Proč SYRIZA? Protože EU a velkokapitál zničil Řecko!

Z čeho pramení otřesy a děs z volebního vítězství SYRIZY? Vždyť všichni si museli být vědomi, že vítězství levice způsobila katastrofální politika EU vůči Řecku.

 Tak to suše konstatoval bývalý řecký diplomat a velvyslanec, člen strany Jednotná lidová fronta Leonidas Chrisantopulos.

„Za poslední čtyři roky se Evropská unie snaží „zachránit“ Řecko, a ve skutečnosti zničila jeho lid. Žádné z naordinovaných opatření nepomohlo. A protože Řecko postihla naprostá katastrofa, čekáme už jen zlepšení. Evropská unie již dlouho předvádí evropským národům, že existuje pouze v zájmu evropských bank. Takže jsem moc rád, že dochází ke změně a doufám, že budou mít dopad na celou Evropu,“ zdůraznil bývalý diplomat.

Ve svém volebním programu SYRIZA slíbila, že opustí drastická úsporná opatření, na kterých se předchozí vlády země dohodly výměnou za půjčky z tzv. Trojky – Evropské komise, ECB a MMF.

To by ani nebyla česká pravice, která hned nezačala nasazovat na vítěze řeckých voleb, jimiž líčen jako extremní levice. Místopředseda v tomto mustru extrémní pravice TOP 09 Miroslav Kalousek posměšně komentoval lídra SYRIZY Alexise Tsiprase za větu „dáme lidu naději“ a označil to za obelhávání a nereálné sliby. Britský konzervativec David Cameron zase utrousil, že vítězství levice v Řecku posílí ekonomickou nejistotu EU (až na to, že současnou ekonomickou nejistotu Evropy nezpůsobilo Řecko).

A hned se ozvala i Evropská centrální banka (ECB), že se nemíní podílet na snižování dluhu Řecku. S tímtéž prohlášením si rovněž pospíšila Deutsche bundesbank. To aby bylo jasné, kdo je tady pánem.

Ve skutečnosti je řecký stát a jeho obyvatelstvo terčem finančního a spekulativního kapitálu, jehož cílem je zisk na základě faktické likvidace sociálního státu. Vzhledem k tomu, že Evropská unie a její lídři dnes nepředstavují reprezentanty evropských národů, ale bank (absolutní souhlas s Chrisantopulosem), udeřila na Řecko nevídaná síla sjednocené nadnárodní politiky, médií a finančních institucí.

Dluhy, které Řecko vytvořilo, bylo způsobeno směsicí špatných vlád, falšování, korupce, přehnaných investic do zbrojení a vědomého přivírání očí EU. Především německé, francouzské, britské ale i americké banky financovaly například gigantický vojenský rozpočet, ačkoli si byly vědomy, že Řecko na to nemá. A když bublina praskla, řecké dluhy dosáhovaly výše 120 procent HDP. Avšak někdo to (investice, odškodnění a zisky) rizika investorů zaplatit musí, usoudily a ve spolupráci s eurolídry rozhodly! Tím někým se stali obyvatelé Řecka.

Všechny následné půjčky helénské demokracii nesměřovaly na „pomoc“ Řecku, nýbrž na splacení pohledávak investorů! Ale to nestačilo. Další půjčky, podmíněné sadistickým řezáním výdajů státu, sociálních systémů a důchodů, snižování mezd a k propouštění, dospěly k čtvrtinové nezaměstnanosti dospělých a 60procentní nezaměstnanosti mladých lidí. A co je šokující pro tento aglomerát evropských asociálů? Nevedly k ničemu jinému, než že dluh Řecka vzrostl na více než 170 procent HDP! Otázka zní, je to šokující, nebo předvídatelné?

Média do zblbnutí opakují, že Řecko dostalo „pomoc“ ve výši 240 miliard eur – tedy ohromujících 8,9 bilionů korun. Ale již zapomínají dodat, že samotné řecké vládě z celé ohromující částky zbývalo na chod země něco přes deset procent (podle některých řeckých zdrojů dokonce jen pět procent)! Zbytek šel zpět do kapes investorů, bank a Trojky. A že kromě splácení „starých“ pohledávek, již Řecko tvrdě platí úroky za tyto půjčky právě oné bankovní diktatuře zvané Trojka, která na zbídačelém Řecku vydělává! Proboha, tak jaká pomoc? Vždyť jde o lichvu toho nejodpudivějšího typu.

Ekonomové navíc spočítali, že za při dodržování nebo ještě lépe, prohloubení drakonických asociálních opatření a škrcení ekonomiky, se může Řecko dostat k normálu za nějakých 30 let. Připočteme-li pětiletou „léčebnou kůru“ vychází nám, že si to v malé zemi, srovnatelné počtem obyvatel s Českem, odskáčou zničeným životem dvě generace!

SYRIZA to nebude mít lehké. Nic se nezmění ze dne na den. Ale na rozdíl od apologetů velkokapitálu typu Kalouska, Camerona či Merkelové, jsem přesvědčen, že „dát naději lidu“ je konečně rozumný krok nejen pro obyčejné Řeky, ale ukazuje to cestu i ostatním.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *