nic podobného se ještě nestalo za celé kanadské dějiny.
Jak první, tak i druhý islamista je kanadský občan. 32letý Michael Zehaf-Bibeau, který střílel v Ottawě, a 25letý Martin Couture-Rouleau se narodili, studovali a pracovali v Kanadě. Přijali islám v roce 2013 a od té doby se pokoušeli vycestovat do Iráku nebo Sýrie, aby podpořili bratry z Islámského státu. Znali se a oba navštěvovali radikální islamistické internetové servery. Oba byli evidováni kanadskou rozvědkou a oběma bylo odmítnuto vydání pasů za účelem vycestování na Blízký Východ. Podle policejních údajů, takových lidí mají v Kanadě asi 90. Dalších 400 kanadských muslimů válčí v oddílech IS v Iráku a Sýrii.

Všechny okolnosti ottawské tragédie bude ještě třeba zjistit, a policie spolu s bezpečnostními službami bude muset odpovědět na spoustu nepříjemných otázek: jak dokázal, například, terorista nejdřív zastřelit hlídku u památníku a pak usednout do auta, dojet s ním do parlamentu, vpadnout do střežené budovy a zahájit tam palbu?

Kanadský premiér Stephen Harper slíbil, že to všechno zjistí:
– V nejbližších dnech zjistíme, jestli měl terorista spolupachatele. Avšak události tohoto týdne jsou smutnou připomínkou toho, že Kanada není imunní vůči teroristickým útokům, které jsme předtím viděli pouze v zahraničí. Tyto útoky proti našim bezpečnostním službám a řídícím institucím hodnotíme jako útoky na naši zemi.
Četné listy již položily oprávněné otázky: nepřispívá snad kanadská politická tolerance k pronikání extremistických myšlenek? A je lepší bojovat s terorismem samostatně, pouze v anglosaském světě, anebo přizvat jako spojence další země?

„Odmítnutí univerzálních principů boje s terorismem, vynález jakýchsi vlastních metod boje mimo RB OSN vede, bohužel, k bídným následkům, na což Rusko nejednou upozornilo,“ prohlásil v Moskvě doslova pár hodin před tragédií v Ottawě ministr zahraničí Sergej Lavrov:
– V Sýrii, například, pozorujeme dnes situaci, kdy Západ, který touží po svržení prezidenta Bašára Asada, přimhuřuje téměř 4 roky oči nad posílením pozic extremistů v této zemi. A tím přispívá k rychlému šíření hrozby ze strany teroristů, včetně skupiny známé jako Islámský stát. Již dobyl značná území v Iráku a Sýrii a řídí je podle práva šaria.

V současném otevřeném světě se terorismus nedá definitivně porazit, je přesvědčen profesor Moskevské státní Lomonosovovy univerzity Alexej Fenenko. Zmírnit tuto hrozbu lze pouze společným úsilí. A první, co by bylo třeba udělat, je připravit světový terorismus o jeho finanční podporu, která přichází přes západní banky, připomněl Fenenko:
– Současný terorismus je nadnárodní jev. Akumuluje finanční síly v bankovním sektoru. Je to ropný kapitál zemí Perského zálivu. Terorismus výborně působí na území západních států, a, jak vidíme na příkladu Kanady, také na území Britského Společenství.

Mnozí ruští experti připomínají, že na pozadí posledních tragických událostí v Kanadě vypadají absurdně a rouhačsky prohlášení prezidenta USA Baraka Obamy o tom, že hlavní hrozbou pro světovou stabilitu a bezpečnost je virus Ebola, Rusko a až na třetím místě teroristé Islámského státu.

http://czech.ruvr.ru/2014_10_23/Ottawa-ve-valecnem-stavu-5707/

Britský novinář se ostře pustil do Obamy. Je to prý drzý lhář, který by se měl přiznat ke své největší chybě

Britský novinář z deníku The Telegraph Peter Foster kritizuje přístup amerického prezidenta Baracka Obamy k řešení krize v Sýrii a Iráku. O vzestupu Islámského státu prý Obama dobře věděl a přesto proti tomu nic nedělal.

„Vzhledem k tomu, jak byla Obamova politika rozvrácena vzestupem ISIL v Sýrii, nemělo by nikoho překvapit, že se nyní bude snažit americký prezident zakrýt značný dopad, který měl jeho špatný odhad na vyhrocení celé situace. To ovšem neznamená, že bychom mu to měli nějak usnadňovat. Spíš naopak,“ vyjadřuje se Foster bez obalu.

„Tento týden měl Obama tu drzost, že obvinil své zpravodajské agentury, že Bílý dům dostatečně neinformovaly o vzestupu ISIL. Veřejně tak hodil odpovědnost za své chyby na šéfa Národní zpravodajské služby Jamese Clappera. Podle mého mínění Clapper uznal, že podcenil situace v Sýrii, řekl Obama pro CBS News. Některá lživá vyjádření je časem složité uvést na pravou míru. Pokud ovšem necháme stranou činnost tajných služeb, Obama přehlédl fakt, že to byl právě on, kdo nechal sitauci v Sýrii tímto způsobem vygradovat. Přesto, že ho spoustu lidí z jeho okolí, včetně tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonové, hlasitě upozorňovali na potencionální rizika jeho pasivního přístupu,“ píše Foster.

„Clintonová se po opuštění svého úřadu netajila tím, že Obamovo počínání v případě řešení krize v Sýrii bylo chybné. ‚Podle mé analýzy bylo chybou nepodpořit opozici vymezující se vůči Asadovi. V oblasti tak vzniklo prázdné vakuum, které nyní vyplnili právě džihádisté. Ti byli vyzbrojeni jinými silami a my jsme tak neměli možnost být součástí celého procesu a zabránit jeho současnému nepříznivému vyústění,‘ prohlásila Clintonová letos v létě v rozhovoru pro časopis Atlantic. Nicméně Obama odmítl jít v Sýrii s kůží na trh, byť situace si to vyžadovala, protože by tak popřel styl své zahraniční politiky, kterou prezentoval americké veřejnosti,“ míní Foster.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

„Vraťme se však nyní do května 2013, kdy Obama přednesl projev, ve kterém efektně hovořil o konci války proti terorismu. Dnes už víme, jak byl tenkrát daleko od pravdy. Musíme definovat povahu a rozsah tohoto boje, jinak nás tyto války zcela pohltí, varoval Obama, který ve světle svých tehdejších slov dnes vypadá stejně hloupě jako George W. Bush, když tvrdil, že je mise splněna,“ všímá si Foster.

„V tom samém projevu Obama hovořil o tom, že má v plánu prodiskutovat s Kongresem změnu v povolení k použití vojenské síly, která byla schválena krátce po 11. září 2001. Což je stejný dodatek, na základě kterého nyní bombarduje ISIL v Sýrii a Iráku. Neomezená válka proti teroru je nyní u konce, řekl Obama a dodal, že dle jeho mínění se teď bude možné soustředit na mnohem menší lokalizované hrozby. Jeho zmínka o menší hrozbě byla v zásadě chybná. I v té době se ozývalo spousta hlasů, které před takovým optimismem varovaly,“ píše Foster.

Pouhý den před Obamovým projevem před Bezpečnostním výborem měli možnost jeho členové vyslechnout svědectví experta Baraka Barfi z New America Foundation o tom, jak se snaží Jabhat al-Nusra najít pro Al-Káidu „nové útočiště v srdci arabského světa“. „Pokud by se to podle Barfi podařilo, byly by tyto síly schopny se soustředit i na vzdálenější nepřátele,“ cituje Foster odborníka na tuto problematiku.

„Pan Obama se jednoduše rozhodl přepsat historii. Vzestup ISIL byl předpovídán celou řadou expertů, ale Obama jejich analýzy odmítl, protože by řešení této situace nezapadalo do jeho politické agendy. Naneštěstí pro nás všechny se ukázalo, že se mýlil. Nečekejme však, že to americký prezident veřejně připustí. Mnohem snazší je totiž ze svých chyb obvinit ostatní,“ uzavírá Foster.

Český emigrant z USA: Češi, proč pořád skuhráte, že nemáte peníze

Pořádně na paškál si vzal českou společnost Ross Hedvicek, když se měl pro ParlamentníListy.cz vyjádřit k tomu, jak by se Česku mohlo dařit ekonomicky lépe. Český emigrant a americký občan žijící v USA doporučuje méně krást, méně tunelovat a mít méně požadavků na dotace od státu i Evropské unie. Za nutnost považuje zrušení komunistické strany a Československo z let 1948 až 1989 nazývá koncentrákem.

Radikální a často nelichotivé názory na život v Česku zveřejňuje na svém blogu Ross Hedvicek, rodným jménem Rostislav Hedvíček. Český emigrant žije ve Spojených státech a po delší době o sobě dal vědět v souvislosti s cestou ministra obrany Alexandra Vondry na pohřeb Ctirada Mašína do USA. Nelíbilo se mu, že dvěma největším hrdinům, které kdy Česko podle něj mělo, udělil resortní vyznamenání Zlatá lípa právě celoživotní protegé Václava Havla.

Československo mezi roky 1948 až 1989 hodnotí jako radikálni, represívni a teroristický stát, který své vlastní občany držel de facto ve vězení a týral je dle libosti komunistů. Odpor proti němu proto považuje za naprosto legitimní a hrdinný. „Každý emigrant měl morální právo zabít pohraničníka, protože to bylo stejné jako pro vězně z Auschwitzu zabití strážného z SS jednotek. Československo byl stejný koncentrák jako Auschwitz!“ tvrdí Hedvicek.

KSČM není skanzen, ale reálné nebezpečí

Pokud si většina národa myslí, že komunistický režim byl docela fajn, tak doporučuje pár tisícům jinak smýšlejícím emigrovat někam do civilizace a pak znovu obehnat Českou republiku ostnatým drátem. „Většina národa určitě bude mlaskat blahem, vždyť přece oni tak zuřivě nesouhlasí s Mašíny,“ poukazuje Hedvicek na debatu posledních dnech o Mašínech, která se ukázala jako spolehlivý lakmusový papírek české společnosti.

Nynější KSČM nepovažuje za žádný skanzen, ale vidí v ní reálné nebezpečí, protože dokáže ovlivnit velké množství mladých lidí. Komunistická strana měla být zrušena a znemožněno jí vrátit se pod jiným jménem. „Bývalé členství v KSČ musí být veřejnou informací a ostudou, tak jak bylo členství v NSDAP po válce v Německu. Kdo byl v NSDAP, nemohl být soudcem ani poslancem. Žádné havloidní definitivy pro komunistické soudce jako u vás,“ prohlašuje Hedvicek.

Ameriku poslal do krize marxista Obama

Česko se nezmění k lepšímu ani po ekonomické stránce, pokud nezačne místo socialismu fungovat kapitalismus. Pak budou mít lidé více peněz a všem se bude dařit lépe. „Použiji příklad z USA – za Bushe americká ekonomika jela jak vlak. Přišel k moci marxista Obama a zavedl tolik protiekonomických opatření, že způsobil v celé zemi ekonomickou krizi. Za rok půjde od válu a americká ekonomika začne zase fungovat,“ domnívá se Hedvicek.

Vše zůstane při starém, pokud si většina národa bude myslet, že „má nárok“ na příspěvky, důchody a „výživné“. „Dokud si budou lidé myslet, že jim bezcenné vzdělání na nějaké Karlově univerzitě dává ´právo´ na teplé místečko někde v úřadě, tak to u vás fungovat nebude a lidi penize mit nebudou,“ poukazuje Hedvicek.

Průměrný Čech má myšlení černošské maminky se šesti dětmi

Podle neúprosného kritika českých poměrů je podobný přístup vidět i v nejchudších vrstvách v USA. „Různé ty nikdy nevdané černošské maminky se šesti dětmi, každé s jiným otcem. Ty si právě myslí, že mají ´nárok´, tak jako si to myslí průměrný Čech. A to se ještě tahle americká spodina (ano, pochopitelně volí socialisty a Obamu) odněkud z Bronxu má daleko líp než průměrný český člověk,“ konstatuje dnes už americký občan, jehož ale život v Česku vůbec nenechává v klidu a který si myslí, že „Češi rádi pobrekávají, že mají málo peněz“.

Přesto nad svou někdejší vlastí hůl neláme a radí, jak si počínat, aby se její obyvatelé mohli mít v budoucnu lépe. „Je třeba méně krást, méně tunelovat, mit méně požadavků na dotace od státu i EU a více pracovat i více používat hlavu. A méně pít pivo! A méně kruhových objezdů! Není pak divu, že máte všichni trochu zamotanou hlavu!“ končí Hedvicek v méně vážném tónu.