CETA,TTIP, TiSA – dohody o nichž mnoho nevíme. V čem tkví jejich nebezpečí?

6. listopadu se konala Mezinárodní konference na téma Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) http://akce.vse.cz/detail/3504

O TTIP se nejčastěji hovoří pouze jako o obchodní dohodě. Poněkud zaráží to, že největší obchodní dohoda planety pro 820 milionů obyvatel EU a USA není nijak zvlášť medializovaná. Zdá se, že strategie odvádění pozornosti od podstatných problémů a změn řízených politickými a ekonomickými elitami, která využívá techniky zahlcování veřejnosti bezvýznamnými informacemi, slaví pozoruhodné úspěchy. Lidé musí být neustále něčím zaneprázdněni, aby neměli čas na přemýšlení.

Obdobná dohoda CETA (Kanada – EU), lakmusový papírek pro dohodu TTIP, už je úplně stranou pozornosti ač je vyjednána a měla by se ratifikovat v nejbližších dnech. ČR – pokud vím vyměnila slib ratifikace této dohody za bezvízový režim s Kanadou. A pokud je mi známo, tak se proti dohodě CETA ozvali pouze Piráti, protože její součástí jsou ustanovení, která už EU jednou v podobě dohody ACTA odmítla.

Že se vyjednává další dohoda TiSA (The Trade in Services Agreement) o službách, je už úplně mimo zorné pole veřejnosti. Je zvláštní, jak se promíchávají zájmy států se zájmy korporací. To je to skryté jádro pudla. Dnes už je přece nad slunce jasnější, že v USA vládne korporátní systém a politici jsou pouze placeným nástrojem korporací k prosazování jejich zájmů. Jmenované smlouvy se uzavírají z iniciativy států, ale jsou psány pérem korporací.

Nevyjadřují zájmy národních států, ale výhradně zájmy korporací. Základní informace o dohodě TTIP najde zvídavý čtenář zde: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html

V této informaci jsou zdůrazněny především klady navrhovaného řešení. Patří mezi ně volný obchod a to, že vytvoří nová pracovní místa. Problém ovšem je, že to nelze potvrdit ani teoreticky ani prakticky. Volný obchod neslouží v žádném případě k naplňování sociálních cílů. Otevírání se mezinárodní dělbě práce představuje pro každou zemi zásadní změnu, která vede k přesunům kapitálu, znejistění dosud místní ekonomiky a šokům společnosti. Vzpomeňte na zážitky z počátku devadesátých let!

Volný obchod je hra na vítěze a jenom nejsilnějším přináší užitek. Přestože může být výsledek pro celou zemi nakonec kladný, bude mezi společnost rozložen dosti nerovnoměrně. Argumentace odstraněním cel není korektní, protože jak USA, tak EU, které mají zahrnovat TTIP, jsou členy Světové obchodní organizace (WTO) a jejich vzájemné celní zatížení je již nyní velice nízké. I kdyby byla vzájemná cla snížena na nulu, bude to jen velmi malý rozdíl oproti současnému stavu, bez většího ekonomického dopadu. O cla tedy docela určitě nejde, protože ta jsou mizivá.

Logicky se tak přesouváme k překážkám netarifního charakteru. Překážka obchodu je velice široký pojem. Jsou jimi i různé zdravotní a jiné certifikáty a povolení a samozřejmě i sociálního charakteru. Kolizím bude těžko možné zabránit. Je totiž obtížné jednoznačně určit, kdy se jedná o snahu ochránit obyvatelstvo před nějakými škodlivými dopady a kdy se jedná o protekcionistické opatření obchodníků.

A tak nastupují obavy z odstranění, či snížení evropských standardů. Vždyť americké buď neexistují vůbec nebo jsou podstatně nižší než je zvykem ve staré dobré Evropě. Není divu, že evropské občanské organizace bijí na poplach – proč by Spojené státy, neboť iniciativa vzešla od nich, měly takový zájem na uzavření dohody s EU, kdyby nepožadovaly akceptaci svých, mnohem nižších standardů? Že by manažeři nadnárodních korporací toužili po vyšších sociálních standardech EU? Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl vypráví pohádky, když říká „Otevírání veřejných zakázek přináší výhody oběma stranám.Odstranění překážek, jako je legislativa Buy American, zajistí USA přístup k levnějším produktům, které nejsou tradičně v USA vyráběny,“ (http://www.mpo.cz/dokument153944.html). Jenže Act Buy Americana je o něčem jiném. Je uplatňován již od minulého století.

Přežil i podpis USA na Všeobecné dohodě o clech a obchodu a založení Světové obchodní organizace, ačkoli jedním ze základních principů mezinárodního obchodu je podle WTO princip tzv. národního zacházení. Národní zacházení znamená, že se zachází se zahraničním zbožím, službami a subjekty (pokud jsou již legálně na území státu) jako s národními, bez diskriminace nebo upřednostňování. Buy American Act, ukládající kupovat přednostně americké produkty, by se tedy mohl zdát v rozporu s tímto principem. Je třeba však tento zákon prostudovat. Neplatí totiž pro jakékoliv nákupy, vztahuje se výlučně na takové projekty, které financuje federální vláda. Že by to nezajímalo korporace? A v projektu americké federální vlády se uplatnil český obchodník?

Samozřejmě, že svou roli hraje také vrcholná geopolitika. Vedle dohody TTIP jednají USA také o dohodě TPP (Trans Pacific Partnership), která se týká asijských zemí mimo země dohody BRICS. Obě dvě dohody sledují několik cílů. Jednak dostat do ekonomického vlivu amerických korporací členy EU a odříznout Evropu od Ruska. U dohody Trans Pacific Partnership pak jde o oslabení Číny, neboť TPP se koncentruje na země, které v posledních letech více obchodují s Čínou, než s USA. Patří k nim především Japonsko a Austrálie. Oba dva návrhy jsou propracované jedním politickým záměrem. Nabízejí zachování zóny, která bude donucena akceptovat americké dolary, čímž budou moci Spojené státy dál kumulovat dluh. Spojené státy se tak snaží udržet svůj ekonomický vliv, kontrolu nad kapitálem.

Tak prý volný obchod přináší nová pracovní místa. Je to častá politická fráze, kterou však není možné prokázat. Je možné se podívat na existující velké a významné zóny volného obchodu. Kritici uvádějí často dohodu mezi Jižní Koreou a USA, která měla vytvořit velké množství pracovních míst, ale v reálu se tato optimistická očekávání nenaplnila. Efektivita skutečně neznamená vznik nových pracovních míst, jako spíš nárůst mezd v silných odvětvích a naopak zánik odvětví, která jsou zkrátka „nekonkurenceschopná“ třeba tím, že je zaveden sociální nástroj minimální mzdy. Dalším příkladem je Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA). Znamenala deindustrializaci a ztrátu milionů pracovních míst v USA a rozvrácení mexického zemědělství masovým importem americké dotované kukuřice. Všechny existující statistiky prokazují prostě opak deklarovaných účinků. Volný obchod je především nástroj efektivity a specializace. Jiná otázka je, jestli tuto specializaci vůbec požadovat za žádoucí. „Banánové“ republiky jsou víc než poučným příkladem.

Smlouvy TTIP i CETA jsou aktivisty nejčastěji kritizovány proto, že stanovují řešení i budoucích kolizí nadnárodními rozhodčími komisemi ISDS (Investor-state dispute settlement), které vlastně obcházejí demokratické principy soudní moci. Tento mechanismus je kritizován i z vládních kruhů německé a francouzské vlády, protože to staví národní stát do podřízené pozice. Ten nástroj už z jiných smluvních ujednání existuje a má své výsledky . Například tabákový gigant Philip Morris žaluje australskou vládu o miliardy dolarů, protože společnosti vznikly prodejní ztráty zákonem, který stanovuje jednoduchý prostý obal pro cigarety všech značek.

Podle ustanovení tohoto nástroje ve Smlouvě o energetické chartě, švédská energetická společnost Vattenfall žalovala Německo pro odstoupení od jaderné energetiky o 3,7 miliardy eur a francouzská společnost Veolia požaduje na egyptské vládě odškodnění za ohrožení svých zisků, protože vláda zvýšila minimální mzdu.

Jednání o atlantické partnerství (Trans Atlantic obchodní a investiční partnerství, TTIP) se staly jedním z nejvíce diskutovaných politických témat v Evropě. TTIP znamená zavedení nové charty práv pro nadnárodní společnosti, kterým zaručuje dříve netušené možnosti „převálcovat“ stát a ve jménu „volného“ obchodu ohrozit standardy práce, ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin. Ve většině evropských zemí již existují protestní hnutí proti TTIP jako přímé hrozby zbytku demokracie na evropském kontinentě. V ČR toto téma zdvihlo hnutí ProAlt prezentované ekonomkou Ilonou Švihlíkovou, ale výrazný dopad do veřejnosti jsem zatím nezaznamenal.

Stanovisko oficiálních kruhů je prodohodové. Česká republika chce, aby současná bilaterální dohoda s USA o ochraně investic byla nahrazena dohodou o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Současná dohoda o ochraně investic z 90. let je pro ČR podle ministerstva nevýhodná. Požadavek vyjádřil ministr financí Andrej Babiš po setkání s hlavním vyjednavačem dohody TTIP a ředitelem Generálního ředitelství pro obchod při Evropské komisi Ignaciem Garciou Bercerem. „Uvědomujeme si, že jde o dohodu mimořádného významu, která usnadní přístup malých a středních firem z České republiky na americký trh, kde v současnosti naráží na překážky nejen celní, ale i regulatorní a byrokratické. Netarifní překážky jsou komplikací například pro automobilový průmysl, který je pilířem naší ekonomiky,“ uvedl Babiš.

Analýza dopadů případné dohody na ČR se podle ministerstva připravuje. „Podle některých odhadů by ČR mohla očekávat 0,2procentní až 2,6procentní růst HDP a vznik 6000 až 20.000 pracovních míst,“ uvedlo ministerstvo financí. Existuje sice analýza, kterou vydala Asociace pro mezinárodní otázky, a která doporučuje vyjednavačům smlouvy, aby opustili kontroverzní Dohodu o sporech mezi investory a a státy (ISDS) http://www.amo.cz/download.php?group=produkty1_soubory&id=632

Pro běžného čtenáře je ale obtížné se problematice orientovat už i proto, že zmíněná analýza je v angličtině a české analýzy dopadu na společnost neexistují. Na německém portálu http://www.mehr-demokratie.de/ jsem našel stručné shrnutí předpokládaných dopadů na spolkové země a obce. Vzhledem ke geografické a národnostní blízkosti by mohlo navodit alespoň přibližnou představu těchto dopadů u nás. Bohužel jsem nenašel link odkud jsem to stáhnul, tak jsem to umístil sem – http://www.kyslinger.info/ttip.pdf Pro ty, jež nevládnou němčinou jsem se pokusil o překlad, který následuje.

Dohoda TTIP z hlediska komunity: Sledujte dopad dohody o transatlantickém obchodu a investičním partnerství pro spolkové země a obce

Krátké shrnutí

Od července 2013 Evropská unie vyjednává s USA o obchodní a investiční dohodě TTIP (Trans Atlantic Trade and Investment Partnership). TTIP se dotýká mnoha oblastí, v nichž spolkové země a obce mají své vlastní kompetence. Široké a obecně velmi důležité spektrum úloh zemských a obecních zastupitelských orgánů ospravedlňuje požadavek je aktivně zapojit do jednání o přijetí TTIP. Ale to se nestalo. Stejně jako není odpovězeno na velkou část otevřených otázek zástupitelů o obsahu, rozsahu a možných důsledcích této smlouvy.

Tato krátká studie Thomase Fritze osvětluje možné důsledky obchodní dohody mezi EU a USA, na spolkové země a obce. Analýza je založena na uniklých dokumentech a mandátu pro jednání Evropské komise, jakož i textovém znění návrhů jednotlivých kapitol a příloh.

Kromě toho bylo dokončeno vyjednávání znění dohody mezi EU a Kanadou, CETA, která je považována za předlohu dohody TTIP. Kapitola o ochraně investic v dohodě CETA například sloužila komisi jako podklad pro veřejnou konzultaci o ochraně investic v TTIP. Dále byly použity kapitoly dotace a výběrové řízení z dohody CETA, protože k těmto otázkám zatím žádné dokumenty dohody TTIP neunikly.

TTIP je podle všech veřejných vyjádření vyjednavačů ještě rozsáhlejší než CETA. Ale i CETA hrozí propašovat TTIP „zadními vrátky“, protože americké společnosti mohou ustanovení CETA využívat pobočkami v Kanadě. Ratifikaci dohody CETA již nestojí nic v cestě a začíná teď, na podzim 2014.

Výsledky ve zkratce

1. Opatření zemí a obcí, která mají vliv na obchodní zájmy transatlantických aktivních investorů by mohli vést k nároku na vyrovnání mezinárodní arbitráží TTIP. K tomu určené rozhodčí orgány ve sporu investor kontra stát již proběhly i v minulosti, aby řešily místní nebo regionální rozhodnutí, zejména proti požadavkům ochrany životního prostředí, licenčním podmínkám, nebo zamítnutí provozní licence. Vzhledem k velmi vysokým transatlantickým investicím, spadajícím pod režim ochrany investic, může počet těchto žalob výrazně stoupnout. V tomto řízení obvykle rozhodují v roli rozhodců komerční právníci. Rozhodčí řízení neexistencí opravných prostředků srovnatelných s legitimitou řádného soudu obchází základní demokratické nástroje práva.

2. Plánovaná kapitola TTIP o službách a investicích ovlivňuje svrchovaná práva zemí a obcí svobodně organizovat přístup na trh, zákaz diskriminace a ochrany investičních pravidel. Opatření, jako je omezení komerce nebo ochrana proti nekalé konkurenci, příjem kampeliček nebo ochrana nájemníků, mohou být pod tlakem, že budou označena jako porušení dohody TTIP.

Bude-li přidána zastřešující klausule, tak jak je obsažena v prvním návrhu TTIP, tak všechny smluvní nebo zákonné závazky smluvních aktérů s transatlantickými investory podléhají režimu ochrany investic. Běžné smluvní spory – i ze smluv, které nemají mezinárodní konsekvence – by se tak povýšili na úroveň mezinárodní obchodní dohody. Střety v obcích kvůli stavebním projektům by tak mohly mít za následek žalobu před mezinárodním rozhodčím tribunálem.

3. Protože neexistuje žádná výjimka zájmů dohody TTIP, je třeba se obávat jakékoliv další privatizace veřejných služeb. Doložka o výjimkách obsažená v první verzi EU seznamu závazků k veřejným službám („veřejné služby“) obsahuje příliš mnoho mezer, aby je mohla účinně chránit. To otevírá privátním společnostem nesčetné možností, jak zasáhnout proti konkurenci ze strany obecních nebo i dalších, ve veřejných zakázkách působících soukromých společností. To by mohly zneužít velké evropské dodavatelské společnosti s kancelářemi ve Spojených státech k stížnostem na požadavek německých měst o místě podnikání. Dohoda prosazuje tzv. princip zachování současného stavu a ustanovení, že nelze zvrátit jednosměrný průběh privatizace , aby nedošlo k porušení smlouvy.

4. Zatím nebyla předložena žádná podrobnější zpráva TTIP koncepce, která by umožnila spolehlivou výpověď o budoucí struktuře dotačních pravidel. Následuje-li ale dohoda TTIP vzor smlouvy EU s Kanadou (CETA), jsou náhrady (dotace) za veřejné služby napadnutelné. Tak, mimo jiné, je třeba se obávat, aby dotace veřejné služby nebyla považována za „nepřímé vyvlastnění“ – což je možnost, kterou dohoda CETA nevylučuje. Soukromí poskytovatelé, jako jsou velké řetězce nemocnic, které již nyní žalují vyrovnávací příspěvek obcí, by takovou doložku mohly zneužít.

Příklad: Spolkový svaz německých soukromých klinik (BDPK) v precedenčním procesu žaluje okres Calw (v Baden-Württembergsku), kvůli vyrovnávacímu příspěvku poskytnutému okresní klinice.

Zemský soud Tübingen žalobu zamítl, ale BDPK již oznámil odvolání. BDPK je součástí velkých řetězců nemocnic, jako jsou kliniky Helios Fresenius (Poznámka: Fresenius vlastní Helios Kliniken , je to více než 100 nemocnic a více než 30.000 lůžek, léčí více než 4 miliony pacientů ročně. Provozovatel nemocnice je největším poskytovatelem lůžkové a ambulantní péče v Německu), za kterými stojí mocný americký kapitál. TTIP by umožnil akcionáři amerického Fresenia jak BlackRock, nadále vyvíjet další tlak na místní úřady prostřednictvím nároků na náhradu škody před zvláštní soudy. (Poznámka: BlackRock, Inc. je nadnárodní investiční společnost se sídlem v New Yorku. Společnost byla založena v roce 1988, zpočátku jako řízení rizik a s pevným výnosem. BlackRock je největším světovým správcem aktiv. Ve finanční hantýrce je známá pod nickem šedá banka)

Pokud budou platit v dohodě TTIP podobná pravidla pro vytváření transatlantického trhu veřejných zakázek, jako v dohodě CETA, veřejné zakázky budou pro soukromé společnosti na obou stranách Atlantiku dostupnější. Stanovením prahových hodnot, nad kterými musí být řešeny v transatlantickém prostoru, veřejný trh ztrácí hřiště pro autonomní obchodní politiku. Sociálně-ekologické reformy, zadávání veřejných zakázek, stejně jako je uzavírání věrnostních doložek mohou být v rozporu s pravidly TTIP. Vzhledem k nedostatku zakotvení sociálních standardů, jak je tomu již v případě dohody CETA, jsou právě kritéria sociální kritéria, jako je například dodržování kolektivních smluv napadnutelná jako porušení smlouvy.

Autor: Leo K.

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2014/11/19/jeste-o-ttip/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *