Pravicový kandidát promluvil: Lži Schwarzenberga, drzost ODS, podivný Keller a EU

Vít Jedlička je čtvrtý na kandidátce Strany svobodných občanů do Evropského parlamentu a je zakladatelem serveru Reformy.cz. Vysvětlil, co to je Trilaterální komise, které se zúčastňuje Karel Schwarzenberg, jak sám řekl při své řeči ve sněmovně. Kampaň ODS považuje za velkou drzost, protože strana podporovala omezování české suverenity. Zhodnotil i konkurenty z Úsvitu, ANO a ČSSD.

Karel Schwarzenberg na schůzi sněmovny 7. května řekl: „Rád bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornil pana poslance Foldynu, že nasedl falešným informacím. Já jsem nikdy nepodporoval bombardování Srbska. Naopak, to si dobře pamatuju, těsně předtím, než to začalo, bylo zasedání Trilateral Commission ve Washingtonu a tehdy byli tři, bohužel pouze tři přítomní, kteří se postavili proti plánu zahájit bombardování Srbska. To byl, budete se divit, Henry Kissinger, byl to nynější ministr zahraničí Království švédského Carl Bildt a potom jsem byl já v té diskuzi.“ Co si o tom myslíte? A co to je ta Trilateral Commission?

Dlouhodobě upozorňuji na to, že soukromé organizace mimo jakoukoliv kontrolu jako Bilderberg skupina nebo Trilaterální komise, mají podstatně větší vliv na světovou politiku, než přiznávají. Vyrobil jsem na to téma v roce 2010 krátký dokument nazvaný: „Proč Karel Schwarzenberg lže“, který má dnes na YouTube víc jak 300 tisíc zhlédnutí a vysvětluje podstatu těchto spolků. V pořadu Hyde park tehdy Schwarzenberg zcela popřel, že by tyto organizace byly jakkoliv významné. Nyní si své tvrzení sám dost dramatickým způsobem vyvrátil.

Považuji za nepřijatelné, aby o naší budoucnosti rozhodovaly organizace jako Bilderberg group, které zakládali bývalí nacisté. Myslím, že není vůbec náhoda, že dalším dlouholetým členem Rockefellerovy Trilaterální komise je Pavel Telička. Tyto organizace personálně na tajných setkáních propojují špičky OSN, Evropské unie, Světové banky, americké centrální banky a největších korporací. Rozhoduje se na nich o klíčových věcech, jako bylo například bombardování Srbska, útok na Irák, nebo záchrana eura na úkor daňových poplatníků.

ODS je vaším konkurentem v boji o euroskeptické voliče. Proč by měli euroskeptici volit raději vás a v čem jste důvěryhodnější?

ODS si založila svoji kampaň na boji proti euru, přitom ještě v roce 2010 plánovala strana ústy svého ministra průmyslu a obchodu Kocourka přijmout euro na začátku roku 2015. To, že to nemyslí s odmítnutím eura úplně vážně, dokládá i billboard ODS „Ženy do Evropy hned, euro později“. Navíc ODS opakovaně ve vládě propásla možnost v EU vyjednat výjimku z eura pro Českou republiku. Nevadí jim ani vést kampaň proti Evropskému stabilizačnímu mechanismu, kvůli němuž budeme muset platit 350 miliard za krach eura, přestože jeho existenci většinově podpořili.

Kampaň ODS brojí proti unijní podpoře obnovitelných zdrojů jako biopaliva nebo solární panely, přitom sama obě dvě věci buď v Senátu, nebo Poslanecké sněmovně podpořila. Lídr Jan Zahradil se jako šerpa podílel na vyjednání Lisabonské smlouvy a podpořil, aby byla přijata v Poslanecké sněmovně, a postavil se proti jejím odpůrcům. Celou kampaň ODS považuji za jednu velkou drzost.

Skepticky k EU se staví i Úsvit. Co můžete nabídnout lepšího než tato strana?

Strana Úsvit mi přijde ještě více absurdní. Japonec Okamura vede tvrdou kampaň proti imigraci a Romům. Jako lídra své strany si zvolil Samkovou, která měla Roma za manžela. Co k tomu více dodat. Euroskepticky se Úsvit pouze tváří. Vždyť její exlídryně Samková byla předtím členem eurohujerské TOP 09!

Jak hodnotíte lídra ČSSD Jana Kellera?

Bývalý komunista Keller je asi nejbizarnější postavou letošní voleb. Svoji kampaň začal šířením poplašné zprávy, že se EU chystá zakázat farmářské trhy. Nakonec se ukázalo, že pan Keller pouze neumí anglicky. Přitom právě ČSSD a ANO jsou strany, jež míří do frakcí v Evropském parlamentu, které usilují o co nejrychlejší vytvoření superstátu EU. Když lidé chtějí v europarlamentu komunisty, tak by aspoň neměli volit ty, co mezitím překabátili. Stále více je aktuální vtip: „Já jdu volit komunisty. Jo? A z které strany?“

A co Pavel Telička z ANO?

Co říci k dalšímu kariérnímu komunistovi, který se posledních několik let živil jako profesionální lobbista a který společně s Karlem Schwarzenbergem zasedá v Rockefellerově Trilaterální komisi? Snad jedině, že mi Telička slíbil před minulými volbami rozhovor o Babišově biopalivech a pak z něj na poslední chvíli vycouval. Oba dva mají zásadní střet zájmů. Voliči to bohužel zatím nevyhodnotili jako hrozbu. Jejich strana plánuje i přes lehce euroskeptickou kampaň v Evropském parlamentu vstoupit do frakce ALDE, která plánuje z EU učinit jeden stát.

Jak odhadujete výsledek evropských voleb?

Poslední průzkumy ukazují, že bychom hranici pět procent mohli překonat. I díky tomu jsme se dostali do všech nejdůležitějších debat. Náš předseda Petr Mach je skvělý řečník a dokáže svoje oponenty v debatách dostat do úzkých. Současně se naučil naše myšlenky vysvětlovat jednoduše, tak aby je pochopil každý.

Co bude pro Svobodné úspěch?

Úspěch bude získání minimálně jednoho mandátu v těchto volbách. Posune nás to jak stranu hodně dopředu. Některé ankety nám ale přisuzují až 13 procent.

Jak jste se vy konkrétně podílel na kampani Svobodných?

Vytvořil jsem pro stranu sérii animovaných klipů, které ve zkratce vysvětlují, o co nám jde. V prvním nazvaném „EU má alternativu“ ukazujeme, že z Evropské unie je možné vystoupit a současně si zanechat svobodný obchod a pohyb s EU jako to má Norsko nebo Švýcarsko. Také naše vystoupení nikterak neovlivní naši bezpečnost. EU nemá žádnou armádu, kterou by nás chránila a navíc jsme členy NATO. V dalším klipu nazvaném „Jak to chodí s dotacemi“ vysvětluji, že dnes v politice výrazy jako pravice nebo levice ztratily význam, protože všechny strany se především snaží vyhovět velkým korporacím a přátelům v byznysu, jak to bylo například u solárních panelů. Ve třetím klipu „Euro? Rozhodně ne!“ ukazuji škodu, kterou by nám přinesl vstup do eurozóny.

Co říkáte takovým věcem, že Nigel Farage bývá zastánci EU označován za „agenta“ Ruska?

Mimo jiné díky Nigelovi Faragovi není dnes Západ zatažen do války v Sýrii. Britský parlament vojenskou intervenci smetl k nelibosti EU ze stolu. Nyní, když EU napomohla násilnému, polofašistickému puči na Ukrajině, stojíme před další vážnou hrozbou ozbrojeného střetu Západu s Ruskem. Je směšné, když lidé, kteří kritizují USA a EU kvůli podpoře fašistů na Ukrajině, jsou označováni za agenty Putina.

Krize bude drsná. Dělejte zásoby potravin a benzinu, radí ekonomové

S postupující hospodářskou a finanční krizí někteří ekonomové radí, že nemá cenu mít peníze v bance, ale zajistit se formou komodit, které mají hodnotu samy o sobě a které jsou nutné pro život. V tomto smyslu se nabízí především zemědělská půda, která v okamžiku, že by zkolabovaly tržní vztahy, může zajistit obživu a základní přežití. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové není dobré přeceňovat zlato.

„Nerad lidem říkám, že opravdová krize nás teprve čeká. Krize z roku 2008 byla jen malou předehrou. Krize může pominout jen v tom případě, že odstraníte její příčinu. Ani jednu z příčin se nepodařilo odstranit, a proto nemůže být řeč o konci krize,“ uvedl například ekonom Petr Kaššák.

A dává i investiční radu: „Investujte do orné půdy, trvalých travních porostů a lesů. Primární výroba bude důležitější, než je dnes. Co se peněžních prostředků týče, neměl bych u sebe větší hotovost, žádný ze spořicích účtů nepokryje ani inflaci, takže o nějakém zhodnocování úspor nemůže být ani řeč.“

Základ: půda a potraviny, pitná voda a energie

S tím, že s postupující ekonomickou a finanční krizí bude čím dál více důležitější primární výroba, suroviny, paliva a potraviny, obecně řečeno pro život nezbytné komodity, souhlasí i vedoucí Katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze Ilona Švihlíková.

Podle Švihlíkové krize už nyní odhaluje, že finanční sektor a sektor služeb jsou předimenzovány a finanční bublina, která umožňovala vzestup těchto odvětví, nyní splaskává.

„Rok 2008 byl jedním z prvních fází krize, která toto začala odhalovat. Ta úvaha preferovat reálné hmatatelné statky oproti penězům a finančním aktivům je velice rozumná. Teď je otázka, na jaké hmotné statky vsadit. Ten výběr není vždy úplně snadný. Když se hovoří o půdě a zajištění pitné vody a základního přístupu k energiím, tak se to často bere jako panikaření a hysterická nálada. Ale já si naopak myslím, že je poměrně rozumná myšlenka si tyto věci zajistit,“ řekla Švihlíková.

Ekonomická stavba se bez základů zhroutí

Podle ní je chyba, že stát nevede debatu o tom, jak zajistit základní ekonomický základ, jako jsou potraviny, zpracování odpadů a energetiku: „Na tomto základu stojí každá ekonomika a potom můžete pokračovat v něčem dalším. Pokud nefungují základy a nemáte pevné stabilní přízemí, tak nemůžete stavět výše a celá budova se vám může zhroutit. Například automobilový průmysl je velmi závislý na ekonomických cyklech.“

Podle Švihlíkové je možné, že pokud zkolabuje finanční systém, ochromí to mezinárodní obchod a vzniknou menší regionální trhy s potravinami a lidé a obecně česká ekonomika budou muset přistoupit k tomu, aby se zde opět začaly více pěstovat komodity nutné pro výrobu potravin pro pokrytí výživy českých občanů.

Někteří ekonomové doporučují investovat do zlata. To Švihlíková ale tolik nedoporučuje, protože pokud budou ochromeny mezinárodní transakce, je zlato na nic a nakonec zlata se lidé nenají ani si jím nemohou zatopit.

Zlatem se nenajíte

„To je takový zlatý fetišismus. Zlato je vám platné jenom tehdy, když funguje mezinárodní finanční trh. Zlato samo o sobě, pokud neděláte zlaté zuby nebo ho nevyužíváte v chemickém průmyslu, není zdaleka tak užitečné, jak se o něm tvrdí. To už je užitečnější kobalt, například na výrobu mobilů. Zlato je do určité míry symbol, ale je vám skutečně platné pouze tehdy, pokud funguje mezinárodní finanční trh. Jinak vám k ničemu nebude,“ vysvětluje Švihlíková.

Připomíná, že v krizích je úplně normální, že funguje barterový obchod bez používání financí, tedy směňování určitého zboží či komodity za jiné zboží či komoditu: „V době ekonomických krizí to bývá běžné. To známe z historie. Koneckonců i argentinská krize na počátku jednadvacátého století byla typická tím, že lidé směňovali zboží za zboží. To je logická reakce a signál toho, že peníze neplní roli, kterou by měly. Ona to není tragédie sama o sobě. Tragédií mohou potom být samozřejmě ty negativní sociální jevy, které to provázejí.“

Lze čekat hyperinflaci, která vám sežere úspory v bankách

Podobně i ekonom a představitel libertariánského serveru Reformy.cz Vít Jedlička varuje před rizikem papírových peněz, které podle něho v době prohlubující se finanční a ekonomické krize mohou ztrácet na hodnotě. Proto doporučuje se zajistit komoditami, které mají hodnotu samy o sobě a nejsou závislé na politice státu či centrálních bank. Státní peníze totiž nejsou ničím kryté a jsou založeny pouze na důvěře.

Vít Jedlička očekává, že hospodářská krize bude čím dál více zneužívaná k politické integraci EU a náklady krize zaplatí daňoví poplatníci, ať již ve formě zvýšených daní či inflace formou monetizace státního dluhu prostřednictvím tištění peněz.

„Je očividný fakt, že krizi řídí bankéři. V Itálii i Řecku se dostali k moci lidé, kteří jsou spojeni s globální bankovní společností Goldman Sachs či neformální globalistickou organizací s názvem Trilaterální komise. Jsou to lidi, kteří mají za úkol finančně konsolidovat státy, tedy zvýšit výběr daní a snížit výdaje států, ale na ne úkor bank či korporátního socialismu. Zaplatí to zase daňoví poplatníci. Výrazně se sníží komfort lidí. Zvýší se věk odchodu do důchodu. Ale nebudou to banky ani korporace přisáté na státu, které by měly ztráty způsobené krizí zaplatit,“ řekl Vít Jedlička.

Bublina splaskne

Jedlička si myslí, že zlato je dobrá pojistka proti inflaci. Současně to může přispět k tomu, že i další lidé začnou odcházet od peněz, které tiskne stát. Lidé pak mohou ztratit důvěru v celý systém bankovnictví založeného na virtuálních penězích.

„Je to bublina, do které když se píchne, tak praskne. Pak může přijít hyperinflace. Protože když se natisknou další peníze, tak už jim nikdo nebude věřit a nebude důvěřovat v jejich hodnotu. Myslím si, že Německo je tak silný hráč, že to třeba ustojí a nepovede to k absolutnímu finančnímu kolapsu, i když scénář úplného kolapsu nelze zcela vyloučit,“ dodává Jedlička.

Energie, půda a zbraně

Investice do komodit ropy či uhlí může být podle Jedličky též správnou cestou, ale této oblasti musí již investor lépe rozumět.

Podle Jedličky se vyplatí také investovat do zemědělské půdy, mít zásoby trvanlivých potravin a zlato. „Svým přátelům doporučuji, aby investovali do půdy, připravili si zásoby potravin do sklepa, kamarád má třeba paletu rýže. Náklady jsou minimální a riziko existuje. Existovalo vždy. Před druhou světovou válkou nikdo netušil, co se stane. Stejně tak nyní existuje riziko, že přijde něco neočekávaného a finanční systém zkrachuje podstatně dříve a vztahy ve společnosti se zpřetrhají do té míry, že nebude možné nakoupit ani jídlo. Náklady na zajištění proti takovému riziku jsou relativně nízké, čili je rozumné tak učinit,“ míní Jedlička.

Podle něho je dobré investovat i do vlastní bezpečnosti – tedy pořídit si i zbraň, protože s prohlubováním krize nebude stát schopen plnit své funkce, společně s nezaměstnaností poroste napětí ve společnosti i kriminalita.

Čím jsou kryté peníze? Vůbec ničím!

Někteří ekonomové zase upozornili, že bezprecedentní vyvlastnění vkladů na Kypru obecně ohrozilo důvěryhodnost bankovního systému, a to nejenom v eurozóně.

„Je otázkou času a základního ekonomického povědomí, kdy si i střadatelé ve zdravých ekonomikách dají dohromady jedna a jedna: Při současných nižších než minimálních úrokových sazbách neexistuje kromě pohodlí při placení kartou jediný důvod mít peníze jinde než doma ve stole. A už jen o krok dál je další logická úvaha: Má smysl dnes jakkoliv spořit? Není lepší teď a tady utrácet? A čímže jsou dnes kryté naše peníze? Poprvé v historii už vůbec ničím, jen důvěrou v jejich emitenta. Tedy ve stát. Na Kypru platí: v Brusel,“ napsal před časem ekonom Ladislav Tajovský z VŠE.

Svět podle Karla Gotta a Petra Hájka: Tajné spolky chtějí totalitu

Globální vláda, nový světový řád, podvod s globálním oteplováním či tajná setkání světových elit známá jako Bilderberg group. To jsou některé z tzv. konspiračních teorií, jejichž opodstatněnost se podle některých v poslední době, zvláště v případě změn klimatu, potvrzuje. K jejich viditelným zastáncům patří třeba vicekancléř prezidenta Petr Hájek, Zlatý slavík Karel Gott, ale i další osobnosti.

 Jedenácté září se nikdy nestalo tak, jak je nám předkládáno. Svět se mílovými kroky blíží k totalitní světovládě, kdy bude existovat jedna banka, jedna měna a jedna vláda. Globální oteplování je podvod vytvořený světovými elitami, jako záminka k omezování občanských svobod. Hlavní světové události se nedějí náhodou, ale jsou řízeny globálními finančními a politickými elitami, které jsou povětšinou členy zednářských lóží a každoročně se setkávají v rámci takzvané Bilderbergské skupiny.

Konspirační teoretik – dnes prý už jen nadávka

Takové události se podle propagátorů těchto myšlenek chystají nebo se už udály zcela za oponou světového dění, kam běžný člověk nemůže dohlédnout a média hlavního proudu se prý záměrně brání o tom vůbec psát. Redakce ParlamentníchListů.cz se proto rozhodla vybrat ty nejznámější verze některých událostí a témat a informovat o hlavních tezích a argumentech zastánců těchto teorií, které ani často nezní nijak šíleně.

Pomyslný pytel s významnějším rozšířením konspiračních teorií se roztrhl hlavně v souvislosti s útoky na newyorská dvojčata z 11. září 2001. I když sami propagátoři těchto teorií vnímají slovo konspirační spíše jako dehonestující nálepku, která je má předem vyloučit z veřejného diskursu, a upozorňují na to, že samotný význam slova konspirační byl v případě těchto alternativních vysvětlení různých událostí záměrně obrácen a slouží už jen jako nadávka. Jsou všechno skutečně paranoidní smyšlenky nebo na nich může být něco pravdy?

Nejznámější konspirační teorií za posledních deset let je nepochybně výklad útoků na Spojené státy americké v New Yorku a Washingotnu 11. září 2001, kdy obří dopravní letadla narazila do newyorských mrakodrapů Světového obchodního centra a washingtonské budovy Pentagonu. Kritici oficiálního výkladu argumentují hlavně tím, že vlivem nárazu letadel se nemohly masivní železobetonové budovy zřítit, že sesun budov byl příliš pravidelný a v troskách byly nalezeny zbytky armádních výbušnin, jejichž detonaci měli údajně někteří svědkové slyšet.

Dále se také k zemi zřítila celá budova, která s dvojčaty sousedila, přestože nebyla žádným letadlem zasažena. Existují i teorie, že zničení budov bylo v přímé režii amerických tajných služeb či přinejmenším se nejednalo pouze o dílo fanatických islámských teroristů. K tomuto názoru se v podstatě kloní také vicekancléř prezidenta Klause Petr Hájek, který o tom obsáhleji pojednal ve své knize Smrt ve středu.

Sama veřejnost zabrání odhalení pravdy

„Jedenácté září v New York City se tak, jak nám bylo předvedeno, zdůvodněno a zafixováno, nikdy nestalo. Nemohlo se stát. Obraz, který politická reprezentace USA pro vlastní i světovou veřejnost vytvořila, byla v každém případě manipulace, přinejmenším mediální. Platí to bez ohledu na to, zda například prezident Bush byl sám manipulován a naši potomci si místo něho za padesát let povzdechnou, že věřit tajným službám byla jeho největší chyba, nebo zda také on je vědomým účastníkem celého podvodu,“ píše v knize Hájek.

„Vytvoří-li totiž inscenátor – nejlépe státní moc – dostatečně šokující veřejné představení, které překročí míru běžné uvěřitelnosti, veřejnost sama zabrání identifikaci pravého původce. V instinktivní sebezáchovné emocionální reakci obklopí veškeré racionální pochybnosti hradbou iracionální důvěry v oficiální verzi. Opak by znamenal připustit, že státní moc se zcela vymkla veřejné kontrole a že tedy všechny jistoty, na nichž dané společenské uspořádání spočívá, jsou jenom fikce,“ uvádí dále vicekancléř.

V oficiálním výkladu událostí 11. září je podle jeho slov řada nejasností. „V Národní protiteroristické komisi, jež byla založena déle než rok po pádu Dvojčat, aby vše vyšetřila, působila řada lidí, o jejichž nezaujatosti je možné s úspěchem pochybovat, a výsledky její práce jsou v mnoha ohledech neuspokojivé – dokonce lze tvrdit, že v mnoha ohledech mlží, manipuluje s fakty a prokazatelně brání hlubšímu zkoumání některých nejasností,“ upozorňuje dále Hájek s tím, že mnoho kritiků oficiálního výkladu předneslo kompetentním americkým institucím řadu nevyjasněných otázek, na které však odpověď nedostali.

Tajné služby USA možná založily i Al-Kaidu

„Jedna z vážnějších konspiračních teorií tvrdí, na základě docela slušné argumentace, že všechno včetně Al-Kaidy je výtvor amerických tajných služeb. Pokud někdo pochybuje, je napříště blázen, popírač, spojenec teroristů, fantasta, anebo všechno dohromady Jinak není třeba nic dokazovat ani obhajovat,“ píše Petr Hájek.

Ten se krátce po vydání své knihy stal terčem ostré kritiky z řad mnoha mainsteamových novinářů. Když se jich paradoxně dotázal, zda knihu, kterou kritizují nebo o ní chtějí vést rozhovor, četli, dostal negativní odpověď.

Této tématice se také věnuje novinář a zakladatel serveru Freeglobe.cz Adam B. Bartoš, který upozornil na to, že některé takzvané konspirační teorie z minulosti se nakonec potvrdily.

„Po několika desetiletích se například ukázalo, že CIA experimentovala s halucinogenními látkami a prováděla tajné pokusy na obyvatelstvu jednoho francouzského městečka, kdy bez vědomí občanů přimíchala LSD do chleba a pak sledovala jejich reakce. Netřeba dodávat, že davové šílenství, které tehdy městečko postihlo, si vyžádalo i několik mrtvých. Obvinit z toho americkou vládu v šedesátých letech, kdy k pokusům probíhalo, by znělo jako výplod choré mysli, dnes to ale stojí černé na bílém v archivních záznamech a vláda se za to postiženým omlouvá,“ píše Bartoš v článku Konspirační teorie. Kdo je tady prostoduchý?

Na Bilderbergu i Schwarzenberg, Pehe nebo Dlouhý

Velkým fenoménem a často na internetu probíraným tématem je skupina Bilderberg, kde se každý rok pod nejpřísnějšími bezpečnostními opatřeními scházejí elity světové politiky, bankovnictví, korporací i velkých médií. Z České republiky se setkání v minulosti účastnil například dnešní ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, bývalý ministr průmyslu a obchodu a ekonom Vladimír Dlouhý nebo levicový politolog Jiří Pehe.

Na toto téma v loňském roce v naší zemi vystoupil s přednáškou litevský novinář a publicista Daniel Estulin, který se Bilderbergu věnuje převážnou část svého života a vydal o této problematice i samostatnou knihu.

„Smyslem jednoho každého setkání klubu Bilderberg je vytvářet to, čemu oni říkají účelová aristokracie. Ta je tvořena evropskými a severoamerickými elitami, které se rády vidí jako ředitelé zeměkoule. Jinými slovy jde o vytvoření globální sítě obrovských kartelů, mocnějších než jakýkoli národ na Zemi. Tito budou řídit životní podmínky ostatního lidstva,“ řekl Estulin mimo jiné na loňské přednášce v rámci Klubu Reformy.cz

O tématu globální vlády poslední dobou hovoří už i prezident Václav Klaus. Ten o tom poprvé nejvýrazněji promluvil při projevu ve Vladislavském sále na Pražském hradě 28. října 2010.

Prezident Klaus: Hrozí globální vláda

„Jsme svědky toho, že seskupení ekonomicky nejsilnějších a politicky nejvýznamnějších států světa usiluje o to, stát se neformálním předstupněm globální světové vlády. Vlády zcela odtržené od demokratické legitimace občanů. Vlády, která – ať již bude mít formální rámec jakýkoli – bude fakticky rozhodovat o našich životech bez naší účasti a možnosti ovlivnění. V takovém uspořádání bude pojem občanství rychle zanikat. Demokracie bez občana je však protimluv a lehkomyslně navrhované světoobčanství je pouhou mystifikací, matením pojmů a manipulací,“ pronesl tehdy k národu český prezident.

Václav Klaus také už řadu let píše o problematice globálního oteplování, za které podle dřívějších oficiálních výkladů nesl vinu člověk převážně svoji produkcí skleníkových plynů. Komplexně teorii globálního oteplování zpochybnil ekonom a vydavatel internetového portálu Reformy.cz Vít Jedlička.

Ten v článku, který vyšel ve sborníku Centra pro ekonomiku a politiku, dal do souvislosti údajné globální oteplování a vliv světových elit jako právě třeba Bilderbergu. Podle něho je globální oteplování podvod vytvořený za účelem snadnějšího ovládání lidského života. V textu nazvaném Kdo stojí za podvodem s globálním oteplováním argumentuje hlavně tím, že vliv člověka na klima je dávno vědecky prokázanou nepravdou a odkazuje dále na publikace vydané takzvaným Římským klubem, na jehož založení se měl podílet David Rockefeller, jeden z prominentních členů Bilderberg group.

Lidstvo sjednotíme proti vnějšímu nepříteli, klidně i vymyšlenému

„Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, nás napadlo, že se k tomuto účelu dá využít znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně… Skutečným nepřítelem je však lidstvo jako takové. Když nevíte, co s domácí politikou, odveďte pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednoťme národy proti vnějšímu nepříteli, buď skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému,“ cituje Jedlička knihu První globální revoluce, kterou roku 1991 vydal právě Římský klub.

„Římský klub je globální klub světových elit. Celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou zprávou Meze růstu (The Limits To Growth 1972). Zpráva alarmujícím způsobem varovala, že je třeba zastavit hospodářský růst a že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy do roku 1992. Není třeba skoro dvacet let poté zdůrazňovat, že se tento katastrofický scénář nenaplnil,“ podotýká šéf Reforem.cz v článku.

Ten také dále píše o spojitosti Bilderbergské skupiny se zvolením takzvaného prezidenta EU. „Na zasedání Bilderbergu, které se konalo 12. listopadu 2009 ve stejném zámečku v Bruselu, na kterém se v roce 1957 podepisovala zakládající smlouva EU, byl přítomen také Herman Van Rompuy. Van Rompuy byl o pár dní později oficiálně zvolen prezidentem EU. Ve svém inauguračním projevu pak překvapil mnohé svým prohlášením, že rok 2009 byl prvním rokem globální vlády,“ psal Vít Jedlička, s jehož serverem úzce spolupracují Svobodní a někteří senátoři ODS.

Gott: Řídí nás zednářské lóže, čeká nás světová totalita

V souvislosti s řízením světového dění byl nedávno připomenut rozhovor nejpopulárnějšího českého zpěváka a mnohonásobného držitele ocenění Zlatý slavík Karla Gotta, jež názor na zákulisní řízení světa sdílí také a budoucího vývoje se velmi obává. K tématu například globálního oteplování nebo 11. září se však v textu nevyslovil. Na rozhovor před časem upozornily i ParlamentníListy.cz

„Jsem přesvědčený, že zvlášť v posledních stoletích nejde o žádné omyly, naopak politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím. Stejné banky podporovaly toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně. Běh světa řídí tyto vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace. Jde o osoby které tím pádem určují, kdo bude dělat politiku, a to ostatní už je jenom velké divadlo,“ šokoval Gott v rozhovoru, který přetiskl portál Freeglobe.cz.

Zpěvák se obává, že celosvětové dění směřuje k totální globalizaci, která vyústí v jednu totalitní světovládu. „Časem všechny malé banky padnou – už to pomalu začíná, bankovní giganti budou fúzovat, až nakonec zbude jediný bankovní dům, který bude všem diktovat. Vznikne jedna světová měna, která bude všechno řídit, a pak už je jen krůček k bezhotovostnímu platebnímu systému pomocí mikročipů a laserových neviditelných kódů – nejspíš je budeme mít zabudované v těle. A tím bude možné z jednoho vládního centra získat o každém informaci a každého kontrolovat,“ představil svůj pohled na svět mistr české popmusic.

„Možná přijde doba, třeba se jí ještě dožiji, kdy budeme nostalgicky vzpomínat na minulé totality. V každém případě, když už se tehdy nedalo dělat vůbec nic, tak si aspoň lidé mohli pro sebe nechat své myšlenky a názory,“ uvedl v rozhovoru Karel Gott.