Internet jako mrtvola: Konec VPN poskytovatelů je blízko, Británie začala zatýkat za provoz proxy služeb! Konec soukromí, konec anonymních IP adres!

Jako ve zlém snu se musí teď cítit lidé v Británii, kteří se nemohli včera připojit na své oblíbené (a v Británii zakázané) stránky, jako např. The Pirate Bay, protože oblíbená proxy služba Immunicity zmizela z internetu. Jak totiž oznámila britská policie, Útvar pro stíhání IP kriminality PIPCU (Police Intellectual Property Crime Unit) oznámil zatčení provozovatele několika proxy serverů, které umožňovaly Britům přistupovat na soudem zakázané webové stránky na internetu [1]. Proxy stránky přitom žádný zákon neporušují, protože nic ke stažení nenabízí, pouze propouští traffic jedním směrem a směřují ho dále. Jde o jednoduché javascriptové aplikace (redirektory), které v rámci webového prohlížeče přepisují všechny URL hlavičky tak, aby používaly volání proxy serverů a obešly tak blokaci domén na úrovni bran operátorů.

Jak se ale zdá, tohle někomu lezlo pořádně krkem. A tak PIPCU s velkou radostí oznámila, že ve spolupráci s hollywoodskými studii se podařilo identifikovat provozovatele proxy stránek a zatknout ho. Byl sice záhy propouštěn na kauci, ale proxy servery už se nerozběhnou, neboť strach je oborvský. Teprve před 2 dny došlo k ukončení provozu jednoho z největších privátních torrent trackerů na internetu, Torrentshack dobrovolně skončil [2], protože jeho provozovateli vyhrožovala britská antipirátská organizace FACT (The Federation Against Copyright Theft).

Podle policie je používání prostředků pro obcházení zákazu soudu trestným činem a mařením soudního rozhodnutí. Na tomto základě se tedy otevírá prostor pro dalekosáhlé důsledky. Dnes to začíná kriminalizací provozu proxy stránek. Od toho je jenom a pouze krůček k VPN službám, protože ty pracují na úplně stejném principu, rozdíl je pouze v tom, že VPN běží na nižší vrstvě internetových protokolů než proxy, ale z hlediska britského zákona v tom není rozdíl.

Hollywoodským studiím (ale i NSA) jsou VPN služby trnem v oku už velmi dlouho, hlavně kvůli tomu, že umožňují lidem z „neautorizovaných“ zemí konzumovat jejich mediální obsah v USA, jako např. televizní seriály na službách Hulu, Netflix apod. Díky VPN získá člověk z druhého konce světa americkou IP adresu a může tak „legálně“ sledovat filmy a seriály. Co na tom, že poctivě platí stejné předplatné za sledování jako Američané a nic nekrade. Hollywood to nezajímá a VPN diváky čas od času blokuje a suspenduje. A potom se manažeři studií diví, že lidé stahují filmy a seriály z torrentů. Pokud se tedy otevře v Británii precedens, že Proxy a VPN služby jsou nástroji k obcházení soudních rozhodnutí, je od toho jenom malý krůček k tomu, že se řekne, že tyto služby obchází „zabezpečení“ a technické prostředky ISP a tím pádem porušují zákony o zákazu prolamování ochran. A to je trestný čin i v USA a také v mnoha státech EU.

Celá situace je o to horší, že zmíněné proxy stránky byly provozovány jako hobby projekty, de facto zdarma a bez profitu, což se rozhodně nedá říct o VPN providerech a jejich službách. Tady je určitá souvislost s Torrentshackem. Tato torrentová ratio-free stránka fungovala jen s malým objemem dotací, narozdíl od mamutích torrentových serverů typu IPT a dalších, které doslova postavily svůj business na prodeji „uploadu gigabajtů“ a „free leech“ slotů. Vypadá to, že cílem je nejprve odstavit malé ryby a nahnat je na velké servery doprostřed rybníka a poté udělat jeden velký zátah na velké i malé ryby uprostřed. Opačným způsobem by to nedávalo smysl, pokud by nejdříve padli velcí hráči, vznikly by desítky menších serverů a nových projektů. Takže antipirátské společnosti na to jdou obráceně.

Ořezávání svobod našich západních demokracií je děsivé. Proxy stránky totiž neblokuje ani Čína, a to je co říct. Británie se rozpadá pod nájezdem imigrantů, islamisté jim tam na ulicích podřezávají vojáky, ale jejich jediná starost je ochrana IP práv hollywoodských studií z USA? Proč mají Američané takovou moc nad britskou vládou? Proč Londýn už tak dlouho je v pozici stínového tanečníka Bílého domu? Jsme snad tady svědky nějakého trans-atlantického vazalství? Potřebuje snad Londýn od Američanů jejich ropu? Nebo plyn? Nebo nějaké zboží? Ne, nikoliv. Tak proč tedy ta servilita Londýna? Pro krásné Husseinovo oči?

Odpověď najdeme ve struktuře FEDu. A ve struktuře londýnského CITY. Ano, už to vidíte. Jde totiž o jedny a ty samé majitele bank na obou březích Atlantiku. A když banky mají stejné stínové majitele, mají obě země i společné vůdce, tedy loutkovodiče. A když mají země společné loutkovodiče, pravá ruka ví, co musí udělat levá, chápete? Když mají hollywoodská studia, tedy americký kapitál, problém na druhé straně louže, druhá ruka udělá, co je potřeba. A obráceně. I když ne tak docela. Stejně tak jako u člověka je jedna ruka pravá a šikovnější, tzv. dominantní a druhá méně používaná, nemotorná, levá, tak stejně tak i v tomto loutkovodičském trans-atlantickém souručenství má jedna strana (ta americká) dominantní pozici a druhá strana jen občas pomůže něco přidržet, občas pomůže udělat nějakou tu špinavou práci za pravou ruku, koneckonců, co děláme my, když potrebujeme sáhnout na něco špinavé, jakou ruku použijeme?

A přesně tuto roli má Londýn. Špinavé pokusy s kamerama v ulicích a sledováním lidí popsal už Orwell, když se osvědčily, začaly se z Británie kamery stěhovat na ulice do USA. Cenzura internetu? Začala v Británii už koncem 90. let, blacklisty závadných webů. Nyní se kontrola internetu opět přenáší na základě zkušeností ze špinavého polygonu v Británii do USA, naostro. Zatýkání za provoz proxy serverů? Opět první vlaštovka v Británii. Proč hollywoodská studia nepožádala americkou policii o pozatýkání provozovatelů amerických proxy stránek? Proč v Británii a ne v USA? No, protože Británie je ta levá, méně dominantní ruka, které se dá poručit z Hollywoodu. A když to funguje, je to vzor pro pravou ruku, později ovšem. A když ne, spálí se jenom levá ruka, pravá zůstane v pohodě.

Černý mafián v Bílém domě kouká jako vyvoraná myš, když se dívá na deficit veřejných financí své země. Jak to Rusové dělají, že mají tak malé dluhy? Ale to mu nebrání nalévat miliardy dolarů do Ukrajiny, ani mu to nebrání v tom, aby dodal fosforové pumy MK77 ukrajinské armádě, které v transportním letadle C-130 Hercules přivezl pan Kerry se svým doprovodem při poslední návštěvě Kyjeva, jak zachytila ruská rozvědka FSB a jak uvedl nedávno ředitel 1. kanálu ruské státní televize Oleg Dobrodejev. Samé dobroty jste nám přivezl, určitě pronesl Porošenko a sliny mu stékaly z úst, zatímco jeho soukmenovci shazovali u Kramatorsku na civilisty napalmové barely domácí ukrajinské výroby. Tomu se říká šíření demokracie po bolševicku, eh, pardon, po demokraticku. Možná si k tomu dali kečup Heinz a dívali se v televizi na ta jatka z vysílání televize Lugansk 24.

Jak řekl Colin Powell moderátorovi Billu Maherovi, v určité chvíli krev nerozeznáte od kečupu. Hahaha, zasmáli se všichni. To je k popukání, dokud ten, ze kterého ten kečup/krev (nehodící se škrtněte) teče, není Američan. To je totiž potom průser a hned se mluví o genocidě, o ochraně těch amerických životních hodnot a hned se skramblují stíhačky, bombardují se irácké svatby a afghánští pěstitelé máku a majitelé stád koz a ovcí v daleké zemi, protože představují pro americké impérium to strašlivé ohrožení té svobody nebo tak nějak. Všichni se potom diví, že když někdo unese letadlo, hledá v něm cestující s americkými pasy, aby je mohl podřezat jako první. A všichni se diví, proč ten národ nemá nikdo rád. No, možná proto, že když škodíte lidem, tak vás nebudou mít rádi. A když vás nemají lidé rádi, tak co uděláte? Polepšíte se? Budete se k nim chovat lépe? Přestanete se jim vměšovat do života? Američané ne. Ti místo polepšení vás naopak začnou špehovat a odposlouchávat, začnou se vás bát a všech těch nepřátel, které si za ta dlouhá léta po světě nadělali, a když už jsou u toho, začnou odposlouchávat i tu hrstku přátel, co jim ještě zbyla, co kdyby se z nich taky stali nepřátelé, ne? Sichr je sichr.

Levá ruka ví moc dobře, co dělá pravá v případě Británie. A je pouze otázkou času, kdy pravá ruka společně s levou nás chytnou všechny v Evropě pod krkem tak silně, až to někde vzadu křupne a bude pozdě na oživování. Kdo chce vidět a slyšet, vidí a slyší: tančícího slona uprostřed místnosti, s velkýma očima na vaše sledování, s velkýma ušima na vaše odposlouchávání, za hlavou mu sedí opice a mává vám… ne, vlastně nemává, hrozí vám pěstí a křičí válečný pokřik a ten slon dupe po mapě Evropy. Jenže slepí nevidí a hluší neslyší, protože vidět nesmí a slyšet nechtějí…

 

V některých zemích ho zakazují, přesto se nevzdává. Upozorňuje: Tajný plán se naplňuje

Je to snad největší podvod v dějinách Spojených států a ví přitom o něm jen málokdo. O co se jedná? ParlamentníListy.cz se pokusí to spolu se spisovatelem Janem van Helsingem odhalit. A jelikož se prý dají najít i jisté souvislosti s biblickou knihou Zjevení sv. Jana, pozornost soustředíme v následujících řádcích i na symboliku čísla 666.

Takže začněme po pořádku. Podvod prý spočívá hlavně v tom, že FED má tím, že vlastní státní obligace, zástavní právo na státní a soukromé pozemky a půdu Spojených států. Jak ale upozorňuje Jan van Helsing v díle Ruce pryč od této knihy, všechny soudní procesy, které ve prospěch odvolání tohoto zákona proběhly, byly doposud neúspěšné. „Když se prezident John F. Kennedy jako první pokusil nařízením zamezit moci FEDu, jak to s ním dopadlo, ví celý svět…“ konstatuje Helsing s tím, že se pochopitelně dá namítnout, že jde o spekulaci. Ovšem, že by na ní něco přece jen mohlo být, poukazují příznivci konspiračních teorií. Ukazují na to, že prvním úředním aktem jeho nástupce ve funkci hlavy Spojených států (Lyndon B. Johnson) bylo zrušení tohoto nařízení.

Autor zmiňované knihy poukazuje pak ale i na celou řadu dalších námětů, které mohou lidem na celém světě vrtat hlavou, poněvadž v nich může spočívat nebezpečí. Upozorňuje zároveň však na to, že někteří jedinci mohou pod tíhou prohlédnutí toho, co se kolem nich děje a získáním informací, které jim do sebe zapadnou, získat pocit „vyvolenosti“.

„Neumějí s tím pocitem však naložit, i kdyby tomu tak bylo. Někteří tací mohou doslova ‚zešílet‘ a ztratit půdu pod nohama. Protože jejích ego (ne duše) se cítí povoláno k vyšším cílům a kvůli tomu zanedbávají svoje povinnosti a ztrácejí se ve fantazijních představách a nejrůznějších chorobných výplodech mozku. Nakonec to pak s nimi bývá horší ještě než před ‚poznáním‘,“ varuje Helsing před nesprávným nakládáním s informacemi, které se pokouší ve svých knihách skládat do sebe jako mozaiku.

„Mnozí lidé čerpali impulsy z mých knih a začali jinak pohlížet na svět. Byl jsem poučen, že někteří s těmito poznatky nedokázali vůbec zacházet – přepadl je strach, paranoia nebo je přepadl ještě větší hněv,“ konstatuje autor další z knih, které jsou v některých zemích dokonce zakazovány. Příznivci konspiračních teorií od něj ale dostávají maximum toho, co hledají. Proto se s ním vypravme za tajemstvím čísla 666 a možným odhalením toho, co za tím hledat v současném světě kolem nás. Opět lze totiž za tím hledat peníze a snahu o ovládnutí.

Znak medvěda nebo čárový kód?

V proroctví indiánů kmene Hopi se říká: Bez znaku medvěda nebude moci nikdo prodávat ani kupovat. Když se tento znak objeví, nastane prý třetí světová válka. Můžeme na to pohlížet jen jako na nevinnou legendu, ale pokud si porovnáme znak medvěda (tedy to, co vyryje svými drápy třeba na dřevěnou desku) a porovnáme ho s čárovými kódy, které známe ze současných obchodů – podobnost lze nesporně najít. Když k tomu přičteme fakt, že indiáni nemohli mít samozřejmě před staletími představu, jak čárový kód může jednou vypadat, připustit se může to, že měli možná skutečně poměrně jasnou vizi.

Západní svět nyní bez čárových kódů už není schopen existovat. A objevují se stále častěji informace o tom, že kód budou v blízké budoucnosti nosit i lidé někde na těle pod pokožkou – například místo kreditní karty (zatím se používají například „jen“ hodinky, bezkontaktní karty či jiné předměty, ale… – pozn. red.).

A tím se přibližujeme k onomu mystickému číslu složenému ze tří šestek. Pokud se někdo zabývá detailněji symbolikou čísla 666, pak jistě již zaznamenal, že největší počítač na světě je nazýván „La Béte“ – což do češtiny přeloženo znamená Zvíře. To je biblické spojení, které přitom lze najít v knize Zjevení svatého Jana s tímto číslem. Samozřejmě, může jít o náhodu, poněvadž se dá říct a platí to, že když chceme najít někde souvislosti a dáme si s tím trochu práce, najdeme je mnohdy až v překvapivých formách. Na druhou stranu je třeba realisticky poznamenat, že to, že je najdeme nebo nějak vyhodnotíme a poskládáme, neznamená, že se mýlíme.

Ale pojďme s číslem 666 pokročit dál. Číselný kód Světové banky je totiž rovněž 666,  stejné číslo se dá najít vytištěné i na kartách australské národní banky. Číselným kódem pracoviště pro zúčtování šeků indických bank v Bombaji je opět 666,  stejně tak i nové americké kreditní karty se chlubí v předčíslí 666. A aby těch náhod nebylo málo, pak je třeba doplnit i to, že počítačový systém Olivetti – Computer –Systém P 6060 používá rovněž čísla, a ta začínají – jak jinak – 666…

Kreditní karty – pekelný plán bankéřů?

Nyní je třeba v hledání možných souvislostí si položit otázku: Kdo zavedl systém kreditních karet a již v různých oblastech používá i tetování laserem? Jak Jan van Helsing odpovídá: Soukromí bankéři – právě ti, kteří v roce 1913 zavedli Federal Reserve System, řídí Wall Street, koncerny a celé země…

Zotročují svět úrokovým systémem, zamýšlejí také využít uměle vyvolaný bankovní krach (například pod hrozbou terorismu či hrozící války). To by jim mělo pomoci k tomu, aby vyměnili hotovostní platby a peníze za umělohmotné a zvládli tak další milník na cestě k jedné nadvládě a Novému světovému řádu,“ upozorňuje autor kontroverzních knih.

Podařit by se to bankéřům a těm, kteří chtějí vybudovat Nový světový řád, mělo podle něj pomocí inflace. Aby hospodářství v určitém bodě mohlo vůbec fungovat dál, bude třeba natisknout další peníze – to je známo již z historie. Nabízí se ale ještě jedno řešení.

„Anebo zřídit novou jedinou hlavní měnu. Ale protože by se v krátké době nemohlo stihnout vytisknout a distribuovat dostatečné množství peněz (obyvatelstvo se totiž od posledního bankovního krachu hodně rozmnožilo), může být jen otázkou času, než někdo oznámí geniální řešení – takzvanou bezhotovostní společnost, fungující pouze pomocí virtuálních peněz a kreditních karet.  A jelikož každý majitel účtu vlastní i kartu, lze pak prohlásit, že když budou všichni platit jen jimi, může pokračovat obchodování,“ uvádí Helsing. Vše zní poměrně logicky, nekonfliktně, nenápadně. „O kurzy jednotlivých měn se konzument starat nemusí, to zařídí šéfové a Big Brother na Wall Street. No a tím se dá soudit, že se Zjevení sv. Jana naplnilo… Nebo zvolna, zato jistě, naplňuje,“ dodává autor bestsellerů s touto tematikou.

Úryvek z knihy Zjevení sv. Jana:

…nechá dát znamení na pravou ruku nebo na čelo (čipy se nabíjejí střídáním tepla – a právě na těchto dvou místech lidského těla k němu dochází nejčastěji), takže nikdo nebude moci prodávat ani kupovat, nebude-li mít toto znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména. Zde je zapotřebí moudrosti. Kdo tomu rozumí, ať spočte číslo té šelmy, neboť je to číslo člověka. To číslo je 666.“

Země, které mají nakročeno být bez peněz, jsou i v Evropě

Švédsko, které v roce 1661 zavedlo do oběhu první bankovky na světě, má nyní šanci stát se pro změnu první zemí, kde se úplně vzdají plateb v hotovosti. Již dnes se tam totiž provádí hotově jen 3 procenta celkových transakcí, zatímco v celé Evropské unii se toto číslo zatím stále pohybuje na 9 procentech. Dobrou zprávou pro ty, co se trendu chtějí obávat, že v Česku takové novinky plošného charakteru zatím v nejbližší budoucnosti asi čekat nemusíme.

Vrátíme-li se ale na sever Evropy, v současnosti se tam banky se vším úsilím snaží, aby se platit kartou dalo úplně všude. Velký ohlas tam vloni vzbudil i církví zveřejněný příběh, který odhalil, že na jednom místě na žádost farníků zavedli už možnost příspěvku církvi nikoli v hotovosti, ale kartou.

Záleží na úhlu pohledu – někomu svět bez peněz nevadí…

Krok, před kterým byla však do světa vyslána řadou osobností, včetně spisovatele van Helsinga, varování, má však jak odpůrce, tak i své příznivce. Ve zmiňovaném Švédsku je jeho příznivcem například Björn Ulvaeus, bývalá pěvecká hvězda skupiny ABBA. „Nevidím žádný důvod, proč bychom se neměli vzdát hotovosti,“ říká a přiznává, že je skutečně aktivním zastáncem zrušení hotovosti. Podle něj hotové peníze dělají život jednodušší stejně pouze zlodějům.

I proto web telegrafist.org letos informoval o tom, že tři ze čtyř největších bank ve Švédsku již oficiálně uvedly, že opravdu budou bojovat za zrušení hotovosti.

Zdá se tedy, že i další informace mohou zapadat do mozaiky, kterou poskládal Jan van Helsing ve svých knihách, které se zabývají fakty, ale i dohady o tom, jak skupinka mocných plánuje převzít vládu nad zbytkem světa. A to i za cenu velmi radikálních postupů. Zmizely-li by totiž peníze, svět by zcela jistě fungoval i dál bez nich, ovšem na základě pouze dobře kontrolovatelných čipů a karet.

A Švédsko by mohlo být skutečným průkopníkem tohoto přerodu. Bez bankovek tam na počátku letošního roku fungovalo totiž již celkem 530 ze 780 poboček velkých bank, mnohé pobočky tam nejsou už vybaveny ani pokladnami.

Knihy Jana van Helsinga byly zakázané v Německu i Švýcarsku

Jan van Helsing dokáže šokovat, podařilo se mu to zcela jistě i v dílu nazvaném Ruce pryč od této knihy. Dvě jeho knihy z dřívějšího období byly přitom kvůli brizantním obsahům v Německu a ve Švýcarsku zakázané. I proto masmédia dodnes veřejnost spíše varují před jeho myšlenkami a mluví o něm jako o nejnebezpečnějším německém autorovi faktografické literatury.

Je totiž pravdou, že Helsing otřásá základy rozšířeného světonázoru. Rozhodnutí o tom, zda jde jen o poutavě sepsané konspirace, stejně jako v detektivce, či fakta, nad kterými stojí za to alespoň popřemýšlet, je na čtenáři samotném.

Kniha, z které je v článku citováno, byla vydaná slovenským nakladatelstvím ANCH Books.

Jan van Helsing provokuje již řad let

Německý autor, vlastním jménem Jan Udo Holey, prý odmalička přivykal samostatnému, na obecném a převládajícím mínění nezávislému myšlení a cítění, poněvadž jeho rodina byla spirituálně orientovaná.

V osmdesátých letech začal intenzivně cestovat a dodnes navštěvuje mnohé země světa. Na svých cestách pátrá po faktech osvětlujících pozadí záhadných přírodních jevů a společenskopolitických utajovaných skutečností. Nashromážděné poznatky, informace i fakta zveřejnil ve svých knihách, kterých dosud vydal deset.

Jeho první publikace Tajné společnosti odkrývala některá fakta na pozadí takzvaných konspiračních teorií a byla přeložena do osmi jazyků. Tři roky poté, v roce 1995, vyšlo pokračování, které však natolik pobouřilo jisté kruhy v Německu a Švýcarsku, že muselo být pod tlakem soudního rozhodnutí okamžitě staženo.