Tag Archives: krize

Pád dolaru, katastrofa USA, nástup východních velmocí: Spekulace o zvratu poměrů ve světě

by

0

V tom, že se Evropa, ale i Spojené státy, nacházejí v době zlomu, se nedávno na mezinárodní konferenci, která se uskutečnila v Praze, shodlo hned několik ekonomů a odborníků z řad finančních analytiků. Upozorňovali však svorně též na další fakt: že možná nadvláda starého kontinentu a USA nad zbytkem světa postupně bude uvadat a přemístí se na východ – hlavně do Asie.

„Evropa i svět stojí na prahu nového fundamentálního nastavení dimenzí, ve kterých žijeme, či jsme byli zvyklí žít. Svět v podobě, jak ho známe, se zrodil ke konci 2. světové války, dokázal přežít i ‚studenou válku‘. Po jejím ukončení nastoupila globalizace, do které se zapojilo po roce 1989 i dosud stojící stranou Rusko svojí šestinou světa, kterou zaujímá. I to byl další počin ke změnám světové ekonomické struktury. Ovšem krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, vyvolává otázky, zda vůbec bude možné se do toho stavu, který byl nastolen před touto krizí, vrátit,“ uvedl politolog Michael Romancov, který přednáší na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově.

Západní svět je ohrožen. Přichází čas „Východu“?

Konstatoval též, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to, kam, je Čína – protože ta je schopna fungovat jinak než dosavadní svět. Pro ty země, které mají otevřenou ekonomiku, jako Česká republika, je nutné si uvědomit, jak moc jsme v rámci toho globálního světa na okolí a všech trendech závislí. Vše, co se totiž děje kdekoli na planetě, nás může ovlivnit,“ upozornil též Romancov na zmiňované konferenci nazvané symbolicky Evropa ve zlomovém období.

To, do jaké míry nejde o plané výhrůžky či strašení, pak napovídá realita. Hovoří se totiž o tom, že americký dolar nečekají dobré časy a zřejmě se brzy může opět zatřást. Proč? Podle nedávno zveřejněných informací ruského ministerstva financí jsou čínské společnosti připraveny na transakce s Ruskem. Avšak ty proběhnou v rublech a jüanech, nikoli, jak tomu bylo dříve, tedy v dolarech.

Americký dolar prý nečekají dobré časy….

„Začátek operace v národních měnách může dát impuls k dalšímu rozvoji hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Čínou,“ řekl koncem letošního května ruský ministr financí Anton Siluanov, což zaznamenaly i ruské zpravodajské agentury, včetně významné ITAR-TASS. Podle ruského ministra jsou čínské společnosti připraveny investovat do ruských infrastrukturních projektů na Dálném východě.

Když k tomu přidáme v ekonomických kruzích veřejně známou pravdu o tom, že Čína není nejšťastnější z toho, že rezervní světovou měnou je stále americký dolar, a to, že stejný názor má i Moskva, pak je tento krok vyústěním, které o další krok posouvá výše uvedené úvahy k realitě.

I proto se objevují již i v některých zahraničních médiích ekonomické komentáře, které naznačují, že hegemonie amerického dolaru se stává minulostí. Pochopitelně se v komentářích i argumentuje: například obrovskou zadlužeností USA. Ptají se pak, zda může být měna takto zadlužené země rezervní? I proto je zřejmé, že se schyluje (anebo možná již běží) k boji, jak tuto měnu v pozici rezervní měny udržet nadále. Jaké zbraně budou obrazně řečeno využity a jaké šance z toho budou plynout, ukáže čas.

Válka o to, kdo bude vlastnit rezervní měnu, je v plném proudu?

Například americký byznysmen Russo Winter pro Russia Beyond the Headlines tvrdí, že válka o rezervní měnu je již v plném proudu. A vede ji Čína, která podle něj už zaútočila na dolar.

Vytvořilo se tím jakési „pásmo jüanu“, ve kterém je v současné době Rusko, Írán, Angola, Súdán, Venezuela a Čína. Všechny tyto země se dohodly, že budou platit mezi sebou jüanem, a to (zatím?) hlavně za ropu. Nejde přitom o malý obchod – ale přibližně o 5 milionů barelů, za které se už nebude americkým dolarem platit.

Pro potvrzení trendu pak nahrává i krize na Ukrajině a vše, co se kolem ní vyvíjí ve zbytku světa. Těžko říct, zda k rozhodováním vedla hrozba avízovaných sankcí vůči Ruské federaci, či zda za tím stálo strategické uvažování a přesměrování toků. V každém případě Rusko začalo tlačit na obchodní dohody, které minimalizují účast (a vliv) amerického dolaru už od nástupu ukrajinské krize.

Je potřeba v dolar věřit jako v druh náboženství. Pokud dojde k otřesení víry….

Poprvé se začaly objevovat i úvahy o takzvaném „petrodolaru“ a jisté formě náboženství s ním propojené. Náboženství, které je však postavené na tom, aby celý zbytek světa „petrodolaru“ věřil. Pokud by se tato víra otřásla, USA hrozí hyperinflace, sociální kolaps, možná i občanská válka. Podobně, jak se takové scénáře odehrály v jiných zemích světa (například Venezuela). Ovšem s tím zásadním rozdílem, že ony země nedisponují globální rezervní měnou, varuje zahraniční zpravodajský portál zerohedge.com.

Pokud by tedy Rusko pokračovalo ve svých snahách dostat dolar do minulosti a nahradit ho bezdolarovým systémem, otevřel by se svět, který má již i svůj název: de-dolarizovaný. Tedy bez dolaru. A jak potvrzují i otevřené zdroje, tento tah na bránu z Východu pokračuje krok po kroku dál.

Rusové mají plán na posílení role rublu

Například Hlas Ruska koncem dubna s odkazem na ruské tiskové zdroje informoval, že ministerstvo financí této země je připraveno spustit plán na radikální zvýšení role ruského rublu v exportních operacích, čímž bude redukovat podíl v dolarech denominovaných transakcí. Ruské vládní zdroje věří, že tím je jejich bankovní sektor „připraven vypořádávat rostoucí počet v rublech denominovaných transakcí“.

Při rešerši zpráv z posledních týdnů pak nelze z této oblasti přehlédnout ani informaci tiskové agentury Prime, která oznamuje, že ruská vláda již 24. dubna letošního roku zorganizovala speciální schůzi věnovanou nalezení řešení, jak se zbavit amerických dolarů v ruských exportních operacích. Povolala špičkové experty z energetického sektoru, bank a vládních agentur a padlo navržení četných opatření. Ta byla odezvou na americké sankce.

Schůzce o „de-dolarizaci“ (jak nazývají tento jev zatím převážně zahraniční média) předsedal první místopředseda vlády Ruské federace Igor Šuvalov. Je tedy patrné, že Moskva myslí své záměry na zastavení použití dolaru nesmírně vážně.

Čím víc bude Západ proti Rusku útočit, tím ho nutí obracet se k Východu

Zdá se tedy, že situace se dostává do slepé uličky – tedy minimálně pro současný euroatlantický svět, jak ho dosud známe. Čím víc bude Západ k Rusku vyvolávat nesmiřitelné konflikty a čím víc ekonomických sankcí po něm bude házet, tím více bude Rusko v čele s Putinem nucené uhýbat od obchodovacího systému denominovaného v amerických dolarech. Zároveň pak ale bude stále více vstřícné k Číně a Indii.

Důkazem toho je zpráva z 20. května, z které vyplývá, že ruský Gazprom a čínský CNPC oznámily, že po desetiletí vyjednávání tyto dva národy podepíší smlouvu na třicet let v hodnotě zhruba 400 miliard amerických dolarů. Podle všeho je to jen první vlaštovka obchodního i politického partnerství mezi Čínou a Ruskem. I když zatím je stále ještě Evropa největším ruským energetickým trhem (vloni koupila více než 160 miliard kubických metrů ruského zemního plynu), dá se očekávat, že nyní Putin využije každé příležitosti, aby diverzifikoval ruské dodávky plynu tímto směrem a naopak zvýšil svou přítomnost na asijském trhu. A ten je obrovský. „Jen vloni Čína spotřebovala asi 170 miliard kubických metrů zemního plynu, přičemž se očekává další růst. Do roku 2020 ho podle odhadů bude spotřebovávat 420 miliard kubických metrů ročně,“ uvádí server zerohedge.com, z něhož se často objevují články i na českém webu alternativního zpravodajství AC24.

I astroložka před ekonomickými problémy USA varovala

Jako perličku lze připomenout i něco z kategorie mezi nebem a zemí. I když by to seriozní kruhy asi odmítly, pravdou je, že na složité budoucí roky v oblasti ekonomiky v USA upozornila totiž před časem ParlamentníListy.cz i astroložka Eva Prokešová. Ta se totiž zabývá i horoskopy států a všímá si jejich politických dopadů. Ostatně to, že vystudovala mezinárodní vztahy, jí k tomu dává předpoklady.

Prokešová totiž při dotazu, jakým směrem se bude vyvíjet situace na Ukrajině, poznamenala, že k pochopení budoucího směru je dobré nahlédnout i do horoskopů Ruska a USA. „To jsou velcí hráči, kteří stojí na pozadí dění. A jim se v jejich horoskopech dějí věci! Dokonce v časové shodě, jen s opačným znaménkem. Zdá se tak, že z pohledu osudu jsou karty jasně rozdané. Přejí nyní Rusku a stojí proti Americe. A to pravděpodobně na delší dobu, než si teď umíme představit a jsme ochotni si připustit,“ varovala astroložka. Podle ní v těchto měsících Rusko testuje situaci a zkouší svoji sílu. Pro věci příští.

„Rusko je v přípravné fázi na příští rok. To pravé dění začne až s únorem 2015 a vydrží ve velké intenzitě až do roku 2018. A nutno konstatovat, že takovou řadu úspěšných roků, jakými budou tyto, Rusko dlouho nezažilo,“ předpověděla Eva Prokešová.

A upřesnila, co se dá v nejbližších měsících čekat.

„V březnu dostalo Rusko příležitost k politickému zúročení svého mocenského postavení. Již na konci dubna a v květnu se chování Ruska vrátí k původní přímočarosti a samozřejmosti. A bude dál testovat svůj vliv na mezinárodní prostředí a na svět. Od června do září se bude Rusko držet zpátky a bude se věnovat vlastním problémům. Není si totiž samo jisté dalšími kroky a podporou ostatních států. A protože necítí a nebude cítit na své jednání pozitivní odezvu, bude vyčkávat,“ popsala dále ParlamentnímListům.cz žena, která astrologii ráda mísí s politikou.

Vyčerpané Spojené státy ekonomické potíže prý jen tak neopustí

Všimla si i toho, že Spojené státy jsou též v přípravné fázi na rok 2015. „Od března 2014 s obavami sledují, co se děje ve světě, a vydrží jim to až do listopadu následujícího roku. Nesouhlasí, ale nemohou s tím nic dělat. Je to další ze série problematických tranzitů, které běží horoskopem USA jeden za druhým od roku 2008. Šest let je dlouhá doba a Spojené státy začínají být vyčerpané. V roce 2015 se k tomu přidají ještě zásadní problémy s financemi, které převáží,“ upozorňuje Prokešová. A jak potvrzují řádky výše, svorně i s renomovanými ekonomy, politology a analytiky.

„Od dubna je jasné, že jakákoliv shoda – vyjednávací, názorová – je vyloučena. A přijdou pocity ohrožení. Vedle toho i zákulisní politická vyjednávání a rozhodnutí a příprava alternativních variant. Od května je jasné, že v tom celém sehrají roli i peníze. Finanční situace USA je totiž ohrožena, začíná se houpat, i když zatím snesitelně,“ popsala Prokešová.

Zamyslela se i nad tím, co bude příčinou špatné finanční situace Spojených států, kterou jí prý hvězdy ukazují. „Mohla by to být hrozba nesplácení ruského dluhu. Je to ale jen první signál, v následujícím roce se finanční problémy USA ještě výrazněji prohloubí. Od letošního června pak přesto ale nastane ticho před bouří. Další problémy přijdou už na podzim 2014,“ shrnula astroložka.

A vše postupuje možná už i mílovými kroky…

Důkaz toho, že se věci dávají do pohybu, se dá vyčíst i z informací, které tento týden ve středu přinesl Hlas Ruska. Informuje totiž o tom, že Čína a Japonsko se domluvily, že se vzdají použití amerického dolaru ve vzájemném vyrovnání. Experti podotýkají, že někdejší síla americké měny, která se rozšiřovala na celý svět, bude brzy patřit minulosti.

Směnu japonských jenů za čínské juany a naopak se chystají obě země provádět na měnových trzích Tokia a Šanghaje. Dříve se to dělalo s přihlédnutím ke kurzům obou měn vůči dolaru, teď bude směna přímá. Podle názoru ekonomů  to Japonsko a Čínu zbaví navíc ztrát způsobených výkyvy kurzu dolaru, které se pokaždé stávaly.

Lidstvo čeká velká změna. Spoléhejte jen na sebe, ne na stát, varuje Cílek

by

0

Nynější krize není jedna z obyčejných, které za čas přejdou. Proto dělá dobře ten, kdo se připravuje na blížící se změny, jelikož svět už nebude nikdy jako dřív. Publicista, klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek v úvodníku květnového časopisu Vesmír doporučuje osobní, komunitní i národní strategii, jak by bylo nejlépe si v nejbližších letech počínat.

Důsledky ekonomické krize, s nimiž se vyspělý svět už více než pět let potýká, vedou i k takovým zamyšlením, zda nás v blízké budoucnosti nezačnou sužovat energetické a časem třeba i potravinové problémy. Současná společnost zatím žije od sklizně ke sklizni a nerealisticky očekává, že nedostatkovou komoditu vždycky někde koupí. Tomuto tématu se v květnovém čísle časopisu Vesmír věnuje publicista, klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek.

„Předpokládám, že vstupujeme do závěrečné fáze transformačního období, které začalo někdy koncem rozvinuté industrializace (zhruba kolem roku 1890) a v kaskádě událostí se proměnilo dvěma světovými válkami a globalizací. Současná transformace by měla být procesem dvaceti až třicetiletým, měla by představovat určitý návrat do stavu před anomálními desetiletími 1950 až 2010,“ uvádí Václav Cílek.

Politika a ekonomika, trh s komoditami a klimatické změny

Ve zmíněném procesu je možné rozeznat tři základní vrstvy. „Úplně nahoře v rychlém a proměnlivém tempu se odehrává politika a ekonomika. Je to nejviditelnější a nejreflektovanější část reality, při které se trendy často mění ve své opaky. Uprostřed vrstev je nová situace na trhu s komoditami, zejména ropou a obilovinami. A to celé podkládá systém klimatických změn a proměn přírodního, demografického i sociálního prostředí,“ vysvětluje Václav Cílek.

Připomíná přitom knihu „Tři svíce za budoucnost“, v níž se osmatřicet autorů pokoušelo z různých úhlů zamyslet nad světem a snažilo se mu porozumět. „Sami mezi sebou jsme těžko hledali konsensus, protože s energetikou, politikou či ekonomikou se stejně jako s počasím může dít cokoli,“ upozorňuje publicista s tím, že lze nakonec při určitém zjednodušení přece jen nalézt alespoň částečnou shodu.

Osobní strategie by měla sestávat z péče o zdraví a z rodinného zázemí

Týká se názoru, že změna, která lidstvo čeká, bude velká, ale bude rozložena na delší dobu, takže se s ní bude možné za použití dobré nálady a komických prvků vyrovnávat. Ale tento svět už nikdy nebude jako dřív. „V našich podmínkách očekáváme těžkosti, ale ne katastrofu. Část těchto těžkostí, možná dokonce větší část, se bude odehrávat v naší hlavě. Díky tomu všemu lépe pochopíme minulost, vztah k půdě a potravinám i pocity lidí, které znárodnění či měnová reforma na čas ožebračily,“ konstatuje Václav Cílek.

A pro budoucí chování doporučuje následující tři strategie. „Osobní strategie by měla sestávat z péče o zdraví (nemoc je drahá), vybudování si odolné mentality a rodinného zázemí (děti jako penzijní fond). Také kus nějakého duchovna se vždy může hodit. Bez ohledu na to, zda dojde, či nedojde k renesanci jaderné energie, je možné, že opět vzroste význam manuální práce,“ zamýšlí se popularizátor vědy.

Je třeba se spolehnout sám na sebe a neslibovat si nic od státu

Druhá ze strategií – komunikativní – spočívá ve vytvoření sítě neoficiálních i oficiálních vládních a zejména nevládních organizací a lokálních ekonomik. „Globalizace však není na odpis, banány si nevypěstujeme a ropu nenatěžíme. Budoucnost je spíš v kombinaci chytrých globálních a chytrých lokálních postupů,“ podotýká Václav Cílek.

Národní strategii pak člení na tři fáze. „Nejprve je nutné unavit se nadáváním na českou politiku, poté si od státu nic neslibovat a spolehnout se na sebe a své bližní, nakonec s tím něco udělat,“ nabádá klimatolog a poukazuje na to, že tato krize nemá jednu příčinu, ale hned celý průvod – erozi půd, poruchy hydrologického cyklu, černání Arktidy, dluhy, ztrátu rukodělnosti, zhloupnutí většiny médií, školní systém, lenost myslet a pracovat atd.,“ vypočítává klimatolog.

Stačil by nám obyčejný fungující stát jako u západních sousedů

Protože je příčin tolik, musí mít krize i stovky dílčích řešení. „Neexistuje jeden lék, ale společný léčivý pohyb v mnoha směrech. Něco vymyslíme sami, něco odkoukáme od menších, spřízněných národů, jako jsou Bavoři nebo Bělorusové. Co považujeme za přiměřené situaci: nedělat dluhy, neprodávat půdu, spolehnout se hlavně na sebe, být milý k ostatním. Vlastně to všichni dobře vědí, jen se neradi loučí s iluzí bezstarostného blahobytu,“ míní Václav Cílek.

„Kdybych měl říct nějakou strategii na vládní úrovni, tak si nepředstavuji nějaké velké investice nebo reformy, ale obyčejný fungující stát. Mohu uvést příklad z Německa: ceny energie z obnovitelných zdrojů rok od roku klesají. Němci to mají nastavené tak, že každým rokem monitorují, jak se vyvíjejí ceny a podle toho nastavují výši podpory. Podobně Světové ekonomické fórum v Davosu v globální zprávě rizika pro rok 2012 zmiňuje flexibilní formu řízení,“ připomněl pro ParlamentníListy.cz Václav Cílek.

Nezbytné je monitorovat zavedené zákony, a ty chybné opravit

„Víme, že svět je složitý, a zákony, které budou přijaté, budou v něčem chybné. Není jiná šance, jak se to dozvědět, než je zavést. Ale aby byly minimalizované škody, tak k tomu zákonu nebo nějaké vyhlášce zavedeme průběžné monitorování a když se zjistí, že něco je chybně, tak musí přijít rychlá oprava. To znamená, že i český stát může fungovat docela dobře. Stačí, kdyby fungoval tak, jak má, a přidal k tomu ještě dobrý stupeň monitoringu a rychlou nápravu nejhorších chyb,“ myslí si Václav Cílek.

Krize bude drsná. Dělejte zásoby potravin a benzinu, radí ekonomové

by

0

S postupující hospodářskou a finanční krizí někteří ekonomové radí, že nemá cenu mít peníze v bance, ale zajistit se formou komodit, které mají hodnotu samy o sobě a které jsou nutné pro život. V tomto smyslu se nabízí především zemědělská půda, která v okamžiku, že by zkolabovaly tržní vztahy, může zajistit obživu a základní přežití. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové není dobré přeceňovat zlato.

„Nerad lidem říkám, že opravdová krize nás teprve čeká. Krize z roku 2008 byla jen malou předehrou. Krize může pominout jen v tom případě, že odstraníte její příčinu. Ani jednu z příčin se nepodařilo odstranit, a proto nemůže být řeč o konci krize,“ uvedl například ekonom Petr Kaššák.

A dává i investiční radu: „Investujte do orné půdy, trvalých travních porostů a lesů. Primární výroba bude důležitější, než je dnes. Co se peněžních prostředků týče, neměl bych u sebe větší hotovost, žádný ze spořicích účtů nepokryje ani inflaci, takže o nějakém zhodnocování úspor nemůže být ani řeč.“

Základ: půda a potraviny, pitná voda a energie

S tím, že s postupující ekonomickou a finanční krizí bude čím dál více důležitější primární výroba, suroviny, paliva a potraviny, obecně řečeno pro život nezbytné komodity, souhlasí i vedoucí Katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze Ilona Švihlíková.

Podle Švihlíkové krize už nyní odhaluje, že finanční sektor a sektor služeb jsou předimenzovány a finanční bublina, která umožňovala vzestup těchto odvětví, nyní splaskává.

„Rok 2008 byl jedním z prvních fází krize, která toto začala odhalovat. Ta úvaha preferovat reálné hmatatelné statky oproti penězům a finančním aktivům je velice rozumná. Teď je otázka, na jaké hmotné statky vsadit. Ten výběr není vždy úplně snadný. Když se hovoří o půdě a zajištění pitné vody a základního přístupu k energiím, tak se to často bere jako panikaření a hysterická nálada. Ale já si naopak myslím, že je poměrně rozumná myšlenka si tyto věci zajistit,“ řekla Švihlíková.

Ekonomická stavba se bez základů zhroutí

Podle ní je chyba, že stát nevede debatu o tom, jak zajistit základní ekonomický základ, jako jsou potraviny, zpracování odpadů a energetiku: „Na tomto základu stojí každá ekonomika a potom můžete pokračovat v něčem dalším. Pokud nefungují základy a nemáte pevné stabilní přízemí, tak nemůžete stavět výše a celá budova se vám může zhroutit. Například automobilový průmysl je velmi závislý na ekonomických cyklech.“

Podle Švihlíkové je možné, že pokud zkolabuje finanční systém, ochromí to mezinárodní obchod a vzniknou menší regionální trhy s potravinami a lidé a obecně česká ekonomika budou muset přistoupit k tomu, aby se zde opět začaly více pěstovat komodity nutné pro výrobu potravin pro pokrytí výživy českých občanů.

Někteří ekonomové doporučují investovat do zlata. To Švihlíková ale tolik nedoporučuje, protože pokud budou ochromeny mezinárodní transakce, je zlato na nic a nakonec zlata se lidé nenají ani si jím nemohou zatopit.

Zlatem se nenajíte

„To je takový zlatý fetišismus. Zlato je vám platné jenom tehdy, když funguje mezinárodní finanční trh. Zlato samo o sobě, pokud neděláte zlaté zuby nebo ho nevyužíváte v chemickém průmyslu, není zdaleka tak užitečné, jak se o něm tvrdí. To už je užitečnější kobalt, například na výrobu mobilů. Zlato je do určité míry symbol, ale je vám skutečně platné pouze tehdy, pokud funguje mezinárodní finanční trh. Jinak vám k ničemu nebude,“ vysvětluje Švihlíková.

Připomíná, že v krizích je úplně normální, že funguje barterový obchod bez používání financí, tedy směňování určitého zboží či komodity za jiné zboží či komoditu: „V době ekonomických krizí to bývá běžné. To známe z historie. Koneckonců i argentinská krize na počátku jednadvacátého století byla typická tím, že lidé směňovali zboží za zboží. To je logická reakce a signál toho, že peníze neplní roli, kterou by měly. Ona to není tragédie sama o sobě. Tragédií mohou potom být samozřejmě ty negativní sociální jevy, které to provázejí.“

Lze čekat hyperinflaci, která vám sežere úspory v bankách

Podobně i ekonom a představitel libertariánského serveru Reformy.cz Vít Jedlička varuje před rizikem papírových peněz, které podle něho v době prohlubující se finanční a ekonomické krize mohou ztrácet na hodnotě. Proto doporučuje se zajistit komoditami, které mají hodnotu samy o sobě a nejsou závislé na politice státu či centrálních bank. Státní peníze totiž nejsou ničím kryté a jsou založeny pouze na důvěře.

Vít Jedlička očekává, že hospodářská krize bude čím dál více zneužívaná k politické integraci EU a náklady krize zaplatí daňoví poplatníci, ať již ve formě zvýšených daní či inflace formou monetizace státního dluhu prostřednictvím tištění peněz.

„Je očividný fakt, že krizi řídí bankéři. V Itálii i Řecku se dostali k moci lidé, kteří jsou spojeni s globální bankovní společností Goldman Sachs či neformální globalistickou organizací s názvem Trilaterální komise. Jsou to lidi, kteří mají za úkol finančně konsolidovat státy, tedy zvýšit výběr daní a snížit výdaje států, ale na ne úkor bank či korporátního socialismu. Zaplatí to zase daňoví poplatníci. Výrazně se sníží komfort lidí. Zvýší se věk odchodu do důchodu. Ale nebudou to banky ani korporace přisáté na státu, které by měly ztráty způsobené krizí zaplatit,“ řekl Vít Jedlička.

Bublina splaskne

Jedlička si myslí, že zlato je dobrá pojistka proti inflaci. Současně to může přispět k tomu, že i další lidé začnou odcházet od peněz, které tiskne stát. Lidé pak mohou ztratit důvěru v celý systém bankovnictví založeného na virtuálních penězích.

„Je to bublina, do které když se píchne, tak praskne. Pak může přijít hyperinflace. Protože když se natisknou další peníze, tak už jim nikdo nebude věřit a nebude důvěřovat v jejich hodnotu. Myslím si, že Německo je tak silný hráč, že to třeba ustojí a nepovede to k absolutnímu finančnímu kolapsu, i když scénář úplného kolapsu nelze zcela vyloučit,“ dodává Jedlička.

Energie, půda a zbraně

Investice do komodit ropy či uhlí může být podle Jedličky též správnou cestou, ale této oblasti musí již investor lépe rozumět.

Podle Jedličky se vyplatí také investovat do zemědělské půdy, mít zásoby trvanlivých potravin a zlato. „Svým přátelům doporučuji, aby investovali do půdy, připravili si zásoby potravin do sklepa, kamarád má třeba paletu rýže. Náklady jsou minimální a riziko existuje. Existovalo vždy. Před druhou světovou válkou nikdo netušil, co se stane. Stejně tak nyní existuje riziko, že přijde něco neočekávaného a finanční systém zkrachuje podstatně dříve a vztahy ve společnosti se zpřetrhají do té míry, že nebude možné nakoupit ani jídlo. Náklady na zajištění proti takovému riziku jsou relativně nízké, čili je rozumné tak učinit,“ míní Jedlička.

Podle něho je dobré investovat i do vlastní bezpečnosti – tedy pořídit si i zbraň, protože s prohlubováním krize nebude stát schopen plnit své funkce, společně s nezaměstnaností poroste napětí ve společnosti i kriminalita.

Čím jsou kryté peníze? Vůbec ničím!

Někteří ekonomové zase upozornili, že bezprecedentní vyvlastnění vkladů na Kypru obecně ohrozilo důvěryhodnost bankovního systému, a to nejenom v eurozóně.

„Je otázkou času a základního ekonomického povědomí, kdy si i střadatelé ve zdravých ekonomikách dají dohromady jedna a jedna: Při současných nižších než minimálních úrokových sazbách neexistuje kromě pohodlí při placení kartou jediný důvod mít peníze jinde než doma ve stole. A už jen o krok dál je další logická úvaha: Má smysl dnes jakkoliv spořit? Není lepší teď a tady utrácet? A čímže jsou dnes kryté naše peníze? Poprvé v historii už vůbec ničím, jen důvěrou v jejich emitenta. Tedy ve stát. Na Kypru platí: v Brusel,“ napsal před časem ekonom Ladislav Tajovský z VŠE.

Ekonom Vít Jedlička: Kupujte zlato, potraviny a zbraně. Krize bude hustá

by

0

Ekonom a představitel libertariánského serveru Reformy.cz Vít Jedlička varuje před rizikem papírových peněz, které podle něho v době prohlubující se finanční a ekonomické krize mohou ztrácet na hodnotě. Proto doporučuje se zajistit komoditami, které mají hodnotu samy o sobě a nejsou závislé na politice státu či centrálních bank. Státní peníze totiž nejsou ničím kryté a jsou založeny pouze na důvěře.

Vít Jedlička očekává, že hospodářská krize bude čím dál více zneužívaná k politické integraci EU a náklady krize zaplatí daňoví poplatníci, ať již ve formě zvýšených daní, či inflace formou monetizace státního dluhu prostřednictvím tištění peněz.

 

Mocná centrální banka chrlící nekryté papírky

„Je očividný fakt, že krizi řídí bankéři. V Itálii i Řecku se dostali k moci lidé, kteří jsou spojeni s globální bankovní společností Goldman Sachs či neformální globalistickou organizací s názvem Trilaterální komise. Jsou to lidi, kteří mají za úkol finančně konsolidovat státy, tedy zvýšit výběr daní a snížit výdaje států, ale na ne úkor bank či korporátního socialismu. Zaplatí to zase daňoví poplatníci. Výrazně se sníží komfort lidí. Zvýší se věk odchodu do důchodu. Ale nebudou to banky, ani korporace přisáté na státu, které by měly ztráty způsobené krizí zaplatit,“ řekl ParlamentímListům.cz Vít Jedlička.

Podle Jedličky je záměrem vytvořit z Evropské centrální banky stejně mocnou instituci, jako je americký Fed (Federální rezervní systém), která bude monetizovat dluh, tedy tisknout peníze a tím vytvářet inflaci až hyperinflaci, čímž budou ožebračováni vlastníci papírových peněz.

„Myslím, že k tomu nakonec dojde, i přes odpor Německa, které si myslí, že se to dá zvládnout bez toho. Nakonec to stejně ale dospěje k té posílení ECB a monetizaci dluhu, pokud tedy nedojde k rozpuštění eurozóny a rozdělení na několik měnových zón či návrat marky. Podle mě ale spíše dojde k posílení ECB na úroveň Fedu. Dojde k inflaci. Na to se již dnes Němci systematicky připravují. Před týdnem jsem byl v Německu a na každém kroku jsou automaty, kde člověk může nakoupit investiční zlato místo peněz. Občané to začínají vnímat i byznys se k tomu začíná uchylovat,“ říká Jedlička.

 

Zlato jako pojistka proti inflaci

Ten si myslí, že zlato je dobrá pojistka proti inflaci. Současně to může přispět k tomu, že i další lidé začnou odcházet od peněz, které tiskne stát. Lidé pak mohou ztratit důvěru v celý systém bankovnictví založeného na virtuálních penězích. „Je to bublina, do které když se píchne, tak praskne. Pak může přijít hyperinflace. Protože když se natisknou další peníze, tak už jim nikdo nebude věřit a nebude důvěřovat v jejich hodnotu. Myslím si, že Německo je tak silný hráč, že to třeba ustojí a nepovede to k absolutnímu finančnímu kolapsu, i když scénář úplného kolapsu nelze zcela vyloučit,“ dodává Jedlička.

Podle Jedličky hrozí ztráta důvěry v tištěné peníze obecně, i co se týče České republiky a české koruny. „Nakonec ztráta důvěry v papírové peníze je v konečném důsledku správnou cestou, protože si lidé uvědomí, že nebylo dobře, že předali monopol na ničím nekryté peníze centrálním bankéřům a politikům. Není žádný důvod, aby člověk nemohl mít místo nekrytých papírků skutečné zlato. Dnes již na internetu existují služby, kdy člověk může platit ve zlatě. Byl by to návrat ke skutečným penězům, které mají reálnou hodnotu, na rozdíl od papírových peněz, o kterých stát tvrdí, že mají nějakou hodnotu. Je to cesta správným směrem. Může to být bolestivé, ale zároveň ozdravné,“ myslí si Jedlička.

Podle něho je rozumné se připravit na možnost runu na banky, kdy lidé začnou hromadně vybírat úspory a banky nebudou schopny vyplácet vklady střadatelům. „Není zas takový problém převést tištěné peníze do reálné hodnoty, jako jsou drahé kovy. Myslím, že zdaleka nejsme u konce růstu cen drahých kovů, jsme stále na začátku. Množství vytištěných peněz, které jsou kryté jen dobrým slovem centrální banky nebo vlády, je velký v poměru k malému množství drahých kovů, které by je mohly vyvážit. Jsme teprve na úplném začátku přeceňování drahých kovů vůči měnám. Cena zlata podle mě ještě není na svém vrcholu,“ předvídá Jedlička.

 

Zemědělská půda a potraviny

Investice do komodit ropy či uhlí může být též správnou cestou, ale této oblasti musí již investor lépe rozumět.

Podle Jedličky se vyplatí investovat do zemědělské půdy, mít zásoby trvanlivých potravin a zlato. „Svým přátelům doporučuji, aby investovali do půdy, připravili si zásoby potravin do sklepa, kamarád má třeba paletu rýže. Náklady jsou minimální a riziko existuje. Existovalo vždy. Před druhou světovou válkou nikdo netušil, co se stane. Stejně tak nyní existuje riziko, že přijde něco neočekávaného a finanční systém zkrachuje podstatně dříve a vztahy ve společnosti se zpřetrhají do té míry, že nebude možné nakoupit ani jídlo. Náklady na zajištění proti takovému riziku jsou relativně nízké, čili je rozumné tak učinit,“ míní Jedlička.

Pokud jde o pozemky, je lepší investice do zemědělské půdy, která je stále relativně levná i díky územním plánům měst a vyplatí se více než stavební pozemky.

 

Zkrachuje bezpečnost?

Podle něho je dobré investovat i do vlastní bezpečnosti, protože s prohlubováním krize nebude stát schopen plnit své funkce, společně s nezaměstnaností poroste napětí ve společnosti i kriminalita.

„Česko v tomhle nemá tradici jako třeba Švýcarsko, ale všem doporučuji, aby se o svou bezpečnost postarali. Jedině v případě, kdy člověk dokáže bránit svou bezpečnost, svůj život a svůj majetek, je doopravdy svobodný. Pokud pouze spoléhá na bezpečnostní složky státu, které mohou a nemusí fungovat a mohou úplně přestat fungovat v době krize, tak je rozumné zajistit svou vlastní obranu. Například v Řecku hrozí, že policisté nebudou dostávat plat. Tedy kromě investice do zlata, jídla a půdy, je to další investice, která v dnešní době nejistoty stojí za zvážení,“ uzavírá Jedlička.