Bankéři začínají páchat sebevraždy. Podle některých už tuší velké změny

Svět financí dávno již není suchým světem čísel. Stále více se objevují spekulace o tom, kdo ho ovládá, jaké má záměry a cíle. A také jaké to může mít na lidstvo dopady. Jelikož se nyní objevuje řada hypotéz v souvislosti s několika sebevraždami manažerů světových bank, ParlamentníListy.cz zpracovaly výběr několika faktů i konspiračních teorií, které by se na tom mohly podílet.

Nutno předeslat – i fakta, která jsou zde představována, až na malé výjimky nepocházejí z oficiálních míst. Je tedy třeba na ně tak nahlížet a brát je s jistým nadhledem. Část z nich se však objevila například v úspěšném světovém knižním bestselleru Michaela Morise Co nesmíte vědět, jiné lze najít na různých (i českých) webech, zabývajících se formou alternativního zpravodajství.

Osud měny je vždy osudem národa. Blíží se světová měna?

Finanční expert Franz Pick prý razil větu: „Osud měny je vždy a vždy bude osudem národa.“ Když ji přizpůsobíme současné éře globalizace, potom by mohla znít takto: „Osud světové měny je a vždy bude osudem světa.“ Je skutečně nyní ve hře? A pokud ano, máme se jí bát? A může se na tom všem podílet například i vývoj na Ukrajině? Zkusme to rozplést.

„Světová měna by znamenala konec veškerých regionálních měn jako euro, dolar nebo libra. Její příznivci míní, že tato jediná měna by znamenala konec měnových krizí a směnných kurzů a tím pádem též poplatků za výměnu peněz. Znamenala by však též konec individuální svobody a konec všech liberálních a ekonomických představ. Pokud by totiž všechny státy a měny byly stejné, jednalo by se o supersocialismus nebo čistý komunismus,“ vysvětluje Michael Moris v knize, která byla přeložena do řady světových jazyků.

Světová měna nablízku stejně jako otrokářství?

A jak dodává, světová měna by znamenala to, že by všichni museli i stejně hospodařit. „Všichni by si byli rovní – až (opět?!) na pár rovnějších. Za světovou měnou by ale velmi rychle zřejmě přišel bezhotovostní platební styk. A právě tím by se nakonec z každého účastníka udělal ovladatelný otrok systému,“ varuje autor knihy.

Podle něj přitom stačí se podívat do Evropy. „Zavedení eura přineslo v rozporu se všemi sliby v jednotlivých státech pouze nevýhody. Proč by tomu tedy mělo být jinak u světové měny?“ ptá se a připomíná nedávnou historii.

Již tomu bude prý pět let, kdy ruský prezident představil minci nové světové měny…

Při vrcholném setkání G8 v L`Aquila v červnu 2009 představil prý tehdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv minci, která měla být návrhem světové měny pro sjednocenou budoucnost. Byl to prý jasný pokus o nahrazení vedoucího postavení dolaru jinou měnou.

„Tato v Belgii ražená mince byla předvedena všem účastníkům G8. Honosí se anglickým nápisem Unity in Diversity (Jednota v rozmanitosti). Je dokladem toho, že jsou již mincovny na nástup jednotné světové měny připraveny? Podle jedné zasvěcené osoby, se kterou jsem měl možnost hovořit, Evropská centrální banka po dohodě s FED (a zřejmě též s Ruskem) přinejmenším do roku 2007 začala s přípravami nové měny, jež původně měla vystřídat již v letech 2011 či 2012 euro. Nestalo se tak. Proč, to se lze jen domýšlet,“ uvádí dále Moris.

Konstatuje též v těchto souvislostech, že Rusko, Indie i Čína již delší dobu zpochybňují budoucnost dolaru jako hlavní světové měny. „Čína od roku 2009 apeluje na to, aby byl dolar nahrazen skutečnou světovou měnou, kterou by mohl vydávat Mezinárodní měnový fond, díky zvláštním právům čerpání. To jsou práva, která vycházejí z čerpání bezhotovostní měny, která má MMF povolena již od roku 1969,“ podotkl ještě autor knihy Co nesmíte vědět.

Dluhy, které již systém nemůže zvládnout

Pojďme však dál. Spisovatel připomíná, že Banka pro mezinárodní platby (BIZ) ve zprávě z března 2010 oznámila, že všechny členské státy světa jsou natolik beznadějně zadlužené, že stávající finanční systém vlastně už nepůjde zachránit. Ukazuje, jak od roku 2007 během následujících 4 let stoupaly dluhy v různých členských zemích. Opět to tak prý zapadá do informací všech velkých organizací spojených s bratry Rockefellery (Spojené národy, BIZ a MMF), které zveřejňují neochvějně další a další data, jež mají doložit, že nástup světové měny je nevyhnutelný.

Tempo globálního zadlužování však od doby, kdy Moris psal knihu Co nesmíte vědět, ještě zrychlilo. Částka zadlužení vyrostla od prvních příznaků finanční krize v posledních letech o více než 40 procent na 100 bilionů amerických dolarů. Vlády světa totiž byly nucené si půjčovat, aby své ekonomiky vytáhly z recese, zatímco společnosti využívaly výhod rekordně nízkých úrokových sazeb. Vyplývá to z jedné z posledních zpráv Banky pro mezinárodní platby – vypořádání (BIZ).

Skok v zadlužení, jak ho změřila v Basileji ve Švýcarsku sídlící BIZ ve svém aktuálním kvartálním přehledu, je přitom téměř dvojnásobkem amerického hrubého domácího produktu…

Víte, kolik je na světě skutečných peněz? Jen 7 procent z celého objemu…

„Pro šedé eminence z řad finanční elity by světová měna byla zcela jistě krokem k totální kontrole. Při existenci jediné měny se totiž množství peněz v oběhu dá lehce manipulovat, vyrábět i inflaci, jak se zlíbí. K jiné měně utéct nelze. Není. Nehledě na to, že světová měna by skutečně brzy znamenala, jak jsem naznačil, spíše bezhotovostní platební styk,“ pokračuje dál Moris. A přidává zajímavost: Víte, kolik peněz, s kterými se nyní ve světě obchoduje, je skutečných? Maximálně prý pouhých 7 procent.

Sebevraždy – vědí bankéři něco, s čím nejsou schopni žít?

Je tedy zřejmé, že poslední roky jsou pro ekonomy i politiky rozhodně velmi těžké a složité. Hospodářská recese drtí velkou část světa a odráží se v mnoha oblastech. Jenomže přísné regulace ze strany vlád, ztráta renomé či podlomené „finanční zdraví“ bank – to nejsou jediné potíže, jež sužují světový finanční sektor. V poslední době se v médiích objevují i další negativní zprávy. Bankovní domy totiž čelí vlně sebevražd.

Od začátku letošního roku se už sedm lidí z nejvyšších pater světového bankovnictví dobrovolně rozhodlo skoncovat se životem. Co vlastně za tím stojí, že si bankéři sahají na život? To nedokážou rozlousknout ani novináři, ani odborníci. Alespoň ne veřejně a oficiálně. Možná nejblíže pravdě bude ale teorie o tom, že příčina se může skrývat v rozsáhlém vyšetřování bank, které vlády a úřady spustily takřka souběžně s vypuknutím finanční krize.

Při tom inspektoři odhalili praní špinavých peněz či rozsáhlé manipulace na akciových a komoditních trzích. Jak uvedly před několika dny Novinky.cz, podle Christine Mourtierové z Americké nadace pro prevenci sebevražd za tím může stát též takzvané „uklízení“ v bankovnictví. To lze přeložit jako propouštění desítek tisíc zaměstnanců – mimo jiné třeba i těch, co pracují jako investiční bankéři na Wall Street.

A opět je na scéně – globální konspirace?

Zajímavé informace o tom, co vše může být ale ve hře, přinesl též nedávno i alternativní zpravodajský server AC24. Ten informoval o bývalé vedoucí poradkyni Světové banky Karen Hudes, která strávila několik posledních let svého života úzkou spoluprací s vynašeči celého světa, aby vrhla světlo na to, co nazývá „globální konspirací“.

Hudes, prý ještě v době, kdy pracovala pro Světovou banku jako člen jejího právního týmu, odhalila tolik korupce, že už dále nevydržela mlčet. Postupovala poté řádnými cestami, aby svá zjištění ohlásila. Jenomže její požadavky byly ignorovány všemi místy, na která se obrátila. A tak prý udělala to, co by udělal každý poctivý člověk. Vyšla s tím na veřejnost například v interview s Future Money Trends.

Karen Hudes v rozhovoru, kde se nevyhýbala ani tématům jako hrozící světový finanční kolaps, bankovní machinace na nejvyšší úrovni, Snowdenovi, falešným vlajkám, bývalým americkým prezidentům a jejich podivným úmrtím i tajemstvím Vatikánu, mnohé šokovala. Přesto lze na zmiňovaném webu i v češtině některé její výroky číst. ParlamentníListy.cz z nich vybírají pouze ty, které se týkají financí a ekonomiky. Úsudek si pak musí každý čtenář udělat sám.

  • Ty banky, které jsou příliš velké, aby padly, ty ve skutečnosti tvoří jediný bankovní kartel. A tahle skupina všeobecně skupuje politiky. Existují takové tajné společnosti jako maltézští rytíři, a ty lidi povyšují a zajišťují, že takoví lidé se pak stávají strážci přístupových bran.
  • Pokud by se dovolilo, aby došlo ke ztrátě důvěry v americký dolar, vstoupili bychom do čehosi podobného temnému věku. Nebyli bychom schopni platit za mezinárodní obchod. Měli bychom tu mor… Měli bychom tu masové hladovění…

Jako úplnou tečku všem výše uvedeným „tak trochu jiným“ informacím lze pak připomenout i fakt z kategorie též odborníky a vědci ignorované a mnohdy vysmívané. Astroložka Eva Prokešová, která se však zároveň zabývá i mezinárodními vztahy a ekonomikou, což bylo oborem, který vystudovala, totiž při dotazu ParlamentníchListů.cz na to, co vše může mít za následek krize na Ukrajině, prozradila mimo jiné i následující věci, které prý vidí v postavení hvězd a planet pro příští roky.

Spojené státy jsou vyčerpané. A to ještě prý není konec…

Prokešová si všímá například toho, že Spojené státy jsou v přípravné fázi na rok 2015. „Od března 2014 s obavami sledují, co se děje ve světě, a vydrží jim to až do listopadu následujícího roku. Nesouhlasí, ale nemohou s tím nic dělat. Je to další ze série problematických tranzitů, které běží horoskopem USA jeden za druhým již od roku 2008. Šest let je dlouhá doba, a proto Spojené státy začínají být vyčerpané. Těžké období jim ale nekončí. V roce 2015 se k tomu přidají ještě zásadní problémy s financemi, které budou naprosto dominantní,“ upozornila Prokešová.

Podle ní situace na Ukrajině je i zákulisním bojem mezi dvěma velmocemi – Ruskem a USA. Budou tedy i v následujících týdnech probíhat různá zákulisní politická vyjednávání a rozhodnutí a příprava alternativních variant.

„Od května je jasné, že v tom celém sehrají roli i peníze. Finanční situace USA je totiž ohrožena, začíná se houpat, i když zatím ještě snesitelně,“ popsala ParlamentnímListům.cz Prokešová.

Podle ní těžko zvládatelné finanční problémy přinese Spojeným států ale už rok 2015.

Ameriku čeká nová etapa dějin. A svět hubené roky, varuje astroložka

„Načne se tím další kapitola jejich dějin. Naposledy se podobným způsobem nadepisovala kapitola v roce 2001, kdy útoky na Dvojčata zavdaly prostor pro kontrolu v řadě oblastí pod hlavičkou obrany proti teroristickým útokům. Teď přijdou problémy s dolarem, které potrvají – a ráda bych byla, abych se pletla ve výkladu – někdy do roku 2022. A protože USA jsou silnou ekonomikou a dolar je významná rezervní měna, o své problémy se s námi – tedy zbývajícím světem rychle podělí. Odhaduji, že na EU dopadnou s ročním až dvouletým zpožděním, pak se to začne týkat i nás tady v Česku,“ varuje astroložka před ekonomickým výkyvem, o kterém však mluví i řada odvážných ekonomů.

Důsledkem toho prý bude, že do roku 2022 musí lidstvo počítat s tím, že možná potrvají takzvané „hubené roky“.

Přijde období růstu. Ale co se stane před tím?

„Ekonomicky to opravdu nebude nic moc. Když bych se měla rozmáchnout hodně do budoucna, tak někdy po roce 2026 čekám cosi jako devadesátá léta minulého století. Asi se předtím ale musí něco stát, aby bylo zase z čeho růst,“ uzavřela Prokešová svůj výhled do budoucnosti.

Co by se mělo před tím odehrát, však neupřesnila, a tak je na každém samotném, aby si dosadil budoucí vývoj a jeho možné scénáře.

Tajné spolky, pseudoelita a (ne)mocní v pozadí. Spisovatel odhaluje spiknutí proti světu

Elitní skupiny rekrutující se z horních deseti tisíc si dodnes libují v tradici prastarých mystických kultů a okultních nauk. Platilo to již jak pro středověké spolky, stejně jako třeba pro Ku Klux Klan, bonesmany či jiné tajuplné spolky, jako i Bohemian Club (nezaměňovat se sportovním klubem). Ovládají však svět a vývoj událostí, proto se nabízí otázka, do jaké míry mohou lidstvu škodit.

Lze ovlivnit a měnit politiku? Nebo jde jen o iluzi hrátek, u kterých za nitky tahají nahoře neznámí mocní? I o tom je kniha Spiknutí proti světu od autora Andrease von Rétyie, kterou vydalo v edici Největší záhady světa nakladatelství Dialog. Ačkoli se někomu mohou zdát teorie autora přitažené za vlasy, jisté historické milníky, které ovšem staví do poněkud odlišného světla, než jsme zvyklí vnímat, za zamyšlení stojí.

Autor mimo jiné uvádí, že například zmíněná tajná společnost Bohemian Club se schází každé léto. V nejužším kruhu se přitom prý její příslušníci oddávají výstředním sexuálním praktikám. Spolek se ale také věnuje i obřadům v duchu původních parthských kultů ohně, během nichž jsou symbolicky páleny všechny starosti světa. Ovšem nutno dodat, že jde o starosti společenské elity, nikoli starosti obyčejných lidí. (Bez zajímavosti není ani jistá souvislost s historií naší země. To, že od roku 1882 je patronem klubu Jan Nepomuk. Legenda totiž praví, že byl svatý Jan zabit v roce 1339 na příkaz Václava IV., krále Bohémanů a krále svatého římského impéria, protože nechtěl odhalit tajemství královny Johany. Svatý Jan Nepomucký tak symbolizuje právo soukromí Bohémanů. Pozn. red.).

Elity žijí ve vlastním světě, jejich konání vyvolává strach

Jak víme, elitní skupiny drží přirozeným způsobem při sobě. Žijí ve vlastním světě a udržují si od ostatních lidí odstup. Stejně tak se chová například i další organizace z řádu tajných či alespoň konspirátory označovaná za kontroverzní – CFR (vysvětlivka níže). Je nezvykle početná, poněvadž sdružuje několik tisíc členů (i zde pak existuje úzké jádro zasvěcenců, kteří se objevují v mnoha dalších tajných spolcích typu Skull and Bones, což přeloženo do češtiny znamená Lebka a hnáty), kteří jsou samozřejmě často ve vedoucích pozicích celosvětových koncernů. „Tím chobotnice svými chapadly obtáčí celou zeměkouli, i když rozhodující činitelé nesedí přitom ve vládních křeslech, ale především též v palácích vojenskoprůmyslového komplexu podporovaného tajnými službami,“ upozorňuje autor knihy Rétyi.

Podle něj žijeme ve světě, jehož chod je stále více řízen novodobou iluminátskou elitou. Mnohé oblasti veřejného života jsou pod bezvýhradnou kontrolou mainstreamu, který zároveň určuje, v co se bude věřit a co se bude učit. „Důležité přitom je ale hlavně to, co není nikdy vyřčeno. I proto se mnohé podstatné zprávy v médiích vůbec nevyskytují, zatímco nepodstatné hlouposti dostávají palcové titulky. Kdo ovládá média, ovládá veřejnost,“ dodává spisovatel v knize Spiknutí proti světu.

Ocenění jen „vhodným“ novinářům?

A na důkaz svých závěrů upozorňuje na to, jak byl roku 1915 do řádu Skull and Bones přijat jistý Archibald McLeish. Záhy se stal též prvním ředitelem Nieman Foundation for Journalism – nadace, která oceňovala stovky schopných a „vhodných“ novinářů, jejichž práce se ubírala vhodným směrem. „Je více než jisté, že kariéru totiž udělá jen ten, kdo pochopí, co se od něj žádá. Na rozdíl od totalitních režimů postupují současní ovlivňovatelé šikovněji a nechávají zaznít i kritické hlasy – jen však do jisté míry. Skutečně nebezpečná témata jsou smetena ze stolu, stejně jako jsou smeteni, případně zlikvidováni, nepohodlní svědkové,“ konstatuje Rétyi.

A přidává další souvislosti. „Něco podobného se stalo po 11. září 2001. Od marného pátrání po iráckých biochemických zbraních se datují záhadná úmrtí v řadách mikrobiologů. Stali se nepohodlnými, poněvadž při inspekcích prostě nic neviděli. V nebezpečí jsou i příliš zvídaví právníci a novináři, kteří jsou na stopě rejdům mocných světa. Podobná vůdčí vrstva, jakou známe z USA, totiž vznikla též v současném Rusku. Proto není asi náhodou, že tam od rozpadu Sovětského svazu přišlo za podivných okolností o život více než 200 novinářů. Dříve bývali v ohrožení života, pokud psali kriticky o komunistickém režimu. Po rozpadu Sovětského svazu se novináři museli začít obávat jiných sil než KGB. Například Paul Klebnikov, který byl šéfredaktorem ruského vydání magazínu Forbes, tak dlouho čenichal v temných zákoutích ruské elity a zajímal se o zneužívání moci a korupci, což je globálním tématem, až ho někdo na ulici zavraždil,“ uvedl autor knihy.

Kdo se dostal na vrchol moci, pokládá se za všemocné bohy

Andreas von Rétyi připomíná ale i známý, mnohdy však pozapomínaný fakt, že myšlenky jsou lidským výtvorem. „Ti, kdo se však díky svým pronikavým ideím dostali až na vrchol moci, se bohužel přestávají pokládat za lidi a vidí v sobě všemocné bohy. Zbytek světa tak z jejich činů většinou žádný prospěch nemá, spíše naopak. Ostatně – mnozí z těchto mocipánů se na vrcholná místa nedostali proto, že mají výjimečné schopnosti, ale díky příslušnosti k vybraným rodinám. I proto se jejich příslušníci sdružují do nenápadných spolků,“ popsal. (A uvedl další příklad, tentokrát Řádu 322, což jsou údajně dědicové zaniklých německých iluminátů.)

Zmiňované spolky, u kterých vždy autor knihy nachází jistou spojovací nit, však mají i některé společné cíle. Jak už bylo řečeno – tím nejdůležitějším cílem je moc. I proto dospěli lidé, kteří se údajně v tajných spolcích sdružují a ovládají svět, jenž si touží podmanit, k tomu, že podněcovaný terorismus jim poslouží k ospravedlnění vojenských dobrodružství. A podle toho se tak prý chovají. Přesto stále existuje možnost, jak neblahý budoucí vývoj zvrátit.

„Velké plány jsou dávno hotové a nyní dochází k jejich postupnému naplnění. Světovládu je třeba uchvátit všemi prostředky. Pokud ale co nejvíce lidí pochopí, do jaké míry jsou historické události ovlivňovány několika málo osobami, tím větší existuje naděje, že bude tento zvrhlý vývoj ještě zastaven. Hrstka zákulisních vládců by měla poznat obyčejné občany a uvědomit si, že se člověk vyznačuje především lidskostí a jeho hodnota se neměří v první řadě mocí nebo bohatstvím. Problém je, že ta pseudoelita zatím pokládá lidská individua pouze za součásti manipulovatelné masy a pomocníky ke globální nadvládě,“ uvádí Rétyi.

Šílenství určuje historii

O tom, že v historii lidstva není současná etapa ničím výjimečným, asi není třeba pochybovat. Stejně tak jako o tom, že dějiny světa jsou hlavně dějinami válek a velikášství.

„Kolik válek bylo vedeno kvůli bludným představám? Šílenství určuje historii. Stačí si otevřít podrobné dějiny světa na jakékoli stránce a vždy se dá najít text, který pojednává o dobývání, polních taženích, vraždách a smrti. Vždy v tom jde o moc. Proč se tak děje? Není ale pravda, že chod dějin nelze ovlivnit. Naopak – chod světa je cíleně řízen již stovky let. Stačí, když se spojí několik vlivných osobností a už se planeta řítí do neštěstí. Jednotlivci tak dokážou přinést zkázu celým národům,“ varuje autor knihy, ve které se snaží nastínit, kde všude takoví jedinci mohou být a s čím je možné je spojovat.

I proto varování ještě posiluje. „Dějiny jsou velmi často vytvářeny duševně nemocnými osobnostmi. Zná je každá epocha, každé století – jde o individua hnaná kupředu neutišitelnou touhou po moci, ochotná učinit vše, jen aby se stala nesmrtelnými. A je jim úplně jedno, že do neštěstí kvůli tomu uvrhnou třeba i miliony lidí. Namátkou se dá z dávnější historie připomenout Ramses II., Alexandr Veliký, Caesar, Napoleon Bonaparte… Z té bližší historie jména připomínat netřeba. Společné mají však jedno – jsou to divoši dějin, opojeni mocí, která jim umožňuje dělat cokoli,“ vyjmenovává Rétyi.

Do jaké míry lze jeho apely, vyjmenované události zasazené do souvislostí i teorie brát vážně a kdy se jimi nezabývat, nechávají ParlamentníListy.cz již na čtenáři samotném.

Co je to Council on Foreign Relations (CFR)?

Jde o Radu pro zahraniční vztahy, není to tedy žádná tajná společnost či tajný spolek, přesto do souboru společností, kterými se zabývá autor knihy, patří. Základním jejím heslem je pluralismus, hovoří se o ní jako o jistém výtahu k moci.

Má přibližně 4000 členů, mezi kterými jsou významná jména z nejrůznějších oblastí veřejného i méně veřejného života. Do řad CFR vstupují nejen lidé toužící po politické kariéře, ale i významní podnikatelé, vědci a zástupci médií. Nutno však vědět, že ne každému se to podaří jen na základě vlastní touhy.

Kandidáta musí písemně doporučit osvědčený člen a minimálně další dva musí návrh podpořit (znamená to, že musí být shromážděny minimálně čtyři doporučující dopisy). Šanci mají přitom jen lidé do 34 let věku. Doporučení pak zkoumá blíže neznámá skupina vedení této organizace. Z CFR se stává jakási supervláda, která stojí nad zájmy vlád zemí.

Bývalý člen CFR Caroll Quigley přitom prozradil, že cílem CFR je zrušení národních hranic. Padnou-li tedy hranice, zavládne velká jednota, všichni lidé budou bratry a sestrami a nebude pak docházet k válkám? „Naivní, že? Mírovou cestou nikdy světový jednotný národ vzniknout nemůže. I to je důkaz toho, jak jsou autoři tohoto návrhu a mocní v pozadí zcela mimo realitu,“ napsal Rétyi v této souvislosti.

Podobné teorie, i když spíše z ekonomického pohledu, přináší i Morris

Pravidelní čtenáři ParlamentníchListů.cz vědí, že autorů, zabývajících se shromažďováním faktů o tom, že mocní v pozadí touží ovládnout svět a zavést takzvaný Nový světový řád, je však na celém světě hodně. To, že západní svět patří již jen několika rodinám, a ty nyní už chtějí i celý jeho zbytek, píše ve své knize, která se stala světovým bestsellerem, i Američan Michael Morris. Nutno poznamenat, že nezůstává jen u pouhého konstatování, ale v knize „Co nesmíte vědět“ detailně rozebírá fakta a události z hlediska světové ekonomiky, které ho k jeho přesvědčení či podezření vedou.

Ta pokládá za jasné odkazy například mimo jiné to, že bankovní kartel usiluje o zavedení jediné měny pro celý svět. Všímá si toho, že od roku 2008 o tom hovoří otevřeně i řada politiků, včetně Mezinárodního měnového fondu IWF a EZB.

Kdo je autorem knihy Spiknutí proti světu?

Andreas von Rétyi se už více jak dvacet let jako nezávislý publicista a známý autor literatury faktu zabývá vědeckými otázkami, přičemž se věnuje zejména brizantním tématům, sleduje tajné vojenské projekty, utajené pochody v řadách mocenské elity naší planety a v neposlední řadě rozpory v klíčových událostech světových dějin. Má na svém kontě již řadu bestsellerů. Jeho práce byla oceněná mimo jiné v publikaci Who´s Who in the World, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Cena zlata letí dolů. Podle knihy nám navíc mocní něco tají

Bez investic nejde porazit inflaci. To ví nebo tuší zřejmě každý, kdo má alespoň minimální ekonomické povědomí. Jenže – zatím zhruba dvě třetiny Čechů přicházejí kvůli špatnému zhodnocování peněz o své výnosy. A jak se zdá, i ti, co ukládají peníze „do zlata“, mohou mít v současnosti důvody k vráskám na čele. Své o tom ví řada ekonomů. Podle amerického spisovatele Michaela Morrise by lidé v investicích neměli nechávat stranou zájmu ani stříbro. Takže – co bychom měli vědět?

Někteří ekonomové radí, že cesta k tomu, abychom překonali inflaci, je ve využívání fondů. V nich je však zatím v České republice jen necelá desetina úspor. V pětiletém horizontu se přitom prý dá podle odborných analýz ekonomů ČSOB rozumně očekávat, že vyvážené portfolio klientovi vydělá něco mezi 3 – 4 procenty ročně. Pokud tomu tak bude, není to sice mnoho, ale zároveň to určitě není k zahození.

Jak v úterý zástupci ČSOB uvedli, objem úspor českých domácností navzdory krizi přece jen pomalu roste. „Bohužel lidé si peníze nechávají na běžných a spořicích účtech, kde úrokové sazby neustále klesají. Investování ve fondech je cesta, jak lze překonat inflaci, ale většina Čechů je stále vnímá jako něco složitého či riskantního,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Mužík, country manažer společnosti ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost. „Fondy přitom slouží jako nástroj, jak se podílet na růstových oblastech – ať už dle regionu nebo dle odvětví, a dokážou mnohem lépe než jednotlivec rozkládat, a tím snižovat riziko,“ dodal.

Do kterého investičního profilu kdo patří? Je to důležité při rozhodování

Jenomže – řada lidí má obavu z kolísání ceny a dává přednost jistotě před potenciálně vyšším rizikem ztráty. Klientům proto banka nabízí poradenství, které přispívá k lepší orientaci v tomto oboru a pomůže vyhnout se chybám. Prvním krokem je vyplnění investičního dotazníku, jehož výsledkem je přiřazení vhodného investičního profilu.

Jenže nutno dodat, že ne všichni lidé důvěřují bankám a bankovním produktům tak, jako v minulosti. Možná i proto v loňském roce koupili Češi kolem čtyř tun investičního zlata. Právě na tento kov totiž mnozí sázejí. Ovšem jak ukázaly poslední týdny – ani to není sázka na jistotu.

Prudký propad zlata v polovině letošního dubna pravděpodobně zasadil zlaté horečce definitivní smrtelnou ránu. Cena tohoto kovu spadla za jediný den o bezmála 10 procent na 1360 USD za unci – tedy na nejnižší úroveň za poslední dva roky.

Strach z inflace žene lidi do nákupu a investic do zlata. I to má svá ale…

„Paradoxně se tak ale stalo ve chvíli, kdy z globální ekonomiky chodí spíše horší čísla, a centrální banky rozjíždějí nové vlny tištění peněz. Nic z toho se ale stále neukazuje ve vyšší inflaci, a to začíná být po mnohaletém růstu cen zlata trochu problém. Právě strach z inflace a z reálného znehodnocení úspor byl živnou půdou pro útěk k němu. Jenže zlato bez inflačního strachu není prakticky k ničemu,“ upozornil Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

A vysvětlil, že je to proto, že investice do zlata je svojí povahou jiná než investice do akcií, dluhopisů nebo nemovitostí. Na rozdíl od nich zlato nenese žádný výnos a je tak od začátku do konce čirou spekulací na další růst ceny.

„Dluhopisy přinášejí úrokové zhodnocení v podobě kuponů, akcie ve formě dividendy a z nemovitosti se platí nájem. U všech těchto investic lze zhodnotit, zda jsou z pohledu dnešní ceny výnosné. Ze zlata jako investor nemáte nic, jen náklady na úschovu. Zlaté spekulace jsou zpravidla kriticky závislé na levných penězích od centrálních bank (ty tu zatím nějakou dobu zůstanou) a na strachu z toho, že pro peníze neexistuje na světě jiné bezpečné místo. Pokud tento strach opadá, například kvůli poklesu inflačních očekávání, zlato není potřeba. Nic nenese a musí se platit náklady na úschovu a vidina poklesu jeho ceny z něj dělá horký brambor v rukou vlastníka. Chcete ho pouze ve chvíli, kdy jeho cena roste a vy máte jako ostatní strach, že na všem dalším reálně proděláte. Když jeho cena začne prudce klesat, všichni se ho naopak rychle zbavují, tak jako jsme viděli v uplynulých dnech. Velké zlaté fondy jako SPDR gold trust zaznamenaly jeden den v dubnu dokonce třetí historicky největší odliv prostředků,“ objasnil pro čtenáře ParlamentníchListů.cz situaci kolem žlutého vzácného kovu Bureš.

Investiční zlato bez DPH

Nutno dodat, že velkou výhodou zlata i přes jeho rozkolísání cen v poslední době je, že je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Vstupem do Evropské unie byl totiž novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zákon 235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH.

Ačkoli odborníci varují před tím, aby lidé vkládali všechny své úspory do zlata nebo pouhého jediného finančního produktu, z dlouhodobého hlediska se stále ukazuje zlato jako bezkonkurenčně nejlepší měnou, která svému majiteli zvyšuje kupní sílu oproti lidem, kteří zlato nevlastní. Kdo například koupil zlato v roce 1971, dnes starosti s důchodem neřeší. (V roce 1971 si bylo možné koupit za 1 GBP 1,8389 gramů Au. V roce 2011 si bylo možné koupit za 1 GBP jen 0,0300 gramů Au. GBP ztratila od roku 1971 do roku 2011 98,37 % své hodnoty.) A tak se dá usuzovat, že kdo koupí zlato dnes, nebude si také muset pravděpodobně dělat starosti za pár desetiletí.

A proč to tak je? „Zlato se totiž v historii osvědčilo jako ideální prostředek uchování bohatství. Z dlouhodobého hlediska rostoucí cena zlata odpovídá neustále rostoucím nákladům na těžbu zlata. Pokud by cena zlata nestačila kompenzovat zvyšující se náklady na těžbu zlata, těžba zlata by se omezila, nabídka na trhu zlata se sníží, a tak opět časem dojde k růstu ceny zlata,“ vysvětlují obchodníci se zlatem na stránkách Maxmetal.cz.

Co (ne)smíte vědět? Zásoby zlata na Zemi se tenčí

Ten, kdo je ochotný přemýšlet i o takzvaných konspirativních teoriích, by možná v souvislosti s rozhodováním o investicích do zlata, měl vědět i to, na co upozorňuje Michael Morris v knize Co nesmíte vědět.

Zlato se totiž v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech.

Až do roku 1717 bylo ale jak stříbro, tak i zlato používáno ke krytí bankovek: Platil takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Podhodnocené stříbro může prý raketově stoupnout v ceně

Jenže, jak Morris konstatuje, svět spotřebovává mnohem více stříbra, než se ho těží. „Stříbro je tak natolik podhodnoceno, že by po krachu papírových peněz mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek,“ upozorňuje ve své knize.

Dodává, že stříbro se těží už více než 7000 let. Bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili víc než zlato.

V novodobé historii nastal zlom v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto roce sto uncí stříbra. Jenže při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbra. Bylo a je totiž nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se i v medicínsko-technické oblasti. Je to tedy jedna z nejdůležitějších surovin.

A tak – zatímco ve čtyřicátých letech se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Jeho zásoby prudce klesly, americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.

Stříbro je cennější než zlato, nebojte se do něj investovat, radí americký spisovatel

A tak Morris v knize Co nesmíte vědět upozorňuje: Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“ Dále pak detailně vysvětluje, proč je situace kolem stříbra ve světě taková, jaká je. Každopádně autor knihy, která se stala světovým bestsellerem, pak také mimo jiné dodává, že ten, kdo se chce pojistit na těžké dny v budoucnu, nemusí se investic do stříbra obávat, neboť se mohou stát velmi výhodné.

Hlas z odboje proti mocipánům: Nejsme paranoici, bojujeme proti globální diktatuře fakty

Světu vládnou bankéři, královské rodiny a politické klany. Proti těmto mocipánům se zdvihá stále hlasitější opozice. Médii je přehlížena anebo vysmívána. Kromě ostatních je i v Česku celkem činná buňka celosvětového hnutí Opozice nového světového řádu.

Jako mluvčí za ní často vystupuje Jan Korál, který i reportéru ParlamentníchListů.cz naznačil, že se stal obětí mediální manipulace.

Jak hodnotíte politiku v Česku, tedy zvyšování daní a škrty. Není to důsledek bankovního útlaku, který způsobil celosvětovou krizi, ale i krizi Evropské unie?

Ano, je to souhra oné záměrně vytvořené finanční, respektive dluhové krize, spolu se zločiny vlád v této zemi, které umožnily přesun hospodářství a státních orgánů do rukou lidí a skupin, které nekonají v zájmu občanů této země.

Proč přibývá bezdomovců a žebráků?

Z výše uvedeného důvodu, ale i z dosud obecně malé ochoty a schopnosti lidí bránit se bezpráví.

Shodujete se také s vývody knihy Michaela Morrise: Co nesmíte vědět!, která má motto: Celý západní svět patří jen několika rodinám a nyní chtějí zbytek?

Tuto knihu jsem dosud nečetl, ale co jsem doposud slyšel, tak ano.

Myslíte si, že se dá donutit Česká televize, aby vysílala i alternativní pohled na události 11. září 2001 v USA trestním oznámením, jaké jste nedávno podali?

Otázka by měla znít, zda si myslím, že to k něčemu donutí současné vedení. Je zjevné, že samo podání trestního oznámení je k ničemu nedonutí. Bude záležet na orgánech činných v trestním řízení, zda budou řádně konat svou povinnost. Potrestání odpovědných osob by mohlo vést ke změně. Z toho, že používáte výraz alternativní, je zřejmé, že jste též obětí mediální manipulace. Nejde nám o nic jiného, než o to, aby Česká televize přestala lhát a zveřejnila všechna podstatná fakta.

Jste bráni za psychopaty, co naznačují celosvětové spiknutí. Jak na taková osočení reagujete?

Spletl jste si pojem a překrucujete realitu. Jsme označováni za paranoiky a to pouze J. X. Doležalem prostřednictvím jeho článků v Reflexu. Na takové osočení reaguji jednoduše: Zjistěte si fakta.

Proč vaše hnutí působí tak tajemně?

Nejspíše proto, že se zabýváme odhalováním a publikováním informací, které jsou a dlouho byly utajované.

Máte strach z odvety bankéřů?

Mám větší strach z toho, co se může dít, pokud se současný systém, ve kterém finanční korporace hrají příliš významnou úlohu, nezmění.

Nepůsobí vaše organizace s pár protesty a výzvami trochu bezzubě?

Naším záměrem je šíření vědomostí. Pravdu můžete zpomalit, nikoliv zničit.

Není čas na tvrdší údery? Hromadné výběry z bank, rušení vysílání České televize a tak?

Není na to čas, protože na to nejsou lidi, kteří by chápali, k čemu by takové akce mohly být dobré.

Jste tiskovým mluvčím Opozice nového světového řádu (New world order opposite) nebo máte v její české buňce ještě nějakou jinou funkci?

Nejsme formální organizace, takže si role rozdělujeme podle potřeby. Nicméně já často vystupuji jako mluvčí.

Kolik vás zhruba v Česku je?

Jak jsem již předeslal, nejsme formální organizace, takže nemáme ani formální členství. Dá se mluvit o příznivcích. Náš web má v současnosti asi 4000 návštěv denně, stránka na sociální síti facebook má přes 10000 příznivců.

Jakou nabízíte budoucí alternativu světa? Silné regionální samosprávy nebo ještě něco jiného?

Alternativou jsou národní státy pod kontrolou vlastních občanů a mezinárodní spolupráce za podmínek odsouhlasených občany těchto národů. To v současné době není téměř nikde na světě. Prakticky všude jsou státy pod nadvládou malých elitních skupin, které spolu na mezinárodní úrovni spolupracují proti zájmům vlastních občanů. Je vytvářena globální diktatura. Pokud to pokládáte za paranoiu, zamyslete se nad tím, jakou moc máte jako občan, pokud nesouhlasíte s diktátory.